Sleduji časté útoky dravců na váš chov. Chci se zeptat, dá se udržet dlouhodobě (myslím 5 let a víc) takový chov aniž by se musel doplňovat nakoupenými holubami z venčí?
Na vaši otázku se pokusím odpovědět více obšírně. Od roku 1958 jsem choval poštovní holuby a závodil s nimi. Poslední závodní sezóna byla (snad se nepletu) v roce 1988. Souběžně jsem choval s přestávkou i české voláče sivé do roku 2012. Ani v těchto chovech jsem se neobešel bez “přívodu” nepříbuzných jedinců. Sice sporadicky a ne kvůli ztrátám od dravců. České čejky jsem si pořídil v roce 2021. Proč? Vše jsem někde již popsal. Moje zatím krátká zkušenost s českými čejkami zní, že pokud přinést něco nového pak, jako vajíčka, či malé holubě na misce. Podložit a odchovat. Důvodem je to, že v současné době žije u mne jediná holubice, která u mne nevylétla. Možná to je jen moje domněnka, kterou budu muset prověřit v praxi již v tomto roce. Přírodní podmínky se u nás výrazně změnily díky změně způsobu obhospodařování krajiny, kdy klesla její úživnost pro pernaté dravce a ze zákona jsou bez výjimek chráněni. Vlákno jsem právě založil pro výměnu zkušeností holubářů s volným chovem v denšních podmínách a tím (třeba) inspirovat další nadšence. Ještě musím znovu zdůraznit, žeexteriér holubů není pro mne zásadním kritériem…
Nyní na jaře je ten nejlepší čas (již od února, dle počasí) na sestavení chovných párů. Je dobré mít rozdělené holuby podle pohlaví a pak do párovaček, či prostornějších budníků pustit samce, aby si v holubníku “vybojovali” každý svůj prostor a pak k nim zavřít holubičky. Pokud jsou připraveni, zapáří se třeba přes noc. Ale některé páry se silně “vzpouzejí” a pak je na chovateli, zdy bude tvrdošínný a počká a nebo zvolí jiné protějšky. Holubaření je o pozorování zvířat a vyjít jim maximálně vstříc. Ten cit se může postupně zdokonalovat tak, jak člověka holubi (zvířata) učí….
Dobrý den mám doma 5 slepiše a 1 kohoutka jsou od roku 2016 . Dostal jsem je od známeho měl je venku ve volieře a já jsem jel dal do sklepa do voliery je velká 1 m na 1 m a už je mam 3 týdny a ani jedno vajíčko se neukázalo :/ Koupil sjemi infralampu dnes jsem jí k nim dal . Krmení jim dávám Krmnou směs ( doplnkovou směs ) listy od salátu , pšeničnej šrot , rozdrcene zkořápky.
Pokud se jedná o japonské nosné křepelky, pak si neumím představit 8 leté jedince. Možná 3 roky, ale snáška již zanedbatelná. Jde o plemeno drůbeže s rychlým růstem, kdy již v 6 až 8 týdnech nastupuje snáška. Tyto křepelky jsou velmi citlivé na jakoukoliv změnu. Prostředí, krmiva, teploty atd. Výše byly popsány nároky na teplo světlo a potravu. Z mých zkušeností není nutná speciální směs pro křepelky, ale stačí sypká směs pro nosnice a to od stejného výrobce. Neustálý přístup k vodě (napáječky) grit. Stačí i jemný betonářský písek a najemno drcené škořápky. Ještě bych doplnil, že světlo od 5 do 22 hodin, např. přes časovač. Osvětlení stačí se zaměřením na krmítka. Dobré je mít popeleniště s jemných pískem. Já je choval v klecích, ale lze je chovat i ve voliérách… Pro někoho jsou klece “koncentrákem”.
Ano. Loni na jaře odcházely dva páry do nového domova a jeden už měl holoubata. Podsadil jsem je k párům, které měly holoubata stejně stará a oba páry odchovaly všechny tři.
U men by (s největší pravděpodobností) ta tři holoubata holubice dokrmily. Problém byl v tom, že to třetí se vylího opožděně a začalo příliš brzy být krmeno zrním. Nicméně opět v tomto týdnu jeden neúspěšný útok v podobě nějakého peří na zahradě. Včera jsem opět viděl po ránu dva krahujce přilétnou na břízy a čekali, ale marně. Asi za 15 min. odlétli.
Jak jsem psal, menší holoubě zaostalo tak, že nebylo k životu. Takže dorůstají jen dvě holoubata a holubice je vzorně krmí….Bohužel, fotka se nějak nepovedla, aby bylo hodně názorné…
Zatím žije i to nejmenší. Nechávám vše na přírodě. Jak to dopadne, rozhodně sdělím a držím palce dalším holubářům, kteří mají podobné snahy, jako já.
Ano, zatím žijí všichna 3 holoubata. To nejmenší hodně zaostává, neboť bylo příliš brzy krmeno zrním a ne kaší. Až bude jasné, že by z něho nic nebylo, budu muset jej utratit. Nicméně, ztrátam není konec. 18.4. jsem zaznamenal další útok, sice ne úplně úspěšný. Jak je vidět níže loňská (pravděpodobně) holubička přišla o pravou nohu. Byla vytržena úplně u trupu. Takovýto holub by neměl šanci přežít…
Já myslím, že tak jak je to nastavené dnes, je naprosto v pořádku a nijak výrazné admimistrativní zatížení to není. Alespoň má ZO přehled, jak je na tom.
To snad měla i jako občanské sdružení (přehled). A nebo jste si v ZO nevedli účetnictví, neshrnuli činnsot a neplánovali a to vše jen a jen pro sebe (před NOZ)? Jen o tom nikdo jiný nevěděl. Ono zatím moc ZO neplní povinnost odesílat uzávěrky do obchodního rejstříku, ale…Jednou až budou potřebovat udělat někde kontrolu???? Je to jako s dodržováním jiných předpisů. Např. pokud nedodržím danou rychlost jízdy a nikdo mne nezkontroluje, je dobře. Pokud mi však naměří, pak jsou tu sankce. Ale jak jsem psal, každý ať hlavně chová to, co jej baví.
Dnes, u skoro veškeré čistokrevné drůbeže, jde o to je v prví řadě sehnat a pak následně shánět nepříbuzné jedince do chovu. Obě tato plemena nejsou u nás v čistokrevných chovech početně zastoupena. U obou můžete počítat se zhruba stejnou snáškou kolem 170 vajec/rok v prvním snáškovém roce. Ta snáška může být dost variabilní (směrem dolů) u jednotlivých chovů. Takže se můžete rozhdnout třeba dle exteriéru, který se vám více líbí. Můžete poptat v inzerci a nebo navštívit výstavy a domluvit se s chovateli, pokud zde budou vystaveny kmeny těchto slepic.
Jsem ve výboru Základní organizace cca 20 let a není mi známo, jakých dost administrativních povinností díky NOZ přibylo? Myslíte to, co se dříve psalo na papír a dneska se vyplní do připravených tabulek v počítači? Organizované chovatelství utrpělo především nenažraností a neomaleností některých vyšších funkcionářů a dále pak charakterem lidí. A to je obecné, nikoliv jen chovatelské. Týká se to včelařů, myslivců, ale i sportovců…
Pokud jste ve výboru ZO tak dlouho, pak jste asi nezaznamenal, že všechny spolky (mají IČ) mají status jakési s.r.o. a s tím spojené i podobné povinnosti, krom ověření zápisu z valné hromady (výroční členské schůze). Musejí např. předkládat roční uzávěrky hospodaření, při změně statutárních orgánů nahlásit změny (prostřednictvím hlavního spolku) do obchodního rejstříku a zaplatit správní poplatek. Vím, že mnoho chovatelů toto nezaznamenalo…..Ale jinak se hlavně bavte chovem.
Bohužel, ztáta dvou starších 1,0 je již asi definitivní. Uvidíme, zda to mé malé hejnko vůbec ustojí. Musím být trpělivý.
Příroda zná různé “fígle” a tak mi jeden předvedla. Po zimně u mne zůstal slovy jeden starší holub (1,0) a mám nepříjemný dojem, ža i všechna loňská (přežívší) holoubata budou holubice. U českých čejek je pro mne extrémně těžké určit pohlaví. Ujistil mě Ing. Zach, že i on má problém (a to chová čejky od mládí) a tepre až snese vajíčka, jde u tutovou holubičku. A nyní k tomu fíglu. Zapářila se mi holubička z roku 21 s loňských holoubětem. Tak jsem se radoval, že mám alespoň jednoho dalšího holuba. Ale ouhej. Postupně “pár” nanasel 4 vajíčka… Tedy dvě holubičky. Tři vajíčka byla oplozená a protože jsem neodebíral vajíčka a nechal sedět, zjistil jsem, že 3 byla oplozená. V sobotu se vylíhla první dvě holoubátka a včera (v pondělí) i poslední. Jsem zvědav, zda všechna holoubata budou vyrostou a vyletí. Když jsem měl pošťáky a jeden rok jsem měl nouzi o samce (létal jsem přírodu), 3 holubice se zapářily s jedním samečkem a svorně seděly v jednom velkém budníku, každá na svém hnízdě a holub se jen tak u nich “producíroval”. S ním jsem nezávodil, ale holubičky byly spolehlivé závodnice. Nenechal jsem jim vyklubat holoubata a létaly s nimi z vajec skoro měsíc. Mezi tím nějaký sameček přišel o holubičku a tak tento “harém” pomalu skončil.