Jen si dovoluji upozornit ty, kteří nesouhlasí s mými praktickým pozorováními (téměř 70 let chovatelství ve stejné vsi), aby svoje (mnohdy jen) vyčtené “rozumy” hlásali na jiném vlákně k tomu určeném, případně svá tvrzení podepřely vlasními poznatky z volného chovu holubů a uvedli na tomto vlákně, pro poučení ostatních. Děkuji. Určitě jsem zastáncem různých názorů vycházejících z vlastních pozorování v konkrétní lokalitě a musím zdůrazit, že i pernatí dravci patří do přírody, ale dle její úživnosti. Ta se změnila a mění v čase, tak jak člověk měnil a mění krajinu. Znovu použiji příměr, snad každému srozumitelný, že na 1hektaru luk neuživím 10 krav. Buď musím snížit počet krav a nebo jim na vlastní náklady zajistit krmivo. Znovu prosím, aby vlákno bylo využíváno VÝHRADNĚ pro vlasní pozorování holubářů, kteří stále ještě mají volně puštěné holuby.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 13.02.2026, 08:42:12
Nenechte se rozhodit hned jak vám někdo oponuje. Holuby na volno mám a že si občas něco přečtu za to se přece stydět nebudu.
Vaše teze o ochraně dravců se s tím co jsem napsal já nevylučuje, spíš doplňuje. Ta vegetační struktura intravilánu se opravdu změnila a když jsme si že vsí udělali lesopark tak tam máme i lesní ptáky. A za to ochránci nemůžou.
To s tím posedem pro krahujce i tím bidlem byla dobře míněna rada. Najděte si kde ty potvory na vaše holuby číhají a tu větev buď uříznuté nebo tam třeba dejte takové ty ostny proti holubům. Jinak tam budete zbírat sežrané holuby pořád dokola. Ten sloup s bidlem je popravdě řečeno celkem běžné a účinné řešení, divím se že jste na to se svými zkušenostmi nepřišel sám.
Náši holubi - 10 párů barevnohlávků + “nadstav” do 10ks - vyletují ze sloupu na kůlu přímo na komín který je nejvyšší bod v širším okolí a ze kterého mají nerušený rozhled v okruhu cca 300m. Denně tu máme na návštěvě křivotozoby a ročně se ale ztratí maximálně jeden vyletek, bez výjimky takový který byl tak jako tak na vyřazení. Tím odkazem na literaturu jsem chtěl jen vlastní zkušenost podržet i “kapacitami” a upozornit že na “problém dravec” existuje konkrétní řešení které je možné i vyjádřit číslicí. Holubi prostě musí být ve větší skupině mít výhled. Pak je to v pohodě.
Takže ta stovka věžáků na naší škole, která je na nejvyšším místě vesnice, je vlastně v bezpečí. Leda tedy za špatné viditenosti nebo při polaření má dravec šanci.
Nenechte se rozhodit hned jak vám někdo oponuje. Holuby na volno mám a že si občas něco přečtu za to se přece stydět nebudu.
Vaše teze o ochraně dravců se s tím co jsem napsal já nevylučuje, spíš doplňuje. Ta vegetační struktura intravilánu se opravdu změnila a když jsme si že vsí udělali lesopark tak tam máme i lesní ptáky. A za to ochránci nemůžou.
To s tím posedem pro krahujce i tím bidlem byla dobře míněna rada. Najděte si kde ty potvory na vaše holuby číhají a tu větev buď uříznuté nebo tam třeba dejte takové ty ostny proti holubům. Jinak tam budete zbírat sežrané holuby pořád dokola. Ten sloup s bidlem je popravdě řečeno celkem běžné a účinné řešení, divím se že jste na to se svými zkušenostmi nepřišel sám.
Náši holubi - 10 párů barevnohlávků + “nadstav” do 10ks - vyletují ze sloupu na kůlu přímo na komín který je nejvyšší bod v širším okolí a ze kterého mají nerušený rozhled v okruhu cca 300m. Denně tu máme na návštěvě křivotozoby a ročně se ale ztratí maximálně jeden vyletek, bez výjimky takový který byl tak jako tak na vyřazení. Tím odkazem na literaturu jsem chtěl jen vlastní zkušenost podržet i “kapacitami” a upozornit že na “problém dravec” existuje konkrétní řešení které je možné i vyjádřit číslicí. Holubi prostě musí být ve větší skupině mít výhled. Pak je to v pohodě.
Dobrý den. Jsem rád, že také chováte holuby s volným proletem. Možná by bylo dobré upřesnit lokalitu s nadmořskou výškou. A pokud se budete chtít podělit s ostatními o své zkušenosti a pozorování na tomto vlákně, bude to prima. Bohužel, i když bydlím ve středu obce, kolem dokola jsou všude letité vzrostlé stromy (lípa, jasany, olešně a břízy). Proto, abych dokázal eleminovat možnosti úkrytů dravců, musel bych pokácet cca 6 stromů a ty mi neříkají pane. Hřeben RD je na úrovni, těch nejvyšších. Čejky jsou celkem zdatnými letci a dokáží rychle dosáhnou hřebene RD, stejně tak i střemhlav naskákt do holubníku. Jednoduše řečeno. Každý holubník má svá specifika a tudíž osazenstvo se s tím musí vyrovnat. Na tomto vlákně jsem popsal od zařátku chov českých čejek v mým podmínkách. Z popisu vyplývá, že i dovezení jedinci z volného chovu u mne vydrží maximálně z 50%. V loňském roce to byla generace úspěšná zejména proto(podle mne), že bylo odchováváno po holubech, kteří u mne přežívají. Asi se shodneme na tom, že změna krajiny mění její úživnost a tím (při současné legislativě), moc nepřeje drobné zvěři a zpěvnému ptactvu obecně. A proto vždy píši o těch krávách a jejich krmivové základně. A už dost, nebudu toto vlákno zaplevelovat úvahami, ale jen sdělováním svých pozorování. Přeji, ať se barvenohlávkům daří a nejen jim.
Dobrý den, připravuji sloupový holubník pro moje “první” holuby do volného chovu. Mám prý začít s Čejkou českou hladkonohou. Hledám chovatele, který by mi prodal dva párečky.. Děkuji za reakce.
Dobrý den, připravuji sloupový holubník pro moje “první” holuby do volného chovu. Mám prý začít s Čejkou českou hladkonohou. Hledám chovatele, který by mi prodal dva párečky.. Děkuji za reakce.
Dva je málo, silnější pár bude šikanovat slabší, min 3 lépe 4
S koupí se obraťte na zde (ve vlákně) se občas vyskytujícího chovatele Jana Máchu…
Odpověď na příspěvek uživatele HankaMa z 13.03.2026, 22:53:07
Dobrý den, dva páry jsou opravdu málo. Tři ale stačí. Jestli vám do toho smím kecat, určitě přiberte i pár výletků. Čím víc budete mít ptáků v hejnu, tím nižší budou ztráty od dravců. Vřele doporučuji brát holuby od chovatele který je chová několik generací v podobných podmínkách jako se je chystáte chovat vy. Ono by to možná klaplo i bez toho, ale ušetříte si spoustu nervů a možný neúspěch. Holubi z voliéry vypadají stejně jako ti z holubníku na sloupu, ale venku to “neumí”. Holubi z komoráku na půdě sice umí utéct krahujcovy, ale holoubata budou, například, často sedět pod holubníkem a čekat jestli je dáte zpátky dřív než je něco odnese…
Bohužel vám nemůžu pomoc víc než radou, nemáme čejky nýbrž barevnohlavky.
Každopádně vám přeju hodně zábavy, holubník na dvoře a dění kolem něj stojí za to 🙂
Dobrý den, česká čejka hladkonohá je na začátek velmi dobrá volba, protože jde o klidné a poměrně spolehlivé plemeno pro volný chov, ideální je sehnat mladé kusy přímo od jednoho chovatele aby si dobře zvykly na nový holubník a vytvořily páry, cena se obvykle pohybuje v řádu několika set korun za pár.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonym xyz z 17.03.2026, 20:08:13
Tři ale stačí….
Stačí jeden úspěch predátora … a má zas jen nevyhovující dva. Proto bych zvolil min 4,4 a všechny odchovy nechal…víc holubů = víc očí = snažší obrana + únik…selekci provede MVDr.Krahulice / MVDr.Jestřáb
Ale nic nevíme o podmínkách v kterých budou, takže tu můžeme jen “dojmovat” . Navíc “HankaMa” se už neozývá…
Odpověď na příspěvek uživatele Lupus4 z 18.03.2026, 17:29:11
….víc oči…
Určitě. Čím víc tím líp. Právě proto ti výletci. To jsou ty oči i ten úspěch pro predátora 🙂. Bolí to míň než chovný holub. Paní nepíše kolik holubů má v úmyslu chovat po rozjezdu chovu, kdo ví, třeba na 4pary nemá místo.
Rád bych dnes uzavřel za sebe téma volného chovu holubů v dnešní době. Toto vlákno jsem založil, nejen pro sebe, ale pro všechny kteří holubaří s volným proletem holubů, ale i pro ty, kteří o holubaření třeba uvažují. Jsem rád, že se mnozí podělili o své zkušenosti a někteří se třeba i dotázali. Pokud se podívám do zpětného zrdcádka, musím přiznat, že pro mne holubaření je vztahem k přírodě, holubům, jejich životním projevům, zdrojem pozoování, analýzování a korekcí cesty k vytčenému cíli. Myslím, že jsem zde popsal vše potřebné a mám za to, že v dalších létech bych se jen opakoval. Nicméně, pokud narazím na něco zcela nového, rád se podělím. Když bych měl shrnout své zkušenosti s českými čejkami a jejich volném chovu, musím jmenovat následující body.
1) Je důležité si připravit holubník, který bude vyhovovat chovanému plemeni a zařízení, kde chovatel může dobře pozorovat a má co nejlehčí lehčí práci s úklidem.
2) Malá předvoliéra je výborná pro dobré možnosti osazenstva sledovat"cvrkot" v okolní přírodě, kte probíhačky dovolují nenuceně uzavřít chov a celkem slušně chrání proti kočkám(alespň u mne).
3) Částečné krmení rozhozem po zahradě a navazující polaření je tou nejlepší “medicínou” v chovu. Všechna farmaka mají vedlejší účinky a to spolu s vytvářením podmínek co nejbližších přírodě, která si u mne poradila i se stavem 1,6 na začátku chovné sezóny.
4) Základem krmení pro holuby je u mne ječmen, terý velmi střídmě doplňuji, dle potřeby, jinými zrninami.
5) U mne platí, že jsem začínal chov holuby z volného chovu a tak jej doplňoval. Ale i tak se jejich ztráty pohybovaly kolem 50%. …Bylo napsáno, více očí více vidí. Ano a doplňuji vlastních odchovů. Od loňského podzimu jsem ztratil 3 kusy a to ročníku 25. Z voliéry jsem donesl jednoho holoubka a ten se nechtěl rozmnožovat a při vypuštění se ztratil. Bylo popsáno na tomto vlákně. Lepší zkušenost udělal JiraP s černámi pštrosy.
Na závěr bych rád popřál všech holubářům úspěšnou sezónu s dosažením cílů, které si vytkli. Sám se pak těším na specálku čejek začátkem prosince, abych “dostal do oka” současný standard a setkal se s chvateli.
