Ladon:

Narazil jsem na inzerát:

"Dva páry letošních mláďat užovek stromových (Zamenis longissimus) jsou volné a i s patřičnými doklady o původu hledají nový domov. Samy žerou holata."

https://www.facebook.com/photo/?fbid=24285219897792737&set=gm.3509616492625979&idorvanity=1949888271932150

Dají se kromě stromových chovat i další druhy našich užovek, případně zmije? Musí na zimu hibernovat?

Osobně jsem zamenisky s doklady choval, zvířata je nutné zimovat tak jako jiné evropské druhy. 

Tak ale to je i v reálu, že valná většina obyčejných lidí si chce něco pořídit a nemají zdání o tom, že je to nějak legislativně ošetřeno a má k tomu být jakýsi papír, natož výjimka z obchodní činnosti. Stačí i obyčejné suchozemské želvy, kterých se tu ročně odchovají tisíce. Když zmíním, že k tomu je CITES, tak na mě každý kouká, že o tom v životě neslyšel. 

Anonymní:

Proč to někdo kupuje, když je to na netu zdarma ? Pán autor si pak stěžuje že snad doprodá poslední výtisky aby se dostal aspoň na nulu s náklady. To mi pak hlava nebere.

Je fakt, že pak ta práce s tím, náklady spojené s tiskem a vlastně i prodej samotný přichází vniveč, což je škoda. Od dob AT se tu nic takového neobjevilo a byla by škoda, aby to zaniklo. Možnost časopis stáhnout tomu až tak úplně nenapomáhá 

No tak to jsem se dnes dočetl, že už i zaplatil 200tisíc jako pokutu. Tak to fakt jako nevím, co se tam exemplárně řeší? 

robo:

co znamená když má závojnatka jedno oko vystouplé a druhé v pořádku, koupil jsem ji tam jako malou a roste s tím a prospívá normálně ale prý by to mohla být i nějaká nemoc?

Už jsem se s takovou rybou taky setkal. Pokud to nepůsobí jako známka nějakého onemocnění (rybka změní chování, oči měla přitom stejné atp.), nemá cenu to řešit a nejspíše v tom má prsty genetika. Je to stejné jako se v odchovech závojnatek část mláďat vrací k původní divoké formě, schází požadované znaky, tvar těla, ocasní ploutev je jednoduchá atd. Rybku sledujte a pokud se Vám nebude nic pozdávat, dále to neřešte. Určitě ale kvalitně krmit, věnovat pozornost čistotě vody a filtraci

Dokud jsem osobně taky nezačal štíry vytápět jako jiná terarijní zvířata, nechápal jsem, jak vůbec mohou v přírodě přežít, když se to nehýbe a tařka to nežere. Tak tehdy choval kdekdo třeba shora zmíněné P. imperator. Když jsem pak viděl video, kde se měřila teplota přímo v noře, odkud předtím vytáhli 6 kousků, nevěřil jsem vlastním očím. 29C v noře, víc než decimetr pod povrchem! Když to pak člověk srovná s tou pokojovkou (která je sice oficiálně 22-24, ale pro kdekoho taky 16-18), není se čemu divit. 

https://www.ararauna.cz/2023/11/aktivisti-opet-lobovali-v-bruselu-za-celoevropsky-pozitivni-seznam-zvirat-chteji-zachovat-i-prisnejsi-narodni-verze/

Tak ta tygřice jednak není z přírody, za druhé půjde o míšence (genetika valné většiny chovaných tygrů není čistý, jsou to tygří voříšci), za třetí bílá (před pár lety se o ně zoo praly, teď je zatracují a nechtějí - vesměs za to může inbreeding). 

Pochopil bych pokutu a napravení z jeho strany i úřadu. O zvíře je jinak postaráno dobře (alespoň, co jsem viděl), nevidím důvod jí odebírat. Neznalost zákona neomlouvá, na druhou stranu tady je zřejmé, že to neudělal s nějakým bůhví jakým úmyslem, když je denně na očích milionu lidí, kteří jej sledují a ostatně on sám točí ze svého domova videa, zvířata nevyjímaje. Nikdo, kdo si je vědom takového prohřešku to nebude tahat na světlo. Ten, co ji sehnal, prodal, zprostředkoval, to je jiné kafe. Vědět to samosebou musel. Tolik můj názor

Ty Zoo jsou dobrý nápad - třeba Troja právě zkouší nové zdroje jak u komoďáků, tak u želv sloních. Zkouší v uvozovkách - u komodů je mají už déle a na základě pozitivních hodnocení to právě nainstalovali k želvám. 

On je obecně odklon od chovu jiných než obvyklých komerčních druhů v několika barevných provedeních. Noví zájemci o chov (asi bych to ani nenazýval chovatelstvím) řeší víc barvy a je to spíš takové sběratelství pár zajímavě vybarvených kousků pro potěchu oka. 

Je to velký kontrast oproti dobám dřívějším, kdy se člověk měl možnost potkat se specialisty na určité skupiny (žáby, gekony, hady..), nebo oblasti (chovatelé specializující se na faunu Madagaskaru, Jižní Ameriku, Evropu),  stejně jako lidmi, kteří nebyli vyhranění a v jejich péči bylo vše možné, od sklípkanů, přes želvy, varany. Ti všichni bývali mistry ve svém oboru.

Pokud to není k bezobratlým, tak by to mělo být po přepečení ok. S tím plesnivěním těžko říct, pokud je tam vzdušná vlhkost vysoká, kde se bude kůra dotýkat (stěny s kondenzovanou vodou atd.). Obecně se z tohohle důvodu uplatňuje kůra z korkového dubu

lupus4:

na VŠ mam zadanou práci

Co to je za VŠ ? (když se tam dostane “tohle”, tak nadané - už se umýstil)

OMG, tak pracuj, nebo to máme udělat za tebe ?

slušný materiál😄

https://en.wikipedia.org/wiki/Painted_turtle

Pokud je mi známo, žádná naše ještěrka (a plaz obecně) není získatelná odchytem pro chov v teráriu. Pro chov se dají získat zvířata s doklady o původu (vesměs ze zahraničí). 

V nabídkách jsou, aktuálně byli i na Živé Exotice, s ohledem na cenu se používá vesměs jako krmný gekon. Na zimu by měl mít útlum, jinak ale samozřejmě svítit 12 hodin denně. Množení a odchov probíhá jako u jiných gekonů, samice klade 1 - 2 vejce. Mláďata  měří 4 -5 cm, krmení standartně malými cvrčky. 

Jinak je toho o něm na netu tuny, lze se dobře inspirovat i údaji z přírody (viz Balcanica)

Anonymní:

Dobrý den, mám doma už tři roky dvě želvy nádherné. Nevím jestli jsou to kluci, holky nebo páreček ale rychle rostou a švagr mě straší že až ještě povyrostou budou se vzájemně kousat je to pravda?

Možná by pomohlo sem dát fotografii. Jednak by se dalo určit, zda jde skutečně o nádherky (net je plný chybně určených želv), ve třech letech lze poznat bezpečně pohlaví při správné péči. 

Co se týká interakce mezi nimi - agrese může vycházet jak při chovu jednoho pohlaví (dva samci, dvě samice, dominance..), tak při chovu páru, kdy se ale nedá říct, že agresivnější je jedno z nich - někde zlobí kluci, otravní pokusy o páření - se jim nedivím 😀, jinde naopak napadá samice samce (dělala to třeba jedna konkrétní samice ve skupině). Jak bylo dobře psáno, je to i o prostoru, členění nádrže, odpovídajícím krmení, ale i roční době. Rozhodně ale vítám chov ve větším počtu, než chov soliterních kusů. Celé je to o tom pozorovat vlastní zvířata, sledovat jejich zdravotní stav i změny chování. Moji samci otravovali samičky vždy zjara, později to opadá a už je klid. Na druhou stranu samice, kterou samec otravoval moc občas získal výchovný kousanec a zas byl klid. Rozhodně ale nelze paušalizovat tvrzení že po nějaké době se budou samy napadat. Hodně párů i zvířat ve skupině funguje harmonicky a rozhodně zdravěji, než samostatně chovaná zvířata, která se točí dokolečka ve snaze kontaktovat svůj odraz ve skle… 

Zařazování živočišné stravy jako doplňku jednou za čas je praktika naprosto běžná u řady býložravců, ale to z nich přece masožravce nedělá. U mláďat jsme dávali běžně vitaminominerální směsí poprášený rozmačkaný hmyz (cvrčky, žádné červy), dospělcům se zkoušelo cca jednou měsíčně (plus případně u březích samic), to, co byli ochotni vzít - někteří saranče, sladkovodní rybku, nebo vařené vajíčko. Dostávali to ale jednorázově a do směsi (vejce), nebo pár sarančat, holat nebo rybku jako jednotlivci, aby byl přehled, že to nesežere jedno zvíře. 

Sežeňte si Akvárium Terárium s článkem od pana Gábriše, kde se podrobně probírá komplet celý chov.  Vycházelo to několik měsíců na pokračování a nic lepšího jsem nečetl. Aktuálně to už bude otázka na antikvariáty nebo knihovny, které to mají, občas někdo nabízí i svazky AT-ček.

Než budete něco aplikovat, tak si to prosím nastudujte. 

Nápověda:

Gábriš J.: Leguán zelený, část 1, Akvárium Terárium, 39, 4, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 2, Akvárium Terárium, 39, 5, 1996

 Gábriš J.: Leguán zelený, část 3 Akvárium Terárium, 39, 6, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 4 Akvárium Terárium, 39, 7, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 5 Akvárium Terárium, 39, 8, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 6 Akvárium Terárium, 39, 9, 1996

Regulace, regulace, regulace, tak už i achatiny…

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-obri-sneci-mohou-byt-nebezpecni-pro-lidi-varuji-svycarsti-vedci-40450569#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Hermannek je v chovech tolik a ročně se jich chovatelům vylíhnou desetitisíce po celé Evropě, docela si troufnu tvrdit, že to mnohonásobně přesahuje každoroční přírůstky v přírodě. Horsfieldky se vozí a nikdy to nebude želva pro všechny - náročnost na vlhkost, jiný styl chovu i když z ní řada lidí dělá Testuda, nízké počty vajec. Jenže v zemi výskytu je mají za škůdce a nemají  problém s jejich drancováním

Zařazování na seznam se rozhodně neděje vždy dle početnosti v přírodě a v řadě případů lze vysledovat naopak zájmy některých zemí nevyvézt si něco, co využívá například tradiční medicína, jejich vlastní komerce atd.

O logice umisťování živočišných druhů do CITES a různých příloh se lze bavit do nekonečna. Jako příklad lze uvést třeba Rafetus swinhoei, která s ohledem na posledních pár přežívajících  jedinců a naprostou bezmoc ve snaze rozšířit její populaci tvrdne “ve dvojce”. Rozhodně je to vzácnější zvíře než jsou nosorožci a měla by požívat nejtvrdší ochrany.

Na stejnou úroveň byl vloni přesunut i Gekko gecko, což je v Asii běžný druh, kterých na místních tržištích denně uvidíte stovky sušených. Umístění do CITES je pak parodické, protože se reguluje jeho vývoz pro komerce, ale v řadě zemí výskytu si ho prostě můžete nastrouhat na chleba, do čaje atd.. Dává to smysl?

Jak jsem psal, to se s tím musíte potkávat skrze chované druhy, aby Vám to nepřišlo tak zelené, jak to připadá laické veřejnosti. Za druhé byla konvence založena dávno a mělo to naprosto jiný cíl a to ochranu zvířat v přírodě proti drancování za komerčními účely. Dávno se z toho ale stal prostředek obtěžování a znesnadňování, nově už i odpuzování od chovu konkrétních druhů, kterým naopak chov v péči člověka zachraňuje krk! Nikdo v zemích původu o většinu druhů totiž žádný zájem nemá, případně místní organizace nemají možnost adekvátně pomáhat ničení životního prostředí, které druhy potřebují ke svému udržení. 

https://www.ararauna.cz/2023/11/dvacitka-nevladnich-organizaci-tlaci-na-prisnejsi-podminky-pro-obchodovani-s-druhy-cites-i-v-evropske-unii/