Vápníte někdo pastvinu pro ovce? Potřebuju potlačit mech a přešličku a snad také spálit parazity? Nevím jestli jsem neprošvihl podzimní termín nebo to jde na jaře?
U nás se kompletně upravovala půda (vč. vápnění, bylo-li třeba) na základě rozboru a při celkové obnově pastvin. Rozbor, přidat, co chybí, upravit, zaorat, osít…
U založené pastviny je vždycky pak už problém doplnit živiny pořádně a celistvě.
Jinak nás vždycky před vápněním varovali, že se tím krátkodobě zlepší kvalita půdy, ale dlouhodobě zase zhorší. Takže pak už nevápníme a celkem se to osvědčilo.
Mluvím tedy o pastvině pro koně, ale předpokládám, že tyto základy jsou u pastevních zvířat obdobné.
Lepší je rozsypat dolomitovou drť.🥱
Kdysi dávno jsem se radila se sedlákem ,jak se zbavit na pastvině mechu , jestli by pomohlo vápnění. Bylo mi řečeno, že je lepší pohnojit a doplnit živiny do půdy, že vápnění mi nepomůže.
Taky se k tomu názoru přikláním. Mech tam roste proto, že už nic jiného, co potřebuje víc živin, se tam neudrží. Na půdě dobře pohnojené s dostatkem živin se mech neudrží.
Děkuju ještě hodím do placu jednu otázku tím pádem. Jak hnojíte pastviny, jakým hnojivem a dávkou? Ledek samotný asi nestačí to je jen dusík tak třeba NPK?
A co takhle poházet hnojem? Nebo ještě líp rozmetat, aby to bylo proveditelné 🙂. Nejlíp teda před zimou, ale ještě není pozdě.
Hnojíme hnojem, klademe kolečko vedle kolečka, po roce je z toho pěkný mazlavý základ (třeba vysekávat buřinu, aby se nemnožila - kopřivy, širolisté plevely, šťovíky, merlík apod.), po dvou už se na tom dá sekat sekačkou.
Buggyro, takže rok pastvinu nepoužíváte? Mít tam mazlavé hromádky není přece žádoucí, proto jsem psala rozházet nebo rozmetat. Nebo co s tím děláte?
Hnůj je dusíkaté hnojivo a ještě s fosforem ale rozhodně nenahradí vápnění a obsah Ca v půdě nedoplní! Vápnit jednou za 5 let by se mělo.
Ale není to postup proti mechu, i když tomu lidi věří.
No …. mech má rád kyselou půdu. A vápněním se upravuje pH z kyselého na neutrální. Naopak pouze hnojením hnojem se půda pomalu postupně okyseluje. Takže vápnem se sice mech nezničí, rozhodně ne jedním povápněním ale vápnění je nutné, je to běh na několik let než se dojde k výsledku.
Chvz:Lepší je rozsypat dolomitovou drť.🥱
Uvolňuje se to postupně a dlouhodobě.
nojo:Buggyro, takže rok pastvinu nepoužíváte? Mít tam mazlavé hromádky není přece žádoucí, proto jsem psala rozházet nebo rozmetat. Nebo co s tím děláte?
Hnojíme vždy jen část takové pastviny, zbytek je koním k dispozici (za rok kolečkem vyskládáme asi plochu 30x30 metrů, nemáme koně ve stáji a používáme minimum podestýlky). Koně se kolem normálně pasou, na hnoji se pochopitelně nepasou, naopak se k němu průběžně chodí vyprázdnit, takže ještě přidávají. V prvním roce z hnoje klíčí oves, tak chodí koně okusovat svrchu. A druhým rokem už bují i trsy trávy (a spousta plevele), tak chodí koně ukusovat ty vršky té šťavnaté trávy. A třetím rokem už to vypásají k drnu a už se to dá i kultivovaně sekat (že tam zajede sekačka a nemusím tam poskakovat v té buřeni a mazláku se srpem nebo kosou). Taky tam rostou kopřivy, tak ty koně vždycky spasou po prvních mrazech 🙂
Po hnojení hnojem se pastvina nepoužívá pro výpas cca rok, minimálně do prvních sen. Tj. pokud na podzim pohnojím, už tam zvířata nepustím. Na přelomu jara a léta pokosit, nasušit sena, počkat aspoň 14 dní a až pak nastává nejčasnější termín, kdy se tam dá pást. Samozřejmě záleží na počasí.
Mluvím o standardním hnojení, nemám zkušeností s tím, co popisuje Buggyra. Tam nevím, jak to funguje.
Funguje to tak, jak si to pytlíkujeme sami 🙂 Ona by se po obnově ta pastvina neměla používat proto, že pokud je to velká obnova (s výsevem atd.), musí se vytvořit zápoj a drn, jinak tu pastvinu v první sezoně zvířata vyškubou i s kořínky a můžete to dělat znovu (proto se to také min. jednou musí posekat, aby to zhoustlo). Tak jsem to slyšela/četla já. Jestli to platí i čistě pro hnojení hnojem, bez dalšího, tak to nevím, to tak leda třeba kvůli parazitům… ale kvůli porostu si neumím představit z jakého důvodu. To neznamená, že takový důvod není.
Ano, kvůli parazitům - nepřemrznou, jediné, co na ně platí, je orba a trochu méně funguje horko, sucho a sluníčko. Proto posekat, usušit (seno se za vlhkého počasí nesuší) a až pak pást - aby se omezil výskyt parazitů.
Jak moc to je efektivní, nevím, ale dělalo se to takto u nás na pastvinách celou dobu, co jsem tam chodila, a myslím, že to tak dělají stále. A funguje to.
Ale znovu připomínám, že se bavím o pastvinách pro koně, dospělé ovce budou asi přirozeně odolnější.