Díky.
Jen výhrada, zvyklo se při uvádění rámkové míry, pokud je širokonízká, uvádět jako rvní údaj délku rámku a vy to píšete naopak. Pak by podle vašeho zápisu měl rámek B délku 27 a výšku 42 cm. Také myslím, že to má být 27,5 a že jste se upsal na 27. Stejně tak jste se upsal při popisu míry D. Také nevysvětlujete logiku, kdy stejně nesmyslně jako u L nedávají nízké rámky smysl k vysokým. Já chápu polovinu 30, že je výška 15, moje výška 11 je třetinou Sedláčkovy výšky 34,7, prože 3 x 11 + 2 VM po 8 mm = 34,6 cm (na jeden mm si nehrajme) a výška polorámku pro Sedláčka je 17 cm, protože 2 x 17 + VM (7 mm) mezi nimi dává 34,7.
Ale to nevadí, s tím se nedá nic dělat. Patrně to vzešlo z něčeho dnes už zapomenutého podobně, jako dnes už málokdo ví jak Adamec přišel na svou míru 39x24.
Ale když si obrátíme zápis do vžité logiky, slovenský systém vlastně hodně napodobuje Lang. Má při stále stejné délce rámku až 5 možných výšek a to dělá z Béčka skvělý úl. Že ostatní výšky rámků Slováci moc nevyužívají je stejné nepochopení “lidem”, jako u nás Adamec. Co se nechá na “lidu” dopadne jako Český Adamec. Proto je na území někdejšího SSSR jeden jediný núl = Mnogokorpusnyj, protože je to originál Dadant-Blatt, jenom se nesměl jmenovat amerikaňsky. Tehdejším sovětským velesoudruhům při tom nevadilo, že Dadant není Amerikaň ale Francúz a Blatt je Germaňskij a nikoli Amerikaňskij. Kdo to neví Dadant Francouz, Blatt Švýcar.
Abych doplnil vaše sdělení. Moc se v německých mírách nevyznám, ale Zander má míru 42x22x10. Tedy je ještě ničemnější než náš Adamec a má ještě o 10 dm2 menší plochu než Adamec. Ovšem dva na sobě jako jedno plodiště už s plochou 184 dm2 smysl dává. Včelaří na tom pan Křapka, známý na VF a je v tom úspěšný. Zmínil jsem, že Tom4 má i včely na míře Zander a má je od paní, která na té míře v podmínkách Posázaví má přes 70 včelstev.
Jo, pozdravujete pana Křapku, já na FV nechodím, nemůžu tam psát, systém mě kdysi odhlásil a já se už nesnažil vrátit kvůli nedorozumění s majitelem.
