Já mam Modeny od 7 párů jsem loni nakroužkoval 32 holoubat. Ale vzhledem k tomu že už holuby nejdou na odbyt jako kdysi byl jsem letos nemilosrdný, jak to nebylo v 6-8 týdnech kvalitní šla do nich nadivka. Z těch 32 ks jsem sežral 28 a ty 4 ks jsem si nechal na chov.
Krásný imozantní slepičák v mnoha barvách a vzorcích-modena. Určitě i kuchyňská úprva je vhodným využitím jedinců, kteří neodpovídají standardu. Holubaření (orasní holubi) jsou čistě jen koníčkem a s odbytem v současné době a ekonomice chovu se nedá mluvit. U mne zatím letos mám od jednoho páru a dvou “párů” leseb nakroužkováno 6 holoubat. Z toho dvě velmi nadějně kreslené modře kapraté české čejky. U mne je hlavním požadavkem, přežít v současné krajině v Podkrkonoší, kde je (a to i dříve) domovem jestřáb a krahujec. U mne vlastně hodně krmím dravce a jen málo jedinců přežívá…
Zejména v diskusi ke článu je vidět, že dnešní (většinou měští) lidé nemají elementární znalosti a vztak k přírodě. Podle mne, jsou městské holubníky krokem správným směrem, jak omezit věžáky. Vše ostatní je dalelko méně účinné. Nalákat holuby a řídit jejich rozmnožování je rozhodně nejúčinnější a nejvíce humání.
Již jsem psal o letu českých čejek. Pokusím se o rekapitulaci. Mohu porovnávat české čejky s PH. Poštovní holub při útoku dravce se snaží využít své rychlosti a snaží se ulétnout a tak trochu i manévruje. U PH je proto dost veliká šance pro pernaté dravce k ulovení. České čejky jsou rovněž velmi dobrými letci. Často si i zakrouží, ale jejich let nebývá v semknutém hejnu kroužícím kolem holubníku, jako u PH. Reakce na nebezpečí (u čejek) podstatně jiná. Úprkem se schovat do holubníku, křoví a to co nejvíce při zemi. Tyto manévry dávají holoubkovi slušnou šanci na přežití. Nicméně, tuto vlastnost již v mnohých chovech českých čejek nenajdete-bohužel. Prostě je to jakási moje vize a možná chybná. Nevím. Pokud budu moci budu se snažit k této svoji vizi, co jejvíce přiblížit.
Vaše zkušenosti s volným chovem jsou na dnešní dobu obdivuhodné a proto bych se rád zeptal jestli vůbec řešíte věkovou obměnu hejna, myslím tím vyřazování starších kusů a zařazování mladých nebo jestli toto probíhá zcela přirozeně a regulují to přirození nepřátelé.
Jsem teprve na začátku své vize. Volný chov holubů v mým podmínkách a krajině. O nějakém vyřazování není třeba přemýšlet. Příroda (zatím) reguluje tak, že spíše potřebuji něco dosnést. V mém případě to jsou samci. Rozhodně u mne nenajdete (bohužel) kusy pro výstavu. Několik jich v loňském roce vylétlo, ale jara se nedočkaly. Vždy si říkám, že ve městech žijí celá hejna a i přes zimní redukci od dravců nemizí. Proč by to tedy nešlo u mne na holubníčku. Třeba se mýlím, ale zatím se nevzdávám. Pokud si přečtete můj článek “Zdraví holubů a zoohygiena” vidíte, jak jsem řešil paramyxovirus a vedlejším produktem bylo polaření a posílení přirozené imunity. A z toho plynuly i kvalitní závodní výsledky.
Květnová reportáž z mého minichovu je mírně optimistická. Jak jsem psal, po útocích dravců a ztrátách mi zbyl jen jeden samec z roku 2022 a mezi loňskými jen holubice. To dnes již mohu tvrdit s jistotou. Takže mám vlastně jen jeden pár a několik “párů” holubic. Tu i tam se stane, že některá lesba snese oplozené vajíčko. To se daří především vitální křížence s PH, o niž jsem dlouho doufal, že to bude holub. Jediný pár má (na mé poměry), celkem slušně kreslená holoubata. Uvidíme, jestli některé přežije do dalších let. Včera se vyklubala holoubata pod kříženkou PH. Pro ilustraci na fotce.
Navážu na příspěvek fotkami holoubátek, o nichž jsem psal. A další dobrá zpráva. Od mladého chovatele z Podkrkonoší jsem si přivezl dva samce čejek z volného chovu z podobných podmínk, jako u mne. Jeden, černý, přežil již několik zim, druhý modrý černopruhý (kříženec z 2. generace z PH) je mladší. Oba splňují moje požadavky -zkušenosti z volného chovu. Na xeteriér nehledím. Třeba se podaří po nich něco odchovat s ostražitostí přežít i přes zimu. Jsem mírný optimista a teřba se k nám dvěma přidá někdo další a nebo alespoň sdělí své zkušenosti.
Dalo by se myslite chovat kingy spolu se zebřičkama když kingové budou jen chodit pozemi? Voliéra má 2,5x2x2 m. Marda.
Sice jsem nikde neviděl chovat exoty s holubovitými. Viděl jsem chovy exotů s japonskými a nebo čínskými křepelkami. Křepelky skoro nelétájí, kdežto i king létá. Myslím si, že by to nedělalo “dobrotu”.
Zdravím, přiletěl k nám holub s 2 kroužky červené barvy. Nenechá se chytit, ale zobe slunečnici, proso a pije vodu. Je na terase, v noci na střeše.Je tu již několik dnů. Sousedi z jiné ulice jej vyhnali, takže se u mě pohybuje cca týden. Má šanci ještě odletět? Zpočátku nelítal, nebyl zraněný, asi jen unavený. Teď už se pouští na nějaké okruhy a zase přiletí hned zpět. Záleží mi na něm, je to tvoreček, který zřejmě zabloudil. Jak dlouho se asi rehabilituje než se odváží zase najít trasu a dobrý vítr k chovateli? Škoda jen, že se nenechá chytit. Je moc chytrý. Nevím odkud je a nemůžu zapsat do ztrát pro chovatele jeho číslo.
S největší pravděpodobností jde o poštovního holuba, kterému došly síly a nedolétl na svůj holubník. Je dobře, že jej krmíte, ale…Slunečnice ve větším množství při rehabilitaci není moc vhodná. Proso ano a třeba rýže. Když již slušně létá, pak další bílkoviny v podobě krmného hrachu, či sojového bobu. Až zesílí, s největší pravděpodobností odletí na svůj holubník a nebo se přidá k jinému hejnu holubů. Vysílení vzniká především při špatném (třeba i skrytém) zdravotním problému při nasazení holuba na závod, případně ve špatném výživném stavu. S tím úzce souvisí dehydratace organizmu. Kdy se odváží odletět, je silně individuální. Jsem rád, že se o holuba zajímate. Je to přeci živý tvor.
Květnová reportáž z mého minichovu je mírně optimistická. Jak jsem psal, po útocích dravců a ztrátách mi zbyl jen jeden samec z roku 2022 a mezi loňskými jen holubice. To dnes již mohu tvrdit s jistotou. Takže mám vlastně jen jeden pár a několik “párů” holubic. Tu i tam se stane, že některá lesba snese oplozené vajíčko. To se daří především vitální křížence s PH, o niž jsem dlouho doufal, že to bude holub. Jediný pár má (na mé poměry), celkem slušně kreslená holoubata. Uvidíme, jestli některé přežije do dalších let. Včera se vyklubala holoubata pod kříženkou PH. Pro ilustraci na fotce.
Dobrý den, mám 3 páry holubů loňských, mám je koupené od známého chovatele a mám je v holubníku spolu. Jednu holubici ostatní dost klovou, má za krkem vyklované peří. Holubice ji neklovou, jen samci. Díky moc za radu.
Těžko říci, co je příčinou. Chybí informace, jako např. o jaké plemeno jde, zda páry byly zapářeny již u předešlého chovatele, v jakém holubníku se to děje, zda jsou již puštěni, či budou žít trvale uzavřeni atd…Je otázkou, zda jde skutečně o tři páry.
Dokonce jsem se dozvěděl, že se na poštovní holuby sází podobně jako na dostizích na koně. Kde takové sázky probíhají?
Kolem poštovních holubů je plno sázek. Stálým fenoménem sázek je Belgie, ale i v jiných zemích. I u nás se vrámci OS někdy sází. Sázky bývají i (i u nás) na vybrané závody v testovacích stanicích. Např na https://www.talent-quatro.cz/ se můžete mrknout na celý “cirkus” se závody holoubat. Podobně soutěží i jednotlivý chovatelů ve svých sdruženích a to jak se starými holuby, tak s holoubaty. Většina sázek se vypisuje (u nás) většinou podle situace. V Belgii jde o tradiční sázení…
Všechny tyto snahy vycházejí v Evropě, potažmo v EU, z neznalosti a úřednické “důležitosti” a touze po moci vše spoutávat zákony, nařízeními a vyhláškami, hlášeními, evidencemi atd. Za sociku byla proti tomu , v oblasti chovatelství, zcela jednoduchá legislativa, která dokonce umožňovala zakládat občanská sdružení (dnes spolky) a setkávat se na různých akcích….
Chtěl bych se letos pustit opět do chovu pštrosů. Mám holuby navolno a proto bych chtěl nějakou méně prošlechtěnou barvu, aby holubi byli ještě staršího typu s dobrou plodností a létavostí. Jak je Moravský pštros skřivánčí zastoupen u chovatelů? Děkuji za odpověď.
Nevím, co si mám představit pod MP skřivánčí. Sice nechovám MP a tak jsem mrknul na klubové stránky:
https://www.moravskypstros.cz/web/vzornik/ doporučuji se kontaktovat s někým z klubu, který vám je co nejblíže za účelem osobního kontaktu, aby vám přiblížil současný stav MP.
Sleduji časté útoky dravců na váš chov. Chci se zeptat, dá se udržet dlouhodobě (myslím 5 let a víc) takový chov aniž by se musel doplňovat nakoupenými holubami z venčí?
Na vaši otázku se pokusím odpovědět více obšírně. Od roku 1958 jsem choval poštovní holuby a závodil s nimi. Poslední závodní sezóna byla (snad se nepletu) v roce 1988. Souběžně jsem choval s přestávkou i české voláče sivé do roku 2012. Ani v těchto chovech jsem se neobešel bez “přívodu” nepříbuzných jedinců. Sice sporadicky a ne kvůli ztrátám od dravců. České čejky jsem si pořídil v roce 2021. Proč? Vše jsem někde již popsal. Moje zatím krátká zkušenost s českými čejkami zní, že pokud přinést něco nového pak, jako vajíčka, či malé holubě na misce. Podložit a odchovat. Důvodem je to, že v současné době žije u mne jediná holubice, která u mne nevylétla. Možná to je jen moje domněnka, kterou budu muset prověřit v praxi již v tomto roce. Přírodní podmínky se u nás výrazně změnily díky změně způsobu obhospodařování krajiny, kdy klesla její úživnost pro pernaté dravce a ze zákona jsou bez výjimek chráněni. Vlákno jsem právě založil pro výměnu zkušeností holubářů s volným chovem v denšních podmínách a tím (třeba) inspirovat další nadšence. Ještě musím znovu zdůraznit, žeexteriér holubů není pro mne zásadním kritériem…
