“jen se to musí klientovi dostatečně vysvětlit, což u Sagy evidentně nikdo neudělal”
Tak tohle naprosto sedí! V oblasti sedel jsem úplně ztracená, protože když jsem chodila k cizím koním, tak jsem to logicky neřešila, vždy mi bylo řečeno, ke kterému koni patří které sedlo a na dotaz proč, byla odpověď buď “nestarej se” nebo “protože mu sedí”. Konec vysvětlování. Na prvního koně mi přijel kdysi místní prodejce s dodávkou plnou sedel, zkoušel, zkoušel, pak u jednoho řekl, že to byl šlo, a to bylo celý. Další kůň mi přijel se “svým”sedlem, pak když se mi to přestalo líbit, tak jsem sháněla, a sehnala to, co mám doposud doma, bylo z koně podobného tělesného typu, s prodávající jsme vyzkoušely i v terénu a shodly se na tom, že to by šlo, a to bylo zase celý. Tže vlastně až u cobky jsem to řešila nejvíc, právě s ohledem na specifičnost plemene a na to co mi doporučili ostatní cobaři. Vzhledem k tomu, že kobyla neustále mění tvar, nedovedu si ve svých podmínkách (kdy jsem na to sama) a se svou chabou znalostní kostrových sedel představit, že tohle nějak pravidelně řeším (s kým, jak?)…Tže pro mě jsou ta ORX sedla taková malá výhra a jako bonus vím, že cobaři je používají, tedy nejsem ani první, ani poslední…
P.S. v našem případě rozporku tvoří stará ulomená laminátová tyčka z ohrady. Chtěla jsem něco, co bude lehké, nepraští to koně do nohou (máme ostatní rozporky železné), nebude to zezačátku dělat moc kravál, když to potáhne po zemi a v případě nouze se to zlomí 🙂 Navíc jsou na té tyčce šikovné zarážky v podobě těch různých háčků na ohradník, kde se dají dobře zajistit provázky proti posunutí. Na ten lehoučký tah, kterým zaučujeme hříbata, bohatě stačí, sáňky s 80kilovým člověkem za tím jely bez problému i v hlubším sněhu 🙂
Informace od sedláře z mého okolí a od chovetelek cobů byla, ať to nekupuju, že mě sice bude dobře, ale tý kobyle ne, že drezurka je určená zejm. na rovné povrchy a přiježďovací práce (což u mě nehrozí, jsem pouze v terénu), že mě sice pěkně vcucne, ale kůň bude mít v zádech tlak na jedno místo/méně rozloží mou váhu, a dle fyzio, co sem pravidelně jezdí, má kobyla měkká povolená záda, tže jí moje kosti skutečně můžou tlačit.
Ehm, osobná skúsenosť vo vytrvalosti do 100 km absolútne v pohode, nearab do 120 km, AUS národný tím jazdí v drezúrnych batesoch(čo je wintec v koži), osobne poznám lokálnych vytrvalcov, ktorí v drezurke jazdia 160 km.
Nerozporujem konkrétneho jedinca, ktorému nemusí sadnúť, ale rozhodne to neplatí plošne.
