Člověk míní, Pán Bůh mění.. Udělal jsem si radost, prodal ledvinu(stejně byla už celá prochlastaná) a pořídil Brinseu.. Jal jsem se ji hnedle otestovat.. No, a radost netrvala dlouho.. První věc, neotáčela lísky.. Otáčení z výroby bylo zapnutý.. Po různým zkoušení mě napadlo to otáčení vypnout a pak znova zapnout a hle, huš to fachá.. Jenže, to otáčení.. V jednoduchosti je prej síla.. Nevím, no.. Ono normálně to otáčení při krajním dorazu nadzvedává víko, občas to překocí o zub.. Fakt propracovaná jemná mechanika.. Další test vhkosti.. Při 37,7°C nastaveno 45% a jelo to v pohodě, večer to drželo pěkně, tak na noc sem nastavil 65% a ráno sklenka s vodou prázdná, nádržka v líhni plná vody, vložka na odpařování úplně utopená a vlhkost v líhni 38%.. Fakt bomba.. Takže vysušení a jdu laborovat, jak pracovat s nějakým přídavným dovlhčování pro dolíheň🙄
Nevím, kde jste ji kupoval. Pokud máte takovéto potíže při zkoušce líhnivosti s cca 10 vejci, obraťte se na prodávajícího. Třeba jste “chytil” špatný kus. Každý slušný prodejce by měl umět poradit, případně vadnou líheň opravit, či vyměnit za bezvadnou…
Mnohokrát děkuji. Nejlepší je asi teda sázka na mateřský pud, který je nejsilnější. To jste měl smůlu s jestřábem hned při prvním vypuštění to je můj zlý sen.
Jak jsem psal, záleží na plemeni, jaký postup zvolit. U málo létavých stačí třeba jen pár dní nechat okoukat a je vyhráno. U českých čejek je nejlepší, aby byly co možná stále ve styku s přírodou, kde budou žít. Při usazování alespoň vizuálně. Jestřáb a krahujčí samice se (u mne) vlastně skoro denně snaží získat “sandný oběd”. Je fakt, že ztráty jsou a budou. Taková je příroda a každý si v ní musí “vybojovat” své místo sám. České čejky z volného chovu, mají zachované ty správné vlastnosti letu a při útoku se rychle poschovávat a unikat letem při zemi. Jiné je to třeba u pošťáků. Tam mají zafixováno, že je třeba rychle uletět a to bývá osudné. Někde jsem se zmínil, jak přes zimu jestřáb vychytal celý chov pošťáků. Proto chovatelé PH mívají holuby přes zimu zavřené a až do podzimu většinou vypouštětí jen na tréninky a i tak mají velké ztráty od dravců. Takže v klidu, nespěchat a počítat s nejhorším, aby skutečnost mile překvapila.
Zdravím, tak holubarna hotová z toho co dům dal 😀Už jen uklidit a v sobotu pro holoubky.Snad je to dostačující a budou pěkn odchovy. Děkuji za rady a inspiraci.Vsem přeji ať to pořád krásně vrka a zdravé holubi.
Paráda. A nyní ještě osazenstvo a bude se na co dívat….
Prosím, jakou zvolit taktiku pro usazování. Někdo protrhává letky nebo svazuje, to jsou správny postupy nebo jsou i “mírnější”?
Skutečně závisí i na plemeni, jak dlouho nechat zavřené. Pro létavá plemena je vynikající čas k vypuštění, když nasednou, ale není podmínkou. Rozhodně ničit letky je hloupost. Jak napsal lupus4, je dobré, aby se nové osazenstvo seznámilo s okolím, za pomoci osazovací klece. U mne na holubník navazuje malá voliérka a na vlet mohu připevnit osazovací klec(vis foto). Tímto si holubi okoukají okolí a běžný denní režim v okolí holubníku. Když jsem začínal s českými čejkami, měl jsem je takto zavřené 3 týdny. A když jsem je vypustil odpoledne nenakrmené, hnedle zaútočil jestřáb a tak došlo k honičce a poschovávání-někde. Na noc nebyl doma ani kousek. Postupně se ze 6 dorostenců dostavilo 5 kusů během týdne.
Předpokládám, že se ptáte na pražské rejdiče středozobé. Kontakty na chovatele naleznete na klubových stránkách. Určitě se domluvíte. Fotka v příloze je z uvedených stránek.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 21.01.2024, 13:35:14
Velikost budníků (vámi uváděná), je dostatečná. Takovéto budníky je možné mít s odjímatelnou přepážkou a bez přepážky mohou sloužit i pro sestavování párů Pokud budete pářit v jiných “klecích”, jako já, stačil by vám regál krychliček o straně 35 cm. U mne stačí (pro české čejky) rozměr krychličky o hraně 25 cm s výsuvným dnem. Tato jednoduchá konstrukce se mi osvědčila s výsuvným dnem pro lehké a dokonalé čištění. Již jsem někde uváděl obrázek, ale zopakuji. Ať se vám daří. A pokud bude chov plně uzavřen, dobře nastudujte krmivařinu.
Odpověď na příspěvek uživatele Jirka P. z 19.01.2024, 16:42:00
Parádní příspěvek. Jen tak dál a i moravští pštosi budou opět “pravými” holuby a nejen okrasní babuláči. Jen více podobných snach chovatelů o přirozený chov s volným proletem.👍
dobry den, mam hodne zavareneho hrachu je mozne nekolik sklenic zkrmit holubum. Nebude vadit zavarovaci lak ci to ze je hrasek zeleny a ne suchy tvrdy.
Nejsm tak úplně výživový odborník, ale zavařený hrách je spíše pochutina pro člověka. Holubům by asi nechutnal. Oni vědí, co potřebují a špatnostem se většinou vyhýbají sami.
Já byl v Lysé na výstavě a pořídil si hned tři nové kousky do chovu, takže pštrosy v Polabí jsou teď zavření. Ještě jsem k nim musel přidat loňský, mladý hrdličky z voliéry s exoty, protože na rodiče přichází jaro a taťka je začal prohánět. Takže než se dostanu někam na trh, abych prodal hrdly a zbylou mládež, budou asi zavření😟
Držím palce, aby holoubci po usazení prosperovali. V Polabí je určitě méně pernatých dravců….
I za dnešní oblevy jsou české čejky krmeny na zahradě, ale již opět mrholení přešlo v sněžení, takže asi ráno bude zase rozcvička. Jak pštrosi na Vysočině, či jiné volné chovy? Pochlubte se a poraďte mi, jak na krtka, či co to je, co mi “kypří” zahradu. Koupil jsem elektronický plašič, ale zdá se mi, že ty “potvůrky” jeho zvuk spíše láká….
Zase se budu opakovat. Za vše může člověk, kter ý změnil krajinu a tudíž k tomu musí přizpůsobyt i to živé, co v ní existuje. Odkaz na diviaky (černou zvěř) je dokladem toho, co říkám. Protože jsem tak trochu paměntník, pamatuji se, že se černá zvěř (diviaky) těšila ochraně. Výsledkem po mnoha letech a změně krajiny (obhospodařování) je odkaz na článek. Jak jsem psal ve svém příspěvku, ode zdi, ke zdi ale proporcionálně chránit přírodu, to je oč tu běží.
Předpokládám, že tleskáte a jásáte, dočtete-li se o otrávených dravcích, protože k této eliminaci pernatých škůdců dochází ze stejných důvodů - někdo si hájí svá zvířata tím, že hubí predátory, místo toho, aby svá zvířata zabezpečili.
A jsme opět u nekonečného “seriálu” diskuzí, týkající se střetu predátorů se zájmy člověka. Jak jsem již výše naznačil, za vše může člověk a je chybou, kdy jedni křičí a prosazují ochranu vrcholného potravinového řetězce a sankcionují (nebo se snaží) někoho, kdo chrání v intravilánu (to je nutné podtrhnout) svůj chovný materiál. Ovce, drůbež holubi. Obojí jsou naprosto protichůdná stanoviska a jen těžko dochází k plodným diskuzím s rozumným zakončením. Jak jsem psal výše, jedině člověk může opět nastolit rovnováhu v dané situaci. Pokud by měli predátoři (pernatií i “chlupatí”) dostatek potravy tam kam patří (les, intravilán), pak by nenavštěvovali chovatele, kteří by se jim zcela legitimně mohli bránit a to i jejich likvidací v intravilánu. Každý predátor se snaží obstarat potravu co nejjednodušším způsobem, ale zároveň je velmi bystrý a velmi dobře si zapamatuje nebezpečí, které mu kde hrozí a vyhýbá se. Na tomto poznatku fungovala ochrana, kdy intravilán byl (zjednodušeně řečeno) pro predátory zakázaná a nebezpečná zóna. Aby nedošlo k omylu, mám rád pestrou přírodu kam patří i predátoři. Snažím se chovat drůbež tak, abych návštěvu třeba s lišky minimalizoval-zavírám a přes den je na dvorku rušno. U holubů se snažím u českých čejek o volný chov a spolužití s pernatými dravci. A ano, mám určité ztráty, ale vždycky něco zbyde k dalšímu chovu. Je to udržitelné, i když ne normální.
tak jsem měl zkraje dojem - zahradnice, včelařka …sympatická a rozumná ženská, no už ho nemám 😢
Víte, ono by si příroda uměla poradit sama, nebýt tady člověk, který si vytvořil tzv. kulturní krajinu pro “výrobu” své potravy. Všechny tyto zásahy do “bezbřehé” přírody jsou nějakým dílem člověka a tedy proto je za každý stav přírody člověk odpovědný. Bohužel, tkzv. ochrana přírody je selektivní a nesnaží se o komplexní vytváření úživného prostředí jak pro člověka, zvířecího predátora, tak pro drobnou zvěř a zpěvné ptactvo. Takže se domnívám, že jen přetekla pomyslná číše trpělivosti a paní by si jinak velmi přála žít v souladu s přírodou….Toť můj dlouhodobý pohled na změny v krajině, její úživnosti v průběhu mnoha let, z vlastní zkušenosti.
slepičáky bych doplnil např. římany a texany. U všech těchto plemen je nízká letuschopnost, jak výdrží, tak přeletem do výšek. Ilustrativní fotka texana, holubice.
Pojďme se v tomto vlákně podělit o zajímavosti ze světa holubů, posílejte fotky, odkazy, videa všeho zajímavého na co narazíte nejen ve vašich chovech. Začínám zajímavým řešením budníků.
Zdravím. Na fotce nejsou budníky, ale sedačky. V tomto případě v chovu poštovních holubů, které slouží k udržování čistoty. U chovatelů PH naprosto standardní vybavení.
Lepší a i přesnější je nechat vyšetřit trus od tech slepic
Salmonela u dospělé drůbeže není až tak nebezpečná, pokud se vejce tepelně zpracovávají. Její nebezpečnost je zejména při odchovu kuřat. Napadená kuřata mají malou šanci přežít. Proto v dřívějších dobá byly prováděny zdravotní vyšetření pro hejna slepic produkující násadová vejce v drobných chovech.
