Zdravím všechny,
potřebovala bych poradit ohledně výběru vhodného pepřáku. Případně ohledně nějakého jiného nástroje na obranu vlastního psa před cizím psem - ale pepřák asi vychází nejlépe? Někde už jsem četla fórum o zkušenostech s jednotlivými pepřáky, bohužel ho nemůžu dohledat. Prosím tedy všechny, kdo mají osobní zkušenost, o doporučení.
Já pepřák měla, nevím teda jak kterej je na tom s účinností, ale přijde mi, že to je dost nepraktická záležitost na cizího psího agresora. Nevím, jestli už byl váš pes někdy napaden, ale pokud na to dojde, tak je to takovej fofr, že když už vytáhnete pepřák a použijete, tak to povětšinou odnese i váš pes…v případě, že zrovna fouká vítr, tak klidně i vy. Za mě je lepší volba paralyzer.
Já jsem si taky říkala paralyzér, ale pak ten pán od stafordů měl takový dobrý video na tohle téma - zkusím najít. A tam proti paralyzéru postavil gelovej pepřák.
myslím, že je to tohle video
gelový pepřák, ten vítr neodfoukne
jinak ten paralyzér
a kapsa plná pamlsků taky není k zahození
Kurnik, psala jsem odpově\´d někam jinam a uložila ji sem, takže vymazáno.
Paralyzér by možná nebyla špatná volba. Jde o to, že naši vipetku potrhala jedna konkrétní fena, která bohužel i nadále chodí na volno, takže uvažujeme, jak tomu příště zabránit. Ideálně aby to bylo něco, co jde v panice a spěchu rychle použít.
Jestli pepřák, tak určitě ten gelovej, jak píše Zrzavci. U paralyzéru mám zkušenost, že stačil jen zvuk, nemusela jsem naštěstí jít na kontakt.
U obého je nutný být připraven, mít opravdu po ruce.
Jestli už do toho šla, tak příště půjde zase, to by ji asi ten zvuk paralyzéru nezastavil? A musela byste být připravená a odhodlaná to do tý mrchy fakt poslat natěsno. U toho pepřáku gelovýho, zase umět zamířit. Tam mi to asi přijde - u toho pepřáku - když dobře člověk zamíří, lepší v tom, že ona nestihne ani k Vaší fence dojít. Kdežto paralyzér - pokud agresorku nezastaví zvuk, přijde si kousnout a vy musíte ji mít v dosahu.
Tohle je hrozně pitomý, fakt, člověk aby kvůli debilitě jiných se učil žít v polovojenským režimu.
V panice a spěchu…..to je těžký, jak člověk začne panikařit, tak povětšinou začne zmatkovat a vlastně v tu chvíli neví co a potom, pokud chce vytáhnout a použít cokoliv, tak to může trvat…než rozepnete kapsu, kde máte pepřák a nebo paralyzer např….takže je opravdu nutné mít to NĚCO při ruce a nebo si to připravit zavčasu, ještě předtím, než se něco semele.
Co jsem slyšela, tak někteří psi reagují už na to jiskření, zvuk paralyzeru a teoreticky to jde použít jako prevence, můžete s tím zkusit odradit psa, ještě než se vrhne na toho vašeho.
Vůbec bych se nebála toho, pokud zmerčím dotyčnou agresorku, zavolat na jejího páníčka, ať si jí připne na vodítko, že pokud se přiblíží k vaší čubině, tak ten paralyzer použijete. Nebo, že jí nakopnete, nebo…no prostě cokoliv, výhružka někdy zafunguje.
Hele já psy miluju, ale pokud by se k mojí čubě jen přiblížila fena, která už jí předtím potrhala, tak by dostala takovej kopanec, že by si to za rámeček nedala…hlavně bych už po ní pořádně zařvala, když by si to začala štrádovat k nám a klidně bych po ní mrskla i šutr, klacek…co by mi přišlo pod ruku, prostě zkusit jí odehnat dřív než by došlo na fyzický kontakt s mým psem.
A to potrhání vaší čubiny jste řešili…třeba s policií, chtěli jste po majiteli druhé feny uhradit veterinární ošetření??
“Jestli už do toho šla, tak příště půjde zase, to by ji asi ten zvuk paralyzéru nezastavil?”
pokud už nezná výboj+zvuk tak ta pravděpodobnost, že ji to zastaví, je tak nějak 95%
“v panice a strachu”…..no to si musí panička nacvičit - vytáhnout, zamířit, pal. Trénink jako každý jiný. + samozřejmě je nutno na to naučit i svého psa.
Mi se tedy nejvíce osvědčila ta kapsa plná pamlsků, a hozená šiška, ta taky zaujala….
Měla jsem pepřový sprej a moc velkou jistotu mi nedával. Při té jediné rvačce jsem na agresora sáhla nakonec rukama. Ale nebyl to boj na život a na smrt, spíš taková jako hospodská rvačka o ženskou, jenže jsem potřebovala bránit svého starého psa. Dneska bych si koupila paralyzér, přijde mi rychleji a snadněji použitelný, i na odstrašení.
Zrzavci:Jestli už do toho šla, tak příště půjde zase, to by ji asi ten zvuk paralyzéru nezastavil? A musela byste být připravená a odhodlaná to do tý mrchy fakt poslat natěsno. U toho pepřáku gelovýho, zase umět zamířit. Tam mi to asi přijde - u toho pepřáku - když dobře člověk zamíří, lepší v tom, že ona nestihne ani k Vaší fence dojít. Kdežto paralyzér - pokud agresorku nezastaví zvuk, přijde si kousnout a vy musíte ji mít v dosahu.
Tohle je hrozně pitomý, fakt, člověk aby kvůli debilitě jiných se učil žít v polovojenským režimu.
Pitomý to je, protože pak jeden idiot s agresivním magorem dosáhne toho, že já “slušňák” to raději otočím a vyklidím pole, než bych riskovala incident. Jako ono se nemusí nic stát nebo se stane a agresora zaženu, než dojde k fyzickému kontaktu, ale třeba u pyrenejky bych vůbec nechtěla něco takového riskovat, protože bych se bála, aby mi pak nezačala haprovat ve vztahu k ostatním psům.
Takže pak ten neomalenec si defakto chodí kde chce, jak chce, kdy chce a člověk, aby ho obcházel.
Pokud potrhala, tak příště jedině zastřelit. Samozřejmě v sebeobraně. Poradili mně to přímo lidi od PČR.
Děkuji všem za podněty. Zamyslím se nad nejlepším řešením. Pamlsky a šiška - to se obávám, že je v tomto případě potenciálně příliš riskantně neefektivní. Opravdu to byl nepěkný útok - fena agresorka je větší. A taky tím, jak vipeti nemají žádný tuk ani srst s podsadou, která by je trochu chránila, to bylo nebezpečné. Navíc jí táhne na desátý rok … no prostě uděláme cokoliv, aby se fena nemohla přiblížit.
Pak z opačného spektra - střelná zbraň - vipetku venčí moje máma, která je v důchodovém věku. Zbroják nemá. Rychlé reflexy bohužel úplně také ne, ale je právě ochotna nosit u sebe třeba ten pepřák nebo paralyzér a mít ho připravený.
Majitel feny veterinární ošetření zaplatil, být to na mě, řeší se to i s policií. Domluva je s ním těžká - naše fena je prý jediná, se kterou má jeho fena problém, takže řešit nic moc nechce …
Koukněte třeba i na stránky Radechy Spudilový, má tam nácvik na paralyzér. Myslím, že by šlo i na ten pepřák.
Ještě mě napadá - ale to je asi blbost, nikdo takový vodítko nemá vlastně, jako jsem měla já. Když byla Tali za úplně blbou nánu a nedalo se s ní žít 😀 vyrobil mi manžel tlustý vodítko s karabinou, tak jako spíš vodítko pro brontosaura, lano koupeno v Hornbachu. Hodilo se mi velmi, když se volně ložený čokl v době hárání hodlal připojit, točila jsem s tím kolem nás, mlátila s tím o zem a řvala jako prokopnutá. Tak v nejhorším, taky způsob obrany, pes se bál přiblížit, aby ho to nevzalo.
Kamarádka u sebe nosila velký svazek klíčů s delší pletenou šňůrou. Chytnout šňůru a svazkem třisknout agresora. Prý je to účinné, daný vysírač se jim začal obloukem vyhýbat. Ono v sebeobraně může být i takový svazek klíčů zbraň.
Jo to je fakt, dostat klíčema bolí hodně, to mám vyzkoušený od našeho chemikáře, co je házel furt.
Pustila jsem si to znovu ten kousek, kde rozebírá rozdíl paralyzér vs. gelový pepřák a co by asi nejvíc rozhodovalo pro ten pepřák je to, že při použití paralyzéru dojde ke křeči a ten pes nepustí, drží dál. To jen taková poznámka. Plus to, že ano, pes který už jde natvrdo, tak ho práskání paralyzéru neodradí.
Svyzek klíčů je dobrá pomůcka, doporučuji si však vyrobit svazek k tomu určený, bez důležitých klíčů od domu, práce, auta… Jednou jsem takhle hodila klíče po psovi, který se rozhodl, že si chce poměřovat pindíka s tím mým. Samozřejmě jsem se netrefila (nejsem dobrý střelec). Na psího poměřovače to zabralo, sebral se a šel poměřovat jinam, já pak čtvrt hodiny hledala klíče, protože byl sníh. Hrabala jsem se v závěji a modlila se, abych nenahmatala místo klíčů houno 😀