Udělám vlákno pro vás. Začnu jednou věcí, která mě na vašem příspěvku upoutala asi nejvíc. Ocituju jednu vaší větu a vysvětlím, jak moc a PROČ s vámi neumím souhlasit.
Dam sem odkaz na video prave od Jaroslava, ten vytaci pouze med z panenskych plastu a funguje mu to kazdy rok. Ja vim, jine klima, jine vcely, a ano i jine snuskove podminky, ale princip ulu je stejny,.
No a tohle je úplně stěžejní souvětí, kde si protiřečíte a asi si to vůbec neuvědomujete. Vnímám to jako říct: Já si na Sibiři dám na zahradu citrusy. Jasně, jiné klima, jiné složení půdy, jiné teploty, ale když to jde v Řecku a na Sicílii, prostě to zkusím, protože to budou pořád citrony, pomeranče a mandarinky a princip jejich pěstování je stejný.
Už jsem to tu psal, dám vám to znovu.
I já se hodně naučil a inspiroval na videích od Ukrajinců a Rusů, případně Srbů. ALE!!!
Můj již nežijící bratr měl přátele někde u Mukačeva, Užhorodu, prostě někde na západní Ukrajině, v kraji, kde se pěstovala slunečnice. Otec těch přátel byl včelař pro obživu, měl snad 200 vč. Na míře Mnogokorpusnyj a žádné NN pro med, prostě dvanáctirámková monstra na míru 43,5x30 jak v plodišti tak v medníku. Každý úl měl jen jeden medník.
Jak Ukrajinec, říkejme mu třeba Ivan, včelařil? Nekrmil cukrem, po roce 1991 se tam nedal sehnat chleba a tak cukr by včelám nikdo nedal. Vč se nakrmila sama na slunečnici. Kromě toho narvalo každé vč jeden medník netuhnoucího světlého medu, asi 40 kg (odhadem, nevím přesně kolik pojme ten medník) Nic víc ze včel za med nebylo. Není to ale málo přece!! Žádné krmení, žádné náklady.
Ale med nebyl hlavní příjem ze včel a opylování za úplatu na Východě ještě neobjevili. Co tedy?
Zjara se přeziovaná vč sama nějak rozvíjela, nic se neřešilo, nezužovalo se, vč si dělala co chtěla, jarní rozvoj a jarní med včelaře nezajímal. Čekal na Sibiřana z Ruska. Z kraje, kde se nedala vč přezimovat, zmrzla by a stebník je moc práce a drahá věc. Rus přijel vlakem (tehdy u nich neskutečně levná a asi jediná smysluplná doprava na velké dálky) a přivezl v sudech černozelený med z jedlí + plemenáče od loňska - ty kolovaly. Vše předem písemně domluveno. Nevím kolik čeho za kolik, vše ale jen směna, západně bychom řekli barter.
Ve stanovený den, samosebou s předstihem, Ivan udělal oddělky. Z každého vč vzal matku s plodem a včelami tak, aby ve vč zbyl nejméně jeden rámek s otevřeným plodem. Aby si zbytek mohl vychovat matku. Co bylo slabé a nezbyl by plodový rámek, to dostalo plod od silného jarního vč. Tím Ivan sjednotil sílu svých vč (toho, co mu z nich zbylo) na úplně vyrovnané hyperlazary. Sibiřan odjel s americky řečeno pakety, jenže je to v bývalém SSSR vymakanější než v jůseji, je to na rámkách s hotovým dílem. V tom jsou na posmívaném Východě dál.
To vše asi v polvině května. Ivanova včelstvíčka, ty zbytky, si musely udělat matku, postavit chybějící rámky, zesílit a do začátku či půlky července, než začala kvést všude pěstovaná slunečnice. Když by něco překypovalo, oslabilo se to o rámek s plodem a včelami a posílily se zaostávající a na začátku snůšky ze slunečnice byla vč stejná.
I na Ukrajině tehdy lidi preferovali medovicový med a na rozdíl od tady za něj platili dvojnásob. Ivan si musel zabalit a prodat Sibiřanův med, nemusel se s nikým dohadovat s prodejem oddělků. M tam nebyly, přesněji stály peníze a ty tam nebyly. Věštšina VS a tedy minimální náklady. Žádné peklování s rojením a úl byl dostatečně velký, Ivana nic nenutilo vymýšlet nějaké TLumiče, nízké nástavky pro kratičké nárazové jarní snůšky nebo druhové medy a tak dále. Pak mohl tehdy asi šedesátiáletý Ivan klidně obhospodařit 200 vč, rodina mu ve špičkách pomáhala, vytáčet, dělat oddělky pro Rusáka, na rámky a opravy inventáře měl Ivan celou zimu a vše uměl vlastníma rukama.
--------------------------
A teď mi Kozino prozraďte, jak já můžu tady použít cokoli z Ivanovy praxe? I jeho úl je tady malý a tak, jak ho úspěšně používá Ivan doma, je tady nanic.
Nikdy jsem nikde netvrdil, že by úzkovysoký úl nefungoval. Naopak, je jasné, že to je PRO VČELY nejlepší. Já ale celý život hledám ten kompromis mezi tím, co včely ještě snesou bez úhynů s maximálním užitkem, bez rojení a jiného peklování a racionálním včelařením. Tedy mě jde o co nejlacinější - nejméně pracný med a současně o maximální zdraví a kondici vč. Tady se, a i na to jsem opakovaně upozorňoval, pod idiotskou masírkou třeba Včelařství a tzv odborníků, ustavičně motá dohromady ryze užitkový průmyslový chov včel pro zisk s nejnižšími náklady, často hlava nehlava s prasečinou jako jsou prostavěná patra úlu (NN systém je na tom založený) a lidským pořístupem ke včele a na třetím místě je pak chov včel pro zábavu a potěšení bez ohledu na užitek a poměr práce ku užitku. Uvedené nikdo nikdy neřeší a mohli bychom být první, že bychom tyto tři kategorie oddělili a o té první se vůbec nebavili, nanejvýš sem tam nějaký prvek z profi včelaření použít. A nemám na mysli vyzdvihovat jeden způsob nad jiný a posmívat se něčemu (i když k tomu mám sklony, pokusím se krotit)
Příklad na rybaření.
Průmyslový rybářský podnik loví ryby sítěmi z uzavčených vod, pouze rybníků, ne tedy přehrad. Loví se co nejrychleji a nejlaciněji, vše je doslova průmysl a když některá ryba chcípne, je rozdrcená, jedna nebo 10%, nevadí, všechen “plevel” jde spolu s uhynulými a poškozenými rybami do kafilerie na krmné směsi. Zaživa, snad si někdo nemyslí, že milony slunek a jiných drobných rybek někdo humánně usmnrcuje a zachází s nimi lidsky podle nařízení Říše Zla a jiných blbů, třeba neziskových aktivistů.
Naproti tomu sportovní rybář chytá ryby po jedné, snaží se tichounce rybu přelstít, v drtivé většině s ulovenou zachází max šetrně a většinou jí pustí. Někteří jsou už tak zblblí, že se s rybami fotí, dezinfikují ránu po háčku v rybí tlamě a dělají jiné nesmyslné a směžné kraviny. Pro ožralého Rusáka s granátem, aby měl ryby rychle na trh a měl na vodku, jsou obě skupiny rybářů blbci, ty průmyslové ale ten Rusák asi chápe, ze sportovních má výtlem a nekonečné opovržení. A žasne, kde berou čas čumět hodiny a dny u vody bez záběru.
Ovšem všechny tři způsoby a vše mezi nimi je pořád rybářství.
Takže Kozino. Jestli vám jde jen o včeličky bez ohledu na pracnost a medný užitek a současně vám ani tak nejde o kondici a zdraví včelstev, asi se neshodneme. Jsme včelaři spíš sportovní a nebuďme magoři jako sportovní rybáři, že ti musí povinně pustit rybu když je veliká a nechat si smí jen malé ryby. To je stejná idiocie, jako když by sedlák sklidil dvojnásob brambor, musel by jich polovinu vyhodit. Ona totiž často chycená ryba chcípne, ale zůstane u dna a není vidět a blbí tleskají radostí jak šetrně dezinfikovali rybě tlamu a jak jí pokládali na spešl drahou podušku - vaničku se správně teplou vodou aby ryba neutrpěla teplotní šok. Jen otrávené ryby je vidět na hladině.
Také se obecně neví proč ryba tak zvaně lekne. Neudusí se, jak by se mohla udusit někde, kde je nejméně 20x víc kyslíku než ve vodě? Ryba hyne na otravu kyselinou máselnou z vyčerpání. Pudově se tak intenzivně zmítá a snaží doplácat do vody, že uhyne vyčerpáním a vyčerpání, i u lidí, je otrava tou kyselinou. Podobně je to u včel, u nich asi nejde o nějakou kyselinu v jejich tělech, ale následky stresu jsou zhoubné vždycky.
-------------------------------
Prosím o vaše a i ostatních vyjádření, jak vlastně přistupujete ke včelaření a co je u vás prioritou? Abychom se nevyjadřovali každý k něčemu jinému. Kdo se chce ke včelám chovat maximálně šetrně a současně od nich chce nějaký osoh, neznám lepší způsob a metodu než je Blaník, přesněji, originál Dadant-Blatt s VN pro plod a NN pro med. Vše, co dělám, je přizpůsobení nejlepšího = D-B našim mírám tak, aby moderně, systémem Dadnt, mohl včelařit každý s tím vybavením, co má a nemusel něco stavět na kant a zbavit se tak všech ZÁKLADNÍCH výhod širokonízké míry se smysluplným počtem rámků a možností podstavení NN, nebo při spojování VN pod stávající VN a tak podobně. Váš úl jistě funguje, ale v ničem mě nepřesvědčil k tomu, abych to zkoušel. Znám výsledek, díky svojí celoživotní, dnes už víc než 60 let trvající praxi, předem. Ona funguje i kráva a i japonský úl i smradlavá dutina se chcíplou veverkou ve shnilém stromě. Jde o to jak moc to které vyhovuje DLOUHODOBÉMU chovu včel.
navrhuje pojmenování naznačených způsobů chovu včel. Profi, medium nebo střed a hobby. Možná P - M - H ? Co vy na to kolegové a kolegyně? Příspoěvek by pak začínal třeba:
Následující je myšleno v kategorii H. Nebo jde o ryzí P a neb M s prvky P. Možná je to hloupé a pošetilé, asi určitě. A tak měl by někdo lepší nápad? Já bych se třeba příspěvky o ryze profi systémech vůbec nesnažil začít číst. Stejně tak ty ryze Hobby. Mě návrat do pravěku na divokém díle fakt zajímat nezačne nikdy, to je jedna z mála mých životních jistot.
Podobně ležan v podmínkách ČR je také nesmysl. A ležan je z ranku Ivanova včelaření. Je to primitivnější způsob a svět je už o dost dál, Kozina promine, ale UVR už patří do včelařského středověku.
Zapomněl jsem u Ivana na mřížku. Používá jí a tak má medníky panenské a nekladou mu tasm. Mřížka k rojení nevde, včely se v červenci už rojit nechtějí a protože by med něměly kam dávat, nosí nad mřížku. Hodně medu dole nevadí, naopak, přece se nekrmí. A tak srovnávejme, prosím, jen srovnatelné.






