normálně se postaví ulička a na konci té uličky je klec, ve které se to střelí a pak vykrví, prostě jak jatky, ale na místě, takže možná menší stres než je vozit.
normálně se postaví ulička a na konci té uličky je klec, ve které se to střelí a pak vykrví, prostě jak jatky, ale na místě, takže možná menší stres než je vozit.
ne, skot rozmnožovací chovy nemá a opravdu si ty statky odchovávají samy, prostě kromě produkční stáje mají někde teletník a odchovnu jalovic. odchovávají všechny perspektivní jalovice a když mají něco “navíc”, tak je prodají většinou už zapuštěné, ale to jsou opravdu zvířata navíc, takže a) nemusí je mít b) pro sebe si nechají to nejlepší.
takže vynikající mléčné stádo je práce toho daného podniku. jsou to jejich telata. zlepšuje je to přes býky, případně nákupem embryí.
blechy potřebují nejen chlupy, ale hlavně pelíšek. zvíře, co pelíšek nemá, je pro blechu nepoužitelný hostitel. nedokončí cyklus.
hm. ne. v době toho zákazu byla evropa už desítky let prostá, protože předchozí ohniska se vymlátila.
jinak nějaká karanténa zvířat v kontaktu u nemoci, která má 100% morbiditu, je celkem o ničem, zbytečně vynaložená energie.
nene, u slintavky se kosilo vždy všechno a to od doby, kdy se rozhodlo, že se bude eradikovat a ne s nemocí, která se pak periodicky každých pár let vrací, nějak žít.
vybíjely.
a nedělá se to kvůli ohrožení lidí, dělá se to kvůli ohrožení chovu sudokopytníků. z pozitivní země nevyvezete ani kolečko salámu.
karanténu nepovolí, protože zvíře je infekční a to velmi už před prvními příznaky nemoci a zároveň nakažlivost je taková, že doufat že sousedi se nenakazí je spíš taková planá naděje.
v rámci mvo můžete cokoliv. slintavka prostě není prdel. kdyby tu oblast opravdu obklíčila armáda a nepouštěla nikoho dovnitř a ven, taky může.
opravdu může trvat měsíce, než se z toho kráva úplně vyléčí. ono kdyby to byla týdenní nepříjemnost tak se z toho takové divadlo nedělá.
zateplení kurníku je k ničemu
jediná stavba pro drůbež, která se dá projektovat bez vytápění a je tam teplo i v zimě, je víceetážová klecová hala. protože jedině tam dostanete hustotu slepic, co si to zafuní i při nutném větrání.
slepice domácí potřebuje sucho bez průvanu. pokusy o zvýšení teploty akorát zvyšují tu vlhkost a to je špatný.
netrapte se s tím, kocour s vytrhanýma zubama bez zánětu se nažere líp než zubatý kocour se zanícenou tlamkou.
nebezpečí čehokoliv jsou divný internetový bubliny, který vám nalijou do hlavy, že něco neexistuje, že je to jen nějaká propaganda nějakých tajemných “them”
ptačí chřipka je prostě mor drůbeže, něco jako na mor králíků vám taky vyzdechá celá králíčárna.
vždycky? to si vždycky vzpomenu na ag maiwald, kde hasiči neměli přes vánoce čas…
tohle není rozum, ala maga debilita na stejné úrovni jako pijte proti koronaviru dezinfekci a navíc ten člověk kromě epizotoologie vůbec nerozumí chovu drůbeže.
jako hypoteticky, máte drůbežárnu plnou hybridek, které po turnusu vyskladníte na jatky. proběhne vám tam nákaza s 90% mortalitou. k čemu vám bude těch 10% přeživších? naprosto k ničemu.
na 99% zavírání funguje. prostě šíří to trus, takže zmenšení kontaktu s trusem je zmenšení rizika nákazy, to je veškeré kouzlo.
to jedno a méně procenta je nezvratný osud, jako když je v okolí nakažená farma kachen a šíří to aerosolem.
lepší žádná slintavka než každých pár let přijít o produkci a telata.
v evropě nemá slak rezervoár v přírodě, takže stav země prosté je dosažitelný a žádoucí. protože prostě řešit každých pár let epizoocie s hadrem je vopruz a je to nakonec dražší než je nemít.
je to nutné, protože nemocné zvíře vydechuje virus vzduchem a když to vezme vítr, tak rekord je tuším přes kanál la manche těch 40 km přes moře
prostě pokud chcete zastavit takové šíření, tak všemi prostředky.
seno taky záleží jaké. tlustému přežvýkavci by mělo stačit seno hrubší. a pastva ne výživný zelený pažit, ale taky horší porost.