O všem a o ničem :)

To je mi fakt líto. Tohle je na prd a hlavěn Vám teda přeju, ať nezkrachujete a koby se vyzdravují. Tohle je hrozná nemoc.

Nejhorší je, že ten protischvacovací režim je fakt alchymie. Ale vzhledem k tomu, že mám koně, kterýho taky musím hlídat, tak u velkých koní jsme vypozorovala, že nejvíc pomáhá latifundie s chudou pastvou a prostě postupně vypásat plochy s trávou vyšší než 10 cm. Zároveň opravdu zajistit dostatek pohybu, což je buď práce anebo lokalizace vody v ploše, větší stádo, kde se koně vzájemně proženou. Paradoxně nám na tom v současné stáji už roky drží i bývalý schvácení koně vč. jedince, který se kdysi totálně z kopyt zul. No a seno mají jen v zimě, když opravdu už není stařina….ale to je prostě luxus plochy no. Když má člověk malý pozemek, musí mít režim jinak, al eo to mi kolikrát ti koně přijdou náchylnější. Tím nechci říct, že jste to dělala blbě, to chraň Bůh, jen rozvíjím diskuzi. Tohle je fakt prostě na pytel.

Tuhle mi jedna známá radila od jara přidávat do žrádla laktobacily, že to prý hodně pomáhá.

Já se zařekla, že bude-li to v mých silách, poníci už trávu prostě neuvidí. Tečka, bodka, point a konec.

Nejsou moji, takže… úplně top rozhodovací právo nemám. Ale všechny u nás přítomné majitelky, které měly měkkosrdcaté kecičky, jak chuděry poníčci trpí hladem, teď viděly, co udělal striktní režim u toho schvácence (v únoru ležák, teď v týdnu hodinu vyjížďka kombo tráva asfalt, včera výstava a chodil jak panna), a dá osud, že se jim to vryje do závitů a příště dají na mě, zlou, zlou tetu, která nechce poníčkům dopřát (a brzo začne nepřát i tlustým welshům - a budeme krmit zase jen toho plnokrevníka - ostatně my máme trávy tak tak akorát pro něj, ostatní se můžou dívat přes plot…).

No kalkuluju s tím, že čím je ten kůň starší, tím méně pružný ten metabolismus vůči jakýmkoli výkyvům je, a málo platné, potvrzuje se. Jestli jsme jednou u poňoulí zavedli režim, nezbude než ho dodržovat, věřím, že jakýkoli pokus o návrat na pastevní mecheche dopadne rovnou na ústa.

Navíc letošní jaro zdá se mi extra nešťastné, tráva vystřelila velmi brzy a hned sucho sucho sucho, takže stresík, nečekám od toho nic dobrého. Teď napršelo, tráva poletí jako magor, zase velký výkyv, to bude na klinikách zase rušno. I když možná už mají teď lidi pastviny tak vyholené, že nebude mít tráva z čeho narůst…

Poňokouli taky nehřála kopyta, v době ležákování jsem je kontrolovala denně, hm. Prstní tepnu neumím, asi bych se měla naučit, teď se mě na ni ptala kamarádka, že taky neumí nahmatat, kdybych uměla, aspoň bych poradila, no. 

Akvárium jsem osadila stínkami a šváby, hlásím, že na rozdíl od koní, ve švábech i stínkách jsem úspěšná chovatelka, potomstvo obých se skvěle rozrůstá a činí mi čiré potěšení a navíc je to užitečné a chov je spíš plusový, protože likvidují odpady a přebytky obohatím slepičí jídelníček. 🐜🐜🐜

P. S. jo a to seno poníkům pečlivě máčíme. Ta voda, co z toho vypláchneme, je hned po prvním namočení hnědá a po více namáčeních fakt sladká, to jsme teda čuměli.

P.P.S. posledně jsem jim, chudákům, dala seno do tří sítí, jedné velkooké vevnitř a dvou malookých zvenčí (zbyla nám v přívěsu naplněná síť, tak jsem ji narvala dovnitř té dvojité, ze které normálně dostávají) a nedostali se k půlce sena, co tam bylo 😀 I v těch dvojitých sítích zůstává vždy na dně hrstička nevytahaného - takže jsem spokojená, že můžou fakt tahat celou noc. To jsou zavření na hladomorně v kruhovce. Přes den jsou v zimním výběhu taky tak ten čtvrthektar, ráno dostanou hrstičku sena rozsypat po výběhu a zbytek dne oblizují zelenou hlínu. Bojím se vředů, bojím. Ale schvácení víc.

Tak teď mi to došlo, ne přesně  laktobacily, ale prostě probiotika. Mrkněte na to, Sago, na příští rok. 

Jani, stav těsně před krachem, jsem měla minulý týden a to tak, že jsem nebyla schopná napsat to ani sem, nebyla jsem schopná vůbec ničeho. Každé ráno jsem zvracela do umyvadla, mám o dvě kila míň a o mnoho šedých vlasů víc, až půjdu za tři týdny ke kadeřnici, počítám, že mi řekne, že už jsem šedivá ouplně😢. Ale čert vem háro.

To, co se dělo s mým prvním schváceným poníkem si bohužel pamatuju nejen já, ale i můj vet a kovář, jsou to pořád jedni a ti samí lidé, právě ti, co mi pomohli nastavit a změnit režim na protischvacovací. Na režim, který dlouhou řadu let fungoval naprosto bezpečně u všech koní, co tu byli. Až do teď. To, co píše níže Buggyra o nešťastném jaru bude nejspíš trefa do černého, protože vet mi řekla prakticky totéž. Že nejsem jediná, že se to děje více lidem, resp. koním. V našem kraji je děsná zima, prakticky od nového roku tu ráno neustále mrzne, teď už “jen” přízemní mrazíky, ale jsou furt na denní bázi. Tráva je prostě prosycená cukrama, a i když normálně navykám koně po minutách, letos i tohle bylo špatně a nestačilo to. Systém se mi zhroutil jak domeček z karet. Naštěstí máme letos nově zakoupený mulčovač za traktor, tak ty 4000m2 (kam se měly chodit pást) prostě zmulčujeme, pustíme je na to nejdřív v srpnu, kdy bude beztak celá plocha spálená od slunce a nic tam neporoste a bude. Kdyby jste se ptaly, proč to neusušíme, tak proto, že sušíme ručně, nemáme potřebné stroje za traktor a jednoduše nám došly síly. Na hrabích sušíme 30 let a máme už dost, proto jsme koupili ten mulčovač (není jen náš a není jen na naše plochy, je to takový kolektivní stroj). Sena budu víc kupovat, protože na tuhle dřinu už nemáme zdraví. Jani, nebo myslíte, že by bylo naopak lepší se na to vyprdnout, nemulčovat, nechat to narůst a pak je na to pustit jako na stařinu? Já už jsem z toho tak zblblá, že mě to vůbec nemyslí?

Buggyro, a vám to máčené žerou? Totiž, měla jsem letos jeden mizerný balík (přelom únor/březen), hodně prášil, tak jsem máčela, aby se nerozvinuly dýchací potíže, jak jsou ty blběny pažravé, tak tohle mi vůbec nechtěly žrát a raději nípaly zmrzlou zem, což zase totálně děsilo mě, tže jsem přestala máčet a začla to míchat s jiným neprašným, a sežraly to tak. Nehledě na to, že mám dřevěné krmelce a ty mi hnily a páchly, jak se do nich dalo to mokré🙄.

Pokud ani vaší poňokouli nehřála kopyta, tak to už pak nevím, na co se má člověk jakože spolehnout? Asi na nic…Můj poník měl tenkrát kopejtka jak kamínka a tepna jen rumplovala, tam to bylo prostě evidentní, akorát že, jako paradox se to nestalo na jaře, ale v říjnu😏.

Malá Dáma je “jen” společník, mohlo by mi to být jedno, ale není. Velká je jezdecká, tže tady jsem slušně řečeno “na prášky”.

Jani, na ta probiotika určitě kouknu, to není problém. Měla byste typ na nějaká konkrétní? Aktuálně jim do ehm hrstě granulovaného sena a konopných otrub s ostropestřecem přidávám jen vitmin a kurkumu, která mi byla doporučena na sarkoid, kde sice bohužel nezabrala, nicméně oběma uživatelkám vylepšila trávení a snížila plynatost, kontrolováno vlastním sluchem😄.

Sago, já Vám nechtěla radit, protože to ani nemůžu, jen soucítit. Nikdy jsem koně doma neměla, nikdy jsem pastevní režim  nenastavovala. Vím, že nemáte hektary, to znamená, že ani nemůžete jít směrem, kterým uvádím, jen jsem na “svém” příkladu chtěla ukázat, že prostě těch přístupů je několik a evidentně dokáže fungovat pastva i bezpastva. U nás jsou taky mrazy, Křivoklátsko je výjimečné tím, že ač SČ kraj, to dlouhá údolí kolem Berounky je obzvlášť mrazový a reliéf je tu jak na řadě míst v českých níže položených horách. Takže u nás je taky pořád zima a mrzlo s přestávkami prakticky doteď, tráva je tu taktéž stresovaná dost, jelikož máme koně právě v takovém údolí nad řekou. Ten “vizutec” kdysi z kopyt je kůň majitelky ustájení a kříženej chladnokrevník (rozměry asi jako tinker). Pod sedlo chodí zřídka kdy, letos měl obzvlášť “drsný režim” pastevní, kdy z letní pastvu postupně přecházel na pastvu sluncem spálené trávy  a pak stařiny. V období březen únor až duben byl oddělený mimo stádo na cca 2 ha, které dostávalo seno, spolu ještě s druhým prakoněm, měli pro sebe 2 ha, no já bych na tom svýho koně nenechala, ale oni museli paběrkovat  a chodit. I to, co bylo přemrzlý. No, co na to říct, mám pocit, že ani jeden moc nezhubnul, každý den hrstka čehosi v kýblíčku s minierálkou a dohromady síť sena kvůli zažívání. Z jara ještě selenová kůra. Kůň je živej, zdravej, neschvácenej. No a takhle už tam žije dobrých sedm/osm let. Tak mi řekněte, kde je to pravidlo, jak to s těmahle koulema dělat.

Osobně bych Vám poradila jediné - pokud už jsou obě schvácené, až je zaléčíte, dávat z jara a na podzim vždy kůru živého uhlíku (ten v mém okolí používá hodně lidí) nebo právě nějakých těch probiotik (doporučení na značku zkusím zjistit, ale teď googlím, že je toho celkem výběr - ale ta známá mluvila ve smyslu jakákoli). Prostě nakopnout pořádně metabolismus.
Pokud to tedy již nepraktikujete 🙂 

Jani, ale i všichni ostatní, jen raďte! Taky jsem si myslela, že tohle už mám jako dávno zmáknutý, a že tohle se mi stát už nemůže, že neudělám podruhé stejnou chybu! Déja vu jako ze žurnálu. Člověk se pořád učí a bohužel chybami nejvíc, jen mi na tom vadí, že za moje chyby, koně bolí nohy😔. Mám pro koně 6000m2 v nájmu, z toho 2000m2 jsou záklaďák s velmi členitým terénem, z kopce do kopce, s četnými stromy a keři a tedy i stínem a přístřeškem, vedle tohoto pozemku navazuje “placka” 4000m2 bez další vegetace, jižní svah, nulový stín, v létě všechno spálené na troud. Skladba travin se tu rapidně chovem koní změnila, z husté bujné zelené louky, kde rostla zejména srha říznačka, bojínek luční, pampelišky a rákos,  je prořídlé cosi, protkané pryskyřníkem, kopretinami, kohoutkem, bikou ladní a jetelem zlatým (pochybným), to tu dřív vůbec nerostlo, až posledních cca 5-7 let. A i tohle cosi stačilo. Chlap měl takový nápad, že bychom tuto plochu několik let po sobě jen mulčovali a čekali, jak se zase změní skladba travin přirozeně sama od sebe. Protože jak píšete výše, přístupů je několik, tak ho třeba budeme muset změnit? Z představy dvou koní na 2ha jdou na mě mrákoty, ale úplně😄!

“Tak mi řekněte, kde je to pravidlo, jak to s těmahle koulema dělat.” - no právě, pravidla mi přestala fungovat, musím nastavit jiná, nebo je prodat a koupit to BMW😄

PS. o živém uhlíku už jsem slyšela, ale nikdy nezkoušela, probiotika jsem také ještě do jídelníčku nezařadila, tedy děkuji za tip!

Holky já se vám do toho nechci a nebudu montovat, protože žádnýho koně nemám, ale ráda vás čtu, protože koně miluju.

¨Chtěla jsem jen napsat, že jsem opravdu překvapená, kolik problémů okolo koní je a třeba s tím schvácením. Já chodila jako holka do oddílu asi 3 roky, u koní jsem byla denně. V maštali jsme měli asi 25 koní…všichni chodili ven na pastvu…já teda nepamatuju, žádný schvácení…teda abych se přiznala, tak nepamatuju, ani žádnou koliku.

Tak si tak říkám, jestli na to jsou koně v pastevním režimu náchylnější, než ti co “bydlí” ve stáji a na pastvu se vypouští na pár hodin denně.

Buggyro, a vám to máčené žerou?

No sítě jsou ráno prázdné a poníci nejen že nepadli hlady, ale dokonce teď co chodí přes den olizovat tu zelenou hlínu, tak už bohužel ani moc nehubnou (proto přidáme práci!).
Takže evidentně žerou 😀

No, taky se lidi od koní pozastavovali, že jestli to budou jíst. Já říkala “nebudou mít na výběr” a surprise, surprise, žerou - já se jich moc neptala. Jeden den dostali prostě máčené a nic jiného, a vyřízeno. Jak to nejsou moji koně, asi nejsem tak měkká a holt mi ty jejich prosebné čumáčky a moudrá očka nepřijdou tak srdcelomná 🙃 (a nebo jsem fakt zlý člověk, co si takhle konečně může vybíjet svoje zvrácené choutky na nevinných tvorech…)

Nutno možná poznamenat, že my chytili loni mimořádně pěkné seno, takže to nebyl jakože žádný mizerný balík namočený z nouze. Tak možná proto pro ně nebyl ten přechod tak náročný.

No, nám se paradoxně poncl neschvátil ani na jaře, ani na podzim, ale po Vánocích, že. V týdnu před Novým rokem blbě chodil, tak ani nešel na Novoroční… Přisuzuju poklesu aktivity přes svátky, kdy nechodila děcka do klubu. Na druhou stranu né, že by předtím zrovna “dělal”, ehm ehm. Tak mi to taky přišlo divné. Ale zpětně vidím na kopytech, že se to stalo. A dal se částečně dokupy do února a v únoru teda druhá epizoda, kdy jsem řekla, že teda takhle už to dál nejde, a jdeme s tím něco dělat, a zařídila jsem tu samotku hladomornu, a to se vlastně stalo ještě než vůbec byla jaká tráva. Takže my jsme letos období první trávy strávili na máčeném seně…

Jako, jestli se ti poně schvátí u nás i na té hladomorně, vymáčeném seně a olizování zelené hlíny, tak pak už nebudeme mít jedinou páku, jak to kontrolovat. Ale tak tento režim u nás zažívají poňoule poprvé, snad to bude to pravé. Doteď třicet plus let chovu koní, a většinou prakoní, a na neomezené pastvě, sice v letitých vydupaných výbězích, ale neomezeně, vč. shetlandoidky, huculoidů, belgičky… tohle je pro nás taky novinka, a ještě u relativně mladého koně, kdy jediný, kdo se nám tu přichvátil, byla plnokrevná, t. č. březí, dvacetiletá kobyla (a přisuzovali jsme právě té březosti, že se “něco” potentovalo - nicméně donosila a porodila zdravého hřebečka). Asi prostě klimatický posun našim koním neprospívá, my jsme nasadili to definitivní řešení a dál nemáme v podstatě kam jít…

Napsala jste přesně to, co jsem si říkala, úplně do puntíku. Jak to sakra, že to tak je? Asi jak píše Buggyra? Klimazměny??? Jinak se to vysvětlit nedá? Nebo přešlechtěností koní? 

Sardullah, já si z oddílu nebo ještě od soukromníků, ke kterým jsem chodila v devadesátkách pamatuji totéž, co vy. Hodně je to dáno tím, že v dřevních dobách( tedy v těch mých) tu nebyla tak rozmanitá plemena koní, jako dnes. Dříve jsem se téměř výhradně setkávala s ČT a A1/1 a způsobem chovu štont/box/box + malý výběh, kde se těch koní za den vystřídalo XY. Tady se ani nešlo schvátit, pokud kůň nevyloupil krmné sudy s ovsem nebo něčím jiným. Já mám plemeno Irský cob a jako společníka minihorse. Před tím jsem měla huculobegana, shetlanda a welshe se shagyou. Čili všechno snadno schvátilené. Tinkeři jsou hitem několika málo posledních let a podle toho tady ten trh taky vypadá🙄. Mám velmi malé ustájení, malé boxy, nebo spíš boxíky, kde se mi beganka sotva votočila, jak o všechno dřela pupkem a zádí a malou plochu k pasení, ze které jsme ještě do minulého léta dělali seno. Tže za Á) dát mi sem plňase, zaručuju, že do 14 dnů skape hlady, v zimě mu na to budou s nadsázkou stačit 2 dny😄. Za BÉ) nesnáším plňase a ČT, právě proto, že jsem na nich začínala, jejich povahy mi nesedí, jakože vůbec a za CÉ) něco, co má víc než 140 cm KVH mi jednoduše neprojde dveřma  do stáje a to hlavně na výšku, ale i na šířku😄. A tím je to daný. Proto jsem šla cestou těchhle pseudo plemen, jednak se mi líbí, vyhovuje mi jejich povaha a pomalé tempo a hlavně jejich skladnost, a ano snadná krmitelnost, díky mým malým prostorám, která se sle aktuálně obrátila proti mě🙄. Pak si vyberte co je lepší?😄

Horsana:

Dnes ma velmi sikovne nakopol welsh, tak uz sa belhame dvaja.

Gustav by chcel vodicak asi 😀

Asi chcel, chytrý je ako opica" 😀

Gratuluju, že Garoník se rozchodil!!!

Koně jsou dnes náchylní celkově na kde co. Těch důvodů je hned několik, vypíchnu ty, které mě napadají jako první:
1) Kůň je zvíře pohybu. Většina z nich se ale dnes jak se říká “kope do zadku” a u toho stojí žerou. A to je jak znehybněním v boxe, tak prostáním u balíku na pastvině. Řada majitelů dnes žádá seno celoročně, ale sami neví proč. Obecně je pro koně nejlepší kvalitní 24/7, kde jsou koně nuceni se hýbat, mít dostatek jídla a nehladovět + mít více koňských kolegů pro psychickou pohodu a pocit bezpečí. A samozřejmě nestát po karpy ve s*ačkách. Ano, existují výjimky a ano, lepší je mít doma dva koně než aby vám koně ve stádě tloukli.

2) Kříží se všechno se vším a je to naprosto odporný. A to nemyslím jen koně křižovatky, ale i nekvalitní křížení uvnitř ofiko plemen. A jedná se tak nejen o každou holku, co potřebuje mít po svý milovaný, ale jinak totálně chovně nekvalitní kobyle hříbě za každou cenu, a pustěj jí na tu kobylu jakýhokoli hřebce. Jedná se i o špatný genetický výběr, který mají na svědomí kolikrát odborníci na hřebčínech. Helejte se, totáč bychom tu zpátky nikdo asi nechtěl, ale koukněte na koně ve filmových pohádkách dříve a dnes. Dřív to fakt byli koně, dnes to jsou takové podivný směsky.

3) Lidi umí čím dál tím méně jezdit a mají větší a větší zádel. Dostávají se tak do módy robustní a klidná primitivní plemena nebo plemena širších koster, která pocházejí z méně úrodných krajů. Tráva tam roste, ale nikdy nebude tak úživná jako u nás. A proto se u nás schvacují nebo muchaří jedna radost.

Náročnost chovu koní tak, aby nám kůň vydržel dlouhodobě zdravý, je ad a velmi drahé, ad b veeelmi náročné na znalosti. Skoro bych to přirovnala k náročnosti chovu slona 😀 

Buggyro, moc vám děkuji za to, co jste napsala, pro mě je to strašně moc velká podpora, ani nevíte jak! Já jsem se jako v pasti cítila ten minulý týden, protože jediné, co oproti vám aktuálně nedělám, je to máčené seno. Jinak po detekci průseru, přesun na zákláďák, seno stále vážím, tže vím, kolik jim ráno i večer dám + Chanazone na zastavení zánětu. S velkou jsem včera byla na krokovce na ruce a šla všechny povrchy ochotně. Malá je ráda, že je.  A právě, že už mám pocit, že už není kam jít, jak a co změnit. Jako jasně, můžu je ještě natvrdo zavřít na boxech a sežerou jen to, co jim donesu, ale nevím, koho by z tohodle kleplo jako první a taky jestli tohle je řešení? Na boxech je mám aktuálně denně tak 3 hoďky a pak už se tlačí ven a nechtějí v nich být, načež kopou do dveří a do stěn, což enormně ruší naší sousedku, která si pak stěžuje na hluk a vyhrožuje PČR🙄…

Sago, box určitě není řešení, tam prostě toho koně znehybníte a schvátit se Vám můžou i ze sena. To byste každý rok musela dělat rozbory, resp. na každou dávku. Pohyb jim určitě nechte, alespoň na tom zimáku.

“Skoro bych to přirovnala k náročnosti chovu slona 😀”

Nene😄, hele když se složíme (jako vědomostma), toho slona dáme, a možná se dožije i zítřejšího rána😄😄!

1) Kůň je zvíře pohybu.

No, ano. Já když vezmu ty rozsáhlé výběhy  na Xaverově, kdy se tam stáda přeháněla z velmi kvalitního ustájení, ale byla celý den opravdu vlastně v přirozeném pohybu. Tak asi tohle je nejpodstatnější. děkuju.

Jani, myslím si totéž, já jsem ty boxy měla vždycky spíš jako takové místo, kde koně čistím, sedlám, prostě oškuji, kde dostane ehm “do žlabu”, kam mi jezdí veti, kováři, sedláři a fyzio, protože je tam elektřina, normální klima a voda za jakéhokoliv počasí, což je pro všechny zúčastněné příjemný bonus, protože nemusíme řešit “jak je venku”. Do stáje se jde po zámkové dlažbě přímo od auta, tže vet může přijet v trepkách😄.Ale není to dle mne místo vhodné pro trvalý život jakéhokoliv zvířete, nejen koně.

Já teda abych boxy jenom nehanila - nejsem jejich  zásadní nepřítel, to ne. Dokonce jsem jednu dobu uvažovala i o ustájení, které řešilo krmení a péči o svěřené koně tak, že ráno a večer na dvě až tři hodiny prostě koně zavřeli, dali jádro, nějaké seno, ošetřili bebíčka. Mělo to řadu výhod, měli koně pod dozorem, viděli, jak a co žerou, mohlo se přemaskovat, předekovat, starší koně a koně nízko ve stádě se v klidu nažrali. Vlastně mi to teď přijde jako skvělý kompromis. Ale pořád je to 6 hodin uvnitř/18 hodin venku, to je slušný podíl. Co ale naplat, většina boxových ustájení funguje dle pracovní doby stájníka, čili 8 hodin venku (i méně), 16 hodin v boxe (i více), čest výjimkám.

No a pro takto nemocné koně je myslím pedok, jako má Saga, úplně nejlepší řešení. 
 

Jinak zde ještě vemi zajímavý post od zde velmi oblíbeného “Jasana” 😀 jako ač k jsem v minulosti k této paní měla výhrady (alespoň na základě toho, jak se na FB prezentovala), s dost věcmi v příspěvku souzním, i když ano, nelze to aplikovat na každého jednoho koně univerzálně:
https://www.facebook.com/groups/kone.venku/permalink/2981163345388478/ 
Upozorňuji, že k ničemu nenavádim  a žádný režim nevyzdvihuju! Jen je to zajímavá debata, u nás v ustájení to funguje dost podobně už pár let a překvapilo mně, kolik lidé to má alespoň dle komentářů podobně. Berte to jako rozšíření tématu. Měla jsme koně v takovém ustájení 2x, obojí fungovalo, a i na pedoku s omezováním, což fungovalo taky…alespoň v době, kdy jsem s etam se svým koněm vyskytovala. Jen na tom pedoku můj kůň nebyl šťastný.

Díky za osvětlení situace.

Já právě byla fakt překvapená, protože my jsme koně ráno pouštěli na pastvu…měli jsme velké výběhy a několik, chci tím říct, že trávy měli koně, co hrdlo ráčí…plus každej den seno a jádro a eventuelně nějaký jablko, mrkev, podle toho, co zrovna bylo k dispozici a plus, co jsme my děcka dotáhly pro svoje koňský miláčky…dokonce si pamatuju, že občas se jim do jádra kleplo jedno syrový vejce…

Dneska, když čtu, že koně mají problém s trávou…ale klidně taky s jablkem a podobně, tak si říkám, že bych už koně asi ani nechtěla, i kdybych na to ěla časový a finanční kapacity…že bych péči o něj snad ani nezvládla….že už prostě nějaká základní znalost a praxe s péčí o koně prostě nestačí.