Příspěvky uživatele

Asi ne, asi nestávalo, nevzpomínám si. Mám dojem, že až po covidech. Nenapadlo by mě to, ale v telce o tom někdo mluvil, že začal mít podobné problémy po covidu. 

😛 Já jsem onehdá, po delší době jela autem, jenom pojížďky po dědině. Vjela sem k nám zpátky do ulice a najednou jsem si nebyla jistá, po které straně cesty mám jet. Přemýšlela jsem, po které ráno chodím a po které jsem jela, když jsem vyjížděla. Jenže u nás se objíždějí rozbité kanály, tak se kličkuje vlevo-vpravo podle toho, kudy je to lepší objíždět. Takže to mi moc taky nepohlo😏 Si říkám, jestli to nebude spíš Alzheimer🙄

A já myslela, že šibe jen mě😏 Tom se mi totiž směje, když nevím, že to snad každý automaticky zvedne pravou, vůbec o tom nemusí přemýšlet, nikdy😎

Já je mám od puberty a nepřejdou asi nikdy. Taťkovi přešly, protože umřel(je to něco dědičného) Má to trochu míň brácha a hodně bratránek. Tomu je 60+ a lítá po doktorech už 10let, našli mu bechtěreva. Nejspíš to s tím nijak nesouvisí, to zdědil zase od druhé poloviny rodiny. Už jsem se ho právě kdysi psala, jestli mu přišli na to, co to má a jen nad tím mávnul rukou, nějak o tom nechtěl mluvit, tak si myslím, že ne. Jestli si vzpomenu, až spolu zase budem, zkusím to s ním znova probrat. Ale vídáme se jednou-dvakrát do roka jen. 

Chtěla jsem to dát na všeobecný, protože je tam větší vzorek, ale tam se ještě rodí😉 Holky, nejste některá přeučený levák? Já jo a už tak 10let pozoruju problém, že se mi to asi vrací zpátky😉 protože když mi někdo řekne,,zvedněte pravou ruku", tak musím přemýšlet a různě si zdůvodňovat, jestli ta pravá ruka je opravdu pravá🙄 Někdy se normálně ptám Toma: je tohle pravá ruka, že? A třeba u řízení je to dost problém👎 Asi jsem ani nebyla přeučený pořádně😉 protože hážu odjakživa jen a pouze levou rukou a to móóc dobře, závodila jsem v hodu krikeťákem.  Ale zase to mělo výhodu, protože u fotbalu třeba, jsem byla šikovná na pravou i levou nohu, bylo mi úplně jedno, kterou zrovna kopu. 

Ne, že by se mě to ještě nějak týkalo, ale já se nebojím bolesti, to nějak vůbec. Jsem na sebe tvrdá, vydržím hodně a nemám se zvládáním bolesti problém. Mám asi hodně posunutý práh bolesti, ale to my asi celá rodina. Když mi trhal zuby, ani jsem nepoznala, že hotovo, nebolelo mě to ani následně, vůbec jsem si nemusela vzít tabletu, i když mě všichni strašili a měla jsem ji přichystanou. Nic si od bolestí čehokoliv neberu, takže když už jsem si někdy kvůli něčemu vzít musela, tak mi zabrala okamžitě a nafurt😉 Mám problémy se střevy, koliky minimálně jednou do týdne takové, že drápu na WC zdi, takže jsem nějak zvyklá a asi si ani nedovedu představit, že by porod mohl být ještě horší🙄

Já bych se bála jen a pouze bezmoci z toho, že je to něco, co nemám pod kontrolou a víceméně nemůžu ovlivnit. A to, že bych byla v nemocnici, to by byla pro mě teprve nálož. Nesnesu absolutně nic invazivního, injekce, z kanyly omdlévám jen, když ji vidím u někoho jiného(teda snažím se to nevidět) se mi chce zvracet a musím jít pryč. Nikdy jsem v nemocnici hospitalizovaná nebyla, jen jednou mi na pohotovosti šili prsty a to jsem předvedla slušný hysterák👎 A doufám, že se tam nikdy nedostanu, protože bych asi umřela jen z toho🙄

No však já jsem také nepsala, že film byl skvělý a skoukla bych ho 5x ještě😏 Mě zaujalo jen téma. A ano, nelíbil se mi konec, takový nemasný-neslaný, ale na druhou stranu jsem byla ráda, protože jsem se dost bála, že ti dva ho přišli zabít a zabijou ho. Bohužel české filmy mají obr problém se zvukem, totálně blbě nazvučené, takže mě občas nepomáhaly ani sluchátka, něčemu jsem nerozumněla a jen si domýšlela, tudíž jsem možná něco i blbě pochopila👎

Bobííí a zapomněla jsi napsat, jak se ti líbí stromkovo jméno?😜

J5 - v tomto vás naprosto chápu. Mě teda přijde nekoukatelné i vyvalené těhotenské břicho. Teď je hrozná móda, dávat na NET fotky z porodů…jako prý něco povznášejícího. Zrovna tento týden jsem na to narazila několikrát. Ani omylem by mě nenapadlo na něco takového koukat. Povznášejícího pro koho? Možná tak pro rodiče toho dítěte, ne tak pro mě, která si brouzdá po NETu na co kouknout, co si přečíst a narazí na fotku dítěte, které vypadá v lepším případě, jako poblité od slavícího otce. To je snad nějaká úchylka, tohle cpát lidem?Se pak nedivím, když tyto ,,povznášející fotky z porodů" zahlédne 20letá holka, nikdo už ji nedonutí rodit🙄 

O katastrofě na cestách jsem psala sáhodlouhý žblebt. Uklikla jsem se úplně na konci a všechno se mi vymazalo🙄 Třeba se hecnu a napíšu to zítra znova, dneska už rozhodně ne😏

Niki deštník možná ještě doma někde mám, ale vůbec ho nenosím, neměla jsem ho určitě 20let. Když tak jsem se psy nosila pláštěnku, protože potřebuješ mít volné ruce, ne v jedné bojovat s deštníkem😉

Ač se mi při slově nemocnice, neřkuli porodnice navaluje, domácí porod absolutně nepochopím. Porod podle mě není něco, co si řídí člověk sám, kecy typu: řekla jsem si, že porodím přirozeně, tak porodím přirozeně, mi přijdou jak ty ostatní blbosti bio matek. Že to jedné vyjde, protože tam určitá pravděpodobnost hladkého průběhu prostě je neznamená, že to pak bude vykřikovat na NETu a cpát to dalším jako standard. V dnešní době, kdy jsou všichni chcíplí už ve 20, je to až k smíchu. Kdyby to pak teda neodskákalo to děcko. Nevím, jestli hladké porody byly v dávných dobách běžné, nevím jak u vás ostatních, ale v každé naší rodině nějaká rodička umřela. Mého dědy od taťky první žena(rok cca 1920) Mojí babči švagrová(1940) Muže babči teta(1920) Mojí sestřenky švagrová(ta s dvojčaty - 1985) - ta jediná rodila v porodnici.

Varaxi:

Já bych neporodila. Bez lékařské péče bychom byli oba mrtví.

Mně se totiž nespustily kontrakce. Praskla mi voda a nic. Den čekali, že se spustí, další den už jsem měla nález protilátek, začínal nějaký zánět. Tak to dalších 24 hodin rozbíhali, brala jsem ATB. Nebýt tu ta možnost, nežiju. 

Jsem rodička teoretik, ale proč hned, jak se zjistilo, že to nejde a začíná problém, nebyl ten císař? Nechtěla jste vy? Přijde mi naprosto zbytečné, takto riskovat život obou, když polovina rodiček má císaře jen proto, že si to tak přeje🙄

Mě by tehdy asi ani to dítě v kabele nijak nepřekvapilo😜 Pro mě byl bizár ty fotky či reportáže z oddělení, kdy vezou na vozíku ty novorozence zatažené v zavinovačkách, že jim jen brunátné hlavy koukaly, vypadali jak larvy chroustíků. Já jako člověk s mírnou klaustrofobií, která nesnáší žádná fyzická omezení(trvalo měsíce, než mě mamka jako puberťačku ukecala na podprsenku😏) čepici jsem na sobě nesnesla od chvíle, kdy jsem si ji dokázala jako mimino strhnout…Určitě mi to trauma vypěstovali na tom vozíku, taky jako chroustík😛

Orionka:

Výhoda muže u porodu - neudělá doma s kamarády v opilosti binec.

😜

J5:

Když už probíráte porody rád bych se zeptal na něco co mně občas vrtá v hlavě. Myslíte si že přítomnost manžela u porodu má pro ženu nějaký význam, nebo benefit? V dobách kdy jsem rodil já tak podobná vymoženost nepřicházela v žádném případě v úvahu. To se, jak jistě víte, odevzdala žena do porodnice a když člověk vystřízlivěl došel si pro dvě nebo pro 1+1. Když tak okolo sebe poslouchám jak na tom pánové při podobné příležitosti bývají, nepřipadá mně tato možnost nijak povznášející ani pro jednu stranu. Ovšem názor chlapa v tomto výjimečném případě není rozhodně ten důležitý. Díky.

Ještě mě napadlo…taky otázka. Tedy vím, že jste byl s prominutím taky ještě mladej a blbej😉 ale když se ptáte na ty benefity, zeptám se trochu opačně, protože mi to neleze úplně do hlavy. Nebál jste se o svou ženu, případně dítě, co se tam s nima bude dít, co nemůžete nijak ovlivnit? Já jsem nic podobného nezažila, poprvé jsem měla rodinného příslušníka v nemocnici, když mi bylo 25, taťku s těžkým infarktem(který nakonec nepřežil) a jako dospělá, už jsem s doktory jednala o možnostech, o prognozách, rozhodně bych neseděla doma a nečekala, jestli dělají všechno, co je v jejich silách. Takže si nedovedu představit, odložit tam ženu, to nejdražší, co mám a čekat, že to nějak dopadne😲 Neberte to osobně, zažila jsem ty časy vím, že jinak to tehdy nešlo. Ale představit si to prostě neumím, že bych to vzala s klidem. 

No a pak je ta druhá skupina, která tam třeba i chtěla jít, jenže pak to nedají, mají odpor k manželce, nebo naopak onen ,,madona syndrom".

Benefit u porodu. Nenechat tam ženu, která je v tu chvíli zranitelná, vydaná prakticky napospas personálu, samotnou. 

Nerodila jsem, ale z těch historek z porodů mi taky vstávají vlasy hrůzou. O mé hrůze vůbec z doktorů se tu už všeobecně ví a představa, že bych dobrovolně vlezla do nemocnice, je absurdní. Mamka mě rodila koncem pánevním, na Prvního máje a sestra nemohla sehnat ožralého doktora. Dopadlo to ještě relativně dobře, křivou hlavu od kleští, přidušená, malinko nablblá, ale žiju😜 Sestřenka rodila 32h, nedokázala o tom ani nikdy mluvit, zanechalo to na ní těžké trauma a holka je jedináček. Vzdálená příbuzná porodila dvojčata(císařem) Pak rodila další dítě, bylo velké, nemohla ho porodit. Doktor to prý komentoval slovy, že když porodila dvojčata, jedno už musí zvládnout(taky asi ožralý) Dítě ji roztrhlo, vykrvácela na sále. Bylo to za komoušů a byla to velká kauza. Dítě přežilo. Takže to je jedna stránka věci. 

Druhá je ta, co popisuje třeba Buggyra. Nemám děti ráda, vyhýbám se jim jak čert kříži, není mi příjemné, aby na mě dítě vůbec sahalo a já na něj dobrovolně nesáhnu nikdy, nezajímají mě ani moje neteř se synovcem. Neteř teda už pomalu ano, je jí 11 a už se s ní bude za chvíli dát normálně bavit. S děckama neumím mluvit, nezajímají mě jejich hry, ty blbiny, co z nich lezou. Všichni se tomu smějou, mně to nijak zábavné nepřipadne. Mimino, je pro mě mimozemšťan. Do kočáru se nekouknu nikdy, nezajímá mě, co tam je. Lidi si pamatuju podle psů, ale netuším, jaké s nima chodí děti.

Opravdu si ještě někdo může myslet, že by u mě hormony něco změnily? Nemyslí si to ani moje mamka a myslím, že ta mě zná dokonale. Taky léta trochu věřila, že se třeba něco stane, ty biologické hodiny atd. Neteř se synovcem, že mi rozbouří hormony(ne, to byla spíš ta dokonalá antikoncepce😜) A ano, když jsem před 40kou uvažovala, co tedy, jestli do dítěte jít(s velkým odporem) také jsem uvažovala směrem, že se třeba stane zázrak a já to dítě budu mít ráda. No pomyšlení na to, že se to nestane a já zbytek života protrpím s myšlenkama, co jsem to jen udělala a dítě bude trpět, protože budu v prvé řadě milovat své psy, o něj se postarám, což o to, starat se já umím a dělám to ráda, ale ta láska by tam nebyla. To si žádné dítě nezaslouží😟

Nechápu, jak z dospělého člověka může vypadnout, že něco byla jen póza. Já jsem se muže x krát ptala, jestli opravdu děti nechce, protože já rozhodně ne a nechci se v 50 dozvědět, že toho lituje a říkal to jen proto, že mě třeba nechtěl ztratit. Asi bych ho za to zabila. Nesnesla bych žít s tím, že mi celou dobu lhal, i když by to vlastně byla z jeho strany milosrdná lež. Brala bych to tak, že co všechno jsou ještě lži?!? naštěstí vidím, jak skřípe zuby, když je u nás nějaká návštěva s dětma😏

Sarah01:

Missha se mně hodně líbí tento BB krém, dřív jsem kupovala od Nars a ten byl hrozně drahý, tento je fakt pecka https://www.notino.cz/missha/m-perfect-cover-bb-krem-s-velmi-vysokou-uv-ochranou-male-baleni/p-425446/

Aha, díky👍 BB právě používám denně a taky na sebe denně(jen ne ve vyloženě zatažené dny, jako je ten dnešní s vánicí😉) patlám 50 faktor. Tohle je určo dobré řešení, minimálně na zimu. Jen já musím nějak trefit odstín😏můj ksicht je mimo všechny paletky, většinou si musím dva smíchávat🙄

bambule:

https://www.korejskakrasa.eu/vyhledavani/?string=Pigmentov%C3%A9+skvrny 

Hledala jsem pojem pigmentové skvrny.

👍

A když jsem si to teď projela vzpomněla jsem si, že i od Mizon jsem si hodně objednávala, poslední cca před rokem. Ale ne už konkrétně na skvrny. 

Ráda bych napsala, ale už si to nepamatuju, to jsem používala tak před těma 15 rokama. Jen si pamatuju, že to bylo od Misha a se slimejšem. Tehdy se tu o tom ani ještě nemluvilo. Pak to přestala firma dovážet, ale já už jsem to ani nepotřebovala. Teď si objednávám různé už, ale holky, co momentálně řeší vyloženě skvrny, vám určo přesný typ dají👍

No nevím. Moje spolužačky, všechny do jedné, cca 20, se vdávaly a rodily kolem těch 20. let. A nejmíň polovina se následně rozvedla. Takže pak řešily, jak rozumně uživit sebe s dětma, lítání s vyplazeným jazykem kolem malých děcek…do těch 35 byly vyflusnuté ženské, o nějakém užívání si života, svého života, nemohla být řeč. Dávno mají nové chlapy, některé i další děti samozřejmě a pořád nevidím, kdy spokojeně žily ty své životy. Sousedka mi řekne: když už bych konečně mohla mít klid, musím lítat kolem vnoučat(je stejně stará, jako já) Mám je ráda, samozřejmě, ale už toho mám občas plné zuby, jen lítám do práce a z práce a když bych mohla mít volno, mám tu děcka. Popravdě ti závidím, jak jsi si to zařídila ty.