Příspěvky uživatele

My máme u domu schovaný malinký sejf na kód na klíče. Moc šikovná věcička, třeba i pro případné venčiče, když nejsme doma. Bránu otevřu mobilem odkudkoliv a klíč si vyloví se znalostí hesla z trezůrku.

To je moje Eliška ;) 

Já si taky píchám sama, ale jen do svalu. Žílu si netroufnu. Kobyly jsou úplně v klidu a ani kolikrát neví, že dostaly pigáro. 

Jj plíseň mě přesně napadla. Na tu bych zkusila chytrou houbu. 

Nevypadají. Tohle je divný tím kruhovým tvarem…

No tak to já to dno vídám dost často, ale je pravda, že zrovna tohle je (bohužel) kůň jednoho pána. Ode mě si nechá líbit spoustu věcí (a od dětí ještě víc), ale od jiných lidí vůbec, některý nenechá ani přiblížit na dva metry…

Jako já musím morgáně pochválit před nastoupenou jednotkou, protože při ošetřování oka drží (překvapivě) jak hluchý dveře. Samozřejmě odměňuji kilama mrkve, ale je fakt dobrá.

Ráno kontrola a mazání, oko vypadá o 100% líp 👍

Ona se takhle debilitně tváří jen na fotkách 🤭

Ono naštěstí není potřeba kapat, protoče oční bulva je v pořádku. Jinak je to na směny pro x lidí…

Nebojte, vet to viděl, mažeme Framykoin 😉

Dadla má úplně to samý, obří rozlitý štípance. Taky nevím od čeho…

To si tak jdete jezdit, přivítáte se s kobylou a ona se pak natočí druhou stranou a… šok. Naštěstí je to jen ranka na víčku, oko je ok 🙏

Kámošky

A teď mi povězte, jak to cvičíte se smečkou tří? Nejdřív, předpokládám, s každým zvlášť a pak i společně? Protože, co si budem, jak jsou spolu, tak k tomu sebeovládání přichází taky soupeření a co kdyby to ten druhej nebo třetí sebral rychleji, než já. A pak taky šarvátky.

Jj, to nejvíc černé vlevo - Eliška - je fakt boží. Je taková akorát, má mopsí povahu (= prdlá, veselá, vtěrka milující lidi), ale je zdravá a může dejchat 👍

Vzácné foto všech tří pohromadě…. už chybí jen Bečka.

A třeba Maffina je malá generálka a vrchní přicmrnda a když někoho vykrákám za kožich, tak si přiběhne ještě viníka kousnout do prdele. 🤣

K tomuhle mají Barča i Eliška taky sklony, ale já to teda striktně zakazuju, protože mi nemaj co kecat do kárání. Mají pak tendence se vychovávat navzájem a to teda pěkně děkuju. 

Eliška naštěstí venku ochutnává jen koňský houna (když jsem pomalá) a jednou vzala do huby nějaký obal od sušenky, ale kupodivu ho celkem rychle dobrovolně pustila. 

Problém je spíš doma, kdy ukradne něco, co nesmí, na hraní a problém je to proto, že ona ty věci nejen kouše, ale taky žere. Např. oblíbené jsou páníčkovy látkové kapesníky, které se hošánek učil uklízet z dosahu snad měsíc 🙄 A já pak opakovaně tahala ze psa kapesníky, ale z druhýho konce, že… 

Ona má vůbec trochu problém si připustit, že skončilo období “dělám si co chci”, do půl roku rostla jak dříví v lese a v dočasce si taky jela svůj program a najednou se po ní chce, aby poslouchala. Takže velkej údiv, občas, když přitvrdím argumenty, tak si i vrkne, ale zlepšuje se.  Velkou výhodou je obří žravost, kterou podědila po mopsovi.

Jj, učení od štěňátka je cajk. Ale dostat do ruky nevychovanýho puberťáka, to je výzva 😀