Příspěvky uživatele

Tak jsem se, pod dojmem psaného a také proto že dávám přednost dosažitelným oficiálním informacím před pocity, jal zjišťovat skutečné i průměrné teploty měřené v průběhu let v oblastech tradičního chovu uznávaných plemen berberských a arabských koní. Vzhledem k tomu že se zde poukazuje zejména na příšerné letní teploty v Praze snažil jsem se sledovat zejména teploty extrémně vysoké, proto ti berbeři a arabové. Takže naměřené teploty v Praze v nejteplejším měsíci červenci se mohou pohybovat v extrémním rozmezí 34 až 38°C pouze v brzkých popoledních hodinách, ovšem průměrně jen 1,6 dne z celého měsíce. V severní Africe,  což by mělo být  území berberských koní, se teploty nad 40-45°C měří zcela obvykle a v mnohdy nepřerušené řadě od dubna do října. V únoru a prosinci se běžně pohybují nad 30°C.  Arabský poloostrov, tedy doména arabských koní, je na tom následovně, teploty nad 40-45°C jsou běžné v březnu až říjnu s tím že teploty nad 30°C se dají naměřit celoročně. Zdůrazňuji že si dobře uvědomuji mnohdy opravdu velký rozdíl mezi teplotou “pocitovou” a skutečně naměřenou, nebo fakt že v těchto otevřených polopouštních krajinách neznamená denní teplota +35°C že nebudete mít za svítání ledový škraloup v ešusu. No není to tak všude, také na severu Afriky jsou oblasti krásné a utěšené i pro zhýčkané oko Středoevropana. Severní Afriku mám docela dost dobře procestovanou a ne jen zevlováním po hotelích ale všude kde to jen trochu šlo tak po vlastní ose a pod širákem.      Protože jsem s hledáním teplot začínal původně v Mongolsku, které mimo jiné v naměřených vysokých teplotách totálně selhalo a naopak vyniklo v teplotách pod bodem mrazu, kde -50°C není nic moc neobvyklého, jsem došel k pocitu že rozsah teplot které dokáží, byť různá plemena jednoho druhu tolerovat, je pozoruhodný a svědčí o mimořádné schopnosti termoregulace i přesto že z doslechu vím že slunečných -50° v Mongolsku je daleko příjemnější než zamračených -20° na Staroměstském náměstí.

Předpokládám že případná reakce bude argumentovat zvykem a šlechtěním, proto je dobré si nejprve pročíst první reakci tohoto roku, jisté Renata (neregistrovaný) 21.10.2025, 20:41:32 xxx.xxx.255.11 kde v reakci hodné Grety oznamuje světu svou výjimečnost a takové zdůvodnění zcela vylučuje.

Prosím zkušené. Na fotce z téhož příspěvku je padlé zvíře co? Není to náhodou mula? Díky.

Bylo by lepší kdyby nadpis zněl “Fiakry nejsou týrání. Zakazují je lidé, kteří nikdy neměli v ruce ani uzdu, říká muž, který zachraňuje zvířata po celé zemi ”? Jinak mně ten článek přijde, jako tomu kdo uzdu v životě nedržel, celkem smysluplný. Tak jsem zvědav co se v pokračování vlákna dozvím.

"není ani bezohledná, ani krutá, má to dokonale nastavené." Vysvětlíte prosím v čem se to dokonalé nastavení skrývá? Já dosud postřehl jen bezohledné kořistění jednoho druhu na druhém, případně silnějšího jedince stejného druhu na tom slabším. Předpokládám že víte jak dopadá například takové setkání roztomilého ježka s hnízdem myších holátek, usmrcení kořisti před její konzumací je až ta úplně poslední starost. Stejně tak průběh a finále lovu psů hyenových včetně ostatních ve smečkách lovících psovitých šelem. Lov kosatek a jejich hry s tuleni nebo vyhledávání matek keporkaků s cílem ukořistit jejich mládě. Nemilosrdný lov tučňáků tuleni leopardími a jejich dovádění s polomrtvými jedinci a tak stále dál a dál až se dostaneme třeba k napadení organismu bakteriemi nebo viry což mnohdy vede k neuvěřitelnému a relativně dlouhodobému utrpení napadeného. Dokonce i ta hodná kočka domácí dokáže trápit svou kořist velice dlouhou dobu, protože ona jí přece netrápí, jen si tříbí a zdokonaluje reflexy. Bohužel ani člověk z tohoto nastavení nijak nevyčnívá a pokud ano tak spíš na tu negativní stranu. Takže vždy záleží na úhlu pohledu, to co se může zdát jako velice prospěšné pro tu silnější stranu může být pro tu napadenou šokující poslední zážitek. Nebo se pletu? A to jsme se dostali pouze k predaci a záměrně nezmiňuji jiná protivenství způsobená třeba podnebními výkyvy a postihující nemilosrdně celé populace. Příroda není matka, je to jen prostor neodpouštějící chyby kde přežívají jen ti nejsilnější a bleskové adaptace schopní jedinci.

Ještě než dám pokoj tak se vrátím k tomuto vašemu: Takové “nepůvodnosti” jsou po celé planetě, že se změnou přírodních podmínek se zvířecí druhy rozšiřují/mizí. A vlastně, nepůvodní je v Evropě i homo sapiens. S tím s vámi jednoznačně souhlasím, proto mám k celému problému rozporuplný postoj. Ona schopnost expanze tj. obsazování nových vhodných lokalit, patří neodmyslitelně k životu a to od prvních počátků. Kdyby tomu tak nebylo sedí dosud člověk nasáčkovaný kdesi v Olduvajské rokli v horším případě by se plácal jako cosi kdesi v moři. Takže ano i člověk patří na drtivé většině v současnosti obývaných území mezi nepůvodní, navíc mimořádně invazivní druh. Nic na tom nezmění ani, dnes tak moderní snaha moudrých, o dělení na druhy žádoucí/nežádoucí. Migrace druhů a změny životního prostředí bude pokračovat stále tak jak tomu bylo dávno před tím než se na scéně objevil Homo sapiens.

Nevím ale je to docela dost dobře možné, ona se definice “nepůvodní druh” v drobných modifikacích obecně používá pokud vím pro všechny druhy. Navíc nezřídka spolu výskyt nepůvodních druhů rostlin i živočichů úzce souvisí, někdy až do té míry že je podmiňující. To se, mimo jiné, zrovna týká těch vrabčáků. Máte-li ovšem přesnější informace, takové které by opravili můj názor, budu rád. 

Možnosti rostlin, jejich šíření na pozoruhodné vzdálenosti i přes zdánlivě nepřekonatelné překážky bych nepodceňoval viz. například tichomořské vulkanické ostrovy, kde v době jejich vzniku zcela logicky nerostlo vůbec nic a živočichové, snad mimo mořských savců a ptáků živících se z moře, byli vždy až ti druzí v postupném osídlování. Pokud existuje nějaká výjimka tak to bude výjimka velice exkluzivní.

“JS odkud máte, že vrabci jsou v Evropě nepůvodní druhy?” To ale opravdu nemusím mít odnikud Ladd. Bohatě postačí základní orientace o migraci a šíření druhů mezi kontinenty včetně jejich šíření v rámci různých, dosud neobsazených, území vhodných pro ten který druh. K tomu přidám povědomí o snovačovitých, konkrétně o předmětném vrabci domácím (Passer domesticus), do vzniklé směsi přimíchám obecně uznávanou definici pojmu “původní druh” a je to. Protože není dostupné žádné konkrétní datum od kterého lze považovat určitý druh za původní, budeme se muset spokojit s následujícím. “ Za původní druh lze považovat takový který se na místě výskytu vyvinul nebo doputoval bez zásahu člověka. U nás jsou to druhy přítomné od konce doby ledové do počátku neolitu.” Tak takto jednoduché to je. Pokud ovšem máte zdůvodněný pocit že se mýlím rád poučení přijmu. A aby nedošlo k mýlce, k samotné definici a problematice původní/nepůvodní tj. žádoucí/nežádoucí mám značně rozporuplný postoj. To by ovšem bylo na další vysvětlování a to asi ani moc nechceme, že ano.

Dobrý den, evidentně se vaše želvy potýkají s problémem, něco je prostě špatně. Co to je zjistíme nejlépe tak že budete ve svých údajích podrobnější. Navedu vás.

1/ “Svítím jim UV a tepelnou žárovkou od Repti planet.”  V údaji o UV chybí to poslední zásadní písmenko, též předpokládaná intenzita záření a typ zdroje. Pokud máte problém žádané popsat ukažte fotku, to samé platí o tepelné žárovce.

2/ Vyfoťte obě želvy, karapax, plastron, hlavu tak aby byli vidět oči. Stačí fotit telefonem a následně oříznout tak aby bylo dobře patrné žádoucí.

3/ vyfoťte prostor ve kterém žijí a popište jejich běžný denní režim.

Opakuji, pokud budete mít problém jak na to, mohu poskytnout vzor. Po splnění žádaného bude teprve možné pokusit se o radu a pomoc.

Vrabec jako jeden z evolučně nejúspěšnějších snovačů je opravdu pojem plný paradoxů. 1/Pokud vím tak je to jediný z nepůvodních, tedy odborně i obecně klasifikovaných jako nežádoucích, v Evropě žijících druhů který alespoň v jednom státě EU požívá ochrany jako ohrožený. Tuším že touto zemí je Holandsko. Na tomto nejistém až přímo vykuleném přístupu nic nemění fakt že evropské a také americké populace vykazují v posledních dekádách až více než 50% úbytek. Možná však že některé nepůvodní druhy jsou prostě méně nepůvodní, nebo snad roztomilejší, než jiné. 2/Jeho kosmopolitní rozšíření a tendence, zejména v oblastech s nadprůměrnou nabídkou potravy, tvořit velké až invazivní populace s významným dopadem na hospodaření člověka způsobují že na jedné straně zemegule jsou státní mocí vypláceny odměny za likvidaci kolonií i jedinců na druhé straně zeměkoule se okolo každého jednotlivého vrabečka chodí po špičkách a dbá se na jeho welfare. Jak se má člověk chovat někde uprostřed těchto extrémů nikdo pořádně neví, takže se řídí emocemi, rádoby osobní zodpovědností a fakta zůstávají mimo. Je to docela pochopitelné nicméně city a pocity nemají v přírodě co dělat, jen fakta. Příroda je k jednotlivcům nesmírně bezohledná a krutá, bez výjimky. Představy o svobodě a naprosté volnosti volně žijících živočichů jsou jistě velice krásné ale to je asi tak vše. V každém případě odchytem a následným chovem vrabců zcela jistě žádnou klimatickou katastrofu nezpůsobíte a v poměru třeba k nové instalaci solárního pole nebo hejna větrných turbín už vůbec ne.

Ať už se rozhodnete při “záchraně” ptáčete jakkoliv, mějte na paměti že mladí vrabci opouštějí hnízdo, stejně tak jako mnoho jiných druhů, dříve než jsou zcela a plnohodnotně letuschopní a po všech stránkách samostatní. Rodiče, zejména samci páč samičky se v této době již věnují přípravě na druhou snůšku, mláďata ještě myslím tak 10 dnů dokrmují a je pravděpodobné že mají snahu je i navádět a lákat na pokud možno bezpečná stanoviště. Proč mláďata tropí takové upřílišněnosti jako předčasné opuštění hnízda má jako vše v přírodě svůj vážný důvod. S rostoucí velikostí mláďat se hnízdo stává den ode dne nápadnější a riziko napadení predátorem se neúměrně zvyšuje. Čím dříve tedy mladí hnízdo opustí tím více eliminují možnost predátora přijít najednou k vícečetné kořisti a odsuzují ho k lovu jednotlivých, různě poschovávaných mláďat. Šance že alespoň některá, zpravidla ta nejschopnější, přežijí se výrazně zvyšuje. Z tohoto úhlu pohledu vidíme že taková “záchrana opuštěného mláděte" protože je chudák nemusí vždy znamenat prospěch pro druh jako takový ale naopak hrozí že v dobré víře uzmete z přírodního výběru toho nejlepšího a nejživotaschopnějšího vrabečka z tohoroční populace. A abych to dopsal až do konce tak i ta nedokonalá mláďata která přežití nezvládnou mají svou funkci, uspokojí potravní potřeby svých predátorů a jejich mláďat.

Dobře děláte, není kam spěchat. Bývají roky kdy jsem poslední kusy uklízel třeba až v prosinci. Nakonec stejně zjišťuji že jsem letos akci zbytečně urychlil, náhlá změna předpovědi, zrovna když jsem byl v nejlepším, mne docela zaskočila. Tak už to prostě někdy bývá.

Chápu vás Sarah01, svůj pohled a názor vyjádřím později protože čas. Možná dosáhneme konsenzu, to by bylo fajn.

S podobným názorem nemám problém souhlasit. Snad jen si zaslouží dodat že každé domestikaci nutně předcházela fáze ochočování, pokud se tedy ve svých úvahách chceme omezovat ptáky, savci atd. a pomineme druhy jejichž jedinci ani netuší že jsou obětí domestikace. Domestikace tak dokonalé a důsledné že divoce žijící populace mnohdy již neexistují. Zkráceně, takové kvasinky nebo bource morušového se nikdo na jeho pocity jistě ptát nebude byť prospěch z jejich domestikace a chovu je pro člověka mnohdy zcela mimořádný a nenahraditelný.

Koukám že jsem vás nějak rozčílil, no nic stejně mám, vzhledem k té vaší tečce a poukazu na mé zcela mylné názory, pocit že zřejmě nemá význam pokoušet se o diskusi. Přesto bych doporučil si znovu přečíst můj původní příspěvek a vypíchnout ty “závadné” části. Pokusím se je obhájit. Mne by naopak zajímal váš názor jak dlouho je potřeba zvíře domestikovat aby již neplatilo vaše “Srovnávat chov tohoto zvířete v domácích podmínkách s dnešním chovem jakéhokoliv domestikovaného zvířete je úplně mimo”. V této souvislosti bych rád připomněl že doložené pokusy domestikovat ženetky, zejména na blízkém východě, je historie stará minimálně tisíc let a že první ženetky se dostávali do Evropy s Araby postupně osídlujícími Pyrenejský poloostrov zhruba před sedmi sty lety. V zájmu objektivity je třeba uznat že šlo o ženetky tečkované (Genetta genetta) a nikoliv o poměrně vzácné, nedostupné a těžko chovatelné ženetky savanové (G. thierryi) považované za primární druh v té změti dosud známých, myslím že čtrnácti druhů a jejich přechodných forem. Fakt je že první pokusy o domestikaci psů jsou známé z dob nesrovnatelně starších, některé zdroje uvádí až třicet tisíc let. To opravdu nesnese srovnání. Pozoruhodné však je, alespoň pro mne, jak urputnou trvanlivost mají původní vlastnosti nutné k přežití ve volné přírodě. Ne všech plemen ale jistě těch kde se člověk příliš nepodepsal na jejich vzhledu. O tom se můžeme přesvědčit na Balkáně, blízkém východě, Asii zejména v Indii, Austrálii atd. přičemž Austrálie může sloužit jako zcela bezprecedentní vzor. Proto si myslím že tečky a příliš dogmatické názory nejsou vhodné, problém je příliš složitý. To samé platí pro mnoho druhů zvířat oficiálně považovaných v současné době za zcela domestikovaná, včetně třeba koní, skotu, velbloudů a x y dalších méně nápadných.

To možná ano, ovšem zrovna v případě ženetky určitě ne do té evropské. Ony totiž jedinci divoce žijící evropské populace ženetek jsou potomky rádoby domestikovaných ženetek dovlečených, jak jinak než lidmi, jako atraktivní alternativa koček, tj. pro likvidaci hlodavců. Každé zvíře chované lidmi bylo původně “divoké zvíře” pokud tedy vím. Tím samozřejmě nechci omlouvat dost možná nevhodné podmínky chovu této konkrétní ženetky.

J5:

Také zdravím. Předpokládám že začnu uklízet nadcházející víkend tj. 25-26. 10. Jako obvykle nejdříve ty želvy které již evidentně spí a v následujících dnech i zbytek, postupně, tak jak se budou želvy projevovat. Jedinci kteří dosud, byť omezeně, využívají slunných dnů půjdou poslední, jedná se zejména o vzdorující T. marginata. Uvidím jak se bude vyvíjet počasí a zda se dá na předpověď spolehnout. Středočeský kraj, T.m., T.g., T.h. a A.h. Až u mne uklízení opravdu vypukne zmíním se.

Takže u mne dnes 25.10.2025 začíná přesun cca 90% jedinců do zimoviště. Venkovní teplota 8-11°C, zataženo. Teplota v zimovišti se po týdnu intenzivního nočního větrání ustálila na 8°C. Vlhkost 75% což není mnoho ale vzhledem k tomu větrání ji lze tolerovat, obvykle se pohybuje mezi 80-85% s krátkodobým výkyvem + -  5-10%. Znovu důrazně připomínám, vždy je lepší přímo posoudit momentální stav a připravenost k hibernaci té které želvy než jakákoliv, byť dobře míněná rada na internetu. Tak ať to pro všechny zúčastněné dobře dopadne🐢.

Jestli on v tom není zapletený dobrovolný souhlas🤔.

Anonymní:

Jak řešíte, když je pěkný slunečný den (třeba včera) a želvy ještě vylezou a kousnou do zelenyho. Je to pak problém, když to v nich zůstane pak přes cely zimování?

Zkuste si prosím pročíst celé vlákno, zejména odpověď J5 30.10.2023, 09:35:02 kde vyjadřuji svůj názor na celou problematiku. Pro jistotu vám zkopíruji část která se bezprostředně týká vašeho dotazu. “Obava že jí “něco” zůstane ve střevech je zbytečná. Ono jí tam opravdu něco zůstane a nezůstane to tam samo. Zůstává i část organizmů pomáhajících v trávení a zimuje společně se želvou. V opačném případě jsou následky zřejmé při jarním probouzení (posthibernační anorexie atd.) Jen pro představu, přijatá potrava je želvou zcela vyloučena ne dříve než za cca 30 dnů. Protože se vám to bude zdát nepravděpodobné tak zdůrazňuji zcela. Tato idea o dokonalém vyprázdnění zřejmě vznikla tím že je opravdu fatální jeden den želvu nacpat třeba salátem a druhý den jí šoupnout do ledničky k zimování. V takovém případě je stejně špatně ale úplně všechno. Podobně problematická je i “zoufalá” snaha želvu před hibernací co nejvíc zavodnit. Paradoxně se želvy nadbytečné vody před hibernací zbavují. Stačí si želvu pravidelně vážit a uvidíte. Zimní období je na lokalitách prakticky jediné kdy o vodu opravdu není nouze ať už v jakékoliv formě a představa že želva musí klasicky pít aby vyrovnala případný deficit je mylný. Tak asi tak.” Pokud máte potřebu cokoliv z textu zdůvodnit či upřesnit, třeba rozdíl mezi plnohodnotnou pastvou a občasným uždíbnutím, klidně se ptejte pokusím se vysvětlit.

Také zdravím. Předpokládám že začnu uklízet nadcházející víkend tj. 25-26. 10. Jako obvykle nejdříve ty želvy které již evidentně spí a v následujících dnech i zbytek, postupně, tak jak se budou želvy projevovat. Jedinci kteří dosud, byť omezeně, využívají slunných dnů půjdou poslední, jedná se zejména o vzdorující T. marginata. Uvidím jak se bude vyvíjet počasí a zda se dá na předpověď spolehnout. Středočeský kraj, T.m., T.g., T.h. a A.h. Až u mne uklízení opravdu vypukne zmíním se.

Pro základní orientaci se podívejte třeba sem do nabídky. www.pythonsott.cz 

Cena se u různých chovatelů může, jak už to tak bývá, lišit. Ne však vždy je neobvykle nízká cena to nejlepší co vás může při koupi zvířete potkat. Žádný chovatel nebude kvalitní zvíře prodávat pod cenou obvyklou.

Tak to je jiná. 🙂

Anonymní:

Labuť nemá přirozeného predátora, musela uhynout a pak ji něco roztrhat. Napadá mě jedině orel, jestli by něco takového dokázal???

Myslím že výr by to dokázal také. Konkrétní případ sice neznám ale dospělou husu uloví jako nic a ještě ho to baví což by mohl potvrdit,  vzhledem k opakovaným nájezdům, jeden můj známý.