11. OCHRANNÉ LHŮTY Kur domácí: maso:16 dnů. Krůta: maso: 28 dnů. Bažant: maso 28 dnů. Králík: maso: 16 dnů. Nepoužívat u nosnic, jejichž vejce jsou určena pro lidskou spotřebu.
kdybych chtěla zvíře, kterému se krmí hmyzáci, pořídím si chameleona. ale mám kočku a kočce hmyzáky nekupuju.
stačí moč. čerstvá. no a veterinář s mikroskopem.
já to teda vidím jinak. to vzteklé kopání nožičkami odbornost spíše shazuje někam do suterénu.
opravdu moc záleží na složení toho písku.
free style libre, dává se na oholený bok.
pokud se děje tohle, je to známka toho, že dávka je příliš vysoká. taky caninsulin hromadě koček prostě dynamikou účinku nesedí.
taky se dají použít senzory glykémie. pro lepší měření.
kdybych viděla, že někdo veze v přívěsným vozíku svázaný ovce, tak volám rovnou benga.
komu, vydavateli leporela pro děti?
knížka pro nejmenší se jmenuje mých prvních sto zvířat a cca ve třinácté vteřině listují ruce dvoustránkou hmyz a bezobratlí a je tam. ta včela.
mno obtížně se to dělá tak, že by se líheň během inkubace nikdy neotevřela. otevírám při prosvěcování a když vypínám otáčení a vyndavám přepážky.
poslední tři dny se do líhně neleze.
nejdřív jsem chtěla nudit nějakými slovníkovými definicemi, ale pak mě napadlo, že to je jen sémantika. důležitější je imho užitný jazyk. takže krátké video, věnujte prosím extra pozornost v 0:13. Q.E.D.
https://www.youtube.com/watch?v=p6IKlnMVp8M
a nebude ta věc, že “dvě generace bez člověka a je to fuč” dáno spíš tím, že včela si nedá snadno přikázat, kdo bude trubec? kdyby ta holštýnka měla možnost pářit se volně s praturem, možná by taky stačily dvě generace. a u včel je genom trubce v tomhle mnohem průbojnější kvůli určení pohlaví.
normálně plastovou přepravku na kočky, takovou, která se dá otevřít z boku i shora. dovnitř se proti klouzání dává deka, ručník nebo savá plína.
si teda myslím, že domestikovaná je. nebo minimálně částečně. celá ta selekce na nerojivost a nebodavost, jarní rozvoj a tak, to je prostě něco, co by ta včela v přírodě úplně nepotřebovala.
pokud máte běžce (kachna domácí) jediného kačera a pak máte pekingské kachny (kachna domácí) je mnohem pravděpodobnější že jakékoliv potomstvo těch pekingských kachen je potomstvo toho běžce. je to normálně kachna domácí, akorát kříženec.
ten pižmák k sobě chudák nikoho nemá a sice může pojímat ty kachny jiného druhu, ale je jen malá šance, že z toho něco bude.
myslím si že zde se ukazuje nepochopení selekce hospodářských zvířat. v podstatě vždycky máte zvíře buď vysoce prošlechtěné vysoce užitkové nebo plemeno primitivní odolné proti všemu. nikdy to nejde dohromady a proč by měla být včela výjimka?
holštýnu taky nemůžete mít celoročně na pastvě, ale highland zase mrcha nenadojí padesát litrů za den. a takhle je to se vším, vřesovou ovci můžete mít venku na pastvině, ale dvě čtyřicetikilová jehňata po tom nebudou. brojlera když dáte ven, to opravdu nedopadne, ale lehké selské plemeno, které venku bude hřadovat na stromech a žrádlo si nahrabe samo ty dvě kila nebude mít pořádně ani v dospělosti. a tak dále, a tak podobně.
Včela, co vydrží venku všechno bude především včela rojivá, protože rojením se ta zvířata zbavují nemocí plodu.
a je pak úplně jedno jaký to mělo uši 😀
ale tak zase bych se nebála, že dopadneme jako v austálii. hadi taky potřebují jíst, pro psa taky hodně fajn a kdyby člověk dal na pekáč víc.. vždyť to je jak morče.
to je asi drobný detail. potomci prostě budou takoví ti neurčití malí kříženci, kterých je všude miliarda.