Z mého pohledu je spousta těchto případů tak zbytečných, úplně by stačilo, aby se majitel psa choval zodpovědně a nic se nemuselo stát.
Ono třeba ohledně těch dětí..ono se kolikrát řekne, že si měli rodiče děti hlídat. Jo tak to je samozřejmě pravda, ale hlavní odpovědnost je na mně jako na majiteli psa…bohužel já mám toho potencionálně nebezpečného tvora, tak já hlídám, aby se cizí děti nedostaly s mým psem do fyzického kontaktu a pokud mám psa, který děti miluje, tak ten kontakt s cizím děckem dozoruju a řídím já jako majitel psa. Pokud se jedná o moje dítě, tak hlídám jak ostříž, aby moje dítě byť nechtěně psu neubližovalo, alespoň do té doby, než má děcko dost rozumu a je mnou tak dobře vychované, že je na něj spoleh…vždycky mi přijde, že na mnou vychovaného dospělého psa se můžu spolehnout, na malé děcko v nějakém batolecím věku…třeba do 4 let věku…nee…protože bůh ví, jakou bejkárnu by mohlo vymyslet, byť v dobré víře.
Je mi moc líto dětiček, které byly zraněni nebo dokonce zabity psem, protože často by stačilo, aby měl majitel psa mozek v hlavě a nic by se nestalo.
Pokud je agresivita dána nějak geneticky nebo způsobená třeba nádorem, tak si myslím, že by se měl takový pes nechat uspat.
Nechci se zastávat agresivních psů, ale taky mi není moc příjemné, že za to jejich chování povětšinou může člověk..tak fajn..takového psa utratíme, ale jeho majitel by si měl jít sednout až zčerná a mít doživotní zákaz chovu psů.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 26.04.2025, 21:19:45
Trpasličí pudl s průkazem původu.Dědictví po známé, co nikdo nechtěl právě kvůli kousavosti. Vyvrcholilo to incidentem,kdy jsem ho chtěla na procházce připnout, to mě napřed rafl do ruky a když jsem ho pustila, honil mě kolem křoví a kousal ze zadu do nohou. Naštěstí tam byl otec a když nás dohnal, tak ho skopnul. Psů už mě pár kouslo, ale jediný tenhle hajzlík do toho šel takhle natvrdo.
Jasně, stalo se mi třeba na procházce, že mou fenku chtěli napadnout vlčáci - dorostenci, já jí zvedla nad hlavu a než idiotský majitel zasáhl, párkrát mě kousli. Ale, vlastně nešli po mě a měla jsem jen modřiny. Ty bych taky asi neutratila, ale odebrala majiteli. Nicméně nemít zimní oblečení, dopadla bych hůř. Takž e asi bych byla pro utrácení i těchhle případech. Rozhodně by tu ta možnost být měla, ne že se bude argumentovat, že zdravého mladého psa nelze uspat. Já jsem jaká jsem, nemám se psy problém a nezačala jsem se jich bát ani velkých ani malých, ale pokud je pes agresivní a mebezpečný okolí, nepřevychovávala bych ho. Ani nevidím smysl v tom, aby dožívali v různých útulcích.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 27.04.2025, 06:59:19
Mít doma takovou potvoru znamená být pořád ve střehu. To je hrozný stres a tady bych asi taky byla pro utracení.
K tomu případu toho ambully XXL jsem na FB četla spoustu komentářů hlavně u Stafordi a spol. , spousta lidí píše, ať si ho někdo vezme na převýchovu, ale oni sami by ho nechtěli. Ovšem psal tam jeden majitel dvou bullů z Prahy, že si pejska určitě vezme, že jen potřebuje lásku. Tak jen doufám, že se tak nestane, jinak pánbůh s Pražákama.
Sardullah úplně chápu. Když si moje malá dcera jednou vzala ven, bez mého vědomí s sebou naší středoasiatku, tak když jsem to zjistila, tak málem bylo po mně. Naštěstí Dinuška byla chytrá princezna a vyhodnotila strkance dětí jako pohodu a i ty děti byly rozumný. Ale než jsem je našla, dobře mi nebylo. Naštěstí spousta psů má často víc rozumu než kdejaký dvounožec
Kdyby se ti to stalo,tak jednak se pes neptá když jde do tuhého a druhak bys byla ráda,že ti pomůže.
Tak to nerozporuju…psa mám primárně k tomu, abych se cítila v bezpečí, i když je to bezpečí relativní ….ale i přesto se modlím, abych Ginu nikdy nemusela použít, resp. aby mě Gina nikdy nemusela opravdu bránit…
Občas jsme si za totalitní doby dělali s kámošema takový test.Sešli jsme se někde mimo cvičák a figuranta dělal kamarád který cvičil policejní psy. Se psem navolno se šlo po cestě a situace byly různé.Buď se figurant někde schoval,ale také třeba šel za námi nebo proti nebo i jel na kole a bez nějakého varování nás napadl a složil k zemi nebo držel zezadu a my se snažili bránit.A tam bylo vidět jak řada psů vůbec nevěděla,co má dělat.A kolik psů i s řadou zkoušek bylo dezorientováno,že nezazněl žádný povel a nezasáhlo.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 27.04.2025, 08:06:13
Jo, mě tehdy bylo asi 10, ale pamatuji si to pořád. Proto bych si třeba dospělého psa z útulku nikdy nevzala. Chápu, že ne všichni musí kousat, ale nevěřím psům, které nemám od štěněte.
“.ale i přesto se modlím, abych Ginu nikdy nemusela použít, resp. aby mě Gina nikdy nemusela opravdu bránit…”
tak tenhle moment by mě fakt zajímal, s Mojenkou 😎
To mě ne…zažila jsem Ginu asi 3x, kdy přepla do bojového módu a to byla ještě mladý játro a chtěla bránit cizí dítě, cizí štěně…kdybych to neviděla na vlastní oči, tak bych nevěřila, že z takové salámistky a ve své podstatě je to, co bych mohla nazvat “hodnej pes” se změní na matku Terezoida a anděla pomsty zkříženého s tasmanským čertem v jedné osobě.
Samozřejmě vím, co mám doma, proto jsem si jí pořídila, ale pořád jí mám jako měkkého pastevce, žádného radikála, o to víc člověka překvapí ne to, že se rozhodne někoho bránit, ale to, jak hodně se změní na rozzuřenou medvědici.
Včera jsme byli s Matějem na veterině, nás připravovali na narkózu a vedle na stůl si vzali raslíka, neviděla jsem přesně, co mu bylo, ale doktor mu čistil nějakou ránu na stehně…podle reakce psa to muselo hodně bolet a pes řval, jak píchlé tele…já jsem si jenom pomyslela, že je štěstí, že tam nejsem s Ginou, hrozilo by reálné nebezpečí, že by chtěla jít tomu pejsovi na pomoc…ona je jak superhrdina, který ochraňuje všechny “slabší” kterým někdo ubližuje.
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 27.04.2025, 09:53:46
Kdykoli mě bránit (bez pokynu) byly ochotné “půjčovací” feny. Reagovaly na hrubý, nepřátelský tón hlasu, a pamatovaly si ho velmi dlouho. Když mi chtěla kámoška třeba upravit=porovnat vlasy, byla fenou varována. “Moje” spolehlivé, milované "chrániče". Můj vycvičený pes NO , by bránil=doufám, taky, ale opravdu jen na povel. Nikdy to nebylo zapotřebí. Kousal jen na cvičáku a vypadal při tom jak rozzuřený medvěd.
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 27.04.2025, 10:17:21
Zkoušela jsem takhle s kamarádem i některé psy doma.Čuvači psi,ti neváhali kousnout,ale z fen jen jedna.Ty dvě sice řvaly poskakovaly okolo,ale nekously.
Když se vrátím hodně zpět.Mamka prodávala v místním hostinci a tam se chlapy různě hecovali.Chodil tam jeden měl ostrou fenu NO.Cvičenou ,chodil s ní hlídat. Nechával ji venku u kola. Jednou se vsadili,že mu to okolo i s fenou jeden odvede.No normálně k tomu kolu přišel,vzal ho i s fenou odjel a zase přijel a fena vůbec nic.
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 27.04.2025, 10:39:25
Hezký. Já jsem nic nezkoušela. 1x na Velikonoce přišli kluci za dcerou, otevřela jsem branku a hrr, začali mě mydlit a pes, ani na povel nic. Jen tancoval kolem(smál se)??
- Ten co “ukrad” to kolo, to asi se psy uměl. Dám sem ukázku, ale nesouvisí to.
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 27.04.2025, 11:15:13
Takhle kdysi, bylo mně asi 16, jsem brzy ráno na Velikonoce se psem potkala kluky ze vsi a jeden nedal na varování a s pomlázkou na mě vyrazil.Pes po něm taky ,naštěstí měl zimní bundu a pes mu udělal jen otisky.Před asi třemi lety jsme se takhle ráno o Velikonocí potkali když jsem šla domů s Alanem.Šel ještě několika chlapy ze vsi a těm hned říkal.Tu nechte takovýhle pes mně asi před 45 lety visel na ruce.
Taky jste to četla? Někdo, kdo ho zná osobně, tam psal, že vozíčkář není, ale na profilu měl fotku, že nechává psy hrabat a hrát si na pískovišti pro děti. To mně teda přijde přes čáru.
Vzpomínám jak mě jako dítě hlídal náš NO, bohužel se mu moje hraní a běhání s kamarády nelíbilo. A občas někoho kdo mě třeba zrovna honil jemně chytil za nohu, nebo ruku. Nikdy nekousl natvrdo, krev ani modřiny nebyli, ale držel pevně a pak se ho kamarádi báli. Chápu ten šok když někoho drží velký pes a vypadá že kouše. Pak jsem pochopila že když se před psem chováme slušně a neblbneme, nikoho si nevšímá. Dnes si to tedy představit nedokážu, a to máme jen ohaře, jezevčici a čuvače. Jen při domácích návštěvách jsou puštěni, a rádi se nechají podrbat, chlupatí a slintají. Ale jakmile přijde někdo koho neznají raději je separujeme. Je to náhoda, ale nerada bych, aby se něco stalo.
No super, tak teď ve zprávách na Nově mluví o novele trestního zákona a že za některé činy bude jen peněžitý trest a mimo jiné by do toho spadalo i týrání zvířat.
No tak super, tak teď už se nikomu nic nestane a může vesele týrat zvířata jak chce…ti bohatí to zaplatí, ti nemajetní, tak z těch nikdo nic nevymůže…takže trest nula nula prd.