Když jsem ještě v osmdesátkách pracovala v Brně, tak kolegyně měla sestru v USA, která jí občas posílala balíky, většinou vlnu na pletení a podobné věci. Navštěvovat se nemohly a po 89. už nevím, to už jsem tam nepracovala.
Jinak Ibalgin se jmenoval dříve normálně Ibuprofen a nepamatuju se, že bychom něco takového doma měli, když jsem byla dítě. Na bolest byl buď Mironal a nebo Acylpyrin či Acylcoffin.
Ještě taky byl Sedolor. Ten využíval brácha. Měl na něj alergii, když se potřeboval ulejt….spolknul a osypal se. Jinak lékárničky dřív byly opravdu chudší. Fáč, nějaká náplast a živočišný uhlí. Prášky se řešily, až když byl někdo vážněji nemocný. Jinak čaje všeho druhu, priessnitz na krk a olejový zábal na hrudník.
Mno jo, byla by nuda, kdybychom všichni byli stejní 🙂 Jsem mladší, asi proto mi taky nedělá problém zvednout kotvy. Na místě mě drží hlavně to, že tady máme s rodinou a přáteli ty koně, které stěhovat by bylo náročné a hlavně bychom roztrhali tu naši partu. Jinak bych se asi přestěhovala za lepší či zábavnější prací 🙂 Ono když si spočítám, co by mě stálo za nějakou prací dojíždět do city, tak se raději spokojím s hůře placenou za humny (ten výdělek navíc bych protočila v jízdném), ale kdybych bydlela v nějaké kůče v city (zase, domov nedomov, chodím se tam jen vyspat), tak bych si ty penízky navíc mohla nechat a mít z nich užitek (třeba je strkat do štrozoku na věk, kdy již nebudu moci pracovat (kdysi se tomu říkalo důchod)).
Možná by vám ten rozdíl v platech, sežral rozdíl v nájmech. Asi by byl byt ve městě dražší.
nejvíc mě štvou nahoře v horách - na chodníčcích, kde mají výslovně a viditelně vjezd zakázaný… tam je občas naštvu s dogou na vodítku, kde kráčíme tak, abychom nebyli snadno k předjetí (na to jsou skvělé hatě nad rašeliništěm). A s rozvojem elektrokol je to mnohem horší. Vyjedou nahoru i ti, kteří fyzičku nemají a pak mají problém i ve sjezdech… A navíc davy… Není to jen u nás - stejný problém je i v Alpách… tam kde bylo pár turisticky zdatných, dnes jedou pestře odění cyklisté a házejí kolem sebe tuby od energetických pochutin…
nechci házet všechny do jednoho pytle - jsem člověk tolerantní… ale opravdu problémů přibývá
Je s nimi problém i v Krkonoších. Těch pár cyklistů, co to ušlapali, to unesly. Elektrokola jsou všude a jsou jich davy. Navíc pořádají i noční jízdy a to už opravdu přírodě škodí !
Ale shodneme se, že výjezdní doložku nedostal každý.
Ano, výjezdní doložku nedostal každý, předcházel ji devizový příslib, ten byl rozhodující. Ještě existovala možnost vycestovat do “západní ciziny”, včetně Jugoslávie, na pozvání. Zpravidla se muselo jednat o příbuzné, kteří se zaručili o vás pečovat a v tom případě šlo potom o mnohem důslednější prověřování. A kontakt s STB, která měla speciální požadavky. Zkušenosti nula, strýček se nekonal.
Kdyby někoho zajímalo, jak se emigrovalo, tady je historka : Měly jsme kamarádku D. Ta měla manžela Z. a šestiletou dceru J. Také jsem měla kolegyni R.- bude se hodit později. Kamarádka D. s dcerou J. odjela na dovolenou do Jug. s Čedokem. Příslib by nikdy nedostaly, rodiče Z. žili v NSR - legálně. Proto ani neuvažovali o tom, že by jeli na dovolenou společně. V pondělí ráno mi další kamarádka V. volala : “D. s J. se nevrátily z dovolené. Tatínek D. docela šílí.” Mezitím se v kanceláři kolem opálené R. shlukly všechny kolegyně a s očima navrch hlavy poslouchaly historku, jak z jejich zájezdu zmizela ženská s holčičkou a důvěřivému průvodci, který jí půjčil pas, aby mohla jet na výlet a neměla případně nepříjemnosti s Jug. orgány, nechala vzkaz : “Mrzí mě, že budete mít nepříjemnosti, ale nečekejte mě, neshánějte mě, tou dobou už budu za hranicemi a mířím do NSR.” Jen dodám : Pochopitelně jsme začly shánět Z., co ten o tom ví. Ale Z. už nebyl k nalezení. Tou dobou už byl mimo republiku, kterou opustil na šífu ( nákladní loď, co jezdily po Labi do Hamburku ) - to jsme se dozvěděly až o dost let později. A jestli to chcete usadit do historie - 1977.
Ale shodneme se, že výjezdní doložku nedostal každý.
Nechci se hádat. Předesílám. Jen vysvětlit.
Podle čeho přidělovali deviz. přísliby - netuším. Nebylo to pro vyvolené, také jsem ho dostala. Možná to tahali z klobouku.
Když píšu o devizáku, píšu o soukromé cestě. A ano s rodinou. Částečně na odvolání. Nemohl ho dostat každý. Deviz ve státě bylo málo. Možná některý rok bylo k přidělení víc. A měli jsme štěstí. Záleželo pravděpodobně na situaci v zahraničním obchodě. Na situaci a počtu žadatelů v tom kterém kraji……A také na razítku od ZV ROH. To jsem se dozvěděla až následně, ale to je jiná historka.
Všichni chtějí vlastní, ale v tomhle má výhodu nájemní bydlení. Na stáří je nejlepší pronajmout si pozemek a na něj postavit maringotku. Nebo podobný mobilní dům. Až vás sousedi budou neúnosně štvát, popojedete.
Já se rozhodne nechci vracet zpět, ja jsem ta ovce, co nechce komunismus.
Víza do USA chce po nás USA, aby si hlídali, kdo jim ta leze. Příslib byl z ČSSR, aby lidi neutikali
Příslib nebyl kvůli utíkání, ale kvůli nedostatku deviz ve státě. Nemohli jste jet bez prostředků a v cizině žebrat.
A do Jugošky mohli jenom vyvolení, jak píšete. A zase nemáte pravdu. S Čedokem mohl každý, kdo měl na to, koupit si zájezd. Nebyly zrovna levné. Podle čeho přidělovali deviz. přísliby - netuším. Nebylo to pro vyvolené, také jsem ho dostala. Možná to tahali z klobouku.
Utíkali ti, co žádný příslib nedostali, a třeba ho ani nepotřebovali.
Při cestách po východním bloku mimo Jugošky nebylo potřeba nic, jen celní kontrola na hranicích.
To není tak docela pravda. Nějaký papír se vyplňoval. Celní prohlášení ? Co v něm bylo, nesměli vám zabavit. A protože dětské boty se z NDR vozit nesměly, psalo se “bačkůrky” atp. A vymýšlela se prapodivná slova, která celníci neznali.
Jugoslávie byla devizová cizina, museli jste dostat devizový příslib od banky a na základě toho jste dostali prostředky k cestě a teprve potom vízum, respektive výjezdní doložku. To se týkalo soukromých cest. Když jste cestovali s Čedokem, koupili jste si zájezd a tím to končilo. Jen vám průvodce na dobu pobytu vzal pas do úschovy.
Vidíte v popisu někoho “závadného” ? A přece se našel zamindrákovaný jedinec, který si dovolil do mikrofonu křičet, že by měli viset ! Proruští kolaboranti !
Neznám, nevím. Já tu větu, kterou mi přisuzujete, nenapsala. Citovala jsem nějakého někoho… A vzala jsem si tu větu jako mustr pro svou polemiku o vytrácející se slušnosti ve společnosti.
Pardon, napsala. Aha, ono to jako citát nevypadalo.
Bohužel, nebo možná bohudík. Nejsprostší je druhá strana “barikády”, než na které stojí Konečná. Málokdy nakouknu do jiných diskuzí ( v zájmu zachování duševního zdraví ), ale sprostost, která tam kvete cílí nejvíc na "chcimíry, putinošmejdy, ale také Slováky, Maďary…….a samozřejmě komunisty - i ty domnělé !
Upřímně : Posloucháte ji někdy ? Nepletete si ji ? Ona Nerudová je taky blondýnka.
Napadá někoho ? Víte, že je i fyzicky napadána ? Nevíte, nebo to schvalujete ? Víte, že KSČM je legální, t.j. demokratická politická strana, stejně jako KDU-Čsl, ODS……. ?
Dost lidí to nahází Starostům, protože nevědí “která bije”. “My máme bezva starostu, stará se, máme hezkou obec……” - koho by tedy měli volit ? A až bude Rakušan pokračovat jako ministr, nebo ještě výš….Po volbách : " Jak je možné, že je tam zas ten Rakušan? Jak se tam dostal, kdo ho mohl volit ? Ne já jsem nevolila Rakušana, já jsem volila Starosty !!!" Geniální !
Asi mě pošlete zpátky do dob minulých, s odkazem, že tenkrát na všechno musela být bumážka…..Ale….nemělo by být k pořízení koně a jeho držení povolení. Usmyslím si, že si koupím koně. Budu muset prokázat, že pro jeho chov mám podmínky a ne předzahrádku 10x10m. Takhle se pořád jen řeší následky špatných ( bláznivých ) rozhodnutí !!! A chudáci koně ( krávy, kozy, ovce….)… a pochopitelně psi, i když tam je to o něco jednodušší. Co je platné, když nakonec takového majitele zavřete, tu bolest zvířat to neodčiní.
Dřív se lidé v horách běžně zdravili. Nemyslím obyvatele, myslím návštěvníky - turisty. Mrzí mě, že se tenhle zvyk vytratil i tam, kde není přelidníno a není tam zrovna “Václavák”.
