Buggyro, tak taky umím zavařeninu, taky vím, který soused nečeše ( ani nemusím krást, jde to dohodou ), kde z aleje padá do příkopa…..
Ale nechtěla bych to dělat při dvou malých dětech. A bez auta.
Jsou samoživky, které to zvládají. Tady je holka, která ke koni, třem dětem, třem psům a třem kočkám má tři děti, a stíhá. A peče a vaří a auto nemá. Jako klobouk dolů. Ale na fejsbůku ji online skutečně moc často nevídám…
Orionko, co vás nemá, já si zavařeninu zavařím 🙂 Při tom, jaké množství zavařuju, z ovoce vypěstovaného nebo nakradeného (ano, kradu, přiznávám se bez mučení), mě to vyjde na nějaké koruny určitě. Nevím, třeba šedesát za kilo? Když hodně. A to kilo mám na rok… Kdybych tu zavařeninu uvařila venku na ohni, tak to bude stát deset korun za kilo (nějaký ten cukr tam vždycky dávám, na ty pektiny a želírovací vždycky zapomenu, tak mám zavařeniny tekuté, ale koho to trápí, když je to do jogurtu).
Kilo karotky za 32,- je řekla bych lepší než pribinák za 27,- - nebo jste jiného názoru?
Ne, ta kupní síla vychází líp i když počítáte s minimální mzdou. Si to tam na té stránce přepněte. Čiže jakože ani ne vážený průměr, ale rovnou minimum. Když už vám není dobrý medián ani modus. Prostě i ti lidi s minimální mzdou se dneska “daleko líp maj”.
🎵Znám jedno místo, tam tepláků ráj Je to dost blízko - Ústecký kraj Tam všichni lidé staré moudro znaj" Ti, co je nosí, tak se jednoduše daleko líp maj"🎵
Taky někdy vyžírám mrazák, svůj, jenomže mám nevýhodu že předtím jsem to tam musel napřed dát. No a mám takovou blbou povahu, nekradu, takže vše co vložím mě něco stálo… Tím pádem za litr nepreziju ani sám
Prosímvás, kdo myslíte, že to do toho mrazáku dává mně? 😄
Já jsem holt skromná, vystačím s málem, chápu, že dnešním dětem by to nestačilo, já si zavařeninou ochutím obyčejný jogurt za 15… Ne každý má takovou mzdu a takové možnosti jako mám já - ale to srovnání kupní síly prostě vypráví ve prospěch dneška, nezlobte se na mě. No já u nakupování musím dost přemýšlet, když chci ušetřit. Na dětech se asi šetřit nemůže, tak bych koupila ten tvaroh a smetanu a toho pribináka bych jim uklechtala doma, no. Mně máma jako malé kupovala na mlsání karotku. Já třeba vůbec nekupuju tatarku. Lidi se diví. Mně ta z obchodu už nechutná, radši si udělám domácí. Taky nekupuju sladké pečivo, radši si upeču. Teď už mám horkovzdušnou fritézu (kamarádka mi dala svou, když koupila novou), tak jsem vítěz, můžu si péct droboty v ní 🙂
No já nakupuji v akcích a spoustu toho také nekupuji (vejce, brambory, maso, česnek, jahody, broskve, jablka, švestky, snad letos přibudou i třešně)… A potraviny mě stojí měsíčně pro mě samotnou dva tisíce. Teda pokud zrovna ty dva tisíce mám. Třeba teď vyžírám mrazák a v únoru jsem nakoupila pouze za 1000,-. 🙂
Orionko, na té stránce “za komunistů” si můžete nahoře zvolit i porovnání třeba s minimální mzdou nebo s mediánem. Tak si libě porovnejte. Na minimální snad už dosáhne každý.
Pribiňák, pravda, ve srovnání není. Nicméně pribiňák byl tenkrát jediný podobný produkt na trhu. Dneska je pribiňák značka, a podobné produkty jsou za zlomkové ceny normálně dostupné.
No jasně, to je ta cedule vedle vchodu, o které jsem mluvila. Jenže diskriminace na základě vzhledu je bohužel u nás protiprávní, takže stát by ho tahal po soudech. Chcete-li poskytovat veřejnou službu, tak se prostě musíte takových protiprávních jednání zdržet. Musela byste si na tu ceduli dát jiné důvody a některý si na tom zrzavém člověku najít 🙂 A nebo napsat třeba “ponecháváme si právo neobsloužit kohokoli bez udání důvodu”. Čímž vstupuje daný člověk do vztahu s tím, že ještě před uzavřením smlouvy může být tato bez udání důvodu neuzavřena. A pokud takové podmínky ten člověk přijme a i tak je službu ochoten využít, musí s onou podmínkou počítat. Nevím, jak moc to v našem právním řádě bude mít oporu, ale dávalo by mi to smysl (ale že něco dává smysl ještě neznamená, že je to právně v pořádku, tralala).
Ale četla, ale mluvíte o něčem jiném, já mluvím o tom, že se třeba česká kuřata odvezou za hranice, tam se vykrmí, převezou se do jiného státu na porážku a pak k nám, kde se zabalí na tácky a prodávají jako česká potravina. A kde pak máte jako zemi původu? Kde se ta kuřata narodila nebo kde vyrostla nebo kde je zabili nebo kde jako?
Prostě v supermarketu je zboží, kde jsou ty toky surovin takový, že ten původ se ani nedá určit.
Tak u kuřat vyrostlých v CZ a prodaných do DE je přeci vše v pořádku, je to původně česká potravina. Že ji zabili v DE a pak zabalili v CZ je přeci jedno, co se výrobního původu týče. Pokud by prodejce musel deklarovat ten výrobní původ podle definice, jakou mám na mysli, musel by deklarovat v tomto případě CZ.
U toho kuřete je to samozřejmě složitější, ale u těch jablek nebo brambor je dáno, kde ta komodita byla vypěstována a sklizena. U štrůdlu nebo bramborového salátu jsme zase jinde, ale to je přesně to, co píšu. Na některé obaly by se ten výpis nevešel 🙂
Pokud je pro naše výrobce výhodnější prodat do zahraničí a pro zahraniční výhodnější prodat opět v CZ, tak bohužel, evidentně je tak ten trh nastavený. Holt ano, nejvyšší přidaná hodnota kuřete zůstává v té cizí zemi. Pokud koupím kuře vychované v PL a zpracované v PL a prodané v CZ, nepodpořím naše lidi už vůbec. Menší zlo.
Až budou čeští výrobci mít lepší výkupní podmínky v CZ (nebudou), tak bude třeba celý řetězec probíhat v CZ.
Netýká se to samozřejmě jen potravin v hypersuper, to se týká všech prodejců potravin nelokálního charakteru, tj. i vietnamců, sámošek, kamenných obchodů, pokud nedeklarují něco jiného.
I veřejně přístupné místo má majitele, který by si na svém majetku měl mít možnost stanovovat podmínky a tyhle výmysly státu co se kde smí a nesmí by si stát měl dovolovat jen na státním majetku.
Ano, ale ty podmínky podle mého musí předem návštěvníkům sdělit. Tj. nějaký provozní nebo návštěvní řád, vymezení na dveřích nebo na ceduli u vchodu. Platí pro jakoukoli veřejnou službu, že pokud transparentně nehlásí podmínky, tak je chyba na její straně, spotřebitel je v našich končinách velmi hájen.
Třeba ty kauzy u nás týkající se toho že majitel nepustil někoho do hospody nebo hotelu, mi připadají jako upírání práv majitele.
To pak asi záleží na tom, o jaký podnik konkrétně se jednalo. Pokud je to místo veřejně přístupné a nemají někde vyvěšené podmínky pro vstup (psi, malé děti, ožralí…), tak by se dalo hádat, proč někoho nepustili. Na to zřejmě máme nějaké definice v zákoně, co se za takové místo považuje a jaké má splňovat parametry.
Pokud je to soukromý penzion nebo klubová restaurace, kam smějí jen předem registrovaní, objednaní nebo ohlášení, tak to dá rozum, tam odmítnutý jedinec, který nesplnil podmínky, utře nos.
*** ale nemá právo někoho vyškrtnout na základě obvinění.
No, pokud je to soukromý podnik, soukromá akce nějaké asociace, tak může vyloučit závodníka na základě jakéhokoli důvodu (určitě mají ve stanovách nebo pravidlech něco jako že o tom musí rozhodnout výkonný výbor apod.), a závodník má pouze taková práva, jaká mu ona asociace nebo onen pořadatel přiřkne. Účast na soukromé akci není právně vymahatelná. Ani u nás, natož v US nebo řekněme lehce evropštější Kanadě.
No ale víte o tom, že to české znamená jen to, že to v Česku bylo finalizováno, tedy zabaleno? Českého na tom nemusí být vůbec nic. Takže kupovat jen české v supermarketu je jen takový alibismus, ve skutečnosti je to úplně fuk.
Vy jste ten můj příspěvek nad tím vaším asi nečetla, viďte 🙂
Tak za mě by globální dovozce mohla být zrovna třeba RF nebo UA, které obsáhnou společně čtvrtinu (pokud si dobře vzpomínám) světového trhu s pšenicí. Další globál by mohly být USA s kukuřicí, Brazílie se sojou, nějaký třeba Ekvádor s banány, a tak dále. Čecháčci globálně nic, leda tak zlatý ručičky. Asi proto se cítíme tak ublíženě.
Možná (?) kdybychom taky něco pořádně vyváželi (měli jsme potenciál na ten cukr, ale tak nic, no), a potírali bychom také v zahraničí konkurenci masivními dotacemi do toho odvětví a pobídkami k vývozu, tak bychom na tyhle praktiky nekoukali tak krz prsty ;-)
Já chodím do penáče a pořád je tam toho českého dost, bohužel u některých potravin se člověk nedozví, kde to bylo vyrobeno, pouze distributora. Tam by se mi líbilo, kdyby nějaké nařízení konkrétně u potravin určilo, že musí být uvedena i země původu suroviny, jakože kde to bylo vypěstováno a kde to bylo vykrmeno. To bychom se teprve divili. Nejlepší by byl nějaký salát, kde by byl výpis zemí od Turecka po Španělsko 😀 By jim krabička na ten výpis ani nestačila.
Nepamatuji si vývoj cen dovozových komodit, my totiž dovozové komodity nekupujeme, tedy pokud to není nezbytně nutné (citrusy apod.).
Zrovna u brambor cena obecně nevzrostla (od revoluce souhrnně) tak, jak by vůči mzdě poměrově mohla, a tak je to u mnoha komodit. No a jasně, neustále se zdražuje, protože máme neustále udržovanou inflaci. Rádi by ji na dvou procentech, ale holt nezadařilo se, ona tam zase spadne, ale ten čtvrtinový skok nám tam holt z těch minulých let už zůstane. Něčeho se dotknul víc, něčeho míň, něco teď ten skok bude ještě dohánět, něco bylo šeredně drahé už předtím, tak to třeba nezdražilo během toho skoku tolik. No ale zároveň se nám zvedají mzdy (vč. té minimální). Vítejte v kapitalismu.
I kdyby ty brambory v roce 23 skočily o čtvrtinu, pořád bychom na tom byli STEJNĚ jako v roce 89 https://www.zakomunistu.cz/
Máme se jako prasata v žitě a ještě si stěžujem. Jediné, co, že pokud teda nadáváte na dovozy, sáhněte hlouběji do kapsy, a kupte si českou produkci. Ještě pořád ji máme! Pokud to tak udělají všichni (stačí půlka), tak naši zemědělci nebudou krachovat, protože řetězce na poptávku zareagují, a začnou pěkně nakupovat, co si spotřebitel žádá (penáč měl svého času reklamu, jak mají všechno české, ale samozřejmě ty časy jsou pryč, protože české je drahé, rozneslo se, že penáč je drahý, a všichni začali chodit pro “německé” do lidlu). Dokud bude spotřebitel řvát hlavně, o kolik je co dražší, tak bude nabídka směřovat k nejlevnějším šuntům, logicky.