Třetí víčko

Buggyra Hollywoodská stááár😄😄😄! A já tady z toho mám úplně poprskanej monitor😄. Tohle muselo být teda solidní, paní má zcela evidentně problém ve své hlavě, doporučila bych Chocholouška, ale prý je psychiatrů málo, tže asi nic😄.  

Buggyra:

Proč před kostelem? Oni vás nepustí dovnitř, když jsou tak zbožní?

Ne, ale já bych tam nevlezla, mám k tomu velkou averzi. Ne kostelu samotnému, jsou to hezké stavby, ale kázání.

Jo takhle Coudas, já už to pochopila, ty jsi prostě chtěla jen chlastat, lepila se ti huba, tak jsi vykládala všem o problému se žaludkem…😜

Sago a teď jsem si uvědomila, že nechodíte, se přiznám, že jsem na vás úplně zapomněla, to je ostuda😔 Kde se touláte? (já jinam než sem nechodím, tak nevím)

V tom případě bych tam teda nešla, na ten pohřeb. Na co taky. Když vlastně ani do kostela ani na hřbitov, tak… To ani nedáte tomu člověku k rakvi nebo k hrobu věnec při tom pohřbu… Bych zašla k sousedům, vyjádřila soustrast osobně, a na pohřeb se netáhla.

Kdyby se někdo divil…jo, ležím a čumím do compu, nějak dneska nemám náladu na nic, nic dělat😟 Jdu si teda alespoň nějakou činnost najít🙄

Lesnížínko, měli jsme teď během dvou měsíců dvě úmrtí v mužově rodině😢 (děda a otec). Já už krom mámy nikoho žijícího nemám, ale muž má poměrně rozvětvenou rodinu a všichni poměrně dlouhověcí, ale teď to vzalo takhle rychlý spád a jeho to hodně zdrblo, tak dělám opěrnou zeď a polštář a pochopitelně nebyla nálada cokoliv psát. Od tchánovi smrti je to 14 dní, tže nic moc😢. Proto mě ta Buggyra a její hollywoodská story tak rozesmála, protože přesně něco tak ujetýho, že by to člověk nevymyslel, jsem potřebovala slyšet👍! 

lesnizinka:

Jo takhle Coudas, já už to pochopila, ty jsi prostě chtěla jen chlastat, lepila se ti huba, tak jsi vykládala všem o problému se žaludkem…😜

Jasný, třeba využít každé příležitosti✌️

Kostely a kláštery mám moc ráda, vždy pokukuju. Já do kostela na kázání nesmím, chytám záchvaty smíchu. Bohužel i při tom pohřbu, zažila jsem. A když si mě chtěl blbeček brát, tak prej jedině v kostele, protože nikde jinde to nemá…. tu váhu, to ano, ten slib. Tak se musel nechat pokřtít, takže ve 30 rádoby zblbnul, ale to byla jen momentalní póza. Já nemusela nic, já křtěná jsem a mám i svaté příjímání. No tak jsem tam ale na ten křest musela. Uf, málem jsem si rozkousala ret, a stejně to k ničemu nebylo, skoro mě vyvedli. Na pohřbu je to ovšem hodně blbý.Taky bych čekala.pred kostelem.

Já jsem asi církevní pohřeb nezažila. Ale chodím na půlnošní mši, jako doprovod. Máme skvělého faráře, který nevykládá nějaké naučené říkanky, ale většinou věci ze života, zajímavosti, historky, do toho vezme kytaru a zadrnká ke koledě a tak nějak nenuceně do toho zakomponuje nějaké ty oplatky nebo co to je, že mě to nějak nenadzvedává 🙂 Naposled byl brzy odpoledne (má těch farností mnoho, tak jsou půlnoční mše v různé denní doby) a bylo na mši hodně dětí, tak to pojal jako dětskou mši a půl toho času si povídal s těmi dětmi a dělal tam s nimi takové malé improvizované představení, to byla i legrace 🙂

Coudas…Já do kostela na kázání nesmím, chytám záchvaty smíchu. Bohužel i při tom pohřbu, zažila jsem…jako bych to psala já😲😏 První se mi z těch keců otevírá kudla v kapse a pak dostanu z něčeho záchvat smíchu. Stalo se mi to i na pohřbu tety a pak se mnou půl rodiny nemluvilo. Oni byli taky hrozně zbožní. Po letech, co sestřence zahynul syn a snacha umřela na rakovinu slinivky…mi řekla, že přestala absolutně věřit, přestala chodit do kostela a i když na mě koukala taky zkrz prsty, už mě chápe. 

Saga:

Lesnížínko, měli jsme teď během dvou měsíců dvě úmrtí v mužově rodině😢 (děda a otec). Já už krom mámy nikoho žijícího nemám, ale muž má poměrně rozvětvenou rodinu a všichni poměrně dlouhověcí, ale teď to vzalo takhle rychlý spád a jeho to hodně zdrblo, tak dělám opěrnou zeď a polštář a pochopitelně nebyla nálada cokoliv psát. Od tchánovi smrti je to 14 dní, tže nic moc😢. Proto mě ta Buggyra a její hollywoodská story tak rozesmála, protože přesně něco tak ujetýho, že by to člověk nevymyslel, jsem potřebovala slyšet👍! 

Tak to je mi moc líto, upřímnou soustrast, netušila jsem😔 Je to strašné, zažila jsem u sebe, když umřel taťka. Utápíte se v žalu a …vlastně není jak vám pomoci. Musíte si to nakonec odžít, přetrpět…sama. Jste v prd… a musíte utěšovat mamku, která je ještě ve větší a vás zase muž. Takže ani nevím, co vám jako utěšovatelce poradit, jak to ulehčit, protože to je prostě situace na h…🙄

..hlubokou soustrast…🌹🌹

Děvčata, děkuji vám🙏! Já jsem o nejbližší příbuzné přišla v relativně mladém věku, tže už to mám, jak to tak říct? Odžité? A jsem s tím smířená, ale to se týkalo mě. Tohle se týká jeho a jemu se to vlastně stalo poprvé, ještě mu před rokem umřela jeho oblíbená babička a to taky vsakoval dlouho, ale prostě rodič je rodič, to je jiné. Pomáhám mu, jak to jde a jak to nejlíp umím, on mi  zase v těchhle mrazech pomáhá u koníků, abych tam nezhebla, a s koníkama si povídá, což nikdy nedělal, asi ho taky uklidňují. Chce to čas, moře času.

mně se včera něco stalo

Buggyra - féme fatál! 😀 😀 😀 pomoooooct, já bych to nevydržela, jste statečná žena, ach škoda, škoda, že to někdo nenatočil 😀 😀  a váš drahý jest též statečný, páč já jak znám svou polovinu, tak ten by mě tímdle tejral tejden a furt by se mi tlemil 😀 .

edit! já už vim, co mi to přípomíná celou dobu!! Bohdalovou a Dudínka! Dudínka z Takový normální rodinky 😀 😀 😀 😀 Já tam furt v tý scénce, viděla tu Bohdalku.

Jasný, ale Buggyra evidentně není ten typ, co si něco takového pořídí domů. Nebo teda já si to tak odhaduju, že tohle by u ní nemělo naději na úspěch.

Chce to čas, moře času.

ano.  a někoho takhle po boku.  

A řekněte mu, že to není otřepaná fráze, že  “už toho, co odešel nic netrápí.” Je to důležitý fakt.  Protože ať je to o tom, že ten, co odešel měl trápení a nebo naopak se nenadálým rychlým odchodem tomu trápení vyhnul, je tahle věta pravda. A můžeme se o ni opřít v momentě, kdy nás ten milovaný opustí, protože poslední co chceme, je, aby se náš milovaný trápil. On odešel, netrápí se a my prostě musíme být silní a zvládnout to, aby on se trápit nemusel. 

Hej, ale to je fakt, on se mi děsně tlemil (my se teda tlemili spolu), že ho podvádím a že jsem takováhle divoženka, a že to se teda bude muset posnažit, abych neměla potřebu chodit za jinejma (áááá, pomoooc), no a tak, asi si to taky ještě užiju 😂

Nojo, Dudínek! Nějakej takovej! To je fákt 😄

Tak horší by bylo, kdyby drahá polovina pojala podezření a začala té paní věřit…

To  u nás (asi?) nehrozí, on ví, že na to fakt nemám čas 😀 a příležitost, no… Tu hlavně asi. A kterej jinej potrhlej by se mnou lozil ke koním, no ni? 😀

Buggyra evidentně není ten typ, co si něco takového pořídí domů

Tak což o to, já se svým zoufalým radarem na povahy lidí toho měla pořízenýho “domů” už hoodně, i takový týpek se tam našel (ne jeden) 😀 Ale tenhle, když to na té ulici viděl a slyšel, tak se lámal tiše na tom chodníku, a když jsem na něj ukázala, ať se paní klidně optá jeho, tak chudák ani zadušenej nemohl mluvit 😂 My se pak svíjeli po chodníku oba než za náma zaklaply dveře domu, kde jsme se mohli řehtat nepokrytě nahlas!

Ale jako jo, takovéhle podezření může kdokoli z nás dostat kdykoli, to je život - ale že bych běhala po ženskejch ve vsi a soukala z nich, jestli mi některá nezanáší s manželem 🤣 To by mě asi v životě nenapadlo! Ale fakt je, že když to paní na mě vybalila, tak mi to ani nepřišlo trapný - jen prostě hrozně legrační 😄