Varaxi

A to je nábor těch vězňů, nebo pracovníků? 😀 

Pokud je ten kurník pořádný, tak nebude vadit, že je otevřený. Nepotáhne jim tam ve smyslu průvanu. A trocha čerstvého vzduchu opeřené slepici neublíží. Nechala bych kurník otavřený od prvního dne. 

Naopak pokud slepice opeřené nebudou, uvážila bych pořízení konzerv až na jaře. Pořizovat holata v listopadu nepovažuju za geniální nápad, leda byste skutečně dokázala zajistit konzervám plnohodnotné vyžití v kurníku do opeření. 

Pokud kurníkem táhne průvan, když je otevřeno, postavte kurník pořádný, ve kterém průvan nehrozí. Do té doby holt nemáte podmínky pro to, abyste chovala slepice. 

Ale u opeřených slepic a kurníku, který stojí za ten název, se nemáte čeho bát. Pokud to konstrukce vyžaduje, tak zavřete okno nebo utěsněte větrací otvor. Samozřejmě dočasně, dokud bude třeba. A trochu těm konzervám důvěřujte, kdyby nebyly odolné a otužilé, nebyly by už vůbec. 

No ono to pro závislé prostě není snadné. Bojují s něčím, co si já jakožto člověk prost všech závislostí neumím ani představit. 

To je taky věc, kterou začínám chápat až teď, na prahu pětatřicítky - že diabetici nemají takovou chuť na sladké, jako mám já, metabolicky zdravý člověk, ale třeba pětkrát, dvacetkrát, stokrát větší, a že tudíž odolat je pro ně též násobně těžší. Že nadváha diabetiků často není o slabé vůli, ale prostě o té nemoci a o tom, jestli je dobře léčená.

 Že to zpřísnění na limity diabetu, které proběhlo před pár lety, reflektovalo právě tento poznatek. Najednou byl diabetik i můj táta, který o rok dřív byl na stejných hodnotách zdravý - a on je klinicky zdravý doteď, právě proto, že je papírový diabetik, který režimovými opatřeními dokázal udržet nemoc na uzdě. Ale kdyby byl papírový diabetik o pět let později, už mohl mít metabolismus poškozený, skončit na lécích a mít právě ty návaly chutí, obezitu a co já vím ještě. Prostě léčba, kontroly a vhodný menežment by přišly pozdě, aby předešly počátkům poškození.

Ale tohle nikdo lidem nekomunikuje. Všichni si pomyslí cosi o nenažraných doktorech a farmaceutických firmách, ale že to skutečně pomůže lidem a v konečném důsledku sníží náklady pojišťoven, to nikdo nevidí. 

Samozřejmě je spousta lidí, kteří slyší - máte první náznaky diabetu, dělejte s tím něco - a jde to jedním uchem tam a druhým ven. Přesto věřím, že jich je menšina a že se to v konečném důsledku vyplatí. 

Takhle. 

Ohledně Kulhavky ukázaná platí. Nové hejno ji může v pohodě přijmout, ale taky ji jako postiženou odhánět, klovat, šikanovat nebo se ji pokoušet zlikvidovat. To prostě nejde s jistotou dopředu říct. 

Ohledně konzerv bych se přespříliš nestresovala. Pokud budou přiměřeně opeřené a bude jakž takž počasí, tak bych je prostě měla od začátku se starými. Rizika přenosu nemocí jsou nižší z drůbežárenských slepic na domácí než naopak, takže se ujistěte, že ty slepice, co máte doma, jsou prosté přenosných chorob. 

A moc se o ně nebojte. Ony totiž ani ty konzervy nebudou blbé, rychle si zjistí, kde je teplo a kam si mají stoupnout, ale jako bonus od domácích budou moci odkoukat, kde je krmivo a voda, že ven se dá jít, vítr ani sluníčko není nepřítel, ten poletující list je nechce sežrat atd. A odkoukají i denní rytmus - kdy se baští, kdy se jde ven, kdy se jde spát. V drůbežárně měly nejspíš krmivo nonstop, tady budou mít prostě leccos jinak a domácí kuři je to mohou naučit. 

Takže za mě:

1) Zkontrolovat zdravotní stav stávajících kusů. Kulhavka je divná, protože my jsme měli kohouta s křivou hrudní kostí a nekulhal. Jediné, jak se to projevilo, byly dorvané slepice. Neudržel se na nich pořádně, tak je rval pařáty. Takže ověřit, zda za tím přece jen není něco infekčního. 

2) Nejsem-li si jistá zdravotním stavem podezřelých zvířat, aktivně to řeším. Budto sekerou, což se mi u Vás nechce věřit, nebo holt přes veterináře. Podle mého je Kulhavka zbytečné riziko a nežádoucí komplikace, ale pamatujte, že tohle rozhodujete Vy, ne já. 

3) Mám-li dořešen zdravotní stav, složím si základní hejno domácích slepic. Pokud jsem to správně pochopila, Marii a Gertu už doma máte, tak vyliftovat zbytek pryč a případně Kulhavku nalifrovat dovnitř. 

4) Uvidíte, jak to bude vypadat. Chování Marie a Gerty časem odkoukají konzervy, takže pokud budou na Kulhavku hnusné, bude se to časem nejspíš jen zhoršovat. Na druhou stranu se klidně může stát, že po pár počátečních šarvátkách budou spolu všechny tři fungovat, nebo se třeba Kulhavka a Marie spolčí proti drobné Gertě.

5) Všechno jakž takž funguje? Lze přidat konzervy. Nové kusy zařarujeme do hejna ideálně večer, když se chystají spát. A opět každý kus prohlédneme, jestli vypadá zdravě. Karanténa by byla ideální, ale když to nejde, tak to nejde. Sledujte, jak se hejno chová. Pokud nastane problém, že se slepice perou, a Vy vypozorujete jednu agresorku, dejte ji pryč, kolikrát se tím uklidní celé hejno. Počáteční šarvátky jsou normální, ale neměla by téct krev a mělo by si to časem sednout. 

6) Konzervy mají někdy zlozvyky z nudy, mohou se oklovávat navzájem, pokud budou z klecí, tak klidně i samy sebe. Proto se hodí je zabavit, aby neblbly. Teď se to může dobře hodit, jsou trochu v šoku a vystresované změnami, takže by měly na chvíli své zlozvyky přerušit. A Vy je teď s vydatnou pomocí domácích slepic naučíte být pořádným kurem domácím. Naučte je hrabat - do podestýlky nebo listí jim hoďte pár dobrot (až se naučí, že to jsou dobroty… konzerva může koukat na žížalu a nevědět, že to je jídlo). Lze-li to, zkuste zrýt třeba kousíček výběhu. Klidně jednou dvakrát zarýt vidlemi na místě, kde neroste tráva, třeba vyryjete červíčka. Naučte je hřadovat - je dost možné, že to nebudou umět a párkrát je na ty hřady budete muset vysadit. Naučte je žrát pestrou stravu. Naučte je, že nejste nepřítel. Naučte je hledat krmení v prostoru, tj. nedávejte jim všechno krmivo jen do krmítek, pšenice se dá rozhodit ve výběhu (bacha, přiměřeně, slepice nikdy nenajdou všechno, tak aby se k Vám nestahovali potkani). No a nespěchejte, ony to časem všechno odkoukají a pochopí.

7) Dejte podkladky do snášedel a občas si projděte výběh, jestli nějaká nezanáší. Na snášedna nejsou uvyklé a může trvat, než se to naučí. 

8) Problémy řešte operativně. Nelze se na všechno připravit, ony Vás stejně vypečou něčím, co jste ani ve snu nečekala. 

Každému funguje něco jiného. Jediné, co funguje všem, je nikdy nezačít. 

Užívá si života. 😀 

Taky je rozdíl, že Vy máte psy domácí, kdežto já měla venkovního. To bych taky myla častěji, protože chlupy by byly všude, standardně vyčesat nějak pořádně nešly, a krom toho byl čut psinou. To by se prostě muselo redukovat. 

Labík bez PP, cca jednou ročně, obvykle když se vymáchal ve shnilé rybě nebo něčem podobném. 

Bobika, falešní sobi a “bude mít taky ty zuby zahnutý nahoru” jsou asi jediné reklamy, které se pokoušejí o vtip a nejsou úplně zoufalé. 

Mně se líbila i reklama na Orion, s tou holčičkou v čokoládovém městě, ta teda nebyla vtipná, ale byla hezká. A ještě na Magnesii, jak orel letí přírodou. 

A pamatuju, jak jsem si pořád pletla reklamy na Lučinu s reklamami na vložky Naturella. Vždycky tam seděla v trávě slečna v šatech, tancovala na palouku nebo běhala po louce, vlasy za ní vlály, sluníčko svítilo, ptáčci zpívali a všechno, a pak nastal ten zvrat. Buďto začala jíst, pak to byla ta Lučina, nebo si do klína tiskla hrst kytek, pak to byly vložky. 

Na tu se roubují okurky, ne? Nevím o nikom, kdo by ji pěstoval jako konzumní. Má vůbec jedlé plody? 

Jestli je to tykev jako každá jiná, tak doporučuji polévky, dýňové zelí, pečenou dýni plněnou mletým masem, dýni jako bramborák, dýňové noky. Plus pečená dýně celkem dobře nahradí přílohu, dá se nacpat do teplých salátů, rizota, zapečených brambor a těstovin, použít jako zeleninovou oblohu nebo upéct s další zeleninou, nastrouhat na to sýr, zasypat anglickou a oběd je na světě. 

Dá se udělat pyré a pak z toho náplň do koláčů nebo pumpkin kapučino. Já to nedělám, je to na můj vkus pracné, ale lze to. 

Leckdo dává dýni do pečiva, od sladkých chlebíčků přes lívance a mufinky po perník, ale mně to moc nejede. Tím se ale nemusíte nechat odradit, třeba Vám to bude chutnat. 

Můj strýc byl v podobné situaci sám. Ale… měl legálně drženou pistoli. Tak střelil. Příjemné to nebylo, měl pak měsíce ataky vysokého tlaku, dostal se do zpráv a všechno, ale teď už mu nikdo nevysvětluje, že nemá svého psa zvedat, když se na něj řítí nevycválaná obluda. 

Měla jste štěstí, že jste nebyla sama. :/

Mohlo to dopadnout všelijak. 

Panebože, taky má tetování v podbřišku a jizvu přes oko? To snad ne! 

😀 

Mně u psů ze zahraničí vadí riziko zavlečení infekčních nemocí. Ale to je značně individuální. Pokud konkrétní pes prošel karanténou se závěrečnou veterinární prohlídkou, tak se fakt nestalo něco, co by mě mělo nějak rozčilovat. 

Celozrné pečivo má vlákniny mraky. Jestli ten chleba by celozrný (nebo si to ta aplikace myslí), tak to prostě naskáče rychle. 

A k tomu ovoci - to obsahuje spoustu cukru. To se pak strašně špatně doplňuje bílkovina, aby cukr nepřestřelil. 

Tabulky nevyhovují všem. A i těm, co ano, budou dobrým sluhou, ale zlým pánem. 

Vždycky to chce koplexní přístup - zdravotní stav (vč. kontroly hormonů), jídlo, pohyb, psychika, redukce stresu, spánek, srovnání biorytmu… kdo chodí do práce na směny, bude to mít těžší než tentýž člověk, stejně zdravý, stejně sportující, stejně se stravující, protože má biorytus v háji. Působí na nás teplo, světlo, hluk a spousta dalších věcí, jejich opakování, stupňování a pravidelné cykly, a pokud někdo v tomto nemůže vyhovět své přirozenosti, tak je zkrátka na té startovní čáře posunutý oproti ostatním dozadu. 

Krom toho nevím, co je špatného na tom mít pár kilo navíc. Pokud je někdo zdravý, v kondici, vynese tašku s nákupem do sedmého patra, doběhne autobus, tak co na pár kilech záleží. Akorát takový člověk si musí hlídat, aby těch třeba 7 kilo navíc, co má dnes, nebylo za pět let dvanáct. Zdraví a přiměřená kondice se má udržovat, ale nemusí se za každou cenu budovat pořád někam dál. To se může zvrtnout do poruch příjmu potravy, závisostí, vyhoření. Kdo plíživě přibírá každý rok kilíčko, měl by se mít na pozoru, protože to za dvacet let může být z pár kilo navíc obezita druhého stupně, cukrovka, špatná funkce ledvin, vadné držení těla, poškozené klouby, začínající nemoci srdce, vysoký tlak, zkrátka takový polymorbidní člověk. A to pak stačí fakt jen drobnost, nepříliš závažný úraz, který způsobí sníženou pohyblivost, nebo třeba ta menopauza, a zdravotní stav je v podstatě neřešitelný. A to může potkat klidně lidi docela mladé, u kterých vůbec nedává smysl, že by měli být skoro invalidní. Nikdy nebyli štíhlí (nebo třeba i byli), ale byli fit, dokud nepřišly děti. Dojídání, únava, málo systematického pohybu, stres z hypotéky a další vedou k plíživému přibírání. Takže ve třiceti máme fajn a fit člověka s pár kily navíc - a v padesáti máme adepta na invalidní důchod. 

Na toto jsou všechny ty Ozempicy úplně zlaté, že přece jen se dá s takovými lidmi nějak začít a něco dělat. Před pár lety fakt nebyla jiná možnost než hospitalizace nebo nějaký ozdravný pobyt, kde měli člověka pod dozorem 24/7 lékaři. A kdo si to mohl dovolit, vypadnout třeba na dva měsíce z pracovního procesu a ještě si tohle platit. 

Takže žijme zdravě zejména sami pro sebe, pro to, abychom byli samostatní co nejdéle, abychom mohli fungovat ve společnosti, mohli leccos zažít a uvidět, abychom se cítili dobře ve svém těle. A jestli ručička na váze ukazuje padesátku nebo osmdesátku, na tom až tak nezáleží, když dokážeme vyvézt pět koleček hnoje od koní, klusat půl hodiny v kuse, nanosit vodu, nebolí nás to a těší nás to. 

Ps: Tím nechci říct, že Lenacia je padesátiletá paní v invalidním důchodu, protože užívá Ozempic. Myslím, že je úžasné, že jsou tato léčiva pro ni dostupná, že je může užívat a že dělá vše proto, aby si udržela své zdraví a na ten invaliďák se nedostala. Držím jí - a nejen jí - palce a fandím všem, kdo na sobě pracují. A jestli k tomu někdo používá léčiva předepsaná lékařem, jsem jenom ráda za tyto možnosti. 

To nebyla Labe, to byl ten první dostih. Jestli ten točný bod dělal problémy i v Labi, to jsem si nevšimla, ale jestli jo, tak už to jsou tři dostihy. 

V tom prvním dostihu ten bod byl taky docela nešťastně, že to přímo navádělo ho objet po té špatné straně, což ve skupině koní není příjemné, ale nešť, není to aspoň nebezpečné. I Šimůnka to zblblo, že takle špatně umístěný bod nemůže být relevantní. No, byl. 

Ale ve Velké tvrdím, že ten točný bod byl umístěný tak blbě, že to nebezečné bylo. Nemám nic víc v ruce než ten záběr, ale myslím si to. 

Chudák archer a ančovička. A megy. Ty mají po ptákách. Ale jinak to asi fakt nejde. 

Děkuji. Nejsem přesvědčena, že to je krok správným směrem, ale ráda se nechám přesvědčit časem a praxí. 

Držím Vám palce. V šest večer máte určitě i jiné věci na práci než se drbat s webem. Ještě jednou děkuji. 

U granulí hlavně berte v potaz metabolizovatelnou energii. Ne všechny hubnoucí granule ji skutečně mají na nízké úrovni. 

Krom toho je třeba si uvědomit, že hubnoucí granule fungují na principu, že se bílkovina vymění za sacharid. (Edit: a ubere se tuk, přidá vláknina atd., ale problém může způsobovat právě ten nedostatek bílkovin a přidání sacharidů vč. vlákniny). Ten méně kvalitní trávicím traktem jen projde, pes sice nic moc nevstřebá, ale má brzy hlad. Taky záleží na konkrétním psu, některý tu náhradu vůbec nesnese.

Mám osvědčené jako hubnoucí granule konkrétně tyto. 

http://www.krmivo-magnusson.cz/produkty/6-original-latta.html

Ale viz výše, negarantuju, že Vašemu Nightíčkovi sednou. Jsou psi, kteří naopak hubnou na Marpu s bílou rybou. Marp je hezký v tom, že má ME snadno dohledatelnou. 

Krom toho můžou fungovat i NaD, kde i Light verze má sympatický poměr bílkovin vesměs živočišného původu. ME už ale není úplně nízká a svou povahou to jsou skutečně plnohodnotné granule, což u Magnussona na složení vidíte, že jsou jako stvořené k tomu, aby k nim člověk přihodil kus masa. Což je to, co Vy děláte. Proto bych na Vašem místě zkusila napřed ty Magnussony, poud by se neosvědčily, pak ten Marp nebo NaD. 

Ještě se dá prostudovat ME u Lukullusu a dalších, ale ono to je už nějaký ten pátek, co nemám psa. V mém okolí lidi krmí výše jmenovanými značkami s úspěchem, ale za kvalitu současných Lukullus granulí ruku do ohně nedám - nemám na ně reference mladší sedmi let. 

Já jsem si to pouštěla víckrát a jsem přesvědčená, že ten točný bod byl postavený na velice nešťastném místě. I v prvním dostihu dělal problémy. Myslím, že měl být dál od té překážky. Protože ten kůň podle mě nijak křivo neskočil. Jasně, skočil při straně toho plotu, ale pořád v běžných mezích, přesto se nedokázal vyhnout tomu točnému bodu.

Což teda se Svatou Trojicí Psích Kusů nijak nesouvisí, takže se poroučím jinam. 🙂

Nechávám nesklizenou mrkev na záhonku přes zimu každý rok. Postupně dle potřeby si odebírám. Když nemrzne dlouho v kuse, tak to celkem jde. Nejpozději začátem jara to chce ji sklidit, nebo zdřevnatí a půjde do květu. To pak zas motýli a včely mají radost, takže… 

Nesmíte mít hraboše, drátovce a další radosti, a krom toho musíte vědět, co se záhonkem zjara uděláte. Podzimní hnojení na první trať logicky nestihnete. Ale jinak nevidím důvod, proč by Váš pan otec neměl být spokojený. 

Leda by celou zimu ležel na gaučíku a nechtělo se mu jít pro tři mrkve na záhon. 

Vy nemůžete být rodič. 

Mám doma jeden kousek a nejdu sama nikam - na záchod, do sklepa pro marmeládu, do skleníku pro rajčata, do koupelny pro novou houbičku, do skříně pro sůl, do druhé skříně pro příbor, k lince, ke dřezu… Kam se hnu, tam jde za mnou, nosí s sebou plastovou sekeru a chce mě pokácet. 

Takže být někde pět miut sama, to je fakt svátek. 

Přitom to tak nebývalo. Ještě v létě jsem mohla vsát od stolu bez ocásku. Teď nevím, jaké to je, být ve vaně sama.