Hortenzii mám venku už dost let - ani nevím kolik. Je v trochu chráněném rohu. Na zimu jí nasypu kýblík hrabanky opadlé z tůjí. Chce kyselou půdu a dost vody. Také mám jednu v květináči, dávala jsem ji do chodby, letos zůstala venku jen zakrytá - omrzla, ale obrazila, ale kvete jen málo - fotka je starší. Ve vsi mají obrovské bílé koule v předzahrádce. Myslím, že s nimi žádná kouzla nedělají a jsou nádherné.
Jestě jsem vyfotila ve vsi bílou, taky dost let venku.
Je to hrůza, co se na Slovensku děje. Dokonce připomínají SNP ! Hlavně volte pětikolku, ať nedopadneme jako oni ! jak nám pořád opakuje náš premiér. ( Jasně, že je to ironie !!!!) Viděli jste poslední volební Rakušanův klip ? Všechno teď bude lepší, volte pětikoalici, tato skvělá vláda bude pokračovat, jen já vyměním Fialu a uvidíte odstavíme Babiše a bude ráj v ČR. Kolik lidí mu na to asi skočí ?
PL - Přišel diplomat z Etiopie a „Ukrajina“ šla dolů. „Fantastický příběh ze země Jaroslava Haška“ ( 29.08.2025)
| Zmizel symbol podřízenosti a servility České republiky. Takovým způsobem komentují odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea v Praze mnozí z těch, kteří proti její přítomnosti dlouhodobě protestovali. Padl i slib, že pokud se po volbách povede sestavit národně-konzervativní vládu, zmizí ukrajinské vlajky ze všech státních budov. Trapně nás těší drobné vítězství, které za nás museli vybojovat Etiopané.
On to ze strany Etiopie asi moc velký boj nebyl. Představuju si, že řekli jednoznačně : “A tady do toho okna přijde tenhle obří poutač” A možná ani nevěděli, místo čeho tam bude. Oni pořádají výstavu, oni diktují. Nejlépe je na tom vidět, že ani moc nešlo o tu vlajku a “podporu”, ale spíš o naschvál našim lidem, které to umístění - pochopitelně - dráždilo. ( Ale okolnosti jsem nesledovala )
..mamca to zakrývá, ale jen na zemi kořeny, že tam něco přihrne
Hortenzii mám venku už dost let - ani nevím kolik. Je v trochu chráněném rohu. Na zimu jí nasypu kýblík hrabanky opadlé z tůjí. Chce kyselou půdu a dost vody. Také mám jednu v květináči, dávala jsem ji do chodby, letos zůstala venku jen zakrytá - omrzla, ale obrazila, ale kvete jen málo - fotka je starší. Ve vsi mají obrovské bílé koule v předzahrádce. Myslím, že s nimi žádná kouzla nedělají a jsou nádherné.
Nedávno jsme absolvovaly výlet po nové cyklostezce. Cyklista ani jeden. Za to jsme se dočetly, že 4,5 km cyklostezky stály 40 milionů. Mně to přišlo tedy hodně ! vyhozených peněz.
Ve mně se minulý týden něco zlomilo a přestala jsem jim uhýbat.😅
Definitivně mě nasrali na takový pěšině v NAŠEM🤣 lese, asi jsem měla skočit šipku do trkovýho křoví si představovali. Tak jim úplně mile povídam : “ Sem se asi nevejdeme ,viďte?" Byli tím evidentně zaskočený.
Oni jsou na těch kolech tak drzí a rychlí, že jim člověk ani nestačí vynadat. Na pěšince loukou, tak na jednu stopu, najednou za námi cyklista, tak říkám - ta fena je hluchá, neví o vás, neuhne vám. Nechtějte vědět, co jsem se dozvěděla. Jen jednou jsem stihla cyklistovi vynadat. To když se ve městě na chodníku zamotal do dvojvodítka s kníračema. Tak to to schytal on, i když mě taky zprvu nazval zvířetem.
Včera na pstvině.Já jsem se kochal,tak koho černý čáp zajímá,tak se také podívejte alespoň na foto.
To je zřejmě jedno hnízdo. Tito mladí se ještě drží s rodiči. “Naši” mladí odletěli dřív, jeden už byl k vidění až někde u Budějic, staří uklidili a už jsou pravděpodobně taky na cestě.
Když jsem ještě v osmdesátkách pracovala v Brně, tak kolegyně měla sestru v USA, která jí občas posílala balíky, většinou vlnu na pletení a podobné věci. Navštěvovat se nemohly a po 89. už nevím, to už jsem tam nepracovala.
Jinak Ibalgin se jmenoval dříve normálně Ibuprofen a nepamatuju se, že bychom něco takového doma měli, když jsem byla dítě. Na bolest byl buď Mironal a nebo Acylpyrin či Acylcoffin.
Ještě taky byl Sedolor. Ten využíval brácha. Měl na něj alergii, když se potřeboval ulejt….spolknul a osypal se. Jinak lékárničky dřív byly opravdu chudší. Fáč, nějaká náplast a živočišný uhlí. Prášky se řešily, až když byl někdo vážněji nemocný. Jinak čaje všeho druhu, priessnitz na krk a olejový zábal na hrudník.
Mno jo, byla by nuda, kdybychom všichni byli stejní 🙂 Jsem mladší, asi proto mi taky nedělá problém zvednout kotvy. Na místě mě drží hlavně to, že tady máme s rodinou a přáteli ty koně, které stěhovat by bylo náročné a hlavně bychom roztrhali tu naši partu. Jinak bych se asi přestěhovala za lepší či zábavnější prací 🙂 Ono když si spočítám, co by mě stálo za nějakou prací dojíždět do city, tak se raději spokojím s hůře placenou za humny (ten výdělek navíc bych protočila v jízdném), ale kdybych bydlela v nějaké kůče v city (zase, domov nedomov, chodím se tam jen vyspat), tak bych si ty penízky navíc mohla nechat a mít z nich užitek (třeba je strkat do štrozoku na věk, kdy již nebudu moci pracovat (kdysi se tomu říkalo důchod)).
Možná by vám ten rozdíl v platech, sežral rozdíl v nájmech. Asi by byl byt ve městě dražší.
nejvíc mě štvou nahoře v horách - na chodníčcích, kde mají výslovně a viditelně vjezd zakázaný… tam je občas naštvu s dogou na vodítku, kde kráčíme tak, abychom nebyli snadno k předjetí (na to jsou skvělé hatě nad rašeliništěm). A s rozvojem elektrokol je to mnohem horší. Vyjedou nahoru i ti, kteří fyzičku nemají a pak mají problém i ve sjezdech… A navíc davy… Není to jen u nás - stejný problém je i v Alpách… tam kde bylo pár turisticky zdatných, dnes jedou pestře odění cyklisté a házejí kolem sebe tuby od energetických pochutin…
nechci házet všechny do jednoho pytle - jsem člověk tolerantní… ale opravdu problémů přibývá
Je s nimi problém i v Krkonoších. Těch pár cyklistů, co to ušlapali, to unesly. Elektrokola jsou všude a jsou jich davy. Navíc pořádají i noční jízdy a to už opravdu přírodě škodí !
Ale shodneme se, že výjezdní doložku nedostal každý.
Ano, výjezdní doložku nedostal každý, předcházel ji devizový příslib, ten byl rozhodující. Ještě existovala možnost vycestovat do “západní ciziny”, včetně Jugoslávie, na pozvání. Zpravidla se muselo jednat o příbuzné, kteří se zaručili o vás pečovat a v tom případě šlo potom o mnohem důslednější prověřování. A kontakt s STB, která měla speciální požadavky. Zkušenosti nula, strýček se nekonal.
Kdyby někoho zajímalo, jak se emigrovalo, tady je historka : Měly jsme kamarádku D. Ta měla manžela Z. a šestiletou dceru J. Také jsem měla kolegyni R.- bude se hodit později. Kamarádka D. s dcerou J. odjela na dovolenou do Jug. s Čedokem. Příslib by nikdy nedostaly, rodiče Z. žili v NSR - legálně. Proto ani neuvažovali o tom, že by jeli na dovolenou společně. V pondělí ráno mi další kamarádka V. volala : “D. s J. se nevrátily z dovolené. Tatínek D. docela šílí.” Mezitím se v kanceláři kolem opálené R. shlukly všechny kolegyně a s očima navrch hlavy poslouchaly historku, jak z jejich zájezdu zmizela ženská s holčičkou a důvěřivému průvodci, který jí půjčil pas, aby mohla jet na výlet a neměla případně nepříjemnosti s Jug. orgány, nechala vzkaz : “Mrzí mě, že budete mít nepříjemnosti, ale nečekejte mě, neshánějte mě, tou dobou už budu za hranicemi a mířím do NSR.” Jen dodám : Pochopitelně jsme začly shánět Z., co ten o tom ví. Ale Z. už nebyl k nalezení. Tou dobou už byl mimo republiku, kterou opustil na šífu ( nákladní loď, co jezdily po Labi do Hamburku ) - to jsme se dozvěděly až o dost let později. A jestli to chcete usadit do historie - 1977.
Ale shodneme se, že výjezdní doložku nedostal každý.
Nechci se hádat. Předesílám. Jen vysvětlit.
Podle čeho přidělovali deviz. přísliby - netuším. Nebylo to pro vyvolené, také jsem ho dostala. Možná to tahali z klobouku.
Když píšu o devizáku, píšu o soukromé cestě. A ano s rodinou. Částečně na odvolání. Nemohl ho dostat každý. Deviz ve státě bylo málo. Možná některý rok bylo k přidělení víc. A měli jsme štěstí. Záleželo pravděpodobně na situaci v zahraničním obchodě. Na situaci a počtu žadatelů v tom kterém kraji……A také na razítku od ZV ROH. To jsem se dozvěděla až následně, ale to je jiná historka.
Všichni chtějí vlastní, ale v tomhle má výhodu nájemní bydlení. Na stáří je nejlepší pronajmout si pozemek a na něj postavit maringotku. Nebo podobný mobilní dům. Až vás sousedi budou neúnosně štvát, popojedete.
Já se rozhodne nechci vracet zpět, ja jsem ta ovce, co nechce komunismus.
Víza do USA chce po nás USA, aby si hlídali, kdo jim ta leze. Příslib byl z ČSSR, aby lidi neutikali
Příslib nebyl kvůli utíkání, ale kvůli nedostatku deviz ve státě. Nemohli jste jet bez prostředků a v cizině žebrat.
A do Jugošky mohli jenom vyvolení, jak píšete. A zase nemáte pravdu. S Čedokem mohl každý, kdo měl na to, koupit si zájezd. Nebyly zrovna levné. Podle čeho přidělovali deviz. přísliby - netuším. Nebylo to pro vyvolené, také jsem ho dostala. Možná to tahali z klobouku.
Utíkali ti, co žádný příslib nedostali, a třeba ho ani nepotřebovali.
Při cestách po východním bloku mimo Jugošky nebylo potřeba nic, jen celní kontrola na hranicích.
To není tak docela pravda. Nějaký papír se vyplňoval. Celní prohlášení ? Co v něm bylo, nesměli vám zabavit. A protože dětské boty se z NDR vozit nesměly, psalo se “bačkůrky” atp. A vymýšlela se prapodivná slova, která celníci neznali.
Jugoslávie byla devizová cizina, museli jste dostat devizový příslib od banky a na základě toho jste dostali prostředky k cestě a teprve potom vízum, respektive výjezdní doložku. To se týkalo soukromých cest. Když jste cestovali s Čedokem, koupili jste si zájezd a tím to končilo. Jen vám průvodce na dobu pobytu vzal pas do úschovy.
Vidíte v popisu někoho “závadného” ? A přece se našel zamindrákovaný jedinec, který si dovolil do mikrofonu křičet, že by měli viset ! Proruští kolaboranti !
Neznám, nevím. Já tu větu, kterou mi přisuzujete, nenapsala. Citovala jsem nějakého někoho… A vzala jsem si tu větu jako mustr pro svou polemiku o vytrácející se slušnosti ve společnosti.
Pardon, napsala. Aha, ono to jako citát nevypadalo.
Bohužel, nebo možná bohudík. Nejsprostší je druhá strana “barikády”, než na které stojí Konečná. Málokdy nakouknu do jiných diskuzí ( v zájmu zachování duševního zdraví ), ale sprostost, která tam kvete cílí nejvíc na "chcimíry, putinošmejdy, ale také Slováky, Maďary…….a samozřejmě komunisty - i ty domnělé !