Aktuálně: 2 522 inzerátů266 780 diskuzních příspěvků19 247 uživatelů

Naděje

trojAAAcko
trojAAAcko 15.01.2026, 20:57:25 xxx.xxx.110.193

Na začátek jen napíši jednu důležitou věc. Nechci zastínit / “zaplevelit” Tomovo příspěvek výše a určitě bude stát za to tyto otázky do AI zadat.

Tome (snad odpustíte tykání), snad i odpustíte, že to já do AI zadávat nebudu a dám jeden z několika důvodů proč. AI je zrádná v tom, že svoje odpovědi “mění”. Zkuste zadat jednu otázku, přečtete si odpověd a původní otázku zkopírujte a při znovu načtení AI stránky položíte tu samou otázku znova tak bude jiná. Vsadím se o cokoliv, že odpoví trošku jinak a to znamená, že Vámi druhá a třetí otázka už nemusí úplně dávat smysl a AI to nemusí správně “pochopit”. Nicméně trošku poruším opět moje postavení čtení a pokusím aspoň něčím “přispět”.

Kdo se chcete dozvědět, proč máme být na co pyšní, my, Čechoslováci, zadejte do AI tyto tři otázky, které sem vložím.

Historicky určitě ano, ale víte co mi přijde nejvíce smutné? Když člověk porovná dnešní stav třeba se stavem 70-80 let (ačkoliv jsem rozen až po 93 roce, ale mnoho se dá dočíst či zjistit od prarodičů - všichni 4 prarodiče jsou u mě stále živi a jsem za to neskutečně rád) tak se to snad ani srovnávat nedá. Co potom když budeme srovnávat 1. republikou se 70-80 léty tak už i tam je diametrální rozdíl. Proto si myslím, že hrdí můžeme být nad historií, ale dnes asi ne aspoň oproti Polákům kterým se dnes daří suprově a když vidím a slyším prezidenta a premiéra PL tak dávám palec nahoru. Oni i samotní poláci jsou podle mě suprový, vstřícní, ochotní a pár poláků znám a nemůžu nic říct proti nim a je super jak oni se i sami snaží chápat češtinu. Tím chci říct, že třeba já (který se nenarodil ani v Československu) se narodil v Českých Budějovicích kde je asi jedna z nejspisovnějších češtin napříč ČR (Kometa asi potvrdí) tak nemám problém problém rozumět Moravákům, kamarádům z Slezska i ze Slovenska, ale musím dodat, že například s Gorem mám sem tam problém - nakonec to pochopím, ale musím 3-4x přečíst každý třeba třicátý příspěvek. 😀 Mám kamaráda ze Žiliny a s ním si aktivně dopisuji už mnoho let a i z práce mám Slovenštinu docela nacvičenou - jen mi přijde škoda, že třeba Slováci na Plzeňsku mluví česky (nedá se kolikrát poznat) než Slovensky. Já se učil i dva roky Ruštinu a Tom ví, že manželka není ani češka takže znám rozdíly mezi Slovanskými jazyky apod… a proto abych se vrátil k původní myšlence tak nemám problém rozumět Polákům a oni rozumějí i mně a funguje to v krásné harmonii a máme co dohánět. Detailně politiku chci záměrně vynechat - už mě dost unavila upřímně.

Primárně jsem se chtěl vyjádřit k otázkám respektivě k p. Baťovi. On spoustu věcí nevymyslel on sám nýbrž přivezl z USA když tam byl a pobral hodně inspirace ze závodů například H. Forda a to aplikoval v ČR. To byl taky podle mě jeden z hlavní důvodů proč komunisti ve Zlínském kraji neměli Baťu rádi - aplikoval “západní” způsob za první republiky kde už byli komunisti (potvrzeno od mé babičky - její otec byl komunista - vlastně “Leninovec”). Kdyby se Baťa nestal starostou Zlína tak je otázkou jestli by firma Baťa byla tam kde je. Nicméně je pravdou, že interní principy firmy byly na tu dobu neskutečně unikátní v tu dobu v ČR a není divu, že to fungovalo. Ať už koupí / prodejem produktu (v rámci firmy) kde následující divize kupovala od té předchozí a podpisy potvrzovala přijetí produktu. Jenže Baťa měl neskutečně vymakaný i reklamy - dohledatelné. Stručně k H. Fordovi - ten měl zas vymakanou jinou věc za kterou bych bral dnes všemi deseti. Nevím kdo to psal v jiném vlákně, ale dnes je mnoho pozic placeno hodinovou mzdou a mnohdy zbytečně. Když jsem dělal ještě údržbáře v automovtive firmě tak jsem to měl taky hodinově. Jenže H. Ford měl údržabře placený za to, že nic nedělají - pokud údržbář nepracoval tak to znamenalo, že vše funguje tak jak má a firma produkuje výrobky pro trh a firma vydělává. Jenže když já byl placený hodinově tak vlastně jsem měl nulovou motivaci dělat na 100% a když všechno fungovalo a já seděl na dílně a tak si pamatuji ty nekonečné spory s manažery jak to, že nic neděláme. Když jsem jako senior argumentoval, že nebyly poruchy tak bylo řečeno, že máme dělat údržby strojů → což byly preventivní výměny filtrů, analyzování možných závad na strojích apod… jenže pokud se vyrábělo tak nebylo možné ty údržby dělat, protože by došlo k odstávce strojů (což by byl taky problém pro manažery). Prostě takový začarovaný kruh. Pokud to bylo jako za H. Forda tak při opravě bych měl větší motivaci to opravit kvalitně a rychle, protože bych byl placený za to, že nic “nedělám”. Kolikrát je to tak jednoduché. Takže si myslím, že Baťa může děkovat “západu” a proto ne všechno ze “západu” není dobré zavrhovat nýbrž si aspoň vzít inspiraci - na to budu následovat níže s Japonci.

údajně museli denně odevzdat jeden nápad, za psat ho a někdo ty nápady vyhodnocoval

Dnes v mnoho firmách tomu říká “Kaizen”. Mnoho i německých firem přechází na Japonský postup - mnoha ohledech jsou Němci a Japonci podobní. Češi / Němci tu myšlenku Kaizen přehání. Nicméně bych řekl, že Japonci a Češi mají také mnohé společné jenže Japonci mají nevýhodu v tom, že bez daného postupu a písemného návodu převážná většina nedokáže pracovat (momentálně dělám v Japonské firmě a musím to potvrdit - opravdu na vše jasný postup), narozdíl od Japonců mnoho Čechů si to dělá po svém, prostě musí (asi vrozená intuice?). Do určité míry mi jsou Japonci blízký, dokud nedojde na návody kdy pomalu určují jak se musím přihlásit do Windows. 😀

Ke třetí otázky od Toma pro AI přidám jen jeden příběh a možná pro někoho úsměvný.

Když jsem byl v obchodě Baťa s manželkou (nevím, je to asi půl roku) tak jsme se tak koukali po cenovkách a manželka podala řečnickou otázku “Kdo vlastně vymyslel ty blbý 90 za desetinnou čárkou?”. Na to jsem ihned reagoval “No přece Baťa, vždyť jsme v jeho v obchodě. To je česká značka založená Čechem z dob 1. Republiky” a manželka tak nechápavě koukala. Shodou náhod asi 2 týdny potom jsme seděli v jedné hospodě ještě s manželky kolegyní která je shodou náhod ze Zlína a bavil se s její kolegyní na toto téma. Pak si manželka uvědomila, že to co jsem povídal je opravdu pravda. 😀 Nicméně Zlín je hezký město z tohoto hlediska. Jezdím tam každý rok, nevím jestli je to ideální místo na žití, ale jednou za rok se tam podívat je nádhera a já si to užívám. Kdo nechce hledat a číst dlouhé texty ohledně p. Bati tak určitě toto video stojí za to zhlédnout. Je to krásně a stručně zformulováno. Já to poslal manželce a jí se líbilo.

https://www.youtube.com/watch?v=BTWw_EoSndw

Jenže abych zase pana Baťu jen “neshazoval”, byl v mnoha ohledech minimálně na svojí dobu geniální a hlavně adaptivní a intuitivní - můžete vidět na videu. Ještě menší zajímavost - když jsem se nedávno bavil se svojí “tchýní” - raději říkám manželky mamkou kvůli tomu obecnému povědomí, že tchýně je “vždy hrozná”,  já si nemůžu stěžovat, hodná, ochotná a hodně pracovitá - tak ta mi říkala (samozřejmě cizím jazykem), že si pamatuje jak boty z Československa od Bati byl nesmírný luxus a "určovalo módu”. Když jsme se tak bavili (ona nevěděla o rozdělení Česka a Slovenska v 93) tak říkala jak i v roce 97 žili v domnění, že Československo stále existuje a pořád i v tu dobu se u nich říkali jak od ČSR je nadstandartní kvalita. Sama potvrdila, že dnes už to není pravda. Proto mi to přijde o to více smutné to všechno. 

Ještě jen menší vsuvku spíše určené pro Gora. Víte co jsem dlouhá léta nevěděl? Že hlavní herec v klasickým filmu Nebojsa v originále je Slovák a mluvil Slovensky, jen po osamotnění ho předabovali. Když mi to mamka říkala tak jsem jí to ani nevěřil, ale měla pravdu.

Každopádně velké dík pro Toma, že vytáhnul pana Baťu. 👍 Přijde mi, že je neskutečně opomíněný (aspoň třeba na Plzeňsku / Jihočesku) a je to hrozná škoda. Přestože můžeme považovat jeho způsoby za “prozápadní” tak jeho adaptace na území ČR je to co dnes všude u nás chybí a i dnes by byly “inovativní” - “průlomové”, uvozovky určitě pochopíte všichni. 

trojAAAcko
trojAAAcko 15.01.2026, 21:34:20 xxx.xxx.110.193
»
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 15.01.2026, 20:57:25

Ještě menší vsuvku.

Upřímně musím říct, že třeba Srbové jsou v některých směrech napřed oprotí Nám. Byl jsem tam koncem Června roku 2025. Jako nevčelař nemůžu posoudit úrověň včelařsví v Srbsku, ale když nás řidič vezl z hlavního města do Šabacu tak jsme jeli po dálnici a dost mě překvapilo jak i podél dálnic měli nespočet stanovišť. I mýtné kterým tady jak chtějí zavést (pomocí čipu) tam funguje už běžně - jedná se o stát který není součástí EU a tady to chtějí jako přelomovou věc. Dnešní výhoda je opravdu v té volnosti a je možnost k porovnání. Když jsem byl pracovně v Debrecénu v Maďarsku tak taky super. Maďaři též společenští jako Poláci tak jsem se bavil s jedním manažerem z firmy a je to taková “Tomova výjimka” (opět není myšleno negativně), že i vlastně i přes jeho mladý věk a vystudovanou vysokou školu neskutečně chytrý člověk se znalostí historie. 

V angličtině existuje zkratka “cya” což je vlastně “see you again” ("c" se čte v mnohda případech jako “s”) - “Uvidíme se příště”, ale v Maďarsku i v obchodě když se odchází od pokladny tak pokladní řekne “cya”, je to běžný pozdrav - což se mi stalo. Následně jsme byli na pivě a ten manažer (zmiňoval jsem výše) už musel jít a já z angličtiny automaticky řekl “cya” a on se pozastavil a začali jsme se bavit o historii. On sám mi vyprávěl jak vlastně to v Maďarsku vzniklo. Šlo o to, že za dobu komunismu měli své odbory proti komunismu a pozdrav jejich členů byl právě “cya” z angličtiny jako protest proti komunismu a byl to vlastně jejich tajný “kód” pro rozlišení zda je proti komunismu nebo ne. A následně to u nich zůstalo přestože “cya” má nulovou souvislost s jejich jazykem tak se to ze zvyku udrželo a drží se toho aby podvědomě udrželi nenávist proti komunismu. V Debrecénu jsem byl v Červnu 2023 takže to není taková dlouhá doba tudíž to považuji za aktuální věc.

Tom50
Tom50 15.01.2026, 22:03:13 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 15.01.2026, 20:57:25

Děkuji, ale mýlíte se, batizmus je speciální a naprosto unikátní systém. Baťa se v USA pouze inspiroval. Dám jen závěr odpocvědi AI:

Závěr: Baťa použil americký motor (technologii a efektivitu), ale postavil na něm vlastní karoserii (samosprávu a účast na zisku). Tím vytvořil systém, který byl v mnoha ohledech mnohem motivačnější a sociálně propracovanější než tehdejší americký model. Samotní Američané pak v pozdějších letech jezdili do Zlína studovat, jak je možné, že je Baťa dokáže válcovat cenou i kvalitou.

Je to tedy rovnocenný systém a možná lepší. Je třeba hlavně nepodrývat, jako vy, národní uvědomnění, ale připomínat ho. Nerelativizujte (liberálně). A v Polsku nezapomeňte, že premiér je progresivec a tedy ten špatný.

Osobní příběh: (asi mnozí vyvalí oči, ale mnozí to nebudou, je to delší než 3 holé věty)

Od táty, byl švec, ale ne Baťovec, přesto Baťu obdivoval, vím třeba, že dělník ráno koupil od fabriky kůže a po směně prodal výseky podrážek fabrice zpátky. Jen to ho přinutilo nemít moc odpadu, mezi velké podrážky se snažil vtěsnat malé výseky a i dětské. Jen měl v % kolik jak velkých a dál to bylo na něm. Táta tvrdil, že efektivita využití materiálu byla až dvojnásobná.

Můj otec, ročník 1919, švec, před válkou faktor a po válce živnostník malovýrobce obuvi. Komunisty zlikvidovaný v roce 1949. Po likvidaci jeho živnosti byl vedoucím Vlašimského podniku na výrobu obuvi, říkalo se tomu Komunál. No a podržte se, kdo znáte boty “důchodky”, tak je vynalezl můj otec. Ale enříkalo se jim takl.

Po válce tu zůstaly plné sklady německé vojenské výstroje a také statisíce kabátů zvaných mantl. Do výroby přišla nová, velmi porézní, pevná, otěruvdorná, lehoučká pryž, nazývala se lidově “mechovka”. 

Táta věděl, že u jednotek PTP, které jediné v naší armádě chodily v německých uniformách, není tolik vojáků, aby za 50 let unosily vyrobené kabáty. Daly se koupit, jen pro socialistické podniky, za nesmyslné peníze, po měnové reformě 1953 stál mantl 2-3 Kčs. Ten kabát sloužil vojákovi i jako přikrývka, byla to těžká, tlustá vlněná textilie. Protože hrubá vlna velmi “kousala” měly mantly podšívku z lesklé tenké látky - klotu, známé z tehdejších vest společenských pánských obleků. Prostě dříve byly kabáty podšité klotem a to i civilní. Některé zajisté i dnes.

Podnik měl výrobní prostory, nekvalifikované ženy, neměl běžící pás. Táta vymyslel ve velkém sále pojízdné vozíky s koly na ložiskách na rozpracovanost, pracovnice po provedení operace na polotovarech postčila vozík tak, že sám dojel k dalšímu stolu a tak dále. Fungovalo to. Táta měl Tayloristicky stopnuté jednotlivé pracovní úkony. Dělal to tak, že se ženou žoviálně při její práci hovořil a v kapse měl stopky. Naměřený čas zdvojnásobil a to byla norma. Opakuju, ZDVOJNÁSOBIL ČAS KONKRÉTNÍHO PRACOVNÍHO ÚKONU.

Jiné ženy páraly žiletkami mantly, zvlášť sukno a zvlášť klotové podšívky. Ze sukna se ušily vršky vysokých nadkotníčkových bot a z podšívek se vyrobily podšívky do bot. Protože byl v podniku nadbytek háčků jako mají brusle, i když byla Vlašim v té době velmocí v zipech, boty měly háčky jako brusle. Podrážka byla z mechovky. Pár bot stál v maloobchodě - ceny musely být v celém Československu stejné, 11 Kčs. Psal se rok 1953-4 (po měně). Věřím, ale nevím to, že ČSR ty boty možná i vyvážela.

Tyto boty se vrátily jen za můj život 3x a každý Čechoslovák je zná. Nikdo ale neví, že původně byly z nacistických vojenských kabátů. Návraty bot ale už byly z nového “SUKNA”. Myslím, že poslední return už neměl podšívku, měl ale zip.

Podnik zaměstnával 75 nekvalifikovaných žen, vedl ho otec + 3 ševci, tátovo kamarádi. Jenže jeden mu záviděl a udal ho KSČ. A za co? Za sexismus. Byly to maldé ženy a v těch skladech nacistické výstroje také měli podprsenky. Nulky pro nacistické slečny Hitlerjugend stály 10 haléřů. I když byly pracovnice, hlavně venkovské ženy krev a mlíko, dostaly k svátku MDŽ nesmyslně malou podprsenku v úhledném balení v růžovém hedvábném papíře s mašlí. To bylo v kontextu 50 let velmi delikátní, ani jediná z pracovnic nemohla podprdu použít, ale bylo to košilaté, delikátní a ty ženy mého otce milovaly a také kvůli tomu lámaly pracovní rekordy. Podobných, asi méně košilatých pozorností dostávaly zaměstnankyně komunálu hodně, každý měsíc něco. Chlapi dostali kořaklu, aby nezáviděli ženám.

Jeden z tátových kámošů dělal absence a flákal práci, dělal nekvalitně a když mu otec pohrozil sankcí, udal ho komunistům. Táta skončil v Příbrami na uranu a výroba laciných bot ve Vlašimi tím skončila a převážně venkovské ženy musely do kolchozů. To nevadilo, ale třídního nepřítele bylo nutné zlikvidovat. (kolchoz je z ruštiny, znamená kolektivnoe chozjajstvo = kolektivní hospodářství a u nás se to nazývalo JZD = jednotné zemědělské družstvo)

A jistě skončil zdroj nacistických kabátů a tak by stejně výroba lidových bot musela zdražit. Ale to by byl už jiný příběh.

Udavač nedělal kvalitně dál a nakonec skončil u lopaty. Ale mého otce a výrobu bot v komunálu zničil.

trojAAAcko
trojAAAcko 15.01.2026, 23:01:45 xxx.xxx.110.193
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 15.01.2026, 22:03:13

Jen na večer než půjdu spát tak zareaguji na pár bodů.

Baťa se v USA pouze inspiroval.

To pokud vím tak jsem psal: 

On spoustu věcí nevymyslel on sám nýbrž přivezl z USA když tam byl a pobral hodně inspirace ze závodů například H. Forda a to aplikoval v ČR.

Z toho odhaduji, že je pochopitelné, že vzal princip a pozměnil tak aby to u nás fungovalo. Proto jsem psal o Japoncích, kteří mají spousty zásad, ale když se upraví české mentalitě tak budou stejně funkčí ne-li lepší.

Je to tedy rovnocenný systém a možná lepší. Je třeba hlavně nepodrývat, jako vy, národní uvědomnění, ale připomínat ho. Nerelativizujte (liberálně).

To bych si nedovolil, ale jak jsem psal. Když se to porovná historicky tak je to minimálně smutné. Je pravda v tom, že je důležité to připomínat minimálně aspoň jako motivaci. Nicméně mám dojem, že to došlo do toho stavu, že musíme mít potřebu se “mlátit do hrudi” jak jsme dobří, ale když se z dnešního hlediska někdo zeptá “Co jste dokázali dnes?” tak se ne jeden Čech zakoktá a neví co říct a vlastně včetně mě - přiznám se.

Dělal to tak, že se ženou žoviálně při její práci hovořil a v kapse měl stopky. Naměřený čas zdvojnásobil a to byla norma. Opakuju, ZDVOJNÁSOBIL ČAS KONKRÉTNÍHO PRACOVNÍHO ÚKONU.

Toto znám i z dnešní doby, ale překvapilo mě, že (jiným způsobem, ale stejná myšlenka) se to dělalo i v 50. letech. 

I když byly pracovnice, hlavně venkovské ženy krev a mlíko, dostaly k svátku MDŽ nesmyslně malou podprsenku v úhledném balení v růžovém hedvábném papíře s mašlí. To bylo v kontextu 50 let velmi delikátní, ani jediná z pracovnic nemohla podprdu použít, ale bylo to košilaté, delikátní a ty ženy mého otce milovaly a také kvůli tomu lámaly pracovní rekordy.

To si snad dokáži i představit. Před několika lety mi babička vyprávěla (holka z vesnice, prvorozená a od 16 se starala o všechny své mladší sourozence - s dědou začala randit později) jak za mlada byla hrozně na sladké (už vím po kom to mám) a říkala jak třeba byl luxus si koupit ruskou zmrzlinu (to už byly teda 60. léta). Když to vyprávěla tak tu dobu bylo na trhu tolik nanuků a zmrzlin, že by mě nenapadlo si koupit tu “ruskou” když jsem si mohl koupit Míšu a jiný. Chápu, že to musela být neskutečná motivace.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.