Příspěvky uživatele

Pardon DTL já dal zkratku STL jako spodní tlumič🙂

A jenom vám sdělím, co si klasický včelař neuvědomuje. U Blaníku nevadí ulití vysokých rámků. Ale zešíř. Máma mi tvrdila, že se neulijí, že přestanou brát. Měl jsem tu snůšku, je to asi 3 roky a do toho jsem krmil a s hrůzou zjistil po půlce září, že mají všechny rámky plné až ke SL. Co teď? Neudělal jsem nic, co bych mohl dělat? A dopadlo to výborně, naopak než tvrdí stará literatura, velmi dobře a pak to byly “koně”. Hloubal jsem proč a jediné, co mě napadá, že zasedly ve spodním TL. Byly to nástavkáče a u nich mám (do letoška) TL většinou dole. Letos to podhazovat nehodlám a jaro chci odbýt Tomovou igelitfintou. Promyslete si to a dojde vám, že se i z tohoto důvodu vyplatí mít vespod prázdný TL. Ovšem pozor, zplesniví v tom krajní rámky a to tak ohavně, že jsem myslel, že je po vosku. Vyvařil, spočítal rámky se zdánlivě plísní degradovaným voskem a kupodivu ho nebylo méně a když, tak do 5-8% a taky vosk nebyl zelenohnusný, ale normální žlutý jako z málokrát zakladeného díla. O toxických produktech plísní samosebou nevím při tomto pokusu nic. Plísně jsme řešili na IF a já tudíž úplně nechápu obavy předků z plesnivění spodků neobsednutého díla. Píšete heslovitě, stručně. Já to bohužel neumím. Tedy resume: Nechat spodní TL přes zimu nese ten benefit, že vč má kde zasednout i kdyby ulilo vysoký nástavek zásobami. I oplesnivění rámků v DTL nijak nevadí ani formou ztráty vosku a ani kvalita vosku neutrpí.

Dobrý večer.

Čistě teoreticky bychom s tím STL mohli ulévat VN schválně. Otázka zní nebude vadit když budou včely zimovat na velmi starém díle, které se může v STL nacházet?

No při výběru stanoviště jsem se snažil využít terénu, aby byly úly co nejméně na větru + nějaký protisvah a stromy z druhého boku. Třetí včelstvo jsem již umístil s česnem na východ, u nás z východu fouká málokdy. Převládají větry z jihu. Nevím jestli jim přes zimu otevřít česna na celou šířku nástavku a dát jenom vložku s mezerou 6mm anebo nechat česno stejně velké jako mají teď čili nějakých 100x18 mm samozdřejmě tak, aby tam nevlezl rejsek. Doufám, že když to zateplím tak jak bylo v nákresu, že mi bude v rozích kondenzovat voda, ať mají co pít.

Při fumigaci byla sestava takto: dno, VN, igelit a zateplený dekl. Po fumigaci: dno, VN, NN, nezateplený dekl. I když chci dodržovat striktně metodiku Blaníka mě se ta zkondenzovaná voda co kape do chumáče při sestavě s nízkým nástavkem na vysokém plus víko ať už zateplené, nebo ne nelíbí. Chodil jsem sem tam kontrolovat včely jestli žijí což by se asi nemělo🤔 opatrně jsem nazvedl víko a po celé ploše deklu byly velké krůpěje vody a HL mokré. Sedláček má asi lepší včely než já🙂, ale volnou dutinu nad VN letos riskovat nebudu. V polovině 10 měsíce se podívám do plodiště jestli tam mají plod. Podle mě matky přestanou plodovat samy od sebe teda doufám. Takže má sestava od poloviny devátého měsíce: dno, VN, igelit, 2ks mirelon tl. 10 mm, zateplené víko viz foto.

Dobré odpoledne.

Od Jiřího to je velmi dobrý dotaz. Popíšu jak jsem to dělal já a dělal jsem to nejspíš 100 % špatně asi 3 roky😏 V polovině 9 měsíce jsem sundal igelit z VN a dal na VN NN na něj nezateplený dekl. Cca v půlce desátého měsíce samozdřejmě podle počasí musí být nad 12°C jsem zkontroloval plodiště jestli je bez plodu, provedl první fumigaci a zkontroloval spad. Měl jsem vcelku velký cca 100 roztočů, o dva týdny později jsem provedl druhou kontrolní fumigaci a spad 0. V sestavě dno, VN na něm NN a nezateplený dekl jsem to měl do zimního slunovratu. Po zimním slunovratu jsem sundal NN na VN jsem dal igelit a na něj nezateplený dekl. Zateplil jsem až po Silvestru. Měl jsem také dva typy deklů zateplené a nezateplené. Nevím jestli to bylo tím, ale pokaždé jsem měl obrovské množství mrtvolek na dně a to takové, že bylo ucpané česno mezi nimi byla i matka. Na víku, které bylo na NN vznikalo velké množství kondenzátu, který stékal a kapal přímo do chumáče. Takže v mém případě je to příklad jak se to asi nemá dělat.🙂 Nevím, jestli je dobrý nápad, aby včely měly v tomto období “díru” nad hlavou a ještě jim při tom leje za “krk” může jim to způsobovat stres, nebo ne? Zase je to nejjednodušší způsob jak zamezit plodování než klíckovat matky. Nešlo by prostě nechat sestavu dno VN na něm zateplený dekl do té doby než matka přestane sama plodovat a pak provést fumigaci třeba i v listopadu jestli bude pěkně?

Dobré odpoledne.

Poděkovat bych měl já vám. Podle fotek minule jste mi poradil jak mám seřadit rámky v plodišti a jak krmit. Takže jsem se řídil tím co jste mi řekl. Krmil jsem co druhý den 1kg cukru v roztoku 1:1 vše zapisoval do kalendáře ať vím kolik jaké včelstvo dostalo cukru. Doufám, že vše vyjde a příští rok budu mít konečně po 3 letech něco medu😉.

VČ.3 Bohužel mi nevyšlo vyfotit první krycí rámek jelikož kámošovi došla baterka na mobilu🙂

VČ. 2

Dobrý večer.

Prosím o konzultaci tří včelstev všechny 3 nakrmeny zatím 19 kg cukru.

VČ. 1

Dobré odpoledne.

U nás je křídlatky habaděj roste hlavně podél železniční tratě všude kvete je to invazivní druh a nejde se toho zbavit🙂. Podle mě z ní nosí bílý pyl, ale že by byla nějak obsypaná včelami to se říct nedá. Vím, že jeden včelař z VF kdysi tvrdil, že čeká na med ze zlatobýlu a měl ho údajně kvanta. Nevím, asi má jiný zlatobýl anebo jiné včely, ale v mých podmínkách ze zlatobýlu sbírají asi maximálně pyl.

Dobrý večer.

Shlédl jsem to video celé. Z vyjádření p. Přidala a p. Musila mladšího to vypadá tak, že zanedlouho se bude léčit pouze “zeleným” léčivem a to kyselinama viz. na slavný západ od nás tak všichni léčí a my musíme přeci také! A k tomu jsme ještě těžce převčelení😄. Když slyším západ a vidím modrou vlaječku s žlutýma hvězdičkama chce se mi zvracet!!!!

goro:

Tome ja som pochopil Martina trochu ináč… možno by ste mohli v dolnom vysokom nadstavku , ktorý má plniť funkciu TL a súčasne byť nárazovou zónou na kladenie plodu vyskúšať vodororovne predelený rámik kde by v hornej časti bola vložená medzistena a dolná by bola prázdna, k dispozícii na stavbu trubčiny… trubčina by sa tak držala úplne nad dnom…

Ano tak nějak jsem to měl na mysli. Proto jsem se ptal jestli ve spodní části rámku by byly SR prodtřídany s dělničinou a jako dělničina by se musela dát mezistěna. Tím pádem by se muselo dejme tomu při již tmavé-černé spodní části rámku manipulovat s celým rámkem vytáhnout omést vyřezat, nebo by se to teoreticky mohlo celé dát za BP a odstranit “komplet” při komorování záleželo by na stáří rámku… Jen tak uvažuji nevím jestli dobře😉

Tom50:

Jo, mě naštěstí manželka neporoučela, ale ano, často to v práci za soudruhů (byl jsem na živnosti od 1.2.1990 a tak jsem v tomto režimu zaměstnán nebyl) bylo 10, 11 a klidně i 5. Jen mi nějak nešlo z huby “SLÁVÁÁÁÁ” a když se po mě chtělo abych volal slává, mlčel jsem. Měl jsem s tím strašné potíže.

Ano, za Řeháčkovo bláznovství se stydím, ne za třináctirámkový nesmysl, ale za název Eurodadant. 

A pozlobím vás, nebyl náhodou Drašar a kolektiv u toho, když soudruzi vymysleli Čechoslovák? To mi dodnes rozum nebere a jen doufám, že to nebyla úlitba Brennerovi. Na druhou stranu, Kraňce se soudruzi zuřivě bránili a pro starou včelu byla i délka rámku 39 moc, Brenner blábolil o rámku dlouhém 30 cm a pouhých osmi rámcích ve VN neuvěřitelné velikosti 30x30x8 a k tomu polorámky 30x15x8.

Ale, nevím zda jsem to tu psal, možná to pro vás bude novinka. Jakýsi Škvařil postuloval, že včela (předchůdce Kraňky) potřebuje plodiště velké 150 dm2. Navrhoval úl s výškou 30 a délkou 42,5 myslím na 12 rámků a to by dalo 153 dm2. Jenže to mu neporošlo, bylo to v době zrodu Čechoslováku. Kompromisem tedy byl úl 39x30x12, univerzál s pevným dnem a opravdu měl 12 rámků, ve čtvercovém medníku měl polorámky 39x14,4x11. Akorát soudruzi ignorovali požadavek 150 dm2, univerzál měl 140 dm2. Stejně to byl na svou dobu nejprostornější stropovák v Československu! Ale chybělo mu těch 10 dm2.

Ing. Řeháček aby dosáhl s délkou rámku 39 kýžených 150 dm2 musel zvýšit počet rámků na 13 = Eurodadant, má přesně 152 dm2. Řeháček dobře veděl, že se v celém světě jako optimální pro včelu medonosnou ukázala výška rámku 30, ne víc, ne méně.

Sedláček (neříkal mi to, jen dedukuju) aby dosáhl 150 dm2 a nevzdal se čtvercovosti a tudíž se držel délky rámku 39, musel jít nahoru a porušit pravidlo 30 cm výšky rámku. Tak vznikl jeho úl 39x34,7x11. Plochu má 149 dm2.

Já se chtěl držet čtvercovosti a nechci zaboha nad 30 cm výšky rámku. Tak jsem po 30 letech laborace vyvinul TL. Ten se od Sedláčkova POLštáře (zkratku jsem vymyslel já) a Řeháčkova “manipulačního nástavku” (nešikovný nejednoslovný název) liší tím, že se do spodního NN přesune chov trubců. To proto, aby se neomezila matka ve VN což dělá LBV a Sedláčkovo OP.

Ukázalo se, že spodní TL (ale i POL i Řeháčkovina) parádně zvětšuje včelám pomyslně prostor a přitom jim do nahoru přidaného NN neutíká teplo. A tak se dolů přidaný NN v jarním rozvoji, když je nebezpečné dát nahoru NN kvůli podtržení včelstva, jakoby nepočítá nebo jak to nazvat. Výsledek je rojení blízné nule a nekladení matek v medníku bez použití mřížky. Podotýkám, že v mých podmínkách mřížka znamená o třetinu ale i polovinu méně medu při stejné práci a krmení. Prostě mřížka tady u nás = méně medu.

Jenže. VN původně Škvařilova úlu, já si dovolil ho nazvat Blaník a jasně jsem sdělil, že jsem ten úl nevymyslel, spolu s NN ve funkci TL, dává dohromady 129 + 64 = 193 dm2 a to je moc. Ale protože se u dolů umístěného NN nepočítá jeho velikost celá - je to “gumové”, jak které vč chce a na co má, vyhovuje to i když to dalece přesahuje.

Ovšem optimální je to u 39x24x11 + 39x15x11. To dá dohromady 167 dm2 a to je prostě bomba!!! A tuhle plochu je třeba si zapamatovat!

V případě výslovně projeveného zájmu jsem připravený vysvětlit to dál a hned podepřít výsledky praktických pokusů.

---------------------

A ještě vysvětlím celkem tragický omyl u úlu 39x24x11. Jedna bedna málo, dvě moc. Dvě bedny na sobě mají 206 dm2 a to je prostě moc a z toho pramení všechny potíže českých Adamitů, kterých je pořád asi 80%. A jak k tomu trapnému omylu ze včelařské nevzdělanosti došlo? To je malinko složitější.

Komunisti měli vynikající úly Pětiletka a Lesan, byly na 9 rámků 39x24 a lišily se jen orientací stavby. Medník byl stejný a včele před Kraňkou s průměrnými výnosy do 15 kg medu to bohatě stačilo. Když přiška Kraňka, devítirámkáče byly zoufale melé a nepomohlo ani víc devítirámkových medníků. Jenže státní sektor měl desetitisíce špatných úlů (MU to nezachránil, byl sice větší, ale pořád malý) a statisíce rámků, v některých souše, mezistěny a další a další věci pro míru 39x24. A tak vznikla provozní metoda Tachov a díky ní nástavkový úl Tachovský na 9 rámků v nástavku.

Kdo dočetl až sem, už přijde pointa:

Socialistický včelařský podnik Tachov měl se svým úlem ohromný úspěch, za plodiště považoval dva VN 39x24x9. A proč to Tachovským fungovalo znamenitě? No jen a pouze proto, že dvě bedny Tachováku na sobě mají plochu 168 dm2. Mají prostě tolik, co jsem já jinou cestou objevil a prokázal. 

Snad se na mě Tom4 nerozlobí když vyzradím, co spolu zkoušíme, tedy hlavně on z mého popudu. Zkoušíme zda by jako TL fungovala vysoká bedna Adamce, ale buchtama zmenšená na pouhých 9 rámků stejně, jako plodisková bedna = jen 9 rámků. Mimochodem, asi by odpadlo jarní zužování a dělalo by se jen u slabýcvh oddělků a záložních matek.

Co si od toho slibuju? Toma jsem do toho uvrtal já. Chci vědět, zda je nutná rozdílná výška rámků a nebo zda stačí udělat plodiště 165-170 dm2 ze dvou stejně vysokých prostorů s tím, že chov trubců by byl jen ve spodním nástavku. Zatímní výsledky jsou víc než slibné.

Tyto zkoušky české národní míry běží paralelně s pokusy s úlem s rámkem tak vysokým, při délce 39 a 11 rámky = čtvercovosti, aby odpadl TL a nemusel se nikdy zvedat VN, tedy aby na každém rámku dole byl TL. I tady jsou zatímní výsledky velmi slibné. Abychom nezaváděli další úl zdá se (hlavně díky Tom4), že to bude Sedláčkova míra 39x34,7 (nově udělám 35) x 11. Už zavedený a skvěle osvědčený NN 11 není náhoda, tři na sobě se včelími mezerami dávají Sedláčkův úl. Ano, opět si zavedu Sedláčkovu míru.

Docela bych stál o to, aby uvedené věci zkoušeli i jiní včelaři ve svých snůškových a výškových podmínkách podle jednotné (mojí a to bude kvůli ješitnosti chlapů problém) metodiky. Nemůžu dokázat, ale vše nasvědčuje tomu, že nejvíc úhynů je na míře 24 a Lang 1/1. A nikdo z mocných nemá koule udělat průzkum, na jaké míře je nejvíc úhynů a na jaké míře nejméně. Kvůli posranému liberalizmu, protože jsou přece všechny úly a všechny úly rovnocenné a někdo by měl psychickou újmu že se rozhodl pro blbý úl.

Tak jo Čecháčkové, když se málem zuřivě držíte Adamcovy míry, moderní v roce 1904, pokusíme se přijít na to, jak byste neuseli mít v jednom úle dvě míry. Ale vím jistě, že lidi s touto kvalitou rozumu nezmenší svoje bedny z 11 na 9 rámků, protože to přece nemůže vadit…

Dobrý večer.

Jestli bude vysoký rámek plnit funkci TL. Tak musí být rozdělen na dvě části. Sám jsem ještě neměl možnost TL v “klasice” vyzkoušet, ale na vysokých rámcích ve spodní části by měly být prostřídány SR s dělničinou. Takže dělničina=mezistěna?

Dobré odpoledne.

Zajímalo by mě jak se chová ovčí vlna jako izolace?? Vydrží to něco? Vím, že výrobci deklarují odolnost proti požeru různým hmyzem moly atd. , ale já důvěřivý moc nejsem.🙂

Škoda, že jsem to nevěděl dřív. My jsme rámky s kámošem poprvé vytavovali v zapůjčeném tavidle od našeho svazu. Originální koupený výrobek nerezová čtyřhranná nádoba na dně vanna kde se nalila voda na ní koš do něho se naskládaly rámky. Pod nádobou se zapálil hořák na PB bombu a čekalo se na páru a až začne kapat vosk. Rámky jsou z toho za…né jak jetel, nejraději bych je všechny naházel do pece a spálil než to čistit. Budu muset asi i znovu nadrátkovat jelikož i na drátcích je nalepený bordel.

Nedávno jsem měli včelařskou schůzi a přišla řeč i na melecitozu jak se ji co nejjednušeji zbavit. Jeden včelař to dělá tak, že všechny medníkové rámky s melecitozou nechá přes zimu promrznout venku samozdřejmě někde pod střechou s většími rozestupy a nejlépe v průvanu, aby na to nešla motýlice. Na jaře to prý stačí jenom ponořit do teplé vody vyndat a dát včelstvům jako krmivo. Melecitoza prý potom úplně změní barvu a včely ji v pohodě vyberou. Jednodušší způsob prý není nějaké dlouhodobé máčení luhování, nebo vyrábění kvasu na kořalku je totálně zdlouhavé a pracné. Pouze ponořit vyndat a hned s tím do včel. Kdyby někdo měl zájem můžu mu zavolat a zjistit podrobnosti. Samozdřejmě netuším jak po této “operaci” vypadá medníková souše, jestli by se ještě dala použít atd.

Dobré ráno.

Děkuji vám, teď už ohledně krmení mám jasno co a jak. Inverty jsem nikdy nepoužíval ani nebudu krmím stále 1:1. Rodinu nemám takže můžu být u včel denně. Budu krmit v intervalu co druhý den 1kg cukru v roztoku.

Dobrý večer.

Měl bych dotaz ohledně podněcovacího krmení kvůli nedostatku zásob, rozplodování a výchově zimní generace včel. Včera jsem dal všem třem včelstvům po 1 kg cukru v roztoku 1:1. Jak často jim ho dávat co dva dny? Včelstvu č.1, č.2, bych dal cca 5kg cukru u vč.3 tam asi méně? Poté začít krmit už velkými dávkami tzv. krmení na zimu cca 22kg cukru na včelstvo?

Děkuji za odpověď.

Dobré odpoledne.

Nemohl by jste poslat foto vašeho krmítka?

Dobrý večer.

Dnes jsem vytočil asi 1,5 kg mého prvního medu, chtěl bych se zeptat jestli mohu vrátit vytočené rámky zpět do medníku na “vyčištění včelami”? Zítra se chystám na uspořádání rámků v plodišti a na krmení včelstev roztokem 1:1 kvůli nedostatku zásob a rozplodování se, mám v plánu jim dát při jednom vyrušování i Gabon, tedy těm včelstvům kde nejsou medníky a rámky na vyčištění včelami. Je tento postup správný? Bohužel jsem byl líný sledovat ráno spady VD, takže nevím přesně jestli dát Gabon zítra, anebo počkat a risknout to až na první týden v září. 

S pozdravem.
Martin