Jinak veškerá energie z primární části transformátoru se převede do země včetně i tak vysokých proudů.
Toto je BLBOST, pokud by se veškerá energie z primární části transformátoru převedla do země, PROBOHA PROČ ? , nezbylo by nám na sekundární straně vůbec nic . Víte , prosím, proč se uzemňuje střed transformátoru ?
Ale ani tento příspěvek sem moc nepatří, jen jste mě tím doslova nadzdvihl.
Když jsme u té vody v krajině- pamatuji se, že pomalu u každé vesnice byl nějaký rybníček či větší louže, někdy jen deštěm napájený-nebesák. Na tom se cachtaly kachny a my jako děti mnohdy také. V každé vesnici byla požární nádrž či něco podobného, byť na nepatrné stružce . Po deštích příkopy plné vody, které než vyschly, uplynulo několik dní. V lese rygoly , skoro vodorovné, které zachytávaly vodu z příčně položených břeven na cestě, aby cesta vydržela a voda ji nevymílala. Zkrátka, různé vody v krajině bylo mnohem víc, dnes všechno ideálně svézt do trubky a pryč. I tady musíme hledat příčinu nedostatku vody v krajině
Víte, napříč naší republikou existují oblasti, kde je vesnice a široko, daleko kolem ní jen pole, nejlépe s monokulturou. Pak jsou i oblasti, kde teče potok, kolem něj jsou vrby a olše, podél potoka louky , při jarních táních zaplavované. Jistě, jsou tady i pole, ovšem přerušovaná remízky, najdeme tu meze a nedaleko les. Ve vesnicích okrasné i užitkové zahrady. Troufám si říct, že v druhém případě je biodiverzita mnohem větší.
Pokud sekáme louku, jsme atakováni množstvím většinou bodavého hmyzunejrůznější velikosti. Při západu slunce, při tom měkkém slunečním světle vidíme stovky hmyzáků kroužit v jakýchsi tanečcích . V červnu pak máme světlušky. Tím nechci říct, že hmyzu neubývá, ale třeba na dálnici jej hledat nemůžeme, v prvně zmiňovaném případě také moc ne.
Je na člověku, jak se ke krajině chová, ale druhá otázka je, jak to jeden každý z nás může ovlivnit ? U sebe na zahradě samozřejmě ano..
Ještě příspěvek ke světelnému smogu-zaráží mě, jak je konkrétně Praha a velká část STČ kraje temná, poslední dobou. Myslím skutečně jen osvětlením.. Teď, konkrétně o vánocích, by měla zářit slavnostním osvětlením a barevností vánočního osvětlení. Naopak je potemnělá, cestou po D1 z Prahy na 50. km včera mírně osvětlené jen dvě čerpací stanice, jinak kupodivu temno. Že je tma v místě, kde bydlím-ano, lišky tu dávají dobrou noc a veřejně osvětlení svítí cca 4 hodiny denně, ale kdyby v obcích po cestě nesvítil občas v zahradě ozdobený vánoční stromeček, tma, temno. Nic nepřipomíná slavnostní vánoční náladu. Jediná vyjímka je hrad Český Šternberk, který tu tmu trochu rozehnal slavnostním osvětlením. Krásný pohled na v tichu a tmě nasvícený hrad, který už tu stojí pár století…Tím vším chci říct, že za mě to s tím světelným smogem u nás nebude tak horké. Všimli jste si, že zmizely osvětlené reklamy podél dálnic ? To je tedy mimochodem jen dobře.
Nedávno jsem byl v Maďarsku a Rakousku-podle nasvícených měst a do cca 22.hodin i mnoha kostelů ve vesnicích apod. se zdá, že tam je ceny energií zdaleka tak netrápí, nebo to prostě chtějí mít na vánoce hezké. Mám rád tmu, ale zdá se mi, že tady je jí poslední dobou opravdu hodně .
Ono je spíš nesmírná otrava jezdit na hlavních výpadovkách z měst mnohdy v obcích 30km /hod. To už je tak nemožná rychlost, navíc na mnohdy na silnicích 1.tř., že to jen zvyšuje agresivitu řidiče. Namátkou Kutnohorská, Českobrodská…nejen, že ta silnice vede přes mnoho vesnic, některé ještě cítí potřebu to desetitisícům řidičů osladit tou třicítkou. Dostat se z města/znám to u Prahy / pak znamená dobrou hodinu na okraj této příměstské aglomerace.
Upřímně- zkoušel jsem s melecitozou letos všelijaké kejkle, včetně namáčení. U toho je asi úspěch v procentu melecitozy v plástech, po 24 hodinách a pokusu o vytočení to buď nešlo, nebo i s dílem. Tomu, že melecitoze pomůže jarní med a že se v ní něco změní- já osobně nevěřím. Ale nezkoušel jsem to, samozřejmě.
Už před lety jsme s Tom50 řešili, že nejlepší by bylo nechávat zimovat zdravé , vitální oddělky, na jaře z nich vyroste silné včelstvo, no ale nedořešili jsme , co pak s kmenovými včelstvy ?
A spadlo Vám něco po Gabonu ? U mě nikdy nic…po FUM vždycky pár kusů, letos u jednoho úlu tedy asi100, ale většinou jednotky kusů
Tom50 :Tady jen připomínám velice utajovaný německo-polský pokus s více než desetiletým pozorováním více než tisícovky divokých vč, která přežívají dlouhodobě bez léčení proti VD a bez dokrmování.
K tomu jen přidám-utajovaný a poměrně velkorysý pokus to byl a je, protože se nehodí do oficiální metodiky. Na vybraných územích byla a snad ještě jsou sledována včelstva v dutinách a vyrobených brtích s tím, že včelstva dávala přednost dutinám ve výši cca 2-4 m. ne níž, ne výše. Dole prý je vlhko, ve vyšší výšce už větší proudění vzduchu. Info mám od švagra v “NDR”, kde doposud včelařil s více než stovkou včelstev v okolí Berlína. Píšu včelařil, protože v současné době se z důvodu společenské situace v Německu chystá emigrovat i s rodinou někam na kraj Evropy
V současné době mám i dva úly , kde česno je cca 10 cm nade dnem, použil jsem na dno ještě jakýsi prstenec, kde je česno a pod ním je po celé ploše dna podložka ze dřeva s otvorem uprostřed, tedy pod podložkou je něco jako ozdravný sklípek. Včelař p. Sedláček vyrábí něco podobného, říká tomu uteplené dno a otvory v podložce jsou v podstatě štěrbiny u přední a zadní stěny úlu. Toto zkouším první rok, včely žijí, dám určitě vědět, jak to dopadlo. Doposud žádný rozdíl, proti ostatním včelstvům.
Udělal jsem pokus s horním česnem a dva roky měl tři úly s horním česnem. Včely byly stejné, resp. porovnatelné se včelami s česnem spodním, medu bylo opět podobně. Jen horní česno má velkou nevýhodu v tom, že při otevření úlu jste okamžitě v kontaktu s ostrými strážkyněmi česna. Žádný rozdíl ve zdraví či vitalitě včel jsem nepozoroval, ale ovšem šlo o pokus ve velmi malém počtu včelstev
Dobrý den, nejsem nijaký psavec, ale zmínky o velikosti česna mě donutily reagovat. Donedávna jsem používal česno na levé cca třetině úlu, pokud stojím vzadu za úlem , v sezoně přes celou šířku nástavku. Ovšem před třemi lety jsem získal , Tomem50 pojmenované Nahaté včely, pojmenování souvisí s místem, kde původně včelařil jejich majitel. Včely byly i s úly, nově vyrobenými , s pevným dnem, plodiště 39x24x11, izolované pilinami či hoblovačkami. Medník 39x24x11, nezateplený. Tyto úly měly malé česno, cca 60x15 mm.
Původní metodika pracovala pouze s plodištěm a medníkem. No, nevěřil jsem tomu, ale abych se přesvědčil, zkusil jsem to také tak. Zimování v plodišti, na jaře rozšíření, postupné, nadvakrát. Přejdou i bez převěšování rámků do medníku a s tím jsou spokojené, postupně odebírám zavíčkované plásty s medem. V tomhle z dnešního hlediska malém prostoru se včely nevyrojí a přinesou v podstatě dva medníky medu . Udělal jsem z nich oddělky a ty rostou pomalu, celý nástavek obsadí až na jaře příštího roku. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych jejich chování. Jsou relativně mírné, v kukle včelařím vždycky , ale to ze zásady. A teď prosím o názor- je to maličkým česnem, genetikou, či konstrukcí úlu, kde plodiště v zimě nasákne vlhkostí tak, že je k neunesení a pak vlhkost během sezony pomalu ztrácí ? Přes zkušenosti s různým typem včel se mi tyto jeví jako v podstatě ideální. Včely jsou tmavě hnědé , drobnější.
No nenašli nic, psali, že na to nemají vybavení. Já jen konstatuji, že by ho tedy mít měli..
No nenašli nic, psali, že na to nemají vybavení. Já jen konstatuji, že by ho tedy mít měli..
Tome, Vy nás tu všechny obviňujete, že EU …a my nic neděláme ? Jakou máte asi přestavu odporu ? Je mi 55 a jednou už jsem se šeredně spálil, když jsem kdysi cinkal klíčema. Mám svolávat demonstraci ? Nebo vzít klacek do ruky ? Co proti té zlovůli EU děláte konkrétně Vy ? Ano, prosím agrument, co konkrétně může třeba jednotlivec udělat, pak třeba budu souhlasit . Ale nadávat tu na poměry v diskuzi a obviňovat ostatní z hlavy v písku umí každý. Jen konkrétní příklad Vašeho vzdoru, jak asi má jednotlivec něco ovlivnit , když to u voleb nějak nejde ? A s tuto debatou jsme stejně v nesprávném vláknu
Upozorňuji, že nejsem dealer syntetických krmiv, ale zeptám se- je nějak prokázaná jejich nevhodnost ke krmení ? Je to náhražka krmení, ale cukr je také náhražka a i když se na něm zimuje už dlouho, zkoušel někdo zimovat čistě na syntetických krmivech ? Apivital , např. ? Jsou dnešní postupy jejich výroby lepší , než , řekněme , v padesátých letech ? Četl jsem nějakou reklamu z roku 1949 a už tehdy tím zkoušeli krmit. Zkoušelo se leccos, kvasnicová těsta…Je jasné, že nejlepší je zimovat na medu, ale ne každý to chce tak udělat a pochybuji, že třeba komerční včelaři zimují na medu ? Mimochodem, četl jste někdo o úhynech u komerčních včelařů ? Asi se nikdo z nich nepřizná….
Poměrně zajímavý článek na téma syntetické krmivo a Dol.Z některých informací je člověku přinejměnším slabo a není to z krmiva
https://www.apivital.cz/akce/reakce-clanek-rizika-pouzivani-tekutych-krmiv-publikovany-mesicniku-vcelarstvi-c-6-2014-vuvc
Děkuji, to je velmi zajímavé a myslím, že to nikdo neví..
A teď se zeptám blbě- čistý, stočený med obsahuje nějaké procento HMF ? Vždy jsem si myslel, že to vzniká až tepelnou úpravou, resp. překročením teploty nad 55 C při rozpouštění. Holterman uvádí, že 55C je bezpečně a neovlivní kvalitu medu. Pokud je to tak , nedivím se, že český med v obchodě v regálech netuhne..
Nemohla ta vlhkost v extruďácích být způsobena rozdílnou izolací polystyrenu a dřevěných rámků ? JŽe by se na devu srážela vlhkost ? Já mám úly od Lysoně a ty jsou ze styroduru a tam vlhkost není problém. Ovšem jsou tam problémem žlůny, datlové i podobní nenechavci. Co se týče 32x30 jako úzkovysoké míry, není to málo "úzkovysoké ? Jinak já rozhodně plánuji na příští sezonu jak šestirámky, tak devítirámky. Šestirámky jako Dadant 43,5 x 30,medníky poloviční výšky a devítirámky na 39x24, medníky 39x15.