Vyfotil by mi někdo jakým kartáčem vyčesávat polodlouhosrsté kočky? mám pryžový a dobře mi to nejde protože je měkký, nevadil by pevnější? Nechci abych kočku nějak poškrábala.
Mám tento:
občas kočky češu normálně psím kovovým hrablem či drátěným kartáčem a dost si to užívají
No to asi budete muset vyzkoušet. Každá kočka je jinak citlivá a každá má jiné preference 🙂 Mému kocourovi nevadí drátěný kartáč jako je na obr. Zkuste si někde nějaký ten kartáč půjčit na zkoušku.
Díky, o to mi šlo jestli mužu i drátěny tím by to šlo určitě mnohem líp tak vyzkouším, když nebudu tlačit musí to zvládnout. Pučit si mužu psí od kamarádky nevím přesně jaký má typ.
Stejně jak psaly holky, používám klasické psí drátkové hrablo, co dala Buggyra. Všechno ostatní nestálo za nic a už jsem těch hřebenů za 15let vyzkoušela hodně. To pryžové, co jste sem dala odkaz, si vůbec nedovedu představit. Nemám sice vyzkoušené, ale pryž má tendenci se ,,lepit", neklouzat, tedy si myslím, že to právě by kočky spíš tahalo, drhlo. Jasně, na drátkový netlačit, začít jemně.
Přesně!
Mám asi 3 nebo 4 druhy kartáčů; přesto jak je Elsa vidí v mé ruce, zdrhá.
Fikovnice:Přesně!
Mám asi 3 nebo 4 druhy kartáčů; přesto jak je Elsa vidí v mé ruce, zdrhá.
Stejně jak psa, musíš i tu kočku naučit od kotěte, formou hry a mazlení, bez tahání, jen takové hlazení hřebenem. Postupně přidávat, možno i odměňovat za výdrž, pokud je kočka na nějaké pamlsky. Šílím, když vidím lidi se psem, který má cucky na rajtkách a na ,,proč mu to probůh nevyčešete?" mi odpoví, že si tam nenechá šáhnout. Naši psi to taky rádi neměli, asi žádný nemá, ale prostě když už dostali rozum věděli, že se to vyčesat musí, přes to nejede vlak a hlavně panička to dělá jemně a nechce je nijak trápit. A pak má veeelkou radost a strašně moc je chválí, jak jsou šikovní kluci. Myslím, že přenést to na kočku, není až takový problém. Vyzkoušeno mám ale jen částečně, naše kočky moc česat nemusím, hlavně ne rozčesávat nějaké cucky, naše česání je jen takové projetí kartáčem.
Ano, měli jsme stejný problém s kocourem. Brali jsme si ho v 5ti měsících a nenechal na sebe hřebenem ani sáhnout, naopak na hřeben útočil a neostýchal se zakousnout i do ruky a poté zmizel někam do úkrytu…no radost. Má starší kočka česání miluje, takže to byla docela studená sprcha…navíc, když Willy česání potřeboval kvůli ne úplně kvalitní srsti.
Jednou se nám zacuchal do stavu, kdy ho museli na veterině oholit, bylo mi z toho fakt psychicky nedobře. Naštěstí jsem narazila na Radechu a na kanál jak na drápky, kde se hodně propaguje ošetření se souhlasem. Světe div se, jakmile má možnost volby a pokud při česání vydrží a dostane spooooustu dobrůtek, tak se situace obrátila o 100%.
byla to práce…2-3 měsíce určitě… cvičili jsme skoro každý den. Teď jak vezmu klikr a hřeben, okamžitě nastoupí, já si sednu do tureckého sedu, on si předsedne hned u mě a docela se na to i těší…průběžně odhazuju i mlsky pryč a čekám, až se sám vrátí. Když se nevrátí, nevadí. Už je toho na něj hodně a zkusíme to později…tím, že se pročeše třeba dvakrát denně několika tahy (nemusím ho drchnit hřebenem půl hodiny), tak srst se mu už prakticky necuchá…a když se někde něco objeví, tak si to nechá odebrat strojkem.
Zvykli jsme ho i na koupání, fénování,…tím že má blbou srst, co se mu navíc mastí, je třeba ho cca 1x za měíc až dva vykoupat. Každpádně je fakt mega rozdíl se s tím 11kg kocourem “prát” proti jeho vůli, nebo to dělat s jeho souhlasem, kdy jsou všichni zůčastnění v klidu a nikdo se nestresuje…
Pro zadavatele… Mám Mainskou mývalí a ragdolla…nejvíc používám takové to klasické kovové hrablo (má na koncích plastové puntíky), potom umělohmotný hřebínek pro lidi, co má jednu řadu “zubů” a potom kovový na vyčesávání pro psy. Ten je kupodivu dobrý na podsadu. Myslím, že se prodávají i s otočnými hroty. Máme tedy i česací rukavici, ale ta mi přijde že nic moc nebere, má hroty dost daleko od sebe. Na zvykání česání byla fajn (bylo to pro kocoura něco jiného, nevypadalo to jako ten zlej nebezpečnej hřeben 😀)…
Já myslela, že mainské kočky se od malička zvykají na česání už od chovatelů.
Jakože…upřímně 😀 …chovatelka nám ukazovala jak ty kočky češe, chytla nějakou dospělou micinu, ta teda držela, byla zvyklá asi z výstav, ale chovatelka se s ní moc necrcala…a ne každá kočka tohle asi prostě snese. Netuším. Přítel si pak dělal srandu, že kdyby byl ta kočka, tak se hřebenu taky vyhýbájako čert kříži.
Willy evidentně hřeben znal, ale rozhodně s ním neměl pozitivní asociaci…Fikovnice má kočku od stejné chovatelky z jiného vrhu a ta česání taky nenávidí, jak psala…asi nějaké “trauma z dětství”…s nikým jiným jsem od této chovatelky v kontaktu nebyla, tak nevím jestli je to napříč všemi odchovy.
Ragdollka byla na česání zvyklá od malinka. Tam ale měla chovatelka jednu jedinou kočku, takže se mohla koťatům asi věnovat více.
Asi jsem to brala jako samozřejmost, že chovatelé svá koťata připravují na nový domov. Tedy, že dlouhosrstá plemena jsou zvyklá na česání. Používání litterboxu apod.
Vím, že část je ovlivněna povahou, ale přesto jsem to považovala za standart. A mladšího kocoura už jsem měla přímo vychovaného pro Iginka (tedy chovatelka nechala malého vyrůstat v prostředí svých kocourů a navíc jsem chovatelce přinesla věci od Igina, plus byla jsem ho několikrát navštívit než jsem si ho přivezla.) Škoda, že už ukončila chov, protože výchovné problémy s kluky nemám.