Co kvetoucího vysadit pro včely.

Ano, jetel a jetelovina je rozdíl. Slovo jetelovina je nadřazená slovu jetel. 

Nad tím, co píšete, se musí přemýšlet, protože se neumíte výstižně vyjádřit a často sdělujete něco, co jste sdělit vlastně nechtěl, načež se rozčilujete, že lidé s kritickým myšlením neumějí chápat. 

No tak já nevím. Za jakých podmínek platí, co jste řekl o růžích a jeteli? Zjevně to nejsou obecně platná pravidla. 

Nemám sílu se dohadovat s někým, kdo oplývá kritickým myšlením a současně neumí rozpoznávat na první pohled jádro sdělení a ani základní pojmosloví. 

A proč bych do tohoto tématu nemohl napsat o pylu na růži ? Tome, tady diskutujeme o tom, co si myslíme, že by mohlo prospět včelám /snad i nám / .Není až tak podstatné, kolik která rostlina dá pylu, protože v našich možnostech jsou větinou jen malé výměry, ale to, že chceme nějak pomoci a že je to ve finále i pěkné a určitě lepší kvetoucí plocha, než pustý , nakrátko sečený anglický trávník. Ten nedá včelám určitě vůbec nic. Jiný je porost z popence, ten je o něčem jiném

Já vám rozumím dobře. Jen jsem ale chtěl upozornit, že je to sice bohulibé a hezké, ale bezvýznamné a aby se to tudíž obecně nepřeceňovalo. Toto moje upozornění ignorujete a vedete si svou. OK, jak myslíte a ve jiné rovině, než jsem měl na mysli já, máte jistě pravdu.

U mě jste byl a víte, že i já (pošetile a bezvýznamně) vysazuji kolem sebe kde co. Ale rozhodně to nepřeceňuji. 

Jetě myšlenku rozvedu. Kdo má včely na zahradě, je to jasné. Kdo ale hledá stanoviště, ten bude tisíckrát úspěšnější a jeho včelám bude mnohem více svědčit, když si vybere stanoviště, kde příroda sama nabízí přirozené, co NEJPESTŘEJŠÍ zdroje, než se je snažit nějak ovlivnit. A takových míst je pořád dostatek. Jen je to pro včelaře méně pohodlné.

No pohodlné…zeptám se jako úplný laik, ale to si můžete úly dát kam chcete, na pozemky koho chcete? Všechno je přece něčí a pokud vám majitel nedá svolení, můžete si úžasné místo sice najít, ale nebude vám to k ničemu. Vzpomněla jsem si, že u nás mají včelaři úly kolem chráněných orchidejových luk (a jsou lemované i lípama) ale jestli tam mají svoje pozemky, nebo se domluvili s majiteli nevím. 

V mém okolí jsou teď fajn mýtiny tam, kde bývaly lesy. Takže tu kvete o poznání víc kytek, divoké ostružiní, spousta plevelů, bodláků, keřů a všeho možného. Teď jsou včelaři spokojení, obec jim povoluje dávat úly na paseky k lesům.

Akorát to za pár let zastíní vysazené smrčky a všechno bude jako dřív. 

Pojmy jsou mi jasné a rozeznat je umím. S tím ostatním, pravda, mám ve Vašem případě problém. Už to, že normální žádost o upřesnění a rozvedení Vašich sdělení, považujete za dohadování, jasně značí, že si rozumět prostě nebudeme. 

OK, nerozumíme si, ale nebudeme na sebe tahat kudly, že ne😉

lesnížínka

Ano, vše je něčí a vždy musí být souhlas majitele pozemku. Mám tři stan. Jedno u baráku na svém, ale tak, aby to nemohlo nikoho obtěžovat. Další je na lesním pozemku obce a třetí na pozemku Lesů. Obec symbolickou stovku za rok + pochvalu obecního lesníka a respekt obce, že to tam začalo vypadat kulturně a někdo tam udržuje pořádek. Lesy jsou tak vstřícné, tedy ty státní, že včelař neplatí nic za umístění včel a jenom včelař neplatí za vjezd do lesa. Chataři a ostatní platí, včelaři ze základní doktriny Lesů neplatí nic a lesníci se ke mě chovají velmi vstřícně. Naoplátku i tam je pořádek. Jak s obcí, tak s Lesy mám dokonalou symbiozu. Všem doporučuji Lesy a obce. Na obecní stan jezdím po okraji louky majitelky místního zámku a ta užasla, když jsem jí navštívil s pár sklenicemi medu. Když jsem se jí při zámyslu umístit včely telefonem předběžně ptal, řekla, že mám jednat se zemědělci - velký podnik, který má všechny její louky pronajmuté. Ti nic neřeší a jsou vstřícní. Majitelka louky se přiznala, že vůbec nevěděla, že je ta louka její. I s ní po osobním seznámení vycházím skvěle. S majitekou ani zemědělci není nic na papíře, i když jsem tu náplava teprve 7 let, vše je na ústní domluvě.

Myslím, že slušný člověk a navíc včelař má všude zelenou.

Díky za info🙂 Tak jasně, proč by včelaře někdo bojkotoval, když za to dostane minimálně sklenku medu…pořád je to víc, než nic😉 Jen někteří lidi jsou…👎 Obecní pozemky a Lesů...je výhoda. Obecních u nás asi moc nebude, co vím. 

..tvojim včelám to vadiť nebude…ak cudzie včely nájdu svazenku a medonosné rostliny tak si môžu tiež odniesť nektár alebo peľ ale kvôli tomu do tvojich úľov nepôjdu…

Anonym si v životě nepřečetl o chovu včel nic. Pochybuju, že by měl několik včelínů a tak stoprocentně nezná odbornou terminologii a nazývá úly včelíny. To dá rozum přece, že když je malá bedýnka pro čmeláky čmelín, je větší bedna pro včely včelín. A hned je noha v nohávě, když může být ruka v rukávě!

Taky takovou blbost jsem ještě nikdy ani neslyšel, že by někoho mohlo napadnout, že by vysetím nějakých kytek před úly mohla vzniknout rabovka. Ta nevznikne ani vysetím kytek před stovky včelínů s tisíci včelstvy. Anonym stoprocentně ještě neslyšel o kočování, kdy se dávají úly a dokonce celé pojízdné včelíny přímo do kvetoucího pole.

Když tvrdím, že by včely měli smět chovat jen lidi, kteří projdou školením a dostanou oprávnění až po složení zkoušky, že vědí o čem je řeč, tak tady máte všichni důkaz. Ale jak jinde píše M.S. Tihle rychle o včely přijdou a bude od nich pokoj. Ale než jim to uhyne a oni se na to vys…, tak bohužel zamoří včelstva i pořádným nevinným včelařůn nejrůznějšími chcípavkami.

Dovolím si Vás opravit. Měl jsem za to, že angrešt je pro včely mírně atraktivnější než třešeň a nemýlil jsem se. Dnes jsem prolistoval Haragsima a vyfotil. Nektarodárné hodnoty pro obě tyto dřeviny; angrešt má vyšší nektarodárnost za 24 h i cukernatost nektaru než třešeň.

Angrešt je ale, aspoň na Podblanicku, bezvýznamný. Je rozdíl co naměří vědci a co je skutečně pro včely atraktivní. To je pořád dokola, jako s pylovou monodietou v podletí. Kvete jeletel a i když je les plný různých květů a včely by si mohly zajistit pestrou směs pylů, ne, jsou tak blbé, že nesbírají žádný jiný pyl než ten monodietní, tedy z toho jednoho druhu rostliny a ještě k tomu z ploch, kde zemědělci práškují a postřikují a zem je plná reziduí prostředků na ochranu plodin a zbytků hnojiv. Za celý život jsem se nenaučil ty blbé včely přinutit, aby byly chytré jako někteří lidi. Navíc mizerný jarní rozvoj nezpůsobuje nedostatek pylu a už vůbec jeho nepestrý původ, ale pomalý jarní rozvoj způsobuje, že včelař nenechá včelám žádný med a ony se rozvíjejí jen na náhražce - cukru. A cukr je ten lepší případ, patrně mnohem horší budou škrobáky a umělé inverty.

Nevybavuji si, zda tady u nás kvete třešeň a angrešt současně, na angreštu téměř není vidět včela, zatímco ze třešní běžně vytáčím od víc než poloviny včelstev bednu (asi 15-16 kilo) vynikajícího medu, po kterém je enormní poptávka, na angreštu vidět včely není. Ale co hlavního. Tady má už snad 40 let angrešt nějakou chcípavku, hyne a nebo živoří a skoro nikdo už ho na zahradě nemá. A tak laboratorně zjištěné hodnoty jsou jedna věc, praxe je ale jiná. Pokud by někde byly plantáže angreštu a včely neměly současně něco, co jim šmakuje víc, asi by se lepší vlastnosti angreštového nektaru projevily. Já ale o plantáži angreštu v ČR jakživ neslyšel a nečetl a tak je to pro mě jasná a uzavřená věc.

A jen maličkost. Já v životě na trnce neviděl včelu a to ani pro pyl. Přesto Haragsim ve stejné knize tvrdí, že včely sbírají z květů trnky jak nektar, tak i velmi výživný pyl. Stejný autor tvrdí, že včely sbírají pyl z kukuřice a já vloni kukuřičné pole doslova hlídal, měl jsem ho 30 metrů od včel. Ráno, v poledne ani zvečera ani včelička. Takže není každý kraj stejný a já vycházím jen z toho, co jsem zažil v kraji, kde žiji a mám i pojem o Soběslavsku. Vy včelaříte o víc jak 200 metrů níž a u vás je všechno jinak. A nejde jen o výšku, ale také o složení půdy a další veličiny, třeba vlhkost za rok. A tak dále.

1. Vycházím z toho co vidím v sadu a na zahradě. Angrešty a třešně kvetou současně, samozřejmě dle odrůdy. Obojí je atraktivní pro včely, ale to co vídám na angreštech bych Vám přál vidět a naměřené hodnoty to zdůvodňují. Co se týče chcípavky, jde o americké padlí a již dávno je vyšlechťěna spousta rezistentních odrůd, takže jen ty má smysl vysazovat, ostatně jiné se ani nemnoží.  Že je angreštu celkově málo a tedy snůška z něj se nemůže vyrovnat snůšce z třešní je jasné, ale to je jiná věc.

U mě je angrešt, když kvete, včel plný, ale mám asi jen 6 keřů, takže je to spíše pro včely zpestření

Znáte někdo rostlinu Mužák prorostlý ? Jedná se o velmi vzrůstnou bylinu , podle článku v Moderním včelaři velmi atraktivní pro včely. Je to ale skutečně trochu větší rostlina.

Já bych doporučil bylinu zvanou Topolovka růžová. Nějak sama od sebe mi roste na zahradě, vždy se někde vysemení, respektive nechávám ji vysemenit. Včely se po ní můžou utlouct. Také brutnák lékařský, ten milují.

Brutnák a topolovka jsou super, o fous vede brutnák.