Omluva GW

Já se připojuji k omluvě a děkuji Malinovi za iniciativu! Myslím si že když se budeme všichni trošku vic držet původních témat bude to ke prospěchu všech a případné žabomyší války nechť skončí stejně rychle jako začaly a zbytečně se nestupňují. Byla by škoda nechat téma 6 rámečníku úplně uzavřené, když už se začalo a někdo bude chtít navázat, ten 6 rámkový úl nemůže za to, že jsme jelita.

Wolf robím celé roky moderátora na VF a tam sa dokonca trestalo za to keď niekto porušoval pravidlo písať príspevky do tematicky správneho vlákna… po večeroch som prehadzoval diskusné príspevky do tém kde patrili, ľuďom ako Tom sa to nepáčilo, zacitujem ti jeho hlášku: “vše se vším súvisí” 😉

život ma naučil v diskusných témach hľadať a čítať len to čo ma zaujíma…

napríklad to tvoje vlákno som čítal takto:🤫

Grey Wolf (neregistrovaný)04.11.2025, 21:51:25xxx.xxx.150.108 Dobrý večer, po dlouhé době váhání jsem se osmělil oslovit zdejší osazenstvo vzdělaných včelařů s otázkou, která se nabízí k diskusi, a tou je šestirámkový Dadant Blatt na rm 43,5x30 cm v plodišti a v mednících prakticky rámky poloviční míry, co se výšky rámku týká. V poslední době se na některých videokanálech YouTube o tomto systému hodně mluví a tak jsem se chtěl zeptat, zda je tady mezi Vámi někdo, kdo má se zmiňovaným systémem zkušenost, popřípadě v něm sám včelaří. Jako příklad sem přiložím odkaz na jednoho včelaře, který se šestirámky začíná a nemůže si je vynachválit, těch jeho videí na téma šestirámku je tam mnohem více. Přečetl jsem tady celou řadu diskusí a rád bych poprosil, aby diskuse na tohle téma byla vedena pokud možno věcně a bez nějakých vypjatých emocí. Pokud máte zkušenost, budu velmi rád, když se tady s námi podělíte, já budu moc rád za jakýkoliv postřeh a děkuji za Váš čas.

 AMalina06.11.2025, 05:18:55xxx.xxx.16.40 » Odpověď na příspěvek uživatele Grey Wolf z 04.11.2025, 21:51:25 Na šestirámek míry DB jsem narazil i u jednoho rusa a američana. Oba používali tento úl hlavně kvůli svým zádům. Naučili se v něm s jejich včelou a na jejich místě s danými snůškovými podmínkami včelařit s krásnými výnosy a zdravými včelstvy. A o tom včelaření je. Ať se Vám daří. 

Grey Wolf (neregistrovaný)06.11.2025, 10:11:42xxx.xxx.150.108 » Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 06.11.2025, 05:18:55 Děkuji Vám za Váš příspěvek. Mám na systém šestirámku velmi podobný náhled jako Vy. Prosím máte někde k dispozici odkazy na ta videa zahraničních včelařů? Věřím, že se třeba ta debata o tomhle typu úlu ještě rozběhne a lidi se s tímto zajímavým úlem budou moci více seznámit. Opravdu jsem asi nezvolil dobrý příklad toho mladého včelaře, kdybych vybral jiného, byl by se třeba i pan Krška jinak zapojil do diskuse, ale co stalo se, nejde odestát, přece se s ním kvůli tomu nebudete hádat. Ale k tématu 🙂 oni Rusové obecně jsou na včelařinu velcí koumáci s velkou dávkou zkušeností a řekl bych i mnohdy mistři improvizací díky tomu, že nemají tolik finančních prostředků na to, aby si koupili moderní úly a všechno nej. Hlavně sem prosím netahat politiku a nebo situaci na světové scéně, každý má svůj vlastní názor a zažil jsem nedávno, jak se do skvělého včelaře ostatní na Facebooku pustili jen proto, že má odlišný názor na politickou situaci u nás, než ta správná ,,strana,, to byl strašnej masakr, brrr! Takže aby to bylo geopoliticky vyvážený 🙂 pokud v tom úspěšně včelaří i ,,za velkou louží,, a já věřím, že i mnohde jinde, jen se o tom třeba tolik neví nebo nepíše, tak nevidím důvod, proč by to s úspěchem (při správném vedení včelstev) nemohlo fungovat i u nás. Za každý Váš a nejen Váš odkaz či názor budu moc rád. 

 Martin8306.11.2025, 14:02:43xxx.xxx.126.199 » Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 06.11.2025, 09:38:39 Zdravím. Zde je něco podobného z Ruska akorát nevím jestli je to míra D.B myslím délka rámku. https://www.youtube.com/watch?v=eaU68kXF0U8 Neumím si představit jak se v tom včelaří aniž by se to nevyrojilo. Jestli to má jedno plodiště na 6 rámků i když D.B je to furt málo. Ten mladý chlap z vašeho videa používá volnou stavbu v mednících jestli se nepletu. Má to tam pospřistavované dokupy ty rámky a pak to musí trhat… Kdyby to šlo v takové sestavě jako vysoké plodiště na 6 rámků a nízké medníky bylo by to super do medníku bych dal raději mezsitěny se soušemi, ale bez vyrojení by to byl zázrak. Musela by se nějakým způsobem stále dělat protirojová opatření což je práce navíc. No já asi nejsem jedním z těch kdo by vám měl radit, sám mám problémy zvládnout Blaníka🙂 no alespoň jsem sdělil svůj názor. 

goro06.11.2025, 20:05:35xxx.xxx.55.10 » Odpověď na příspěvek uživatele Grey Wolf z 04.11.2025, 21:51:25 ..no takto nemám skúsenosť priamo s Dadant úľom kde by rámik mal rozmery 43,5x30 cm, moje “experimenty” boli vždy robené s LG, buď 4/3 LG (výška rámika 32,5 cm) a tiež v ležane som robil s rámikmi Jumbo s výškou 28,5 cm a vždy je to dlhší rámik teda 44,8 cm! Z toho čo som s včelami zažil som nadobudol dojem, že 6 (či 5) rámikov o takýchto rozmeroch ako uvádzaš je pre silné včelstvo málo v plodisku… existuje postup tzv “optimalizované plodisko” kde 5 rámikov stačí ale len na plod, peľ sa ukladá do prvého nízkeho nadstavku…a musí sa používať materská mriežka… samozrejme dá sa rozvoj včelstva “ubrzdiť” tým že ho necháš pracovať s voľnou stavbou čo môže zabrániť vyrojeniu… nedaj sa však mojimi rečami znechutiť, skúsený včelár Pepo Krapka chová včely v minioptimale na 5 rámikov, slúži to na oplodňovanie matky a na zimu pridá jeden dva nadstavky do ktorých nakrmí a v pohode prezimuje… iný skúsený včelár Jindřich Meduna zasa chová včely v miniplusoch, pozri sem https://medove-zpravy.blogspot.com/2016/04/mini-ulky-velka-jarni-prohlidka.html ale napríklad Honza Veber skúšal zimovať včely v miniplusoch, kde v plodisku bol úzkovysoký rámik cez dva nadstavky a nad tým ešte nízky na zásoby… čiže všetko ide, len malé decko sa musí naučiť chodiť 😉 môj názor však je , môžeš tento spôsob skúšať, môžeš na ňom dosiahnuť pozitívne výsledky ale takéto experimenty by som odporúčal robiť včelárovi, ktorí už má viacročné skúsenosti s chovom včiel… 

 Grey Wolf (neregistrovaný)06.11.2025, 20:18:52xxx.xxx.150.108 » Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 06.11.2025, 14:02:43 Dobrý večer, ano, máte pravdu, nezvolil jsem pro úvodní příspěvek zrovna vhodný příklad a odkaz. Tomáš včelaří hodně po svém, někdy si dobře míněné rady sledujících vezme k srdci, někdy se do léty vyzkoušených způsobů snaží vnést takovou svoji invenci, ale ne vždy se ten výsledek sejde s tím, co bylo jeho zbožným přáním, viz. ta volná stavba nebo proužek mezistěny u spodní loučky v medníku, to bylo vysloveně špatně a napsal jste to velmi přesně a trefně. Na odkaz od Vás se moc rád podívám, určitě v něm najdu něco zajímavého, co bude stát za komentář i další diskusi. GW 

Javali06.11.2025, 21:01:06xxx.xxx.124.61 Osobně taky dost laboruju a dokáži si představit úl na 6 rámcích, rád bych pozoroval co na tom včely vyvádí, no Rusáci co si oblíbily uly na menším počtu rámků to dělají ze 2 důvodů: 1. Kočují v terénu kde nejsou ani cesty a jsou rádi, že se jim na přívěs vejde vedle sebe co největší počet úlů. Vedle úlů stanují a maj to pod kontrolou. 2. Oblasti s chudou snůžkou, stačí menší úly a jelikož se tam jiná míra než velké rámky 43,5 téměř nepoužívá tak jsou na míň rámků. No když se těch samých lidí někdo zeptá na jakém úlu začít, tak jim stejně doporučí klasiku na 10 rámcích 43,5x30 😁 Nápad kvůli ulehčení zádům se mi líbí, ale Poláci mají mezi polystyrénovejma úlama zajímavější kousky, které jsou malé, lehké, 10 rámkové, se čtvercovým půdorysem. Uteplivkou jim též lze ubrat pár rámků a případně se vrátit zpět na osvědčený počet. No ty medníky to je ale sebemrskačství. Myslím, že se o tom letos sám přesvědčil ty roztažené hoffmany v medníku když nekočuje a kdyby tu volnou stavbu začínal aspoň na 6 rámcích místo jen 5 tak má rozteč 37 a to mu i napoprvé udělá malé bochánky a rovně, po prvním vytočení může roztáhnout, ale i tak bude z toho mít těžké vlhké cihly a připraví včely o jeden plást a tím i plochu potřebnou pro zpracovaní donesené sladiny, což je v malých úlech o to citelnější. Jinak zajímavé a budu mu fandit, jsem zvědavý na příští rok, s hotovými soušemi to bude zase o něčem jiném. 

» Odpověď na příspěvek uživatele goro z 06.11.2025, 20:05:35 Jedním slovem děkuju!! GW 

Grey Wolf (neregistrovaný)06.11.2025, 21:42:50xxx.xxx.150.108 » Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 06.11.2025, 21:01:06 Bingo! Člověka jako Vy jsem hledal, ale budu k Vám fér, četl jsem si Vaše příspěvky tady a jsem moc rád, že jste zareagoval. Máte určitě pravdu v tom, že při kočovném způsobu, navíc v takových podmínkách, má každé naložené včelstvo nesmírnou cenu. Jak je to tam s bohatostí snůšky neumím posoudit, ale zaráží mne jedno-kočoval by jste někam, kde ta snůška není vydatná a nebo jen malá, nárazová, chudá, jak píšete? Je pravda, že oni u těch včelstev opravdu v sezoně žijí, takže mají detailní přehled, jak to tam v ten daný moment vypadá. Bylo by úžasný tam jet a vše vidět na vlastní oči, zeptat se přímo těch, kteří v tom včelaří, vidět jak to doopravdy dělají. Jen kdyby té nesmyslné války nebylo, už bych si psal o vízum 🙂 Tomáš opravdu nezvolil úplně nejvhodnější způsob, jak v těch mednících začít. Já už jsem to tady zmiňoval někde v příspěvcích před Vámi, že jsem nevybral zrovna to pravé ořechové jako začátek do diskuse, ale Vy mi rozumíte, že ano? A ano, uvidíme, jak si v těch šestirámcích povede v příští sezoně, také to budu sledovat. Polystyren jako takový je ve včelařině strašně na vzestupu, navíc při přímo astronomických cenách dřeva je levnější s daleko větší trvanlivostí a prakticky zvenku bezúdržbový, pokud s ním někde nepraštíte, neshodí Vám ho vítr a nebo s medníkem nespadnete ze stoličky. Ale pojďme na druhou stranu zeměkoule, co ti zpropadení amíci? Když zcela pominu názor, že v USA včelaří jen ti, co by se jinak vůbec neuplatnili, i tam se s úspěchem šestirámky používají. Jaká tam je asi snůška? Kdo nic nezkusil, nic nezkazil, není-liž pravda? 🙂 Ať se Vám daří! GW

 Javali06.11.2025, 23:46:20xxx.xxx.124.61 No já ale nepsal, že kočují za malou snůžkou, ale že tam takové úly používají lidé co kočují nebo tam kde mají slabé snůžky. Já zbožňuji kočování této party, úly ale mají klasické: https://youtu.be/D5ClXcytKIE?si=EM8UAWDbjLGHLSiz Měla by se brát v potaz především fyziologie včely a její symbióza s okolím, která trvala stovky milionů let. Včelaři se často neshodnou na barvě hovna a za posledních sto let si myslí, že ví co je pro včely správné a vnucují jim hrozné věci a přesto, že v USA 60% včelstev padne na slintavku a kulhavku tak nikdo nebije na poplach, že včely bledé tváře nakonec vyhubí jako indiány. Abych vás trochu pobavil, skuzte zajít za ornitologem a zeptat se ho jak hnízdí datel, dostanete nejrelevantnejší informace jak má vypadat včelí úl😁 Polystyren funguje, ale co když to bude další hřebík do rakve?

 AMalina08.11.2025, 20:39:44xxx.xxx.16.40 » Odpověď na příspěvek uživatele Grey Wolf z 06.11.2025, 21:42:50 Spoustu lidí, kteří nemají zkušenosti si představují polystyrenový úl jako slepené čtyři desky v lepším případě tvrzeného polystyrenu. Ti co se zajímají a chtějí vzdělávat bez předsudků ví, že úly například od firmy Lysoň jsou vyráběny trochu složitěji. Jednou z opomíjených z vlastností polystyrenu je jeho 100% recyklovatelnost a dnes již i díky pokroku ve výrobě zdravotní nezávadnost. Používání úlů/nástavků z litého polystyrenu je jednou z dalších možností jak racionálně získávat med ze včel. Protože největší včelařova práce (z fyziky zjednodušeně W=F x s ) spočívá v nošení, zvedání a převážení nástavků. Používání zvedáků je taky možnost, ale většinou nám vzroste čas prohlídky neboli práce u včel. Proč si odpírat racionalizaci? Nadměrná vlhkost je věčný strašák včelařů, kteří nemají osobní zkušenost s celým systémem úlů například od firmy Lysoň. Někteří z nich si vyrobí nástavky z PS, dají je na dřevěné dno a vrchem uzavřou igelitem z Lidlu. Příklady pozitivních zkušeností s úly z forem jsou velkovčelař M. Sedláček přes 500 včelstev nebo Loukota také již přes 500 včelstev…Namítat by někdo mohl, že někde oba sdíleli, že používají vysoušečky nebo homogenizátory, ale to někdy i velkovčelaři v dřevěných úlech. Já mám nástavky vyrobené z polystyrenu podle včelaře J.Jindry. Hnojníky neprovozuji, med měl tento rok vlhkost 17,9 a letos mi “zatím zmizel" jeden oddělek který jsem vytvářel jako poslední a potýkal se s vylupováním a nakonec to nejspíš nedal.

 Javali09.11.2025, 09:10:57xxx.xxx.124.61 To je byznys, šlechtit masově brojlery adaptované na polystyren, pokrývat úhyny brojlery které budou zdrojem dalších úhynů až budou hromadně znásilňovat matky z dřevěných úlů a budou hynout v dřevěných úlech, pak nějaký šmejd ještě řekne a teď vidíte vy blbci že včely patří do polystyrenu.

AMalina09.11.2025, 10:58:14xxx:xxx.f986:b7f7 » Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 09.11.2025, 09:10:57 Souhlasím s vámi. Navíc nedělám ani jedno z toho co jste popsal. Mám včely jak ve dřevě tak polystyrenu. Kolegovi, který má zelené nástavky od Sedláčka tento rok do prázdné úlové sestavy s rámky bez mezistěn přiletěl cizí roj. Co je pro včely přirozené nemusí být vždy to nejlepší…

 Javali09.11.2025, 13:28:14xxx.xxx.124.61 Já ten polystyren úplně nezavrhuji, ty nové uly mají opravdu jiné zpracování, mají povrch jako hladký tvrdý plast a vyztužené styčné plochy, pohled do úlu je podobný pohledu do plastové auto ledničky. Osobně mám na příští rok na zkoušku jeden od Burnata, abych mohl pozorovat a uvědomuji si kladný přínos pro někoho kdo má špatný záda nebo potřebuje s úly manipulovat například při kočování. Stejně si myslím že je plastovej úl pokud se ještě více prosadí cesta jak napřed vyhladit včely a pak úplně všechno jakejmakoli mikroplastama. Chci k němu udělat pro srovnání i dřevěnou kopii, dvě vrstvy dřeva a izolace vzduch. Ovšem globálně přesouvat včely do nepřirozeného obydlí a masově v tom rozchovávat materiál který se zpětně už v normálním úle bude každým rokem hůře adaptovat je přesný opak než chceme. Další věc je krátkozrakost, co když se v tom úle daří kromě včel i něčemu jinému co nasledně včely neukočírují a bez pravidelné chemické sterilizace včelstvo padne? Lidi z města na jaře často přizabije i pampeliška. Nejen z té přednášky co nedávno byla to vypadá že je úl daleko pestřejší, vybalancovanejší a složitější prostředí než vymydlená plastová krabička, stejně jako lidská střeva nejsou jen prázdný trubky. Ano přirozená je i smrt hladem, to opravdu není nejlepší. Včely moc nepřemýšlí a když musí tak zabloudí i do polystyrenu, nebo i dutin v kterých se přežít nedá, ono těch přirozeně vyhnilých dutin které by byly ideální moc v nabídce není. Včely se ve dřevě žíly nejspíš stovky milionů let, za kolik let vyhynou v plastu? Feťák je ze začátku taky neuvěřitelně bystrej a výkonnej, pak mu přeskočí, občas něco uhnije. 

 Grey Wolf (neregistrovaný)09.11.2025, 15:28:31xxx.xxx.150.108 » Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 06.11.2025, 23:46:20 Pane Javali, přeji Vám hezké nedělní odpoledne a omlouvám se, že jsem nereagoval hned ani na Váš příspěvek ani na žádné další, byl jsem pracovně natolik vytížen, že jsem si sice několik nových příspěvků tady přečetl, ale už jsem neměl sílu na nějakou smysluplnou odpověď. Váš komentář jsem zprvu asi špatně pochopil nebo možná zbrkle přečetl, teď už tomu rozumím, ano buď a nebo… Myslím, že Váš příspěvek nepochopil ani pan Krška, protože ve své reakci na Váš komentář píše něco o tom, že ti Rusové tam nekočují ale mají tam někde v pustině oplozovací stanici, to si ale myslím, že není pravda, myslím si, že pravdu máte Vy, už podle toho odkazu na video, které jste zmínil. Zmiňujete rovněž nějaké polské úly, které lze přepážkami zúžit a nebo vrátit na původní rozměr, ok, takže z toho by šel při troše vůle a přepážek vytvořit ten šesti rámek a vyzkoušet to. Když by to nefungovalo, může se člověk vrátit k původnímu stavu úlu, chápu to dobře? Nic se nemusí řezat, pracně upravovat a pouze zúžit přepážkami, je to tak? Ok. To by možná stálo za vyzkoušení, než kupovat šesti rámky a pak třeba zjistit, že to opravdu nefunguje, i když si stále tak nějak myslím, že to fungovat bude, jen to nebude jen 6ti rámkové plodiště, ale i třeba jeden nízký nástavek pod plodiště, jak u svého systému používá pan Krška, nad vysoký nástavek mateří mřížka nebo ještě jeden nízký nechat a teprve na ten dát mřížku a pak podle snůšky přidávat medníky nahoru. Já fakt nevím, muselo by se to vyzkoušet, ale jak je vidět, někteří už v tom mají asi jasno. Vede to celé akorát k tomu, že se lidi jako třeba pan Goro nebo jiní diskutující začnou bát něco napsat, aby to zase nebylo špatně. Celé je to jen úvaha a můj prvotní dotaz byl na zkušenosti a nebo názor na tento úlový systém. Podívejte, co z toho za pár dnů od zveřejnění dotazu vzniklo. Hned v úvodu jsem téměř prosil, aby tady ta diskuse byla vedena slušně, bez emocí a věcně, bez napadání ostatních. A výsledek? Stejný jako všude jinde tady. A bez sebemenší vlastní zkušenosti tady padají verdikty o tom, že je to blbost a že to nemůže fungovat. Ok, nemusí, ale může, až se to, když se to ale, vyzkouší. Vám nezazlívám zhola nic, to ani v nejmenším, vlastně nikomu. Takhle to tady prostě funguje. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil toho datla, ale to tady proboha ani neříkejte, už takhle dostáváte sodu za něco, co jste vůbec neudělal. Až vyzkoušíte toho Burnata, dejte sem vědět, jak to vypadá, třeba uvidíte, že v tom bude stejně dobré klima, jako ve dřevě, ale musíte to včely nechat potáhnout vrstvou propolisu, stejně tak to dělají i se dřevem ne? ;-) Ale dost úvah. Uvidíte sám, vlastní zkušenost je nepřenositelná. Ještě jednou hezkou neděli. GW 

 Grey Wolf (neregistrovaný)09.11.2025, 15:47:44xxx.xxx.150.108 » Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 08.11.2025, 20:39:44 Dobré odpoledne pane Malina, spousta včelařů žije v představě, že polystyrenové úly jsou pořád ty samé a z toho samého PS , jako když je někdy v devadesátých letech dělal pan Dr. Šumera, který v nich měl mimochodem skvělé výsledky Pan Javali tady píše brojlerech, vychovaných v PS úlech a když se přendají zpátky do dřevěných, že postupně uhynou. Je pro to nějaký smysluplný doklad, studie? Nebo jen teorie? Nebo názor? Ten bych byl ještě schopen pochopit, s připomínkou vybití indiánů bělochy mi to u něj dává i smysl či souvislosti. Vy máte úly z PS, jak píšete, dejte sem vědět co je to za materiál, ono totiž není PS jako PS a Flugo nebo Apis box už vůbec není PS, takže lidi mají velmi často opravdu velmi zkreslené představy o tom, co to je vůbec za materiál. A dejte sem zkušenosti, jak se Vám v tom včelaří a jak se v tom daří včelám (vlhko, plísně atd.) Mne je úplně jedno, že včelaříte krátce, Velikost včelaře neměří se počtem jím chovaných včelstev ani počtem let, které včelaří, (Grey Wolf) to si pamatujte, jednou tahle pravda bude zdobit včelařské knihy jako motto na jejich prvních stránkách a víte proč? Protože to je pravda. Mějte se hezky a ať máte ze svých včel radost GW

 AMalina09.11.2025, 17:58:56xxx:xxx.f986:b7f7 » Odpověď na příspěvek uživatele Grey Wolf z 09.11.2025, 15:47:44 Nástavky jsou vyrobeny podle návodu na stránkách jjvcela.cz. Stojí za to projít si více článků od ing. Jindry proto vám nebudu sdílet jen přesný odkaz. To samé platil i o článcích od ing. Dvorského ze stejného odkazu. Moje včelstva v nich žijí. Na zimu lehce zprodyšním strůpek na kterém mám uteplívku z ovčí vlny. Oproti dřevěným nástavkům mi přijde menší spotřeba přes zimu, ale každá zima je jiná…

 goro09.11.2025, 20:57:15xxx.xxx.55.10 Vy máte úly z PS, jak píšete, dejte sem vědět co je to za materiál, ono totiž není PS jako PS a Flugo nebo Apis box už vůbec není PS, takže lidi mají velmi často opravdu velmi zkreslené představy o tom, co to je vůbec za materiál. A dejte sem zkušenosti, jak se Vám v tom včelaří a jak se v tom daří včelám (vlhko, plísně atd.) No mal som úle LG 2/3 nielen z dreva ale pred rokmi som si dal doviezť z Dánska na tento rozmer LG z liateho polystyrénu,teda z liateho koplenu…skutočne boli výrazne ľahšie, boli pevné, (pri zaklepaní zvonili) ,dal sa používať rozperák, rámiky ležali na plechovej vložke a včely ich o úľ nepritmeľovali, z vnútra si včely nadstavky ošetrili propolisom a NEVYHRÝZALI ich Dno malo takú plechovú vložku na polovici dna dierovanú ale skutočne v úľoch bolo vlhko,, po zime mi plesneli krajné plásty v dolnom nadstavku, tak som ule na moje klasické dna so sitom a žiadne piesne ani prebytočný vlhkosť už v úli nebola Včely do zimy šli s menej zásobami a stačili im, na jar keď mi v drevených úľoch prehratých slnkom už včely chovali plod, v týchto úľoch boli ako v lednici, krätkodobé slnko cez poludnie nedokázalo prehriať vnútro úľa, pretože hrúbka steny bol 40 mm začali teda chovať vo veľkom plod neskôr ALE vzhľadom na jarné mrazíky ktoré niekedy ubrzdovali plodovanie v tenkostenných drevených tak tu tie mrazy vzhľadom na izolačnú schopnosť neochladili vnútro koplenových úľov a tak šli s plodom nepretržite a často nielen tie v dreve dobehli ale často ich predbehli…vždy tam boli silné rodiny…možno tým alebo tou izoláciou v koplenových úľoch bolo vždy najviac klieštika, boli rekormanky ale medu bolo najviac len občas… Postupne som ich vyradil z chovu,(použivam ich v sklade na zimovanie súší) nešlo o klieštika (hoci aj 😉), ale polystyrén aj ako liaty koplen s časom degraduje (tie pekné natreté farby majú svoj dovod) a negatívny vplyv polysterenu n včely je kokázateľný ale to je na ďalšie debaty… Ak ma už Tom nazýva liberálom tam si neodpustím poznámku, “každý má právo rozhodnúť sa v čom bude chovať včely”, ono skutočne vsetky včelárske výmysly majú uľahčit prácu a život včelárovi, včely sú až na poslednom mieste a znesú toho nakoniec celkom dost..😉… je to ale otázka kedy a načo sa prepážka v plodisku dáva včelár by to mal vedieť, v lete to nemusí byť “buchta” stačí preglejka..😉 btw. ešte pridávam foto na vnútro toho koplenového úľa od firmy Swienty…ja vidieť uloženie rámikov na kovovú lištu a to ako včely “ošetrovali” vnútro nadstavku.. 

tom403.12.2025, 18:09:17xxx:xxx.d0aa:520b Dobrý den, po dlouhé době sem přidám příspěvek o šestirámku. Víte, na YT je video starého slovenského včelaře, bohužel už nevím adresu- ale to mě spolu s jinými YT příspěvky vyprovokovalo vyzkoušet ten šestirámek. Ovšem nikde na YT nenajdete informaci, že Vám včelstvo z oddělku už první rok přeteče šestirámek a naprosto bez problémů obsadí i druhý. Ono to tedy vyplývá z logiky věci, že ano…Teorie je taková, že matka dokáže využít jen 6 rámků k plodování a zbytek může být med. Takže ta teorie dostala už první rok trhlinu. Na jaře , pokud včelstvo vyzimuje , dostane mřížku a NN medníky 15.Což o to, na míře 39x 30 by taky neměly víc rámků, jak 11 v plodišti. Uvidíme, co to bude znamenat v praxi. Další informace najdete v češtině na nějakých stránkách Včelařství u Pluhyho, kde je i prvotní YT z USA. To mě nepřesvědčilo, ale ten Slovák ano a chci to zkusit. No, víte jak to je, kdo si hraje, nezlobí… Přispívám sem velice málo, ale čtu pilně, takže jsem rád , že Tom50 dal na moji prosbu a píše dál. Konzultujeme spolu spoustu věcí, ale mnohdy nemám sílu psát osobně. I za to mu patří velký dík

Vlčik pokojne my tykaj, ja každému tykám (okrem Toma, ten si to nezaslúži 🤣)..

som Jano a tak ma v diskusii diskutéri oslovujú…

Měl bych se udržet, ale to se nedá.

Goro to zbavil všeho, co říkám já a vy to nazvete vyčištěním, tedy já to tu znečišťuju? Ano? OK, na něco mám paměť jako slon.

Vy sám si odporujete. PROSÍTE o VŠECHNY názory, ale ve skutečnosti chcete jen ty názory, které budou vychvalovat vaší fixní ideu! Kdybyste to jasně sdělil, nenamáhal bych se a nechal vás si nabít pomyslnou hu…

Kde je o mě zmínka, je to vytržené z kontextu a tak se vyjádřím spíš heslovitě, aby to pochopil každý.

USA jsou pro ROZUMNÉHO nepoužitelné. Mají klima kontinentální i přímořské a Tichomořské pobřeží je zase jiné. Rovnoběžka 50, která je u nás uprostřed republiky, dělá USA severní hranici a USA mmají i subtropy jako v Evropě Řecko a Sicílie. Navíc 100% vč je tam Ligustika, která se s Kraňkou vůbec nedá srovnat. Tam chcete GW něco odkoukat? Svatá prostoto!!

V DRTIVĚ DRTIVÉ většině v USA nevčelaří pro med, ale kvůli odměně za opylení, med je otravuje a zdržuje. A protože manažeři bývají tupí a nerozumí včelařině, vychcánkové udělají místo jednoho vč na například 20 rámcích tři šestirámkové chcípáky, protože odměna za opylení je od “kusu”. Vím to jistě, kočoval jsem za komančů a viděl jsem u nělzerých našich šmejdů, co dokázali. Klidně nakočovali s maringotkou na 48 i víc vč - rozumný ví, že to nemohla být včelstva a z každého úlu lítaly včely. Jenže v úlech byl dvourámkový chcípák. Ale odměna byla za přisunuté včelstvo.

A tohle je jen zlomek nesmyslů, na které se NÁVODNĚ milý GW ptáte.

Měl jste napsat, že nechcete odborné názory, ale chválu vašich romantických, asi začátečnických snů a fabulací. Pak bych ani nemukal. Opět jste tedy viníkem toho, z čeho jste obvinil mě, jen vy. Já se provinil jen tím, že jsem vám nepochválil nesmysl, který nebude fungovat. Tom4 nemudruje a zkouší a jasně vám napsal, jak to dopadlo. A jasně píše, že si není jistý zda to vyzimuje. A ví proč to tak formuloval.

Jo a představa, že budete přidávat medníky nahoru a kor když v sestavě bude mřížka, na to je také jediná rozumná odpověď. Leda byste jako Javali měl jediné vč široko daleko a i tak to byla velká náhoda a já to za celý život nezažil ani neslyšel.

Chytrý si dá říct, nevsadí POUZE na to, co mu zkušení rozmlouvají, možná to zkusí (když neví co s časem, elánem a silami) a vezme na vědomí, že by byl zázrak aby to fungovalo. Kor když vidí a sám dá video o neumětelovi Tomášovi a vidí, tu bídu a utrpení.

Polystyren a jiné plasty vynechám, Javali to jasně řekl za mě.

------------------------

Někde tu nedávno podrobně vysvětluji jak včelaří Ukrajinská bývalá Podkarpatská Rus. Jarní snůška je nezajímá, tehdy dělí vyzimovaná vč a čekají na hlavní pozdní snůšku. To je na tisíc % případ Sibiřských včelařů z té, tuším Javaliho zmínky. Na místo dovezou oddělky na pár rámcích a vědí, že než v dané lokalitě přijde snůška, naroste to do normální síly. Přece důležité je na odlehlé místo dopravit včely a jen nalehko, třeba kvůli močálovitému terénu stovek km a vrátit se pro zbytek vybavení až když močály vyschnou a oni uvezou většími auty těžké a hodně vybavení. O tom se tam třeba mluví a nebo se má za to, že to každý ví. Vysvětluje snad někdo Čechovi co udělal Horymír se Šmíkem nebo Vilém Tel s jablkem na hlavě syna?

Ale to je marné, marné, marné…

Pokud jste se GW obtěžoval tento můj přípodotek dočíst až sem, odpovíte? Klidně někde jinde aby nebylo ZNEČIŠTĚNÉ VAŠE vlákno. A ani po vás nechci abyste se chtal za čelo a omlouval. O to tady vůbec nejde. Jde tu o odbornost vs něčí vlhké sny. Jak víte, že videáři nelžou a z nepochopitlených důvodů chtějí jiné svést z cesty? Je na světě málo divných lidí?

Nemám rád videa ani odkazy na nějaké texty a sám to používám málo. Na vaše odkazy se podívám později. Mě stačí když mi stručně sdělíte co tam je, jsem líný dlouhé desítky minut konzumovat nějaké něco. To je jako celoživotního tesaře nutit koukat na dlaby v USA nebo jinde, kdy na první pohled skutečný český řemeslník vidí, že to v USA neumí.

Dejte si toho panáka. Protože jste mě nepotěšil a ani já vás nepotěším.

Načtěte si to, v USA se med vytáčí, povětšině je obtěžuje, ale bez toho včelařit nejde. Med je v drtivé většině USA vedlejší produkt. A statisíce tun nebo kolik? Nevím to a nehledal jsem, porovnejte jejich rozlohu / počet obyvatel + jejich produkci a spotřebu medu tuzemského (jejich) vs dovoz a pak mluvte a uvidíte, že se nemýlím. Třeba slavná Západní Evropa (už dávno za komančů a dodneška) je v medu nesoběstačná, neumí to a dováží med náš, slovenský a polský a my tady žerem UA a čínu. Protože kapitalizmus, globalizace a prachy. Ale mnozí volnému obchodu fandí a hýkají blahem, co nadělám? Já nic, každý svěho štěstí strůjcem. A každý se může vzdělat, mám to já, můžou mít všicni.

Prostě GW. Existuje něco jako exaktní věda a ta ví, že příbytek pro včely, menší než 150 dm2 nemůže fungovat a tento příbytek je nutné v sezoně ještě zvětšit o tzv medníky. Co chcete proboha měnit na přírodních zákonech?

No a dám vám sem co o tom ví AI a zkuste to přečíst celé. Původní otázku jsem upřesnil, robot to nepochopil a v první půlce první podpvědi myslel necky nebo ležan bez medníku. Je to velmi poučné a možná pochopíte, že já (Sedláček i Řeháček) jsme proti automatu úplní žabaři. Už víte, proč tvrdím, že šestirámek NEMŮŽE fungovat? Na konci je odpověď robota na upřesnění a já vám to zvýraznil. Robot neumí pochopit co je plodiště a co medník a co je to dohromady. Ale i tak je to z odpovědi AI jasné.

optimální plocha úlu v středoevropských podmínkách bez medníků 

Optimální plocha úlu pro včelstvo ve středoevropských podmínkách, pokud se včelaří bez medníků (pouze v jednoprostorovém systému nebo se zásobami v plodišti), se pohybuje v rozmezí 250 dm² (2,5 m²) až 400-500 dm² (4-5 m²) čisté plástové plochy, měřeno jednostranně. Konkrétní velikost závisí na síle včelstva a ročním období. Klíčové faktory a doporučení Minimální zimní plocha: Pro silná včelstva v zimním období je doporučena minimální čistá plástová plocha alespoň 250 dm² (jednostranně). To zajistí dostatek prostoru pro zimní chomáč i potřebné zásoby. Maximální letní plocha: V době letní snůšky, kdy včelstvo dosahuje maximální síly, by měla být k dispozici plocha až 400-500 dm². Je důležité, aby včely měly vždy přibližně 25 % plástové plochy volné, aby nebyly omezovány v rozvoji nebo sběracím úsilí. Typ úlu: V moderním včelařství se často používají prostorné nástavkové úly (např. Optimal, Langstroth), které umožňují snadné rozšiřování prostoru přidáváním nástavků podle potřeby včelstva. Konstrukce: Pro biologicky správné vedení včelstev je důležitý dostatečný objem úlu a velikost plástů, které ovlivňují plodový rytmus a celkový vývoj včelstva. Tradiční dvouprostorové úly se samostatným plodištěm a medníkem mají často menší celkovou plochu než moderní velkoprostorové úly, které jsou navrženy pro chov silných včelstev v jednom velkém prostoru

jaká je optimální plocha plodiště úlu v dm2 nve středoevropských podmínkách pro včelu Kraňku 

Optimální plocha plodiště pro včelu kraňku ve středoevropských podmínkách se pohybuje v rozmezí od 50 do 80 dm² (čtverečních decimetrů) na jeden plodový nástavek. Přepočet z předchozí odpovědi: 5 000 cm² = 50 dm² 8 000 cm² = 80 dm² Celková plocha, kterou silné včelstvo reálně potřebuje mít k dispozici pro plod a zásoby během hlavní sezóny (často rozložená do více nástavků), je výrazně vyšší a pohybuje se kolem 200 dm² až 400 dm² celkové plástové plochy v úlu.

Pane kolego GW. Umíte na toto relevantně zareagovat?

(hele, já sem nevinnej, to robot)

Jo, málem bych zapomněl. Plocha šesti rámků D-B je - 4,35x 3 x 6 = 78,3 dm2

Teď byste mohl pochopit, proč si odd Toma4 vynutil druhý šestirámek už na konci června. A byl to oddělek!

Však ono to i vychází. Ten rusák tam už má mateří mřížku zbytečně. Je vidět, že druhý korpus je z poloviny plný medu, není šance, že by matka šla klást ještě výše do nízkých rámků. Ten úl je polystyren, to znamená, že těch 6 rámků bude zakladených na 100% protože tam nejsou žádné studené krycí rámky s medem jak to bývá u tenkostěnných úlů na více ramcích. Kvůli 2 velkým korpusům na sobě tu dochází k příliš velkému blahobytu včelstva a včelstva mu jdou rovnou na steč do rojovky, bez odebrání zavíčkovaného plodu a nahrazení mezistenou pro urychlené základení vajíčky a tvorbou oddělku je v tom nemá sanci udržet. Výpočtově by na čistý plod mělo stačit 5 a půl rámku DB, z toho co vím o 8 rámečníkách by mělo na plodiště stačit vysoký+nízký korpus a každý další už bude s medem. Taky bych dolu nedával plošně otevřené sito jako má ten rus jesi jsem dobře viděl, velký přísun vzduchu a vyvětranost úlu může nadzvednout plodové těleso, pokud je vzduchu méně, plodiště se drží co nejblíže jeho přístupu.

Grey diki tak budeš i naďalej šedivý 😉….to máš tak, ja som tiež ešte z generácie kde som rodičom do smrti vykal ale manželke som už nevykal a mne už deti tykali … ale máš pravdu, vykal som aj rodičom mojej manželky ale keď som s jej ožratým otcom mal konflikt kde prišlo k osobným nadávkam tak som mu tykal…😂…  mám takú skúsenosť  zo života že človek sa nestáva slušným tým že niekomu vyká, ale celým svojim správaním a rečami a tykanie nie je neslušne, skôr je to o ústretovosti a náznaku priateľstva, že si človeka pustíš bližšie k telu, že si rozumiete…

ale k téme, ten bielorus na tých šesť rámikoch kde ťaží ten akátový med má vežiaky… všetko závisí od znášky, ja mám nízke nadstavky a v čase dobej znášky som mal bežne 7, niekedy aj 8 nadstavkov neviem si predstaviť koľko by som ich mal ak by boli šesť rámiky…  tak hŕ na ne, som ti písal že najlepšia cesta je keď včelár neteoretizuje a svoje predstavy si overí v praxi…zimovať odložence/oddelky/отводкy na dvoch 6 rámkových úlikoch ide bez problémov, hlavne ak sú polystyrénové… ale dostať včelstvo do znáškovej sily chce cvik a musíš získať prax s tým úľom…. 

Tak jsem si to skouknul. A nepotěším vás. Celkově paráda, úžasné, ale nic pro nás. Jsem líný hledat to místo, ale bude o hodně víc na sever a hlavně úplně jiné klima, které nemusí být jen kvůli zeměpisné šířce, když tam teprve 16 června rozkvétá malina, u mě na České Sibiři 420 mnm rozkvétá malina už na konci května, nepozději do 1-3.6. Posun tedy o 2 týdny. U mě o 10-16 dní před rozkvětem maliny není z lesa nic!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tento pán včelaří ve včelařském ráji. Jasně několkrát říká, že je to lesní med, i když vypadá hodně světlý.

Je tam, hned na začátku, jedna podivnost, která ukazuje na nějakou asi manipulaci, nepravdu a nebo záhada? První úl, který otevře má 6 medníků, z toho dva úplně nahoře a skoro prázdné a přímo na úle 4 medníky narvané?

Jen pro Javaliho a další, co tvrdí, třeba MS, jak přidávají suché medníky nahoru nad plné, tak tady to tak rozhodně není, všimněte si laskavě, jak to skládá když ometá. Na mřížku (u mě bych měl s mřížkou polovinu a nebo třetinu medu a spoustu rojů) dá prázdný truhlík a ten plní postupně rámky. No nedivím se tak pitomé práci, protože SS a jeho hřbet by to odnesl.

Tady dám vsuvku jak to dělám já. Mám to na TS a tudíž na stejně dlouhé ruce. Na úl dám prázdný medník se soušemi a na něj prázdný bez rámků. Tam, v tom nástavku bez rámků na nástavek s prázdnými rámky jednotlivé rámky oklepnu a spadne asi 90-95 %. Pak, jako Rus (nebo kdo to je), postavím rámek a ometu zbytek včel peroutkou (smetáček se mi zdá snad lepší, peroutka je nejméně 10 x lehčí a pro mě to má význam veliký). Pak odstraním prázdný truhlík (sajtnyaby včely nepadaly na zem jako Rusovi) a dám medníky s ještě nezralým medem.Starší nahoru, mladší pod něj a na plodišti je přidaný suchý. Je to jasné? Do plodiště celé léto nelezu, co bych tam dělal?

Jde o míru Mnogokorpusnyj. Mám jen slovenské titulky a překlad je mizerný, překlad slova korpus je nástavek a to tam nenazní ani jednou. No a váha? Je to zkušený chlap a ví co říká, ale u odhadu váhy říká “snad” 2 kila, což může být méně, ale i více. To je přesné, má jen 5 rámků a tlustší než já, vnitřek je, kdyby to byl jeden normální nástavek na 12 rámků = 450 mm, můj je na 11 rámků = 422. Rámek je delší u Rusa o 4,5 cm než můj a můj med z jednoho rámku váží asi 1,55 - 1,65 kg. Vše stejné, sedí to dokonale. V tom problém nevidím, jeho rámky musí mít nad 2 kila.

Takže. Nic se tam nejde naučit když má jinou přírodu. Ale i úl je špatně a to hodně špatně. Ve smyslu konstrukce. K počtu celorámků a dalšímu se vrátím a ani tam vás nepotěším.

Ale úplně nejhorší je mezera mezi patry. Už chápu, že Kozina napsal že má mezeru 20-25 a víc a že sem tam milimetr neřeší. No a mě by jeblo, tenhle paskvil bych roztřískal, Rus je masochista když se zbytečně trápí s tím prostavováním. Tohle bych já psychicky nedával. Dám sem odkaz na můj článek s fotkama, abyste všichni viděli, jak mají vypadat horní a dolní loučky medníková ých rámků téměř úplně bez můstků. Někde je tu moje vlákno o prostavování vodorovné mezery a tam se to lze podrobně dočíst.

Já mám navíc odvíčkovací stroj - funguje jen na panenské a jen na úplně zavíčkované plásty a když bych měl rámky tlustší jako Rus, měl bych třetinu medu ve víčkách a to já nechci! Má taky pleckaté rámky, když je má dál od sebe tak proboha na co plecka? Myslí ti lidi?

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Moje fotky jsou dělané jen pro mě, rodinu a přátele, jen telefonem, nenapadlo mě, že je použiju do článku. Odvíčkovací stroj - také ho tu popisuju na CHZ- na fotkách v článku není. Má elektricky a ne ničemně párou vyhřívané nože.

Nástavky ve videu nemají žádné úchopové lišty, což nesmírně unavuje a já v mém věku bych to už nezvládal. I tak mám záda v jednom ohni a večer sotva lezu. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam.

Takže. Je vidět, že má nástavek - ono je i vidět z venku nepoměr délky k výšce, ano, já to vidím, mám to prostě za život v oku, má je o nejméně 20 mm vyšší, než mají být a nejsem hloupý a chápu, že to má hloupý a úplně zbytečný falc. Falc je podle mě asi 10 mm a tak to vizuálně vypadá o asi 3 cm vyšší. Prostě s takovým paskvilem bych já nepracoval ani za štědrou mzdu.

----------------

Ani pouze jedné vysoké bedně nevěřím, on jen letmo ukáže jeden plást a vůbec nehledá matečníky. Ukázal dvoubednu a solo as vždy jen jeden rámek. Na druhou stranu, co když má AMM, která se nerojí a v čisté formě je mírná? A že je AMM pomalá v rozvoji? No je, ale na videu je jasně, že je 16 června a to už i dřívější včely byly silné. Já mám 16 června doma už v průměru 35-40 kilo kvěťáku, u Rusa to měly na vývoj a zesílení. Také je v lese, kde nejspíš pole nejsou. Ale něco tam mluví o vrbě, ale mizerný strojový překlad a tak jsem to nepochopil.

Další hrůza. Jeho nástavky jsou o 2 cm vyšší, než by měly být. Má dva vysoké + 6 nízkých a jen u 8 nástavků po 2 cm je to mo zbytečných 16 cm víc, než by být mohlo, kdyby úl byl dobře konstrukčně vyřešený. A že 16 cm nic neznamená? Jak pro koho, před vojnou jsem měřil 166 cm. Ale co výška? Dvě vysoké bedny = 66 cm + 6 malých = + 6 x 18 = celkem 174 cm a kde je dno a na čem to stojí? Co vítr?

A jak by na stejné množství medu byl vysoký Blaník 30? Dno s líhami cca 4 cm, podstavec asi 35 cm a nemusím pracovat na břiše nebo v kleče a huntovat si  tělo. My už nikdy neuvidíme Rusa v mém věku, taky může být na vozíku a nebo nebýt. A počítejme výšku od země Blaníku dál. Má TL a každý nástavek je jen o 8 mm vyšší než rámek. Počítejme 16 cm a vysoký 31. Blaník nikdy nemá současně víc jak 3 medníky, většinou jen dva a med se odtáčí hned jak je plná bedna. Proč jsem tu na CHZ také vysvětlil a potvrdil i Goro. Maďaři berou zralý med dokonce po jednotlivých celorámech v ležanech. A vědí proč. Kdybych já čekal jako Rus, měl bych medu polovic.

Takže výška Blaníku - max 4 NN (včetně TLumiče) + VN = 95 cm + dno a podstavec a tudíž žádná práce na kolenou a s drasticky ohnutým hřbetem a žádné lezení po štaflích, protože já s mojí výškou bych prostě tak vysoký úl bez stoupnutí na něco, na štokrdle třeba, nemohl.

Resume:

na 100% jiná včela

na 100% jiné snůšky - jiné rostlinstvo (Rus se zmínil o akácii a to může být akát)

na 100% jiné klima ve smyslu lokálního mikroklimatu

na 100% jiný průběh zimy

Nejspíš žádná pole a tudíž žádné pesticidy. Bělorusko je velká země a méně osídlená a tak i mobilní mikrovlny tam budou “řidší”, stejně tak žádné šmírovací radary, žádné bezdrátové odemykání aut a nebo nepatrně, i GPS tam nebude tak hustě a ani špionážní družice to tam nebudou osahávat tak moc, jako tady. Budou tam minimální emise ve srovnání s Českem. Není tam přímé záření sítí 5G a nebo nepatrně, na co? Pro koho když je tam liduprázdno? Není tam mikrovlnné prozařování objektů kvůli pokrytí internetu jako tady, na to nezapomínejme!

Takže. Mě se video líbilo jako úžasná zajímavost, ale pro mě z něj nejde použít vůbec nic. A není to náhodou kočovka a kde a jak zimuje? A tak dále.

Když já budu chtít vopičárnu s nesmyslnou výškou, u plodiště klečet a medníky snímat ze štokrdlete, pořídím si Brennerák, který je smysluplný a nebo i Tachovák by byl lepší a neměnil bych míru. Nepoužívá se jen pro zbytečnou a nesmyslnou výšku, protože má bedny 39x24 jen na 9 rámků a tak je nejméně o bednu, spíš o dvě vyšší, než rozumný úl.

Takže mnoho úspěchů. Ale beze mě. Jasně, nikdo mi to nenutí a nepřemlouvá.

A znovu vypíchnu jak by to dopadlo tady dát medníky nahoru místo pod ty, co už tam byly. Zůstanou prázdné. Že to jednou vyšlo Javalimu a MS je ve včelařském ráji, to neznamená obecně a vždy a všude platné pravidlo.

A na závěr. Zimuje tento včelař? Pokud vím, mají tam vřes. Na něm se vč tak zhuntují, že je nekrmí a síří a taky proto, že vřes meduje až v září a už by se nakrmit nestihlo. I kdyby to nevytáčeli, na všesu se nezimuje, je to horší než náš cementový tuháč.

Jak, kdy a čím léčí? Má sice dílo panenské, ale kdy a čím léčí? Já mám co dělat zmenšit úl aby měl jen jednu N bednu = KK, když potřebuju dát 1.8. Gabon a tak ho dávám o 2 týdny, ale taky o měsíc později. O tom není ve videu ani muk. 

Prostě takováto videa jsou pro nezkušené, co o včelách vědí pramálo.

Chceš si nabít hubu? Nabij si, ale jsi varován a tedy ozbrojen, víc pro tebe začátečníku, co se pořád potřebuje zhlížet v cizině, udělat nemůžu. Já mám svědomí čisté a dál je to boj každého sám za sebe.

tiež si myslím že mriežku používa zbytočne… ale ak sa rozhodol mať odkryté sito v dne tak by to nemalo vyháňať plod vyššie, moja  skúsenosť hovorí že matka kladie pri prívode vzduchu ako aj ty  správne píšeš a mne pri odkrytom site vo vyššom podmete silnejšie rodiny nielen že neujdú s plodovaním, ale priamo nad sitom stavajú plodové plásty pre trubce a chovajú ich tam…  "vyvetranosť" úľa je trochu no… všetko v úli prúdi tak ako včely chcú a potrebujú…😉

Díky za dlouhý dopis, pokusím to zkrátit. Ale jak mě znám…

Tom4 mě zná dobře. Netykáme si, ani nevím proč, známe se 8 let (nebo 9?). On ví, že bych mu vše rozmlouval, ví to od svých kejklů s ležanem (má ho pořád). Koho mám rád, tomu rozmlouvám pitomosti (nebo co si myslím, že jsou pitomosti). A tak mi nic neřekl, dokonce si pořídil (asi jen ten jediný - už jsem u něj dlouho nebyl) sktečně míru 43,5 x 30. Takže má jen jeden šestirámek, na zmínku o něm narazil zjara na netu a šel to vyzkoušet. Je zklamaný. U ležanu mi dal ve všem na tisíc % zapravdu. Často mě to, že mám skoro vždycky pravdu, vlastně netěší, taky bych chtěl svět barevnější než je a přitom ten, co máme, je barevný dost. Takoví holt jsme. Někteří určitě.

Slovensko není cizina a nikde jinde jsem nebyl. Nejdřív nebyly peníze a pak zdraví, nevěřím pojišťovnám (podle známých, co se jim něco v cizině stalo jak je v tom pojišťovny nechají) a nevěřím na nemocnice jinde - my jsme v tom velmoc. U srdce jde o 4 minuty, něco jiného je si někde zlomit nohu. Ta nejistoto trvá a tak nikam nepojedu.

I já čtu vše co píšete.

Tom4 to zimuje ve dvou vysokých bednách a nevím jaké k tomu plánuje NN, nevím jak to vč hodlá Tom4 vést dál. Protože on nekutí a netruhlaří, asi má plasty. Nevím to. Nic nečeká a neplánuje, on moc nemluví a jde a zkusí. Ale má ty “nahaté včely” a ty se chovají tak prapodivně, že má jeho pokus smysl. Možná, ale v šestirámku je nemá, tam má “normální”. K nahatým se dostanu některý den a vysvětlím. Už to tu je jaké jsou to včely a jejich projevy, jen je to v různých vláknech. Umíte tu hledat v příspěvcích?

Mimochodem. Medníky 11 jsem vymyslel, nadělal na to přířezy a přířezy na rámky a on si je mlčky smontoval a osadil o rok dřív než já. A protože to mělo fantastický efekt, teprve jsem se k tomu dokopal sám. Hořce lituju toho roku prodlení a že mě to nenapadlo o 10-20 let dřív. Už vím proč má Lang ultranízký NN 137. Já už to začal chápat, tedy spolu s vyššími a vysokými mírami. Ale pro drtivě drtivou většinu Čechů jsou i dvě míry v úle moc a tak je to těch perlách a…

S tím souvisí jakýsi národní mindrák a ten se projevuje zhlížením Čechů v cizině, protože mají ten mindrák a ten se projevuje tím, že pořád potřebují šilhat přes plot (sousedovy švestky jsou vždycky lepší, to víme). Přitom jsou to Češi kdo má na světě nejvíc vynálezů, i když je nás a vždy byly hrstka. Lidmi s nedostakem národního uvědomnění hluboce pohrdám. A holt si neodpustím (starej pes nový kousky) rýpnutí, ani si to neuvědomuju. Moc vám to vadí? Tak mějte vysoké národní cítění a pak vám to vadit nebude a souhlasíte se mnou. Jak prosté! Mimochodem jsem potomkem Rakouského vojáka jugoslávského původu z Bitvy u Jankova 6.3.1645, který tu po těžkém zranění zůstal. Ale já jsem už Čech jak poleno a jsem na to hrdý! Jsem vzdělán (samostudium) a tak vím, že mám být hrdý na co. A děkuju Bohu, že Jakub s nohou ustřelenou kanónem v koleni se domů nedostal a děkuju těm, co ho zachránili, ti zůstanou anonymní. Jen díky tomu jsem měl tu čest narodit se jako Čech.

Taky se vás pokusím vyvést z dalšího omylu a Javaliho taky. Není přímá úměra mezi bonitou lokality a potřebou síly vč. Je to přesně naopak už z podstaty věci. Jalové podmínky znamenají větší nároky na sílu a početnost včelstva - omezenou a krátkodobou nabídku využije víc početnější než slabé včelstvo. V ráji můžou být velmi zkrátka držené chudinky na pár rámcích pro plod - OP. Javali to stále opakuje o Rusech jak vezou na Sibiř malá včelstvíčka. Kdyby četl pozorně co tu píšu a pochopil to do všech důsledků, věděl by, že silné vč nikdy nemá výkon přezimovaného lazara vztaženo k mnoha ukazatelům + to, že Sibiřané někam dostanou malá vč a pak až je čas dovezou další nástavky a inventář. Výkon lazárka je na jednu včelu, na množství potřeby cukru na zimu, na sumu práce za rok ku mednému výnosu + množství nového díla naprosto nepřekonatelný a tvrdím, že Sibiřané na to přišli taky, na to přijde každý, když není zaslepený a umí chápat věci. Vím to, stokrát jsem to psal, ale někteří pořád papouškují ten nesmysl o potřebě chovu jen silných vč. Když uhyne vč na CCD, snad bez výjimky vždy silná a nejlepší včelstva. Jen jsem nedokázal tuhle věc asi 40 let dovést do ucelené a VŽDY a každému FUNGUJÍCÍ metodiky.

------------------------

Odpověděl jsem na vše? Z omáčky, co jsem přidal, byste mohl pochopit víc o mojí povaze a pohnutkách a tím bych mohl být, jestli o to stojíte, pro vás předvídatelnější. A jistěže dělám chyby, kdo je nedělá? A opakuju, mám víckrát pravdu než nemám. Ale mám podivnou povahu v tom, že pak necítím zadostiučinění, nebo radost, jaký jsem pašák a že jsem  věc vyhodnotil správněji než většina (žádné “já vám to říkal” u mě nenajdete). Naopak je mi líto zničených iluzí těch, co se těšili na výsledek, který se nemohl dostavit a jediný rozdíl je ten, že já VE VĚTŠINĚ případů vím předem, jak daná věc dopadne. Samosebou jsem to tak neměl zamlada a bohužel jsem si častokrát nedal říct. S o to větší snahou se asi snažím odradit  od nesmyslů, které kvůli přírodním zákonům nemůžou fungovat.

Ještě si skočím pro párky k tý čočce co dostanu. Napadla mě taková věc, že kdybych si chtěl hrát škatule hejbejte se, tak takový menší lehký úl by byl fajn k vyzkoušení starých metod používaných v košnicích a menších úlech než se zavedly úly americké a americké metody včelaření. Existuje asi 10 druhů přelétáku, lze pomocí nich včelstva ředit, zhušťovat, dělit či spojovat a to s různým cílem ať už vyrovnávání síly, zabránění vyrojení, vynucení rojení. A při tom hraní by byl výsledek pár nových včelstev a med do medníku. Síla včelstva na rámku 43,5x30 by měla jít odhadnout pohledem do podmetu. Taky by možná šlo je nechat rozplodovat na 2 bedny, pak z jedné udělat pořádně silný oddělek a nahradit medníkem, nebo udělat přeléták a z obou beden udělat 2 oddělky a nechat je postavit nové plodiště. Ale třeba je to zbytečná komplikace, hold kdybych je nesměl chovat v ničem jiném musel bych si nějak poradit.

Čočka, aspoň ode mě nebude, naopak. Ano na hraní skvělé, když se budu držet šestirámku D-B (navrhuji zkratku DB6 a NN DB6). Jenže moc komplikované. A svým způsobem raubsystém, ale budiž, kvůli medu včely chováme (vynechávám slova my chytřejší). Nazval bych to polopřeletákem a už to tu bylo, popíšu co kdysi ve Včelařství v půlce osmdesátek vysvětloval jistý Novák z Posázaví. Jeden z prvních velkovčelařů už za komančů. Co navrhujete jako složité kejkle Novák zjednodušil, že to víc nejde.

Měl Adamce a plodiště ve dvou bednách 11r. Měl podstavce na 4 vč, ale na nich jen dvě vč, jakoby ob jedno. Dělal odd bez hledání matky z jedné bedny a to z té horní, aby měl odd zásoby, oddělku říkal “děťátko”. Odd šel vedle původního vč. Byl z horní bedny proto, aby se nemusel krmit, byly v něm všechny zásoby, co vč mělo. Na mateřák přišla bedna M, asi krajní byly souše, ale to už nevím jistě, logicky ale asi jo, já bych dal po krajích po dvou souších, doprostřed M, stejně jako u Blaníku. Odpadlo, převěšování plodu. A obměna díla byla dostačující.

Co nastalo? Buď mateřák nebo děťátko zůstalo bez matky. Nevadí, to nebo to si udělalo matku z nouzáku. Pokud to byla horní bedna, odd netrpěl hlady a tudíž měl dost sil udělat matku, i když byl pár dní bez létavek. Pokud to byl spodek, vrátily se mu létavky z děťátka a tak opět netrpěl.

Po sezoně se to buď spojilo zase dohromady, nebo vznikla dvě vč a kde se matka ztratila při oplozování, byly asi už trubčice, tak se to vysypalo do lesa. Dalo by se to asi rozumněji vysířit. Kde sice matka byla, ale odd neprospíval, brakovalo se to spojením s druhým elementem. Ano, za pár let byly všude matky z nouzáků. Pak se nakoupily - nebo z vlastního chovu od inseminky všude vyměnily matky (asi u třetiny v intervalu 3-4 roky).

Přesně toto a lépe by šlo dělat s DB6 a díky veliké míře DB elegantněji. Protože jedna bedna A má 103 dm2 a dvě jsou moc, jedna bedna DB6 má 78 dm2 a to je u dvou beden na sdobě optimum, zdůrazňuji, když se za polodiště použijí dvě bedny DB6. V dobrém roce může dát med, když my používáme polomedníky (povšimněte si, že jsem mezi slovy my a používáme vynechal slovo CHYTŘEJI) i děťátko. Pak by taky úl DB6 nebyl tak (vynechám slovo idiotsky) vysoký. A tak dále. (Kometa se jistě tetelí blahem jak mě převychovala)

Tak takhle bych si uměl představit i DB6. Doufám, že bude GW spokojený. 

No a Javali jen tak dál ve vymýšlení rouhačských krávo.in, umíte inspirovat (někdy, jindy jste na uhelkou po hřbetě) a vyvolávat dávno zapomenuté věci. Pořád to tvrdím, že se navzájem potřebujeme!

Hezke odpoledne, o sestiramcich se bavime napr. s  Javalim pomerne casto, byla doba, kdy jsem o nich taky uvazoval a v posledni dobe se k nim obcas vracivavam v ruzne forme variant. Je to tske dano tim, ze mam stale nekolik r.m. a tak neustale uvazuji, jak tu nasi vcelarinu alespon trochu zoptimalizovat.

Sestiramky dela nekolik firem  kdyz budete uvazovat o styroduru. Jednal polsky  Lyson na miru DB, tu jste tady zminoval, delaji k nim polonastavky na 15 cm jako medniky.

Druhym velkym vyrobcem je take polska firma Burnat, ktery vyrabi napr.zajimavy sestiramek na r.m.36x26 a k nim (pane Tom50 pozor!) medniky na r.m. 36x13. Neni to sice Tomovych 11, ale uz i to by mohlo byt zajimave v systemu, o kterem tady pise Javali a rozviji ho Tom50.

Kousek od polskych hranic u nas na ceske strane v nich vcelari jeden clovek, psali jsme si i volali, pouziva na vse tu vyssi miru, tedy 26 cm, ale zkousel samozrejme i tech 13. Posilal mi fotky ze vcelnice, ja, kterej veri v lidske dobro, mu nemam duvod neverit. Jako plodiste dve bednya pak mednik (y) podle potreby. Oddelky snadno rozdelenim tech dvou beden, jak popisuji kluci.

Do tretice jeste Burnat s novym sestiramkem na 39x24, ale zda k nemu budou nizke medniky, jsem zatim nezjistil, ale na oddelky mozna dobry.

Na zaver Vam chci rict-nenechte se odradit od Vasich vlastnich myslenek a napadu, jak rika Mirek Krizek, ,nekdy i ta zdanlive slepa ulicka se da projet, jen vedet jak na to a s tim uz mohou pomoci ti zkuseni. Vyzkousejte, kupte dva, jeden je malo, ale tak, aby mel kazdy 2 vysoke nastavky a pak nizke medniky. Kdyz to nepujde, mate plemenace jako fik 👍 drzim Vam pesti, at to vyjde, a hlavne to zdravi, bez nej neni nic, ale to vime oba! 

Joo, a dik za dopis, vlastne jsem se vratil i diky Vam, i kdyz si myslim, ze to stejne asi nepujde, ale Vy jste radil,,zkuste to,, tak ja Vam ted taky 😉👍 forky z te vcelnice u Ostravy kdyztak poslu.