Varaxi

Já si všimla hned, ale bylo mi ženantní na to upozorňovat. Ono to není o pravopise, že. Já byla ráda, že se březnová teplákovka založila. 🙂
Chcíply mi jahody, co jsem zkoušela přezimovat na balkoně. Nevadí, aspoň mám místo na bylinky. Vysela jsem lichořeřišnici, řeřichu, bazalku, kadeřavou petrželku, pažitku a kopr, než vyklíčí, budou doma, pak půjdou na balkon a v případě nutnosti budu květináče nosit domů. Je to asi minuta práce. 

Paradoxně u psů, kteří pocházejí z komplikovaného zázemí, se mi osvědčilo jako low-cost krmivo Profine. 
Jako není to nic moc. Ale psům to často prostě sedí, i když by to člověk neřekl. Stejně jako BritCare - je to krmivo na hraně, ale jsou psi, kteří na něm prospívají a nic moc jiného jim nesedí. Nevím ale, do jaké míry to je polepšení, CIBAU neznám. 
A ještě zkuste mrknout na Petkult, to jsou dobré granule. Ne výjimečné, ale dobré ano. 
Nebo na to jít úplně od lesa a vzít to nejjednoduší krmivo. Tam by možná stála za pokus značka Magnusson - to je obilí a maso, zakápnuté olejem a posypané špetkou brambor a kvasnic. V některých recepturách je vajíčko nebo trocha zeleniny. Jsou dle složení vesměs skoro stejné, rozdíl bývá v analýze, tj. v procentuálním zastoupení toho složení. Ale je to jiný typ granulí, nevím, jak se na to Váš pes bude tvářit. 
Na podobném principu funguje Lupo a některé receptury Lukullus a Marcus Mühle. 
Magnusson, Lupo, Lukullus a Marcus jsou jiné granule - lisované za studena, pečené, prostě alternativní. Což může být jak fajn, tak i naopak horší - záleží na individuálním nastavení psa. 
Prakticky nedokážu srovnat mnou zmíněné granule s CIBAU, tím nikdy nikdo z mých známých nekrmil. Já dávala občas Petkult, Lukullus, Marcus a Magnusson, ostatní znám z referencí. 

Já, když česala v lese, tak se pak babky z dědiny mohly přetrhnout v drbání, kteří psi se tam porvali. 🙂
Ale jako jo, během předjaří ty chlupy mizely rychle. Na podzim podstatně pomaleji. 
Prevence proti klíšťatům to byla, ale zas tak poloviční; rozhodně se na to nedalo spolehnout. 
Koně mají chlupy taky dobré jako stavební materiál, ale už jsem viděla oběšené ptáče na žíni… Takže česat srst jo, dlouhé žíně z hřívy a ocasu ale odklidit. A asi bych byla opatrná i u dlouhosrstých psů. 
Mně teda koně sebrali svačinu, batoh, baterku, tašku s lahvovými pivy a věncem špekáčků, botu a folii z jahod, dítě ani psa ještě ne. 🙂

Takhle - k vychovaným dětem je teoreticky vhodná každá vychovaná, opečovávaná a ošetřovaná ovce pod dohledem, která má majitele s mozkem v hlavě. 
Uvědomte si, že ovce váží 60 a víc kg. To opravdu není zvíře, které byste mohl(a) nechat s dítětem bez dozoru nebo mohl(a) v tomto směru cokoli zanedbat, a to bez ohledu na plemeno. 
Je to stejné jako u psů a jejich plemen - vyberte si zvířata podle sebe, na která stačíte především Vy, která zvládnete a která chcete. Děti nemusí být ze zvířat dlouho nadšené, za chvíli je to přestane bavit - nebo ne a časem, až povyrostou a pochytí, jak se správně chovat a postarat, se můžete bavit o tom, že byste pořídil(a) zvíře pro ně. 

Páni, Vy jste ale činorodá. 🙂
Já jsem pomáhala mámě vysít do skleníku akorát kopr. A tím jsem skončila. 🙂 

Máme březnovou teplákovku?

Jenomže ten nepapírový, ale milovaný pes má matku a sourozence, kteří v tom hnoji žijí dost možná doteď, pokud bez veterinární péče nepošli. 
Je dobře, že sdílíte špatné zkušenosti, ale uznejte - našla jste si chovnou stanici dog a není Vám divné, že kupujete retrívra? Webová stránka nefunguje, hodnocení je 22 bodů ze 100… Jako fakt nemusíte být geniální nebo se nějak extra vyznat v chovu psů, abyste poznala, že to není OK. 
A potíž s Vaším sdílením špatné zkušenosti je v tom, že je najdou lidi jako Vy - lidi, kteří se nezajímali včas a řeší to štěně, až už je mají doma. Lidem, kterým to bylo prostě jedno, jinak by si to štěně nemohli pořídit. A to je prostě pozdě. 
Je dobře, že se o pořízené štěně staráte, na druhou stranu těžko za to zasloužíte ovace, to prostě majitelé psů dělají. To je samozřejmost. Jen by bylo fajn, kdybyste se starala i před pořízením. Protože to, že jste si toho psa koupila, není bez následků. 

No, hadi prý smrdí. Ale taky bych jim dala šanci. 
Akorát šneky a pavouky bych nepapala. Nebo takové chuťovky, jako kachní embrya a shnilé ryby a tak. Jinak si myslím, že jsem ochotná zkusit všelicos. 

No, možná, i když mi to ani nepřipadá. Spíš je mi jedno, co jím, hlavně když je toho dost. 😀
Ochutnávat nové pokrmy mě bavilo vždycky. A nutrie, klokany nebo pštrosy jsem jedla vždycky ráda, když jsem se k nim dostala. 🙂

No, na iFauně jsme si to psaly. Pokud si to nepletu. Bratr bydlí v Kunštátu a Ty máš tu chalupu někde poblíž, ne? 🙂Maminka pochází z Bořitova, tak mám tím směrem půlku rodiny. Psaly jsme si i o Blanických rytířích, pokud se nepletu. 
Přesné místo jsi mi nepsala, ale že je to kousek, to ano. 
Když mě přišla kdysi dávno přepadnout moje maminka, tak přišla večer, kdy už jsem spala, a uklidila mi. 😀 To mám po ní - když přepadávat, tak jedině proto, abych umyla nádobí. 😀 Takže se nemusíš bát. 

Krysu z kontrolovaného chovu bych ráda ochutnala. A kdyby mi chutnala, tak bych ji klidně zařadila do jídelníčku natrvalo. 

Děkuji za rozšíření obzorů. 🙂

Ona ta voliéra byla celá vysypaná pískem, zastřešená a jednou stěnou navazovala na dům. Na tom písku stál kurníček, nohy neměl, stál v rohu u stěny tak, aby na něj nepršelo. Písek odvádí vodu, takže byl relativně v suchu. Zateplený nebyl, ale byl v chráněném místě a byl na zimu bohatě vystlaný, aby se tam mohly holky zahrabat. A počítalo se, že přes zimu snášet nebudou. Pokud byste chtěla vejce přes zimu, musíte vytápět, zateplený kurník nestačí. 
Na iFauně blahé paměti přispíval pán, který choval křepelky venku ve voliéře s nezatepleným zázemím celé generace. Říkal, že časem se křepelky přizpůsobily na chladnější počasí a jakž takž nesly i v zimě. Ale jen jeho vlastní odchovy. A žraly jak protržené, takže ekonomika chovu přes zimu nebyla nic moc. 
My neměli kohoutka, takže jsme se nikdy o odchov nepokoušeli. Jsme 550 m n. m., severní cíp jižní Moravy. U Vás můžou být podmínky jiné, tudíž i výsledky se mohou lišit. 
Klece - ty dřevěné z odkazu - jsou celkem velké a pro sedmdesátiletou paní to je asi fajn, že se nemusí zohýbat. Na živo jsem je ale neviděla. Každopádně kvituji, že dali vale těm kovovým příšerám a udělali si vlastní, lépe vyhovující. 

Já Vám předhodím tuto diskuzi:
https://www.malochov.cz/viewforum.php?f=129&sid=31e42b149a4ed5eca62e42df6639e696
Jsou tam lidi, co fakt v současnosti chovají krávy, a to v různých podmínkách a v různých systémech. Doporučuju spíš tamější diskuzi než zdejší. Je taková živější a je tam víc praktikujících chovatelů. 
A studujte, no. Kráva není jak koza, není to s ní tak jednoduché. Ani z hlediska zákona ne. 

Tak to už je dle současných zákonů týrání zvířat. Stejně jak ti býci na žír, co se chovají tady. 
Čert vem pastvu, ale na štontě stát, to je fakt blbé. 

Proboha… na to snad ani nemá smysl reagovat. Argumentovat obrázkem z dětské knížky, to je hodně mimo. To je jako tvrdit, že každá ves měla kopeček a na kopečku kostelík se hřbitovem. Bude to asi šok, ale fakt neměla. A představte si, většina děvčat v zimě neměla ani rukávník. 🙄

Tak super. Já Vám držím palce. 
Myslím, že si to trošku malujete (jeden tu zkoušel se dvěma koňmi a poníkem mít krávy, ale krávy nepustily koně ke krmivu ani k vodě, tak to pak vzdal - mohla to být výjimečná situace, nevím, on ten pán je takový… alternativní, možná proto to nešlo), ale doufám, že Vám to vyjde. 
Proč si přejete dextera, když chcete mléko? Bojíte se zánětů? 

Popsané praktiky snad nikdo v současnosti nevede. Takto měla krávu moje babička po druhé světové, předtím se krávy normálně na pastvy vodily. Dospělým chlapem, podotýkám. Šly po naučené cestě a jak šly, u každého statku se jedna dvě přidaly. Asi jsme byli bohatší kraj, ale dvě krávy určitě pár lidí na dědině mělo. 
Pak přišlo znárodnění a krávy se hromadně uvazovaly u žlabu v kravínech. 
Na všechno je třeba se dívat optikou té doby - z dnešního úhlu pohledu se může jednat o týrání, ale tenkrát to bylo normální. Neodsuzuju své předky, že žili, jak žili. Jen si myslím, že současnost skutečně pokročila, pohodlí zvířat se více řeší. A je to dobře.
Když si vzpomenu na svině v USA, které mají nad sebou mříž, aby nemohly vstát a musely kojit selata - fakt se mají naše zvířata i ve velkochovu ještě relativně přijatelně. Vůbec nechci vědět, jak se lidé chovají ke zvířatům v Asii. 
Ale kráva, která je pár měsíců za celý život sama a pak má tele, je opečovávaná a vidí sluníčko a trávu, se má dobře. Je to standard dnešního malochovu - stejně jako těžko můžu vyčítat babičce, že prasata krmila pomyjemi, těžko budu vyčítat dnešnímu chovateli, že má jednu krávu s odchovem. On ten chovatel tu krávu potřebuje, stará se o ni kolikrát líp než o sebe. V horečkách ji chodí krmit, celé noci nespí, když se má telit, a dělat seno bez techniky - zažila jsem jednou, cca 2000 metrů a stačilo, děkuji, nechci. 
Jako jo, můžeme se bavit o ideálním světě, kde se fialové kravičky pasou na bylinkách v Alpách, svítí do toho sluníčko a v pozadí je duha a jednorožci, ale realita to není, nebyla a nebude. Vždycky to bude kompromis mezi tím, co chce ta kráva a co chce člověk. 

Ať Tě nevezmu za slovo. 🙂

Děkuju za nabídku, ale teď se opravdu necítím na návštěvy. 🙂 Pozvat se k horsaně byl samozřejmě vtip, i když dle popisu a fotek to musí být nádhera. 
U Tebe samozřejmě taky, ale tam to znám, můj bratr bydlí od Tvé chaloupky jen kousek. 

Nechovám, ale měli jsme je. Měly dřevěný skorokurníček, vysoký asi jak bouda pro psa, měl odklápěcí střechu kvůli čištění. Nebyly tam hřady, jen podestýlka na podlaze. Byly v zastřešené voliéře 2x2 metry na písku. Od jara do podzimu nesly krásně. 
Doporučuju se poptat na Drůbeži. Jen ještě specifikujte, jestli chcete bejváček vnitřní (to bývají obvykle takové klece), nebo venkovní. 
Pak ještě posílám odkaz na blog jedné paní, která křepelky měla ve stáji:
https://blogyorga.blogspot.com/2020/11/nova-skupina.html
https://blogyorga.blogspot.com/2020/10/novy-byt.html