To má být co za druh? Mitratus? Pokud ano, samice jsou poměrně háklivé na nedostatek vápníku (kladly několikrát ročně velká vejce a poměrně je to vysilovalo). Ovšem na samici před kladením jsou vejce z břišní strany podobně jako u elegansů vidět a následně je znát i její “zhubnutí”.
Eublepharis macularius, hemitheconyx caudicinctus, různé druhy hemidactylů, pachydactylů nebo tarentol, felsumy…. Přijde na to, co se od chovu očekává (noční, denní aktivita, kresba, barevnost, terárium suché nebo pralesního typu s rostlinami, zvířata na pozorování nebo občasné vzetí do rukou..)
souhlas - navíc i ve větším teráriu jsou si schopni bazilišci roztřískat čumák o sklo. Naprosto poddimenzováno
sharingan:Dvě užovky podplamaté. Stromová tam není určitě. To větší, teoreticky ještě může být obojková. Ale zase tam jde z fotky dobře vidět hlava, a není tam ani náznak světlých skvrn - takže vlastně být nemůže. Nejspíš opravdu pár. Možná jen při společném slunění, na páření je opravdu nyní už velmi pozdě.
U užovky hladké jsou známy případy kanibalismu (je plazožravá), u podplamatky tuším dosud ne, žere obojživelníky a drobné ryby. Hlavně - hadi na foto jsou v relativně klidné, nenapjaté pozici, volně přitisklí těly k sobě. Kdyby jedna požírala a druhá byla žrána, to by se mrskaly jinak.
Souhlas, pářící se podplamatice (nebo alespoň sameček se pokouší 😀). Pozdě na to páření až tak není, sám jsem v Praze - Troji pod zoo fotil pářící se tessellaty během slunečného dne v měsíci září. Barva samice může být daná přípravou na ekdysi, nebo jde jen o barevnou aberaci - u tessellat jsou známé i relativně tmavé kusy včetně melanických exemplářů
Není. U tessellat třeba z Troji jsem osobně fotografoval páření v září. I literárně jsem na to už narazil
Mám špatnou osobní zkušenost v kombinaci se stejně velkou límcovkou, kterou nepřežila. Tehdy mi to přišlo jako dobrý nápad, zvířata ze stejných oblastí…, což trnorep jednak není a taky bych jeho život neriskoval, takže NE
“Pro lepší doporučení vhodného kandidáta by bylo vhodné se rozepsat o tom, jaké máte představy a možnosti” a tak jsme se dostali opět na začátek😄
Co máte doma za druh/y? Ona ta teplota by až tak nevadila, jde spíš o přístup k vodě. Paradoxně převlhčit něco, co pak nebude větráno by úplně fajn být nemuselo (opět míním na zemní druhy rodu Brachypelma, Grammostola..)
Zadejte do vyhledávače Eunectes notaeus
Taky jsem takhle letnil paví očka, cca 90l prefabrikované jezírko z nějakého hobby marketu. Ryby tam jsou nejen perfektně vybarvené, luxusně se množí, ale vitalita je naprosto jinde. Nebylo ani žádné přisolování nádrže nebo léčiva, jak je dnes u kdejakého kmene nutné. Odloval jsem kolikrát až v říjnu
A z jakého důvodu? Na rozdíl od axolotlů mi soužití většího počtu jedinců při standartní péči nedělalo nikdy žádný problém
Jak poznamenala Kometa nic bližšího jste o chovu nenapsala, takže je to na křišťál☹️ Může jít o kde co - od rachitidy, úraz, po pokus o vykladení (pokud jde o samici)
Dát čerstvou vodu a víc neřešit. Stromové druhy se zavlhčují standartně, předpolkádám, že substrát jim za 14dní úplně nevyschne a člověk se tam až tak plísní bát nemusí, zemní druhy se vlhčí i tak zpravidla do jednoho rohu, aby pavouk nestál ve vodě. Navlhčit substrát sice víc lze, ale to víte Vy, jak moc teplo v místnosti je, jestli tam přes den svítí slunce a bude tam tedy tepleji, nebo jde o místnost, které se vnější teploty moc netýkají. Je to jako s rostlinami. Když v kanclu před víkendem hodně zaleju aby kytky neuschly a běží tu klima, tak je na substrátu brzo plíseň a odpaří se minimum. To samé, když tu stáhneme rolety. Když neběží klima, není zataženo, jsou rostliny po víkendu akorát zralé na zalití, aby nešly listy dolu. Stejné je to s terárky dle jejich umístění, podmínek v místnosti..
No ale to jsme se neposunuli🤣
Asi lépe specifikujte ty vysoké nároky. Většina běžně chovaných druhů má nároky z mého pohledu pramalé, ale jde o to, co máte na mysli - intenzitu krmení, velikost terária, teplotní požadavky, malé rozměry, krmení určitým typem potravy atd..
Změna prostředí udělá svoje. Týden nežraní je neskolí, na nové prostředí si musí holt zvyknout a leguáni to tak lehce nedávají.
Klasickým příkladem, kdy se s tím lze setkat, je pokus leguánům poskytnou slunění a větší výběh ve volieře, kam jsou přesouváni v letních měsících. Valná většina leguánů vyšiluje, jsou schopni si polámat prsty, servat drápy a odřít tlamu. Před lety vyšel článek od p. Gabriše o chovu a odchovu iguan a zamýšlel se tam mmj. nad otázkou, jestli není víc ke škodě vzít zvíře z jeho teritoria, kde funguje 10měsíců v roce s pokusem ho na dva měsíce vystavit pro nás “lepším” podmínkám, kde si řada z nich velmi těžce pokud vůbec zvyká. Najdou se i výjimky potvrzující pravidlo, z nichž pak vznikají stimuly takto zvířata chovat - leguán na švestce, leguán na dvorku atd. Holt některá to dají, většinu to děsí.
Pokud lze napodobit původní terárium, jeho členění atp., bude jeho sklidnění rychlejší. Předpokládám, že má ubikaci obdobných rozměrů jako byla původní a není v nějakém provizoriu.
Přesně tak - jiné podmínky, jiné rozměry, jiný přístup.
Souhlas. Může jít o zabarvení vlivem substrátu, nebo plísně
Koupání mívá zpravidla dva důvody - jedním je teplotní diskomfort, kdy je zvířeti vedro a chladí se. V letních měsících lze takhle nalézt ve vodě i hady, kteří to nemají vůbec ve zvyku (korálovky, různé druhy užovek). Jde o to, že většina chovatelů vůbec neregistruje, že teplota v místnosti se oproti zimnímu či jarnímu období dost zvýší a že je třeba tomu přizpůsobit dobu ohřevu (zkrátit ho - dotápět dle teplot jen třeba navečer a i tak třeba jen na hodinu dvě - aktuálně mám v místnostech teplotu okolo 28C přes den, večer mám všude 30C, aniž tam cokoliv rozsvítím (na noc to klesne nejníže na 25C), takže si lze dobře představit v jakých teplotách chovanci jsou, pokud na to někdo nereflektuje a nadále přitápí v těchto vedrech na 12 hodin…). Druhou věcí, kdy hadi začnou nepřiměřeně navštěvovat vodu a opět včetně druhů, které se standartně ve vodě nezdržují jsou roztoči. Zkontrolujte tedy, jestli po krajtě nelezou maličké černé tečky, někde bývají odstávající šupiny a pod nimi nacucaný roztoč připomínající klíště. S tím příjmem potravy nedokážu říct, mnohdy v tom hraje roli pohlaví zvířete, nevhodná potrava (velikost, barva, vůně), nebo zdravotní stav. Zkuste vložit fotku. Díky