Příspěvky uživatele

Já Vás Zbynku budu muset zklamat. Rád bych Vám své poznatky sdělil ale mé veškeré zkušenosti s želvami ostruhatými “Centrochelys sulcata” jsou minimální. Před mnoha lety jsem sice měl v chovu dospělé, krásné jedince ve složení 1,2. Bohužel jsem nezvládal jejich chov jak fyzicky tak z důvodu nedostatku volného místa. Tenkrát jsem se dostal k možnosti vybrat si a zakoupit čerstvě importované kusy. Dopadlo to tak že jsem si vezl domů dvě samice které se jen taktak vešly do banánové bedny (každá do své) a samce který byl ještě výrazně mohutnější, minimálně o deset cm větší a měl svůj přepravní boxík z překližky. Ono tedy ne že by na tom nějak záleželo v čem se želvy přepravovaly protože po příjezdu domů stejně všechny trucovaly volně v kufru auta s žalostnými zbytky přepravek okolo sebe. Jen tím chci předeslat v jakém duchu se následný chov ubíral. Tři roky trvala aklimatizace, po této době došlo k první snůšce a odchovu. Pro odchov si tenkrát přijeli až z Itálie, dopadlo to tak že si odváželi mladé včetně dospělých zvířat. Někdy prostě přijde nabídka která se neodmítá, navíc už jsem v té době věděl že je chov nad mé možnosti, jak výše uvedené tak i to že jsem měl potřebu věnovat se spíš skladnějším druhům. Měl jsem je tedy cca čtyři a půl roku. To opravdu není dostatečně dlouhá doba k nějakému velkému mudrování. Jediné co bych snad mohl říci k jejich povaze je to že připomínali svým chováním přerostlé želvy čtyřprsté. Tvrdé, nekompromisní jak k sobě samým tak navzájem. Samec byl také jediná želva která mně kdy dokázala spolehlivě vyhnat z výběhu a to nemyslím s nadsázkou. Možná že agresivita byla pro tohoto jedince typická, možná měla svou příčinu v jeho původu, nevím. Je to ale bezmála třicet let tak možná dnes nic z toho co píšu již neplatí. Jsou to však v každém případě nádherná, impozantní zvířata a pro chovatele kteří je zvládnou bude jejich chov důvodem k obdivu a uspokojení. Já bohužel něco takového nedokázal. Vámi uvedeného chovatele jsem znával z doby kdy bydlel blízko u Prahy, odstěhoval se však před lety kamsi na Moravu a od té doby jak to tak bývá “sešel z očí, sešel z mysli”. Využiji příležitosti také k popřání hezkého prožití svátků a nového roku. Jiří

Dobře, zkusím si tedy své přesvědčení postupně obhájit.

“může být být jen 1 samec a u něj třeba 5 samic nebo je to poměr špatný”? Co se týká schopnosti jednoho samce takový počet samic oplodnit, nejspíš to zvládne kdyby opravdu chtěl. Problém je že on chtít pravděpodobně nebude. Docela přesně jste to vyjádřil zde “jestli 1 samec bude dostatečně stimulován k páření, když nebude mít soka na souboje.” V této souvislosti je dobré uvědomit si, že období páření a snůšek u skupiny želv chovaných ve stejných podmínkách se během pár let synchronizuje a u všech jedinců bude + - stejné, nebo alespoň velice podobné. Jedinci chovné skupiny se také vzájemně velice dobře znají a poznávají. V takové situaci a zcela bez konkurence se stane ze samce obyčejný lajdák a jakákoliv snaha o úspěšné páření, navíc oproštěná od pocitu vítězství bude diskutabilní a nevýrazná. Chovatel tudíž riskuje že se dostane do situace ve které sice dosáhne dílčího úspěchu v podobě odchovaných mláďat, ovšem početně hluboko pod očekávaným průměrem. Nejlépe to lze vyjádřit asi takto “letos se zadařilo”. Při počtu šesti dospělých kusů si však takovýto přístup může dovolit jen málokterý chovatel vzhledem k nezanedbatelným nákladům který takový chov přináší. Případné holedbání se tím “přece to nedělám pro peníze” nechci komentovat, páč pro prachy to nedělá, minimálně v začátcích prakticky nikdo rozumný a ti naivní pravděpodobně změní názor při prvním porovnání má dáti/dal. To samozřejmě neplatí pro majitele jedné nebo dvou želviček, to však má s vážně míněným chovem pramálo společného. Dostáváme se k “samec by měl být jen jeden jinak že budou tvrdý boje? ” takže po O se tomuto problému pověnuji.

Dobrý den, nevím přesně jaké jsou vaše možnosti popíšu tedy to co považuji za dlouhodobě udržitelnou chovnou skupinu v podmínkách které jsem mohl poskytnou já. Mně se osvědčila skupina 3,5 až 3,6 s tím že máte k dispozici mladé jedince různého stáří jako rezervu pro případný úhyn chovného kusu. Samic by mohlo být na tři samce i víc ale nároky na prostor jsou většinou limitující. Jistě víte že nezáleží pouze na složení chovné skupiny ale srovnatelně důležité jsou i podmínky které můžete želvám dlouhodobě poskytnout. Poměr pohlaví a počet kusů mohu zdůvodnit, rozhodně to není jen tak že by se mně takový počet zdál nejkrásnější. Ještě bych chtěl zdůraznit že k úspěchu nikdy nevede jen jedna cesta nebo jediný návod jak na to, vždy je třeba trpělivosti a ochoty želvy v průběhu let pozorovat a pochopit co vám svým chováním naznačují. U želv toto platí dvojnásob. 

Předpokládám Týnko že pojedete pro mládě. Ta bývají v tomto období ve velikosti pěti, max. šesti centimetrů. Potom stačí plastová nebo kartonová (papírová) krabička v takové velikosti při které je možné celý náklad pohodlně strčit pod kabát nebo bundu. To pro případ neplánovaného zdržení po trase. Látkám se vyhněte, daleko lépe poslouží hobliny nebo třeba zmačkané papírové kuchyňské utěrky, případně kombinace obojího. Želvátko by mělo být obložené poměrně natěsno aby v průběhu přepravy nelítalo v krabici jak nudle v bandě🙂. Látky nechcete kvůli tomu že ne každá želva čeká na skončení přepravy způsobně zatažená v krunýři, akčnější jedinci mohou projevit úpornou snahu o zjednání nápravy a pokusit se o svévolnou změnu stanoviště. V takovém případě pak hrozí že se do látky celé zamotají, zachytí ostrými drápky do osnovy látky a v horším případě o drápek přijdou. Během přepravy želvátko nechte v klidu, na obdivování je doma času dost. I doma je, zejména v začátcích, lepší obdivovat želvičku jen pohledem a nechat jí zvyknout si na nové prostředí. Malé děti si neuvědomují že zbytečná manipulace pro želvu znamená stres. Rychlé otáčení, změna směru pohybu i výšky je podobná jako kdyby člověka posadily do raketoplánu. No koukám že zřejmě nemám moc co dělat a nevyžádané rady, na ty si musím dávat pozor jak jsem se v jiném vlákně dozvěděl.🙂Takže hezké vánoce.

To bude  určitě struhátko na tuhle  mrkvičku, že ano?🤣 “Mrkev Baby bez natě čerstvá”

Tak koukám že jsem byl příliš pomalý☹️. No nevadí alespoň to máte z více stran.

Ano, je to vrabec polní (Passer montanus). Rozlišíte i při letmém pohledu třeba podle tmavé skvrny na líčkách, jinak tmavý flek na tvářích🙂. Takové tvářičky vrabec domácí (Passer domesticus) nemá, ten si vystačí jen s takovou zdravě šedivou barvičkou.

Hm, tak něco podobného by u nás fakt nefungovalo. Ani si dost dobře nedokážu představit manželku nebo dcery u sifonu atd., považoval bych to za osobní selhání. Jak jste to mohla Bobco vydržet? Já tedy také mívám občas podezření že práce náležející k mým povinnostem jsou ty nejvíc opruzující ale z toho pocitu jsem vždy rychle vyveden. My jsme oba podobně startovací ale zase ta žhavá fáze trvá tak maximálně do druhého dne.

No a není to soužití a život právě pro jinakost pohlaví krásný? Ženy vědí co mohou čekat, muži vědí co mohou čekat (muži to tedy spíš jen tuší kvůli složité dámské duši). S přibývajícím věkem se člověk dokáže lehce přenést i přes závažné křivdy způsobené protivníkem, jako třeba když dostane ke snídani chleba namazaný na blbou stranu (tu menší). Je to prostě paráda, mamina jako sluníčko, já jako slunce, cévy propružené a vytrénované adrenalinem, no neber to. Tím chci říct, mějme se a své okolí rádi a neberme život až tak vážně zejména v tomto předvánočním čase a kdyby již nebyla vhodná příležitost přeji všem bez výjimky spokojené a hezké vánoce plné splněných přání.

No jo no, jenže já tvrdošíjně jedu v modu “větší, starší, silnější”, tudíž logicky i moudřejší.🙂. Někdy to holt nevyjde ale alespoň je legrace a koření to vztah.

Možná by stačilo originál fotku oříznout na detail, následně zvětšit a teprve potom poslat. Já to tedy tak dělám když potřebuji. Ale hlavu si z toho nedělejte, hlavně že se draveček nabaštil a nemusel lovit dál protože to by toho uloveného holuba byla škoda.

Já problém obešel, řekl jsem sáček na pečení 🙂. Stejně to nebylo nic platné. Že prý jestli mám dojem že po padesáti letech vaření neví nic o pečicím sáčku tak to chápe ale ať jí alespoň nedělám ostudu atd., což zase naprdlo mně. Ale už je vše v cajku jen byla Itálie a to jsem ani nemusel pro letenky.😀

Já nedopadl dobře s pytlíkem. Dalo by se říci že úplně na blbě. Manželka se vrátila, tak jsem nasadil moudrej obličej že budu radit a teď musím čekat až se oba odnase.em abych vůbec mohl popsat výsledek. Asi na ní byli v tom Kaufu nějaký protivný nebo co.🤒

Děkuji Bobca. 

Hm, tak to je hodně rafinovaný. Já do pytlíku strkal tak maximálně kuličky na cvrnkání a ono lze i kačenku. Jestli to Bobca potvrdí tak se těším jak budu dělat chytrého až se má drahá vrátí z akce K.🙂

Opravdu? Jak to dopadne s kůžičkou? Fakt je že výsledek obvykle hodnotím z pozice koncového uživatele ale stejně. V té pozici jsem byl už tolikrát že bych klidně mohl mít vůči kachnám výčitky a také při tolika různých úpravách a způsobech přípravy a pytlík nikdy nic.

Krásné Bobco. Jenom ta poslední fotka, jak kachna v troubě? Nemám se momentálně koho zeptat páč manželka šla rabovat do Kauflandu a zvědavost mně nedá. V čem a proč je ta kachnička přioděná? To jsem ještě nikdy neviděl🤔. Musím to vědět pro případ že by byl výsledek lepší než tu kachničku strčit do trouby nahatou. 

Já občas používám konkrétně tento. Fakt je že možností výběru je mnoho.

To já nevím ale Koutak holuby (barevnohlávky) na volno chová nebo choval, třeba ví něco víc.

Já bych neriskoval i když riziko může být zdánlivě minimální. Nádrž na karanténu nemusí být nutně skleněná. Můžete použít např. umělohmotnou přepravku vhodných rozměrů z transparentního plastu. Poměrně široký výběr mají v Bauhasu. Následně se dá přepravka využít v domácnosti jako úložný box takže investice v řádu stokorun nepřijde nazmar.