Umělé líhnutí ztráta hmotnosti vajec

Přesně tak, škoda tu debatovat.. Už chápu Honzupm, že to tady kvůli anonymům zabalil.. Kdo to vůbec píše?? Kterej anonym to asi tak je?? Ten co neví a ptá se, jestli mu bude snášet 5slepic i když nebude mít kohouta? Nebo ten, co se ptá, jestli má pod kvočnou kropit vajíčka vodou, protože sedí ve stodole na suchým seně? A teď tady rozhazuje bublinama 🙂 Jak může člověk brát takovýho anonyma vážně?

Anonymní:

Je smutné tu debatovat.
Zamyslete se nad sebou.

Kdo tu vydává líhnutí na sucho jako super zlepšovák?
Kdo?

Marek se ptá na přesná procenta, milimetry a gramy.
My mu nastiňujete také variantu, kde, třeba při líhnutí na sucho,
si ta bublina o procentech myslí své.
To je celé.
Nikdo tu neříká - dělejte všichni hned takto!

Proč vás to vůbec napadlo?
Co máte v hlavách?

O vašich “zkušenostech” s líhnutím vypovídá,
že jste nikdy neviděli vejce, která putovala stovky kilometrů,
a po prosvícení vypadají neuvěřitelně (špatně, moc špatně - člověk
se až bojí na to vůbec sahat, brát to vejce do ruky a nechápe, jak tam
ten tvoreček může vůbec existovat) - a pak se vylíhnou zdravá kuřata.
Zázrak.
Proč tu plácáte o vlivu dopravy na vlhkost?? Co to je?

Libore, o vás jsme měli vyšší mínění.
To vejce se cestou rozklepe, žloutek bublina rozruší a pak vejce funguje
zcela jinak. A bublina velmi často tvoří víc, jak 50% objemu.
Taková transportovaná vejce samo líhneme s vodou.

Ale - prosim vás - bavíme se o 50 transportovaných vejcích.
Kdy 20 jich třeba ten transport nedá - rozkvedlaný žloutek, kruhy smrti,
něco neoplo, něco popraskalo. Třicet vajec se snaží dál, kruhy jsou časté.
Část vajec vypadá relativně normálně (bublina je ale vždy větší)
a část vajec vezmete po 14 dnech inkubace do ruky (nejsou to dvě-tři,
ale klidně 14-15 ks), přiložíte prosvěcovačku, a to vejce celé svítí, je “prázdné”.
Jak můžete devalvovat někoho, koho ani neumíte pochopit?

Abych se tak řečeno ohradil. Nikoho tady nedevalvuju ani nedehonestuju. Jen jsem se pozastavil nad tvrzením, že vzduchová bublina v transportovaném vejci dosáhne 60 %. Jednoduše to nedovoluje zákon zachovaní hmoty. Pokud v tom vejci hmota je, což je, nemůže zmizet, musí v něm zůstat, protože, zmizela-li by z vejce, byla by hmatatelná mimo  vejce. O tom nemůže být diskuze, je to učivo fyziky základní školy. 

Že transport ve vejci nadělá paseku není třeba více komentovat a že některá vejce poškodí nevratně též. Vejce jsem po doručení nikdy neprosvěcoval, vždy až při založení líhně a vždy byla v pořádku, ale drtivou většinu vajec jsem si přivezl sám a zásilkovou službu jsem využil jen jednou. Důvod je jednoduchý, já vím, co vezu a jedu podle toho, což profi řidič neřeší a vejce dostanou pak víc zabrat. K promísení vrstev ve vejci transportem zcela jistě dochází vždy, proto necháváme vejce před založením líhně ustálit a pak vyřazujeme ta, která cestu nedala.  

A souhlasím, že pokud se chceme bavit o vlivu transportu na násadová vejce, bylo by dobré založit nové vlákno, neboť toto vlákno je o hmotnostním úbytku vejce během líhnutí a jen JardaPecival, tu dal relevantní příspěvek k dotazu. 

Taky jsem si tady dal chvíli pauzu a to jen kvůli anonymům, kteří se tu často snaží jen rozdmýchávat spory. Od té doby anonymy raději ignoruju, teda pokud mě nejmenují 😉

Pro mne je to zajímavé téma. Řeším sice zcela jiné problémy, prakticky ve všech bodech “obžaloby”, tj. jak při sběru, manipulaci, líhnutí, vlhkosti v líhních i při samotném líhnutí atd., páč má vejce nejsou vejce slepičí ba ani ptačí. Přesto mne však vrtá hlavou pár věcí. 1/Jaké vrstvy se při převozu slepičích vajec mohou pomíchat aniž by bylo při prosvícení na první pohled patrné poškození? 2/ Je opravdu běžné že vzduchová bublina ve vejci vykazuje takové změny ve velikosti aniž by to mělo negativní vliv na zárodek? Uvedená % mi připadají neuvěřitelná. 3/Vyrozuměl jsem že i při převozu vajec přímo chovatelem dochází k poškození. Tomu nerozumím, nepředpokládám že chovatel pojede pro vejce dále než cca 1000 km, až na zcela výjimečné případy. Taková cesta se dá zvládnout za jeden max. za dva dny. Také si nemyslím že se na cestu vydá s žebřiňákem ale hezky v pohodlí autem, případně hromadnou dopravou. V obou případech jsou prudké a opakované otřesy včetně výrazných teplotních šoků nepravděpodobné. Tak jak to, v čem bývá problém? Teď to možná bude znít blbě ale když si uvědomím v jakém, obvykle přijatelném, stavu nosím konzumní vejce z obchodu, kde pravděpodobně nelze počítat s ohleduplnou manipulací a naopak lze počítat s výraznou časovou prodlevou aniž by docházelo k výše uvedeným problémům, přijde mi to divné. Pochopím že pro zkušené bardy se mohou mé úvahy zdát naivní, takže stačí stručně nebo i odkaz kde bych se dovzdělal. Díky za trpělivost.

Předně je potřeba si uvědomit, že bílek i žloutek se skládají z různých vrstev, bílek z hustého a řídkého, kdy řídký je pod skořápkou a hustý obklopuje žloutek, a chalaz, což jsou provazce  velmi hustého bílku, které drží žloutek na pozici uvnitř vejce. Žloutek je složený ze světlého a tmavého žloutku, kdy jsou oba střídavě vrstveny za sebou. Ze strany žloutku je pak zárodečný terčík, kde je uloženo vyvíjející se vajíčko. Bílek a žloutek odděluje blána. 

Při transportu dochází promíchávání vrstev v závislosti na “šetrnosti” vlastního transportu. Proto není vhodné vejce hned po převozu líhnout, ale chce to počkat, aby se vrstvy zase ustálily. Pokud bude pohyb velmi nešetrný, může dojít k promíchání vrstev a poškození zárodku, nebo poškození blány oddělující žloutek od bílku. Proto píšu, že transport vejce poškodí, nešetrný i nevratně. 

Stran změn velikosti vzduchové bubliny při převozu jsem mi není jasné, kde by se ve vejci vzal další vzduch, aby se mohla bublina zvětšit, ani kam by se poděla přebývající vaječná hmota.

. A bublina velmi často tvoří víc, jak 50% objemu. 

Ptám se znovu, stejně jako J5 a list. Kam se podělo kuře a bílek a žloutek?

. Kdo to vůbec píše??

Myslím, že bývalý neregistrovaný tap. Soudě dle stylu příspěvku.

Edit.

I podle IP adresy. 

Jen je škoda, že nás tady školí, jak se máme nad sebou zamyslet, ale neodpoví na jasně danou otázku. Já bych si rád přečetl, jak  k tomu dojde, že vejce přijde o takové množství vaječné hmoty, tedy asi vody, a přesto se dokáže vyvinout a vylíhnout kuře. 

Už chápu Honzupm, že to tady kvůli anonymům zabalil..

Myslím, že to nebyl hlavní ani jediný důvod.

Asi ne, ale takhle to tenkrát podal.. Projev měl arogantí, ale zkušenosti fakt na rozdávání..

Já si teda jeho poslední příspěvek pamatuji jinak, ale co už. Zkušenosti určitě měl, o tom žádná.

Zkušenosti měl bohaté, ale projev arogantní taky. 

Pamatuji se. Běda, když měl někdo jiný názor. A byla-li to osoba ženského pohlaví, tím tuplem.

Jardo, máte super zpracované tabulky, jste podobný “blázen” jako já

Baví to, no 🙂 Ale nejhorší na tom je, že sem zjistil, že v mejch podmínkách je úplně jedno, jak vajíčko ztrácí nebo neztrácí hmotnost, jak je starý, velký, od který je slepice, všechno se to líhlo tak různě na přeskáčku a bez problémů, že s toho nejde udělat závěr.. Takže se letos budu spíš věnovat přípravě na větší množství kuřat, aby bylo líp z čeho vybírat.. Mám od souseda vedle mě propučenej kousek pole, už sem začal s oplocením, dám tam i elektriku 🦊, koupím polykarboátovej skleník, z obou stran k němu postavim dva palubkový kurníky/odchovny a budu doufat, že se bude dařit aspoň tak, jako loni 🤠

Přesně to si pamatuju též

kometa:

Pamatuji se. Běda, když měl někdo jiný názor. A byla-li to osoba ženského pohlaví, tím tuplem.

jj, asi měl nějakej femina blok 😄 stejně si myslim, že se mu po nás stejská 🙂

Možná sem nakukuje. Nebo možná je jeden z těch anonymů.

Ale to je jenom taková myšlénečka bez jakéhokoliv opodstatnění.

Taky sem si kolikrát řikal, jestli to není on…