když ono to dítě v tom záchvatu je prostě v záchvatu, tam je fyzický trest vlastně jen amok, emoce toho dospělého. nemá to žádnou výchovnou funkci.
když ono to dítě v tom záchvatu je prostě v záchvatu, tam je fyzický trest vlastně jen amok, emoce toho dospělého. nemá to žádnou výchovnou funkci.
Nora má pocit, že je konečně normálně, limit venčení je čistě o tom, co vydržím nebo chci vydržet já.
liška 80 kilový prase neuloví, jako nevěřte pohádkám o “prasátku”, je to normálně dost velká svině, když vyroste
a spíš bych se bála, že mi slepice probere právě ona.
no a chodí do toho krytého nebo vůbec?
v podstatě dvě možnosti.
záchod je mu malý. některé kočky se v hajzlíku aranžují tak dlouho, až je nakonec zadek vedle
nebo se mu ekluje stelivo. na malou nemusí nějak hrabat, prostě zalevituje, ale na velkou už se s tím stelivem přichází víc do kontaktu a může se mu nelíbit. buď stelivo samotné, nebo je to třeba už špinavé. jsou kočky, co nebudou kadit do záchodu, ve kterém je nachcáno, nebo cokoliv od druhé kočky.
😕
já když jsem byla malá měla jsem té rtuti z každého teploměru a pak se mi všechna z lahvičky odpařila. pod polštářem.
plakala jsem, ale žiju.
Problém je v tom, že nikdy se nemůžete říct, že ta žádný clostridie nejsou, protože je to běžná půdní věc. Jako u masa ano, důležitá je hygiena zpracování a to nejen kvůli clostridiím, ale takové zeleninové konzervy, můžete si být na 100% jistý, že se plodu nedotkla žádná hlína? jen umytí nestačí.
takže 2x převařit. je to přesně tak, jak řekla buggyra, jedno převaření zabije to živé co tam je, ale ne sporu. počkáte, vychladne, spory vyklíčí, zajásají, převaříte napodruhé, zabijete to živé a to bezpečné.
já to mám jinak, taky vybírám nový vchodový dveře, akorát že mám divný požadavky jakože povrchová úprava musí zvládnout drápy od nory a taky v nich musí být ta dvířka, nebo možná můžou být dvoukřídlá s menším křídlem a ta dvířka tam, teď jsou stejně zbytečně široký a otevřené se blbě vlezou do chodby
ale ty dvířka a ta nora je prostě požadavek, přes které nejede vlak. budu se asi muset vypravit někam do showroomu a popovídat si o tom naživo.
zase třeba nepotřebuju extra protizlodějskou úpravu.
tak NV to je teprve hardcore. Jako do kuchyně to člověk teda může umýt a uvařit. Ale dát tohle do líhně a čekat výsledky…
jeden pokoutník žije u mě v koupelně ve škvíře pod oknem a pavučinu si dělá kolem. před vánocemi jsem ho tam neviděla, tak jsem mu tu velkou pavučinu vysála a už zase staví novou. co tam žere nevím, ale je to asi detail.
je potřeba vyrábět vejce tak, aby takhle nevypadaly. je to vizitka chovatele.
buřtguláš, bramboráky, brambory se zelím, brambory se zelím a jitrnicovým prejtem, zapékané brambory se sýrem, francouzské brambory, bramborové taštičky s povidly
kočičí dvířka se dají dát i do zdi
sežene, ale je to prasárna.
jako je k ničemu vědění, že články jsou infekční pro hlodavce a že syrová myší játra nejíme,
ten článek je prostě celkem nechutný.
starostka ve vesničce s patnácti popisnými čísli opravdu nemá sílu ani finance řešit nějaká stromy jen proto, že jsou napadené šarkou. bude je řešit, až bude hrozit pád větví nebo stromů na lidi nebo jejich majetek, případně, když budou stromy na neobecním pozemku, je ráda nebude řešit vůbec.
tak co řešit, léčit se to nedá
na hané je nejlepší sadit rovnou rezistentní odrůdy, nebo aspoň něco tolerantního
Josefína náhodou není špatný.
mě courají hodně. máša nejvíc, to je prostě venkovní kočička, úplně dobrovolně a dlouhodobě. macík v posledním týdnu zkrátil vycházky z 12 h na 8, jonáš má stabilně kolem šesti, i dneska šest a půl, fíček asi čtyři hodiny, dnes hodinu a půl. bert má asi šest hodin průměr, ale u něj je to takové nespolehlivé, protože někdy ho dvířka správně nepřečtou na cestě ven, takže je venku a přitom si aplikace myslí, že je doma
ale ty změny jsou obvykle předvídatelné. třeba když meteoradar tvrdí, že doma prší, tak je spolehlivější kouknout se, kde jsou kočky. když venku, tak to teda neprší. nebo prostě v zimě chodí ven míň, táta se smál, že mám podobný grafy jako jemu dělá solární elektrárna.