Aktuálně: 2 341 inzerátů269 541 diskuzních příspěvků19 336 uživatelů

Příspěvky uživatele

J5

J5
J5 28.02.2024, 15:53:29 xxx:xxx.b4e6:d0a8

Tak ono řešit “správnou vlhkost" v terárku je jaksi problém navíc. V optimálním případě by totiž vaše želva byla v současné době v závěrečné fázi hibernace, tj. v prostředí s teplotou ideálně 5-8°C a vlhkostí cca 80% a po probuzení ve venkovním výběhu s přirozenou vlhkostí okolí.  Chápu že to ve vašem případě zřejmě nelze zajistit.

Proto by bylo vhodné zaměřit se na kvalitu substrátu. Pokud používáte suchý, jemný písek tak může být nadměrně prašný a dráždit sliznice, dále pak zejména ve vyšší vrstvě neposkytuje želvě dostatečnou oporu při pohybu. Želva je nucena pohybovat se nepřirozeně, místo pevné chůze jen tak plave v písku s plastronem nízko při zemi. Z dlouhodobého hlediska = problém a ne jeden. Na to se ovšem neptáte tak je nebudu rozebírat. Vhodný je soudržný hlinitopísčitý substrát obsahující kamínky a kameny různých velikostí, klidně včetně rostlinných zbytků (kůry, větví atd.) Stručně tedy to co nahrábnete na jakékoliv sušší mezi. Navíc se takový substrát dá cekem snadno udržovat (při počtu jedné nebo dvou želviček) a měnit. Také vlhkost se dá udržet “přirozená”, zaléváte tak jako květiny. Spodek vlhký, vršek méně. Máte vyřešenou přijatelnou denní  vzdušnou vlhkost která by se měla pohybovat okolo 40 - 60% běžně. Výkyvy nevadí, naopak, suplují občasný déšť nebo sucho. Jistě jste si všiml zdůrazněné slovo “denní”, je to proto protože noční vlhkost musí být daleko vyšší, blížící se rosnému bodu a po co možná nejdelší dobu. Nestačí proto večer terko zarosit a hotovo. Po běžném rosení není během půl hodinky ani památka a když přidáte rozbahníte si substrát, to však nechcete. Musíte zajistit přímý styk povrchu těla želvy(vršek karapaxu je také povrch těla) s vlhkostí. Krátce, ve dne normální běžná vlhkost, v noci naopak zvýšená. Pokud se na podobný postup nedbá nepodaří se vychovat želvu s pěknou postavou 🙂ale jen hrbatého chudáka. Nedostatek noční vlhkosti se bohužel stále podceňuje přes to, že je to jeden z hlavních důvodů proč nosí mnoho želv na zádech půlku Egypta. Proč problém stále přetrvává mohu na přání upřesnit ale nyní už napíšu jen jak se s tím srovnat v praxi.

Má-li chovatel jednu dvě želvy, případně malý zvládnutelný počet kusů jeví se jako nejschůdnější řešení pořídit želvě “ložnici”. Tím mám na mysli plastový box (kyblík)přiměřené velikosti. Do poloviny naplnit mokrými hoblinami a prostě spící želvu vzít z terárka a na noc zahrábnout (doslova). Má to tu výhodu že si nezamokříte substrát v terku.

V případě že je želv více, potom nezbývá než jako substrát použít vlhké hobliny přímo do terka a průběžně dbát na to aby neprosychaly v celém profilu.

Na závěr bych rád upozornil že mistička s vodou umístěná v teráriu problém vlhkosti ani náhodou nevyřeší. Fotka na posouzení stále chybí tak pozor ať možná dosud nepatrný problém nepřeroste přes hlavu.

J5
J5 26.02.2024, 20:39:05 xxx:xxx.ca78:6473
Odpověď na příspěvek uživatele Cvrk z 26.02.2024, 20:12:32

Děkuji a podpořím. Zatím tam mají staré smrkové hobliny a zbytky větviček po ovocných stromech.

J5
J5 26.02.2024, 18:28:24 xxx:xxx.48d6:800

Z ničeho nic to nebude. Podle toho jak problém popisujete může jít o prostou reakci na náhlé zvýšení teploty v teráriu, příliš suchý vzduch, prašný substrát atd. To vše může způsobit spontánní zvlhčení podrážděné nosní sliznice a případný mírný “přebytek” řídkého hlenu může způsobit zavlhnutí okolí nozder nebo výtok občas ozdobený malou bublinkou. Okolí nozder po oschnutí nevykazuje žádné změny. V takovém případě stačí zkontrolovat a upravit do optima.  Nezapomeňte že i hltavý příjem šťavnaté potravy může způsobit mnohdy pozoruhodně intenzivní (ale neškodný) výtok a bublinky u nozder, mají podstatně jednodušší anatomii horního patra než než např. savci, foto 2

Je ale také možné že jde o začínající zánět horních cest dýchacích. V nejhorším případě se přidají i dolní cesty dýchací a to už je opravdu problém který nejlépe vyřeší veterinář.  První případ poznáte tak že výtok z nozder má charakter rýmy tj. stálý výtok vazkého hlenu. Okolí nozder bývá bělavé, struktura pokožky se mění na takovou mokvavou vypadá to jako když si dlouho máčíte ruce ve vodě (s rezervou). Zároveň oči bývají zastřené, mnohdy oteklé, zejména pak vnitřní koutky bývají začervenalé. Druhý případ, stejné příznaky jen přidejte celkovou apatii, cílené vyhledávání tmavých a chladných míst. Při poslechu je zřetelně slyšet chrčení (ano hezky ucho na karapax když není k dispozici stetoskop).

Proto by bylo vhodné poskytnout fotku (nozdry, oči viz. foto 1) kde by bylo zřejmé jak na tom ksichtík vaší želvy doopravdy je.

Obrázek
J5
J5 26.02.2024, 12:58:10 xxx:xxx.ecd0:f2c3
Greg:

Dobrý den, o vlivu teploty na pohlaví u plazů bylo napsáno mnoho ale rád bych si přečetl zkušenost přímo od chovatelů a pokud možno kteří toho dochovali už dost. Jde mi o želvy. Když je teplota nastavená tzv.na samice tak jaké procento je opravdu samic a jaké samců jestli to je 90 procent třeba nebo míň. Děkuji, Greg.


Nabídnu vám tedy svou zkušenost. Ne však o "vlivu teplot na pohlaví u plazů" obecně ale konkrétně na rod Testudo.

Je pravda že v posledních letech je teorie o vlivu teploty na pohlaví při inkubaci želv oblíbená a až nebezpečně dogmatická. Bohužel jako nesporný fakt se šíří mezi převážně laickou veřejností. Nelze zde v rámci diskuse uvádět podrobnosti, proto se omezím na stručné zdůraznění pouze nejdůležitějších skutečností zasluhujících úvahu. Čemu věřit je pak na vás.

1/ želvy se líhnou s chromozomy XX. Bez druhotných pohlavních znaků nelze tedy v současné době bezprostředně po vylíhnutí rozlišit pohlaví. Pokud mně neutekla nějaká zásadní informace tak určitě ne se současnou úrovní znalostí. Pohlavní diferenciace jedinců není tedy pevně a jednoznačně dána. Proto tvrdit že teplota je určující faktor je z mého pohledu unáhlená snaha o zjednodušení problému. Stejně tak může mít na pohlaví vliv např. hustota populace, kvalitativní složení dostupné potravy, mikroklimatické podmínky v průběhu dospívání atd. Možná od všeho trochu. To vše podtrhuje fakt že je zcela nereálné dokonale suplovat inkubační teploty v přirozených podmínkách ve srovnání s umělou líhní, což si může každý jednoduše ověřit.

2/ připustíme-li že teplota při inkubaci je jediná podmiňující, nabízí se problém. Jednotlivé divoce žijící populace želv prosperují v typickém, přesto však teplotně značně rozdílném prostředí. To určuje zejména nadmořská výška lokalit. Všímavý člověk jistě brzy zjistí že druhová skladba flory je jiná, teplomilnější druhy chybí atd. Přesto však přítomné populace želv prosperují a kupodivu poměr pohlaví je vždy takový že umožní populaci přežívat. Podle teorie “teplota” by nutně ve vyšších nadmořských výškách musela být značná převaha samců nad samicemi, byla-li by tam vůbec nějaká. A samozřejmě opačně v nížinách. Ne nevěřím tomu a kdokoliv kdo kdy zapíchl teploměr do země v oblastech výskytu tomu nemůže věřit také.  Osobně jsem si zažil že koncem května, kdy jsou snůšky již dávno v zemi, vás může týden trvající chladné, deštivé počasí zahnat z horských strání Peloponésu na teplé přímořské pláže.

3/ žádný chovatel želv u nás, ať už pravidelně odchovává mladé v desítkách, stovkách či tisících nemá zpětnou vazbu ať už je jeho názor takový nebo makový. U málopočetných odchovů nemá dosažený výsledek žádnou, nebo jen nepatrnou, vypovídající hodnotu. U větších odchovů kde už by stálo za úvahu zapřemýšlet je finančně i prostorově nereálné držet odchovy po dlouhá léta pro ověření teorie. Navíc v několika skupinách, podle inkubační teploty. Granty ani dotace se na podobné akce v naší kotlince nerozdávají, jen omezení, postihy, zákazy, pokuty, povinnost zapisovat do kolonek a jiné byrokratické lahůdky.

4/ proč se tedy mnozí chovatelé nezdráhají uvádět “líhnuto na samice”? No protože jim to nijak neublíží a při současném “přetlaku samců” na trhu mají jistou konkurenční výhodu. Za tři až pět let kdy se pravda ukáže (pokud želva přežije) stačí říct “jejda ono to nějak nevyšlo”. (a nebo tomu fakt věří)

5/ kdyby to bylo tak jednoduché, proč jsou nesporná většina odchovů samci. Vždyť  přeci stačí otočit knoflík termostatu doprava a nebudeme vědět co s holkama.

Na závěr něco z praxe. V dobách kdy jsem se věnoval chovu naplno, ostatně i nyní líhnu na 29,5-30°C (krátkodobý výkyv nahoru i dolů 4°C max 5°C, překmity, větrání) průměrná vlhkost 90-92% bez substrátu, volně na nopkové folii. Pohyb vzduchu nutný pro stejnoměrnou teplotu v celém prostoru líhně zajištěn PC větráčky. V takovýchto podmínkách je % líhnutí nejpříznivější a nevyskytují se, nebo jen v zanedbatelné míře, paštítky či jiné deformace krunýře. 

Nemohu přesně určit z výše uvedených důvodů % samců a samic, jedno je však jisté. Samičky inkubované za uvedených podmínek běhají a vesele snáší mnohdy již v páté generaci. Stejně tak se samičky vyskytují i v držení jiných chovatelů, což se bohužel sporadicky dozvídám zejména tehdy když je nějaký zdravotní problém.

J5
J5 26.02.2024, 09:06:12 xxx:xxx.ecd0:f2c3
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 26.02.2024, 08:30:57

Ano je to on. Bohužel o etologii tohoto druhu vím úplné nic. Za celý svůj život jsem viděl, na rozdíl třeba od roháčů, jen jednoho chcíplého na benzínové pumpě. Možná to prozradí Cvrk když bude mít náladu.  V každém případě je to ale opravdu krásný a impozantní brouk.

J5
J5 25.02.2024, 20:24:14 xxx:xxx.3529:d534

Likvidace starého kompostu, lépe snad bordelhromady, odhalila dnes takovouto parádu, hned na první dvě hrábnutí. 

Samozřejmě ihned vše uvedeno do původního “neutěšeného” stavu.

Fotky příšerné ale nikdo to nečekal.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
J5
J5 09.12.2023, 10:12:08 xxx:xxx.5826:fe8e

Dobrý den, navrhuji upřesnit rozměry terária, zejména výšku. Také způsob instalace zdroje, zda vně či uvnitř terária. Dále je třeba používat odpovídající název zdroje. On je rozdíl mezi žárovkou, lineární či kompaktní zářivkou a různými druhy výbojek. Například vámi uvedená “žárovka UVB 10,0 26W”, bude nejspíše kompaktní zářivka. Pokud si nejste jistá, tak k základní orientaci stačí fotka. Potom můžete dostat kvalitní odpověď.

No a s UVB je to takto. UVB i UVA je nedílná součást přirozeného spektra. V současné terarijní praxi by zdroj v odpovídající síle neměl chybět v žádné výbavě terária. Samozřejmě až na výjimky kde je to zbytečné. Felsumy však mezi taková zvířata nepatří. Nejde pouze o přirozené získání provitamínu D a následně vitamínu D3 přesně podle aktuální potřeby zvířete.

J5
J5 08.12.2023, 09:46:54 xxx:xxx.71a5:256e
Odpověď na příspěvek uživatele Llevelyn z 08.12.2023, 06:45:28

S touto větou mohu jen souhlasit. “Takze vsechno jde, ale je třeba u toho přemýšlet, co delam a proč". S akumulací provitaminu D nebo dokonce vitaminu D3 tak tam jste poněkud mimo. UV metr pořídíte dnes v ucházející kvalitě do cca pěti tisíc.

J5
J5 08.12.2023, 08:49:51 xxx:xxx.71a5:256e

V celém vlákně ani zmínka o křepelkách. Ty jsem naposledy viděl a slyšel snad v “předcitesovém” období. Tento nejmenší, jediný náš přísně tažný zástupce hrabavých, by si také zasloužil pozornost, pokud už to nebude jen vzpomínka. Jste na tom někdo lépe?

J5
J5 05.12.2023, 19:13:34 xxx:xxx.4025:90c7
Odpověď na příspěvek uživatele AAA z 05.12.2023, 17:38:04

Prozradíte jaké nebezpečí se skrývá v infralampě?

Vy naprosto nesouhlasíte s Bodlinkou na základě rozhovoru s kamarádem.

jara.t považuje obyčejnou žárovku za dostačující k tomu aby chamíci uhynuli až stářím. 

Možná by stálo za to aby jste téma trochu rozvedli do podrobností aby ostatní chovatelé, zejména ti kteří řeší UVA a UVB, zjistili jaké zbytečnosti řeší.

J5
J5 05.12.2023, 16:48:06 xxx:xxx.4f09:bf89
Odpověď na příspěvek uživatele Pandinus z 05.12.2023, 15:39:26

Zcela přesně a přímo do černého.👍

J5
J5 05.12.2023, 13:09:41 xxx:xxx.12e9:9b86

Pokud chovatel není schopen, nebo ochoten, zajistit chovaným zvířatům plnohodnotné podmínky k životu, neměl by o chovu vůbec uvažovat. On totiž jeden ústupek plodí další možný. V konečném důsledku jsou pak v držení, záměrně nepíšu v chovu, zvířata která jsou více či méně takovou snahou poškozena, mnohdy nenávratně. Z mého pohledu se takový "chovatel" stává pouhým majitelem a to je vůči chovaným zvířatům nezodpovědné. Přežití je sice možné jak píše sharingan ale je to jen přežívání. Možná reaguji neadekvátně ale setkávám se s takovými případy až příliš často. Mnohdy si to majitelé zvířat ani neuvědomují, krásný příklad je zrovna na zdejší (nejen ale je to nejblíž) inzerci a to hned v několika případech. Raději končím páč tlak se zvedá.

J5
J5 05.12.2023, 07:28:07 xxx:xxx.8dfc:5729
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 05.12.2023, 06:49:15

Hezký, pro mne dojemný článek. Popisované chování však nelze srovnávat s tahem. Je to jen důsledek místních, aktuálně nepříznivých, podmínek. Podobné chování předvádějí i drobní, zejména zrnožraví, pěvci. Také tvoří hejna a táhnou zimní krajinou.

J5
J5 05.12.2023, 07:09:16 xxx:xxx.8dfc:5729

Možná že před lety odešly do teplých krajin pěšky a ještě se všechny nestačily z té migrace vrátit. A já ten dramatický úbytek furt sváděl na zemědělce.🤔

J5
J5 04.12.2023, 21:41:10 xxx:xxx.9f42:d465
Xerxova:

krahujec je stálý obyvatel zahrad. Naše u nás taky loví - v zimě podstatně viditelněji… neb chodí na krmítko jak do bufíku… hlavně na hrdličky a kosáky.


To ale koukáte na jedince náležející k severním populacím. Naši jsou na jihozápadě, mladá generace komplet, jen někteří starší jedinci výjimečně zůstávají. Platí proto, naše populace je tažná, možná v závislosti na mírných zimních teplotách minimálně přelétavá. Severské populace jsou přísně tažné. Směr tahu je jihozápadní jak pro severské ptáky, tak pro ptáky naše. 

J5
J5 04.12.2023, 19:59:23 xxx:xxx.9f42:d465
Odpověď na příspěvek uživatele Espiro z 04.12.2023, 19:20:13

Střecha? Fakt že ano. To mám z toho že koukám po andělech a nekoukám okolo, viděl jsem široširou zasněženou pláň. Takový vymakaný konstrukt to byl, škoda. Fotka fajn ale nepoznám z ní jestli je to samec jestřába nebo samice krahujce. Vzhledem k okolnostem bych si tipl spíš na samce jestřába. Ale kdo ví.

Jinak krahujec je přelétavý,  částečně tažný druh. Naši ptáci, až na výjimky, jsou nyní ve Francii a Španělsku, prostě jihozápad Evropy.

J5
J5 04.12.2023, 18:45:30 xxx:xxx.9f42:d465
Odpověď na příspěvek uživatele Espiro z 04.12.2023, 13:29:45

A co sova? Krátká zakulacená křídla. Myš (bez peří) chroupající pod čerstvým sněhem. Naznačený ocas může být otisk letek při finálním zacílení. Nějak si paní krahujcovou nedokážu představit jak a proč vrtá v zemi. Připadá mně že ze zimoviště to má kapku z ruky, leda že by to byla extra otužilá holka. Na anděla je otisk zase moc mrňavý, navíc budou mít nahoře jistě školení BP. Tak nevím, snímek je to ale rozhodně parádní.👍

J5
J5 03.12.2023, 17:08:51 xxx:xxx.e56b:766d
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 03.12.2023, 16:41:42

Například na Peloponesu vystavují v místních malých vesnických řeznictvích stažené kusy vcelku. Nestažený ocas vždy přítomen, včetně srsti. Prý praktická tradice, možnost záměny vyloučena. Zřejmě ale nejsou na podobné tradice hrdí, když jsem chtěl fotit bylo velké mrzení.

J5
J5 01.12.2023, 17:03:48 xxx:xxx.f48d:a9aa
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 01.12.2023, 13:50:31

Přesně tak.