Jen si dovoluji upozornit ty, kteří nesouhlasí s mými praktickým pozorováními (téměř 70 let chovatelství ve stejné vsi), aby svoje (mnohdy jen) vyčtené “rozumy” hlásali na jiném vlákně k tomu určeném, případně svá tvrzení podepřely vlasními poznatky z volného chovu holubů a uvedli na tomto vlákně, pro poučení ostatních. Děkuji. Určitě jsem zastáncem různých názorů vycházejících z vlastních pozorování v konkrétní lokalitě a musím zdůrazit, že i pernatí dravci patří do přírody, ale dle její úživnosti. Ta se změnila a mění v čase, tak jak člověk měnil a mění krajinu. Znovu použiji příměr, snad každému srozumitelný, že na 1hektaru luk neuživím 10 krav. Buď musím snížit počet krav a nebo jim na vlastní náklady zajistit krmivo. Znovu prosím, aby vlákno bylo využíváno VÝHRADNĚ pro vlasní pozorování holubářů, kteří stále ještě mají volně puštěné holuby.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 13.02.2026, 08:42:12
Nenechte se rozhodit hned jak vám někdo oponuje. Holuby na volno mám a že si občas něco přečtu za to se přece stydět nebudu.
Vaše teze o ochraně dravců se s tím co jsem napsal já nevylučuje, spíš doplňuje. Ta vegetační struktura intravilánu se opravdu změnila a když jsme si že vsí udělali lesopark tak tam máme i lesní ptáky. A za to ochránci nemůžou.
To s tím posedem pro krahujce i tím bidlem byla dobře míněna rada. Najděte si kde ty potvory na vaše holuby číhají a tu větev buď uříznuté nebo tam třeba dejte takové ty ostny proti holubům. Jinak tam budete zbírat sežrané holuby pořád dokola. Ten sloup s bidlem je popravdě řečeno celkem běžné a účinné řešení, divím se že jste na to se svými zkušenostmi nepřišel sám.
Náši holubi - 10 párů barevnohlávků + “nadstav” do 10ks - vyletují ze sloupu na kůlu přímo na komín který je nejvyšší bod v širším okolí a ze kterého mají nerušený rozhled v okruhu cca 300m. Denně tu máme na návštěvě křivotozoby a ročně se ale ztratí maximálně jeden vyletek, bez výjimky takový který byl tak jako tak na vyřazení. Tím odkazem na literaturu jsem chtěl jen vlastní zkušenost podržet i “kapacitami” a upozornit že na “problém dravec” existuje konkrétní řešení které je možné i vyjádřit číslicí. Holubi prostě musí být ve větší skupině mít výhled. Pak je to v pohodě.
Takže ta stovka věžáků na naší škole, která je na nejvyšším místě vesnice, je vlastně v bezpečí. Leda tedy za špatné viditenosti nebo při polaření má dravec šanci.
Nenechte se rozhodit hned jak vám někdo oponuje. Holuby na volno mám a že si občas něco přečtu za to se přece stydět nebudu.
Vaše teze o ochraně dravců se s tím co jsem napsal já nevylučuje, spíš doplňuje. Ta vegetační struktura intravilánu se opravdu změnila a když jsme si že vsí udělali lesopark tak tam máme i lesní ptáky. A za to ochránci nemůžou.
To s tím posedem pro krahujce i tím bidlem byla dobře míněna rada. Najděte si kde ty potvory na vaše holuby číhají a tu větev buď uříznuté nebo tam třeba dejte takové ty ostny proti holubům. Jinak tam budete zbírat sežrané holuby pořád dokola. Ten sloup s bidlem je popravdě řečeno celkem běžné a účinné řešení, divím se že jste na to se svými zkušenostmi nepřišel sám.
Náši holubi - 10 párů barevnohlávků + “nadstav” do 10ks - vyletují ze sloupu na kůlu přímo na komín který je nejvyšší bod v širším okolí a ze kterého mají nerušený rozhled v okruhu cca 300m. Denně tu máme na návštěvě křivotozoby a ročně se ale ztratí maximálně jeden vyletek, bez výjimky takový který byl tak jako tak na vyřazení. Tím odkazem na literaturu jsem chtěl jen vlastní zkušenost podržet i “kapacitami” a upozornit že na “problém dravec” existuje konkrétní řešení které je možné i vyjádřit číslicí. Holubi prostě musí být ve větší skupině mít výhled. Pak je to v pohodě.
Dobrý den. Jsem rád, že také chováte holuby s volným proletem. Možná by bylo dobré upřesnit lokalitu s nadmořskou výškou. A pokud se budete chtít podělit s ostatními o své zkušenosti a pozorování na tomto vlákně, bude to prima. Bohužel, i když bydlím ve středu obce, kolem dokola jsou všude letité vzrostlé stromy (lípa, jasany, olešně a břízy). Proto, abych dokázal eleminovat možnosti úkrytů dravců, musel bych pokácet cca 6 stromů a ty mi neříkají pane. Hřeben RD je na úrovni, těch nejvyšších. Čejky jsou celkem zdatnými letci a dokáží rychle dosáhnou hřebene RD, stejně tak i střemhlav naskákt do holubníku. Jednoduše řečeno. Každý holubník má svá specifika a tudíž osazenstvo se s tím musí vyrovnat. Na tomto vlákně jsem popsal od zařátku chov českých čejek v mým podmínkách. Z popisu vyplývá, že i dovezení jedinci z volného chovu u mne vydrží maximálně z 50%. V loňském roce to byla generace úspěšná zejména proto(podle mne), že bylo odchováváno po holubech, kteří u mne přežívají. Asi se shodneme na tom, že změna krajiny mění její úživnost a tím (při současné legislativě), moc nepřeje drobné zvěři a zpěvnému ptactvu obecně. A proto vždy píši o těch krávách a jejich krmivové základně. A už dost, nebudu toto vlákno zaplevelovat úvahami, ale jen sdělováním svých pozorování. Přeji, ať se barvenohlávkům daří a nejen jim.
