Jak se vám venčí?

sutrik:

Možná účinek řepky.

Myslíte, že jsou sjetý ještě teď? No ale myslím, že tyhle líný srnky zrovna byly v místech, kde řepka loni nebyla.

I teď je furt vídám na řepce. A labutě. Loni i letos je tu jeden pár labutí, nevím, jestli stejný, který se z řepky skoro nehne. A letos i husy. Ty ale nevidím na stejném poli s řepkou vždy, když jdu kolem.

janaa:

Prosím vás,nevíte,co dělat,když mi ten čokl během procházek furt bere něco do huby?🤣

No ale tak takovou kořist mu přece nesebereš…?😀😉

Fikovnice:

No ale tak takovou kořist mu přece nesebereš…?😀😉

Nesla si to tři kilometry, pak jsem jí to odebrala a šoupla na strom. Dnes jsme byly jinde, předpokládám,že zítra se s tím uvidím znova🤣

🤣👍

janaa:

Nesla si to tři kilometry, pak jsem jí to odebrala a šoupla na strom. Dnes jsme byly jinde, předpokládám,že zítra se s tím uvidím znova🤣

No tak už je mi jasný, kdo se teda potuluje našema lesama… 😀 Furt jsem nechápala, co to tam jako dělá a teď vim, že je to parkovačka pro nálezy labradůrůch od Janaa

Zrzavci:

No tak už je mi jasný, kdo se teda potuluje našema lesama… 😀 Furt jsem nechápala, co to tam jako dělá a teď vim, že je to parkovačka pro nálezy labradůrůch od Janaa

Jsem odhalena🤣 ano,naše procházkové trasy vypadají místama jak z hororu😄

Ach, jak já rozumím. Také věsím a přemisťuju do míst, kam pesanka nedosáhne. Nohy, růžky, čelisti (celou lebku neunese)… Včera jsem hrst brků (dlouhých jako třetina délky psa) zastrkala do otvoru tyče u ohradníku. Ze začátku jsem nevěřila, že je ratloraptor zkusí sežrat, ale tvářil se velmi motivovaně a odhodlaně.

A co povel “Fuj!”

sutrik:

Ach, jak já rozumím. Také věsím a přemisťuju do míst, kam pesanka nedosáhne. Nohy, růžky, čelisti (celou lebku neunese)… Včera jsem hrst brků (dlouhých jako třetina délky psa) zastrkala do otvoru tyče u ohradníku. Ze začátku jsem nevěřila, že je ratloraptor zkusí sežrat, ale tvářil se velmi motivovaně a odhodlaně.

Jo,dneska to byl pařát ze slepice. Už asi tři týdny je znát,že jsou na světě liščata, a matky se musí otáčet😂

Nezná, používám jako zákazový jiný povel. 

Ale tohle to nevyřeší. Jdeme po cestě, louce, odběhne pár metrů stranou. Běžná věc, pohybuje se kolem mě plus minus 5, 10 metrů. Chování nezmění, nepoznám, jestli zkoumá jen tak nebo ucítila něco zvláštního. Pesemesku, mrtvou myš, nebo jestli jsou na místě kosti, srst, spárky, peří, mršina - zajíc, srnka, liška… Poznám reakci na čerstvý pach myši a dalších hrabošů.

Mršiny nežere, až na myši. Správně uleželé. Ty vyměňuju za pamlsky, ale někdy nestihnu říci ani “ň”. Fakt. První myš sežrala, když byla štěně a měla jsem ji na krátkém vodítku (cca metr). Trvalo to 3 vteřiny. První, než jsem si uvědomila, že v trávě něco našla, druhou, než mi došlo, o co jde - to už ji soukala. Třetí vteřinu už mělo spolknuto, nestihla jsem se ani sklonit.

Znám. Měla jsem v rukou exprtku, která i s košem dokázala v pikosekundě předvést dokonalý myškování, tlamou v košíku úder a opravdu vdechnutí= procezení bez zadrhnutí tím košem oné myši z které v tý pikosekudně byl vidět z tlamy jen zbyteček ocásku. Kdybych to neviděla na vlastní oči, nevěřila bych, že to může být tak blesková - to je slabý slovo, blesková - akce.  Bylo to stejně bleskové, jako když moje první Bubinka udělala černou mambu na veterinářku, ten pes v podstatě vůbec nehnul hlavou a Lucka mi řiká s otazníkem - Vona mě kousla? - nechápala stejně jako já, že to stihlo proběhnout, když ten pes se vlastně nehnul :o

Holky nemyškujou,teda chytají myši na zahradě (předevčírem mě dovedly ke krásnému výřadu 3 kousků), ale na procházkách nebo práci nemyškují. Ovšem v historii s jednou výjimkou. Byla jsem s čubou na zkouškách, měla slídit,ale tam byla úplná holina, vyprahlo, byla vidět hlína,fakt na prd, a sem tam minikupička seschlý trávy,co jim upadla,když jí odváželi. Čuba snad ani neslídila, nechápala,co by tam jako měla najít, tak jen z povinnosti poklusávala sem a tam,naprosto znechucená…pak vteřina,veleskok do jedné z těch minikupek a už jsme slyšeli písknutí a jak praskají kostičky😂 jako malá myška to nebyla. No,čuba třikrát polkla, a pokračovala v poklusu s pohledem - no aspoň něco,matko🤣

Fikovnice:

No ale tak takovou kořist mu přece nesebereš…?😀😉

Divočák. Asi bych byla lehce hysterická.

kometa:

Divočák. Asi bych byla hysterická.

Dyť je to lebka😉 já nebyla hysterická ani z tohoto. Aujez z toho už nehrozí

Neměl by. Ale…

kometa:

Neměl by. Ale…

Ale už to nese,tak je to stejně fuk😉

my dneska venčili na Malé a Velké Bukové u Efe za humny. Moc hezké kopečky - na obou jsme zdolali vrcholy. Návrat na parkoviště u Trojzubce přes jednu zaniklou obec - Strážov a Kocábovu věž. Máme to tam rádi - krásně bylo… jen zvěř dnes zklamala. Potřebujeme cvičit klid (chlapec se zase povahově lehce mění - asi pomalu hormony nabírají na síle) a dneska nebyl vůbec žádný studijní materiál…

Tak to musíte zas k nám za barák na dostihovku - denodenně tam trénuje vysoká slabý nervíčky slečny vořechový 🤣

efe:

Tak to musíte zas k nám za barák na dostihovku - denodenně tam trénuje vysoká slabý nervíčky slečny vořechový 🤣

no - asi někdy něco takového podniknu. Neb mě ten propad štve, to už jsme jednou zvládli…

Dneska byl vzorňák největší - byl hodně na volno a reagoval báječně. Poprvé jsme byli na Velké Bukové nahoře (nejen na cestě s vyhlídkou) - a ta pláň padlých bukových velikánů pod vrcholem byla překrásná - Yoda přes kmeny ladně skákal, já se přes ty obří kulila jak mrož na suchu, výhledy na Břehyni, Mácháč, Bezděz, vysoká zlatá šustivá tráva (a klíšťata) a těsně u vrcholového skaliska dvěstě let starý neskutečně krásný jilm. No a teď jdu v klidu zase něco odpracovat - jak já jsem ráda za tu zcela volnou pracovní dobu…