Já bych zrovna takto reagovat neuměla. Já jsem schopná zřejmě spíš už dát ránu, než se pohádat. Nějak mi to tou hubou nejde, no…
Jedna východně původová spolupracovnice v gastroprovozu si na mě kdysi vypěstovala nějakou pifku (její kolegyně to nechápaly). A asi jsem ji zrovna nějakou (nikoli na ni mířenou) poznámkou dožrala a ona dotyčná začala s výlevem, ve kterém jsem zaslechla cosi ve smyslu “ťa zmaluju, že ťa vlastní máma něspozná”, tak jsem jí do toho skočila větou “to si můžeš zkusit” u čehož jsem se patřičně nakročila. A tak jsem dotyčnou výřečnou vyvedla z konceptu, že oněměla a následně s hudrováním opustila místnost...
Já mám vevnitř ty krabice od banánů (třívrstvá lepenka, optimální líheň čmelíků) a dá se to taky ošetřit, aby tam čmelíci nefungovali 🙂 Tak bych se proutí nebála. A proutí vypadá krásně 🙂
Mno jo, ale kdo to u nás bude budovat? To jsou pilotní projekty, vybudování nějaké roky zabere, je optimální na ten provoz přestavět nějakou uhelku, ale do toho se zatím nějak nikdo nechystá. Navíc jak to udělat, aby se co možná energie ukládala v místě jejího vzniku a ty toky nepřetěžovaly chatrnou přenosovou soustavu. Náběh téhle elektrárny asi taky nebude v řádu minut, minimálně na výstupu, aby bylo možné efektivně vyrovnávat výkyvy, jako to umějí plynovky a přečerpávačky.
Víc se mi líbí gravitační baterie, tam to funguje stejně jako přečerpávačka, ale u nás není moc vhodných prostor, teda až na ty šachty po těžbách, tam by toho mohli instalovat. Ale zase, to zabere nějaký čas, a vláda má hlavně plán na výrobu, ale nějak neslyším o plánech na ukládání.
Doufám, že tím nemyslíte ty bílé tečky na peří? Můžete to pro mě, laika, nějak konkretizovat? Co bych tam měla vidět? Já už na pár zvířatech plíseň “viděla”, ale to se zpravidla projevuje především slezením tělního pokryvu a následně tedy řekněme změnami na holé kůži, no ale to ta kůže musí být holá, pod chlupy nebo peřím nevidět, že.
Se říká přečerpávací elektrárna jak zasvítí zafouká najednou.
Mno jo, ale zase těch mamutích přečerpávaček tady nemůžeme mít kdovíkolik. A malé lokální přečerpávačky nevím do jaké míry se vyplatí. Já tak nějak doufám, že někoho rychle něco napadne, protože budeme mít hafo zdrojů, zejména denních a letních, ale odběr bude hlavně v noci a v zimě… A úložiště nějak nikdo moc neřeší.
Jako nechápu, proč se větrníky dávno nestaví ve vybagrovaných pláních po těžbě uhlí. Na kdejaké rekultivované skládce a v kdejakém brownfieldu, kde doteď stejně stál tovární komín. Přeci nemusejí být stometrové, mohou být malinké. Ty stometrové ať stojí v těch uhelných pánvích.
Upe se těším, jak se na Magistrále v Jizerkách budou prohánět běžkaři pod vrtulemi. To bude skvost 🙂 Ale tak zase v lesích se teď uvolnila spousta místa po kůrovci, ve Švýcarsku po požáru, tak je třeba toho využít… homole v Českém středohoří jsou taky zbytečně holé. Na vrcholových partiích se dají sloupy větráků využít i na rozhledny.
Od rozhledny ku rozhledně brzy turista dohlédne.
Hlavně se těším, co budeme dělat, až zasvítí a zafouká najednou. To budem muset všichni povinně nastrkat auta do zásuvek počítám 😀
Já nevím, třeba jsem natvrdlá. Mně ta nenávist k němu přijde nějak přestřelená.
Já vám taky nevím. Já to tak jen pozorovala. Ale mně někdo, kdo o mně nic neví, po takovém zážitku napsat, že mi moji výpověď nevěří, tak… Jako neumím se vžít do kůže těch, které svůj zážitek musely obhajovat, dokazovat před vyšetřovateli. Jen prostě mám jistě životní zkušenosti, které pro mě ospravedlňují vlnu odporu, která se zvedla, když Neverend zlehčil ty události. 😕
No a ještě v týdnu (než tam naběhnou chalupáři) musím vyběhnout na své oblíbené místo v horách, kde rostou hustý praváky. Tam nikdo neleze, páč je to dost nedostupný (ozlomnohunebokrk). Očekávám, že budou všechny praváci sežraný od červů, ale na fotkách budou vypadat suprácky, protože tam dorostou tržní velikosti a hlavy jako tácy 🙂
To jsme na nějakém vařícím kanále na youtube objevily se známou, tenhle recepis. To se udělají čokoládové palačinky, krém, palačinky se namažou, přehnou na půl, znovu namažou, přehnou na čtvrtku, z jedné strany znovu namažou a skládají se takhle ohnuté na stojáka - první s druhou se zatočí do ruličky, rulička se postaví na tác, a ostatní se připlácávají zboku. Na závěr se to pomaže svrchu a kdyby mi zbylo patlámo, tak i zboku tím krémem. A strčí do lednice - nepečený.
No vidíte, moderní doba si žádá nový přístup - chtělo by to vyšlechtit znovu plemeno, které unese rytíře s plnou zbrojí (to tenkrát tak těch 120 mohlo být). Kdo se tohoto podnikatelského záměru zhostí? 🙂 Ale myslím by ten kůň, pokud by byl deklarovaně pro těžké osoby, šel na dračku!
Pořiďte druhou branku/druhé dveře, a psa vždycky mějte za dvojitým zavíráním. Když nenecháte obojí zavírání otevřené, tak ani nejnevychovanější pes prostě neproběhne…
jojo, to se zkusí. My máme pozemek navíc obehnaný plotem, což je teda druhá bariéra. A když napustím pruh látky (stuhu), který propletu tím plotem od startu ke konci, tak by to mohlo být dost bariérové. A prasata naštěstí jen ryjí na hnoji, tak to ještě nějak zvládnu, pokud nezačnou chodit do centrální části výběhů. Ale tu srnku jsme nejednou našli válet se u koní v přístřešku! A srnky jsou blbší, tak na tu by to mohlo fungovat. Uvidíme.
Srny jsou skvělý výcvikový materiál - když člověku konečně dojde, že mají se psem problém se zvěří. Opravdu velmi spolupracující tréninkové pomůcky. Na oblíbené louce, máme “naše” srnky, skupinku holek a kluka, pár metrů od nás si klidně vyhřívaj pupíky.
Občas z toho mám výčitky, že to asi není správný, že takhle neřešej psa.
Jee, Buggyro, vzpomněla jsem si na Vás v obchodě, viděla jsem tam odpuzovač divoký zvěře - jistě vysoce funkční záležitost😁
