České čejky volný chov holubů i jiných plemen

Jirka P.:

Zdravím, musím trošku korigovat svůj předchozí příspěvek. Ač nejsem rybář, tu výšku jsem asi trošku přehnal a je třeba ji vydělit dvěma🙂.

Pštrosi konečně přepeřili a jsou zase fešáci. Posílám pár fotek z ranního krmení.

Ať se vám daří!

Tak toto je nádhera. Dajte prosím nejaké fotky vašich MP zblízka. Som zvedavý na štruktúru operenia a farbu očí.

Krása holubů vyniká ve volném prostoru a nezáleží vůbec na plemeni…Jen další fotky a zkušenosti pro ty, kdož přemýšlí o holubaření s volným proletem holubů🙂

První podzimní ztráta černého dovezeného holouběte, které ještě pískalo. Nebylo večer 6.11. v holubníku a asi stráta bude definitivní. Ostatní čejky zvýšily ostražitost a na i malý, nezvyklý podmět reagují “útěkem” do holubníku. Prostě změna v přírodě se projevuje i na jejich chování. Přišel podzim….

Ďakujem za fotky. Ten samec na predposlednej fotke je krasavec jak bič. Holubníky inšpirované históriou…nádhera!!!

Ako sú na tom vaše holuby keď prší alebo sa okúpu? Predpokladám, že niektoré nie sú schopné potom lietať. 

Jirka P.:

Dobré odpoledne, dnes byl u nás krásný podzimní den a na holubníku bylo živo. Holubi houkali, bublali, "kvákali" a pářili se jako na jaře. Udělal jsem Vám pár fotek jak si ColLiv přál.

Parádní fotky a krásní moravští pštosi=skvělá propagace holubářství. Moc děkuji.

Zdravím všechny holubářské nadšence. Před rokem jsem si splnil sen a pořídil holuby.

K lesu na volno. A takhle to začalo.

Janpan:

Zdravím všechny holubářské nadšence. Před rokem jsem si splnil sen a pořídil holuby.

K lesu na volno. A takhle to začalo.

Každý by si měl své sny splnit a to i ty holubářské. Pěkné využití “kiosku” a bylo by doře se s námi podělit, jak se dařilo s chovem a jak se daří. Podle fotek si myslím, že jste začal s moravskými pštrosy a s českými voláči sivými. Alespoň tak mi to připadá

Přesně tak. Jenže mi začali kazit radost kamarádi z lesa. Už na konci ledna to bylo co den to holub, takže jsem je pouštěl jenom co jsem byl na chatě. Tím začal můj výcvik. Pořád jedno oko na obloze. S krkavcem jsme hráli hru asi čtvrt roku. Vyletěl z lesa, zakrákal, já jsem zasprintoval doprostřed zahrady, písknul a zamával. Udělal elegantní otočku zpět do lesa i 4x za den. Párkrát jsem měl návštěvu i něčeho většího, ale to jsem nezjistil co to bylo. Takže jsem začal plánovat voliéru.

Též jsem nad tím přemýšlel, ale nakonec jsem tuhle myšlenku opustil a jsem rád, že holubi přelétají maximálně na sousedovu střechu. Tomu to nevadí a ostatní tím tolik nevytáčí. Byl bych nerad, aby mi zalétali sousedům na zahrádku a sezobali jim sadbu, to by pak mohli mít domácí vězení😲

Jestli můžu jako neholubář. Sousedi chovali holuby roky. Hejno, tak 30 ks. Holubi pravidelně polařili, vraceli se na jejich střechu. Nikdy jsem nezaznamenal, že by sedali na střechy cizí, zrovna tak nikdy nezalétali k nám na zahradu, a že jsme obhospodařovali “lány”,  kde by mohli přistát a zobat. Možná to ale bylo tím intenzivním polařením. Buď létali po širém okolí nebo odpočívali doma. 

Ladd:

Jestli můžu jako neholubář. Sousedi chovali holuby roky. Hejno, tak 30 ks. Holubi pravidelně polařili, vraceli se na jejich střechu. Nikdy jsem nezaznamenal, že by sedali na střechy cizí, zrovna tak nikdy nezalétali k nám na zahradu, a že jsme obhospodařovali “lány”,  kde by mohli přistát a zobat. Možná to ale bylo tím intenzivním polařením. Buď létali po širém okolí nebo odpočívali doma. 

Předešlé příspěvky se “točí” kolem polaření holubů. Je to stále můj cíl. U pošťáků to bylo pro mne to nejsnažší. Po konci závodů starých, jsem odebral krmítko a oni si do 2 až 3 dnů našli lokality, kde bylo prostřeno. U čejek jsem zatím je u toho loukaření na mé a sousední školkové zahradě. Ale cíl se nemění. K zjiět+ní, zda MP “terfí” domů bych podotkl, aby pokusy byly odloženy na jaro. V zimním období a v zasněžené krajině se netrénují pravidelně ani PH. Polařící holubi střídají a vyhledávají lokality, kde je “prostřeno”.  To jsem poznal podle obsahu volat u holoubat. Takže, ano budeme se snažit, abychom holuby naučili polařit. Polařící holubi jsou dost “zaměstnaní” a proto odlétají a vrací se na svoji střechu a nevyhledávají další “rozptýlení”. Tak to u mne fungovalo u PH. Jaké to bude u ostatních plemen, nutno vyzkoušet.

Super. Váš “pokus” (s MP) dokládá to, že nejen PH, ale i ti okrasní neztratili “smysl” pro domov. Pochopitelně, že vzdálenost od holubníku hraje roli. Myslím, že vzdálenost do 2 km by nemusela volně létajícím holubům polního typu dělat zásadní problémy. A navíc, samovolný odlet z holubníku za potravou, je limitován “fyzičkou” i psychickým nastavení. U čejek většinou krmím rozhozem po zahradě a ony všude “šmejdí” a to i tam, kde bych to nečekal. Ale neomylně vyhledají potravu. Kdysi p. Köchler (vydavatel časopisu Poštovní holub od r. 1923), popisoval, jak učil své PH polařit tam, kde chtěl. Vzal hladové osazenstvo do koše, dovezl je na strniště a něco málo krmiva dal do koše, který otevřel a krmivo bylo postupně rozsypáno před koš. Tvrdil, že již druhý den tam své holuby viděl hledat a polařit.   Holub je chytrý pták a tam, kde našel “baštu” se rád vrací a zkoumá, zda tam něco není. Jistě každý ví, že holubi zvyklí na krmítko, hledají potravu právě v něm….Naopak věžáci, buď “somrují” ve městech, ale ti schopnější vyrážení hodně daleko za potravou, třeba k zemědělském podnikům, kde se manipuluje se zrninami a přitom nějaké to zrnko upadne. Držím palce, aby se podařilo i více chovatelům postupně najít zálibu ve volném chovu holubů, kteří umí i polařit.