Stejný dotaz jako Žínka! To jste Vy😉? Každopádně kočka největší, ať je to, kdo je to👍!
Kdyby takhle člověk vypadal tak nějak permanentně, jako po probuzení, tak to by bylo super! Já jsem se sebou spokojená, ale Žínka má pravdu s těmi vlasy. Když je mám umyté, tak se sama sobě líbím a nemusím mít na ksichtu nic. Ale když jsou už druhý den mastné, ať člověk dělá cokoliv, tak to už se sama sobě nelíbím ani za mák, a připadám si jak cuchta😏.
Sím vás a co je to ten “reprezentativní vzhled”?😄Tohle sousloví mě úplně porazilo a zasejc mám poprskaný monitor😄! Já nesnesu nic na obličeji, jako slovy nic, při představě, že na sebe cokoliv patlám, je mi blivno, a hlavně to neumím. Jednou v životě jsem měla řasenku a tak mě z toho pálily oči, že nikdy víc🤮!
A hmn - klidně to mohla být psycholožka, je tomu už drahně let, tak 20 určitě, kdy jsem si taky myslela, že tahle paní vyřeší moje problémy. Nebo mi aspoň pomůže. Tak jsem jednu takovou navštívila a také jsem se dozvěděla, že jsem jenom šmudla, co nemá mejkap, neumí nosit sukně a podpatky, a že takhle to vážně nikam nedotáhnu. A to bylo poprvé a naposledy, co jsem tam byla…
Čanko, ta třetí fotka, kde je koza Boženka s malou poničkou, tak ta nemá chybu! Boženka má výraz jako : “Jsem koza, děsně drsná koza, voe, dej si bacha!” A malá jí na to s úsměvem říká : “No tak určitě”😄!
Kallisto, jo, to jsem právě zjistila taky. Já jsem to fakt nikdy neřešila a to se pohybuji převážně kolem kobyl, valacha jsem za svůj život vlastnila jen jednoho a ještě v dřevních dobách, kdy jsem chodila ke koním cizím, to také byly zejména kobyly. Nikdy se tím nikdo nikde nezabýval a mě ani nenapadlo o tom přemýšlet. Holt malá Dáma mě stále překvapuje a je vidět, že i člověk po 25 letech s hajtrama “objeví Ameriku”😏. Pod ocasem jsem je myla jen na pokyn vetky, před dvěma lety, když bylo podezření na roupa. To jsem je myslím myla asi čtvrt roku v kuse. Nikdy před tím ani po tom už ne. Až teď vlastně. Aspoň vím, že mám na to občas kouknout.
Verun, právě že v létě cachtáme furt, prakticky denně nebo obden, tedy v přírodním toku👍. Vlastně bych mohla říct, že letošní horké léto jsem s kobylama strávila prakticky jen u řeky. Malá Dáma je tak malá, že se ponoří po nozdry, tže jsem její intimní hygienu nijak neřešila, brala jsem to tak, že všechno odnese proud😄. A té velké jsem to dycky jen tak rukou ošplouchla (na ní je v našem toku vody málo, sotva po pupek). Jenže to bylo naposledy první týden v září. Pak už jsem s nima u vody nebyla a už to ani nešlo, po povodních bych se upřímně do té vody bála vlézt, okolí je zdevastované a kdo ví, co tam všechno plave🙄! Kobyly už v září nahodily zimní kožich, zvlášť ta malá je jak medvídek a kožich má plný lupů, jak se strašně potí😏. Že se jí tohle vytvoří mezi struky, s tím jsem ehm nějak nepočítala…A právě jsem viděla, jak se mi to snaží ukázat, to, že si tam prostě nedosáhne, mrskala ocáskem, kopala se do břicha a když jsem nereagovala, tak si prostě lehla, což jí asi ulevilo, jináč si to nedovedu vysvětlit😟. Holt jsem ke každodennímu vybírání z kopyt ještě přidala každodenní vybírání z vemene😄! Proto si nedovedu představit, jak kobyla sama sebe saje. Jako ony si do mezinoží trochu dosahnou, ale jsou zkroucený jak harmoniky a to je jen ve fofru, jakože kousnou, kde je to svědí a vrací se do původní pozice. Tže přisát se a držet? Dyť by s sebou sekly o zem…
Za mě je to nemožné. Mám dvě klisny a aktuálně minulý týden jsem u jedné řešila neustálé kopání se do břicha, drbání v mezinoží o cokoliv, co se naskytlo, a tak jsem se jala prohlédnout její intimní partie, což obvykle skutečně nedělám. Právě proto, že ona si tam nedosáhne a nemůže to pořešit sama. Jako ten blivajz, co měla nastřádaný mezi struky, byl teda fakt hodně fuj a měla ho tam fakt hodně🤮. Černá lepivá zátka. Je poměrně teplo, obě kobyly v plné zimní srsti, tže zpocené jak vrata od chlíva🙄. Všechno jsem jí prsty obrala a myslela, že to bude stačit. Nestačilo, druhý den kopala zas. Tak jsem si vzala čelovku, lehla si pod ní, abych zjistila, že má vedle struku přisáté klíště. Fuj! Klíště odstraněno, a já při bližším pohledu zjistila, že prostě potřebuje to místo okoupat, páč se jí tam zase tvoří zátka. Pro jistotu jsem koukla i na druhou kobylu, která nevykazovala žádný diskomfort - to samý v bledě modrým. Tže jsem jim to 4 dny omývala a pucovala a teprve pak to bylo dobré. Obě mi vždy držely jednu zadní nohu stranou, abych se pod ně vešla, bylo vidět, že je to pro ně úleva. A snažily se mi pomáhat čumáky, proto vím, že ani jedna si na vemínko nedostane. Tže technicky vážně nevím, co by to muselo být za plemeno, a ještě štíhlé, aby se ta kobyla ke struku ohnula.
U nás jich je taky strašně moc! Vyrojilo se to v posledním cca týdnu. Nechápu, proč zrovna teď, kde byly zalezlé do teď? A jsou to všechna ta slunéčka s mnoha tečkami☹️, tj. tedy nepůvodní druh? Jsou ještě slunéčka sedmitečná jaksi k vidění, nebo je tato již vytlačila?
Mám to stejně jako Žínky mamka, nevím proč, jestli je to tím, že jsem vyrostla na půl “v muzeu” - náytek z let 50 a cca 70-80? Prostě strašně obdivuju lidi, co mají rádi retro nebo přímo starožitný nábytek. Já to nesnáším a všeho z těchto let, jsem se zbavila! Možná je to i tím, že jsem byla nucena zlikvidovat 3 pozůstalosti po zemřelých, protože nikdo jiný na to nemě morál a ono když pak vidíte, co je jeden člověk schopen nashromáždit🤮, no ale fuj. Pak totiž musí přijít někdo, kdo se tím fujtajblem musí prodírat a já naprosto odmítám, aby někdo tohle dělal po mě! Bych se musela v hrobě hrůzou obracet🙄. Proto ten nemocniční styl a heslo “všechno, co nepotřeuješ dýl jak rok, vyhodit”!
Naštěstí kuchyň máme obě novou, o to jsem se postarala a ta almara v jejím obýváku, to je taková ta klasická stěna od podlahy po strop, tvořena několika skříněmi a nástavci a vitrínou a není k ničemu přišroubovaná. Prostě si tam jen tak stojí a neskutečně mě prudí😏. Holky ta nespadne ani když se budu modlit ke všem svatejm🤣.
Nechat spadnout linku🤣nene, tak to mě dostalo🤣! Máma to má s varováním, že esli chce ještě někdy vymalovat, tak půjde (ta almara, ne máma😄) a tak to malování furt oddaluje a oddaluje….😄
Orionko děkuji! A vidíte, tohle jsou ty úplně nejobyčejnější pro nás na naše hroby. Pak dělám i pro zákazníky (ty už jsou pryč) a tam se tedy mnohem více snažím a také ctím přání zákazníka. Tohle je, co dům a zahrada daly, low cost varianta.
Přesně jak píše Sardullah, dvířka se tu dají otočit, tenkrát se mě na to ptali, já to nechtěla, páč hned vedle lednice je stůl a já vyndávám všechny věci na stůl. Můj chlap se ani nezvedá ze židle, jen se natáhne a už je v lednici😄, proto jsme to tak nechali.
Jinak u nás už taky vykouklo sluníčko, až teď, tak snad bude pěkné, i když už bohužel krátké odpoledne. Ten zimní čas mi fakt nesedí, podzimní pološero mi nevadí, ale to že člověk chodí v zimě z práce za tmy, tak to už mi vadí a dost😠, ještě že jsme zítra doma, tak si to člověk může zorganizovat dle sebe👍.
Žínko, děkuji! Celkem jste to vystihla, já nesnáším “věci”. Prostě sarapatičky. Právě proto, že jsem byla nucená přesně v tomto vyrůstat, všude něco bylo, všechno byly “cennosti” a nic se nesmělo vyhodit😠! Neměla jsem nikdy vlastní pokoj, tže jsem prostě byla nucená tolerovat ten šílený chaos, nenáviděla jsem to, tže jsem věděla, že až budu mít svoje, tak tohle nikdy! Samozřejmě třeba obrázky na stěnách tu mám, ale malovala mi je moje kamarádka, tak je to pro mě příliš osobní, dávat to na net, stejně tak velkoformátové fotorafie, ty tu mám též, i květiny. Ale jinak prakticky nic, říkám tomu nemocniční styl🤣, který mi maximálně vyhovuje, neřeším úklid, vše je jednoduché a praktické.
A s těmi Vánocemi to sedí! Moje mamka má pořád tu děsnou socialistickou almaru na nádobí v obýváku a odmítá se jí vzdát🙄 a každé Vánoce pucuje…Nechápu…když jsem jí kdysi oznámila, že pár talířů z té sady znárodním, tak absolutně nechápala, jako že se z toho bude jíst? Úplně nevím, co jinýho bych měla dělat s nádobím, než ho používat,no…Prostě holt jiná generace, pro kterou nádobí bylo bohatství, zatímco pro mě je to spotřební zboží. Kuchyň jsem jí předělala, ložnici jakž takž taky, ale s almarou v obýváku prostě nehnu🤣…
Holky, tak jsem vám to cvakla a u toho jsem zjistila, že vlastně nevím, jak mám vyfotit místnost😲? Dnes tu máme opět pološero, což asi není na focení to pravé ořechové 🙄.
Ale tak aspoň almárku a kanapíčko, foceno od pracovního stolu. Když některá z vás přijede a zdrží se přes noc, tak tohle bude vaše zátišíčko 😊.
A na poslední fotce jsem cvakla část kuchyně, mám ji do písmene U, tak jen malá ochutnávka. Nábytek v přízemí je z lamina, nábytek v patře z masivu, všechno od jednoho truhláře, jsem s ním nesmírně spokojená, i když je drahej jako prase, ale vize je taková, že mě to přežije a pak se děj vůle boží!
Chápu, že ne každého můj styl osloví, každý máme jiný vkus.
Žínko, nebojte, Saga tu je, Saga načuhuje a čte si, a u toho vije věnce a chystá hroby na Dušičky a užívá si spooky season😈. Nevím proč, ale tohle podzimní dušičkový pološero, mi prostě sedí. Jo a taky jsem včera konečně ukončila akci “almara”😀! Truhlář přijel opravit drobný estetický nedostatek, obral mě o všechny peníze a odjel😄. Tže už je hotovo a sám mi pochválil, jak to tady máme hezký! Bodejť by ne, když je to všechno práce z jejich dílny, vtipálek😄! Tže už jen zvažuji objednání několika malých drobností po netu, abych to tu doladila a můžeme dům fotit do katalogu😄!
Bobči přeju ať kolínko nebolí, je to teda solidní bakule, snad to splaskne!
Hlavně už proboha nechoďte nikdo na ty houby! Já houby nejim, mám jich plný výběh, všude houby, v přírodě na netu, tady…😄 Těžknul mi žaludek, jen jsem to četla🙄.
“jak když otevře brány pekelné”🤣Tak to sedí todlecto! To je tak minimálně na hodinu větrání🤣, víme známe! Naštěstí jediné zvíře, které chodí do domu, je kocour a ten chodí spíš k mámě (druhá půlka domu na druhou stranu než k nám), což chápu. Po schodech vylezl párkrát a narazil na zavřené dveře, tže už se ani nepokouší, občas si ho vezmeme do obýváku, ale prostě nemá tam svůj pelíšek a misky, tak ho to tam neba a nezdrží se moc dlouho, tže žádné kočičí excesy nebo noční buzení se nás netýká😉. V noci je stejně venku, to by ho doma nikdo neudržel ani párem volů!