Výšky - rozhledny většinou dávám, pokud jsou pevné, nic se nekývá, neprohýbá, “neplave” , mají zábradlí,… Můžu letět ledadlem, ale do gondoly balonu bych nevlezla…
Nevylezu na žebřík, ani na ten domácí, teda jo, ale musím se držet oběma rukama a mám pocit už na druhé šprušli, že spadnu. Takže nesundám a nepověsím záclony. A to jsem jako dítě lezla po stromech, jenže se to nějak pořád zhoršovalo… Kámen úrazu jsou pro mě lávky nad vodou, a když se houpe, tak obzvlášť. Sedačkové lanovky, když pode mnou “nic” není…
Je to docela dost omezující fobie.
Ostrou horku v Soběšicích jsem nedala, přitom není moc vysoká. Ale kymácela se tehdy, dost foukalo. Přitom na rozhlednu Podvrší u Blanska jsem vylezla až nahoru, to jsem asi měla nějaký lepší den nebo co.
No, lanovky, to vždycky překonávám sama sebe. Byli jsme v Tatrách na lanovce na Skalnaté pleso, zastavila se a tím zastavením se rozhoupala. Netuším, jestli to tam dělají schválně, ale já byla v šoku, nedokázala jsem sedět a skoro jsem brečela, ještě že tam nikdo cizí nebyl. Pokračovat dál na Lomničák jsem už nedokázala. Další lanovku v Rakousku, Goldried I jsem zvládla, ale musela jsem sedět tak, abych viděla na kopec. 😄
V Tatrách jsme jeli dvousedačkou, na Skalnaté, nebo na Hřebínek. V sedačce před námi jeli naši dva desetiletí dárečci. Na prvním sloupu byla cedule “nehondajte sa”. Ač Češi, okamžitě pochopili a rozhoupali se. Muž jenom říkal - neřvi na ně.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 30.12.2025, 16:35:15
Většina rozhleden v pohodě. Na Moravě, kousek od Radějova, celá kovová konstrukce, mi přišla jak sloup VN - nevím už jak se jmenuje - Žinka asi bude vědět, tak tam asi 3 patra a konec. Obsluha říkala “tak tam pusťte aspoň toho kluka, ať si to užije….” Ten se nebál, stejně musel dolů.
V Tatrách jsme jeli dvousedačkou, na Skalnaté, nebo na Hřebínek. V sedačce před námi jeli naši dva desetiletí dárečci. Na prvním sloupu byla cedule “nehondajte sa”. Ač Češi, okamžitě pochopili a rozhoupali se. Muž jenom říkal - neřvi na ně.
Spíš na Skalnaté, na Hrebienok je pozemní, je podobná jako ta v Praze na Petřín.
Výšky mi nevadí, mám dvoupatrový dům a střechu v pochůzím sklonu ( tedy mírném ) a běhám po ní jak čamrda, vyčistit komín, natřít štítový prkna, když mi vichřice urvala pár hřebenáčů tak zakrýt díry atd.
