Preventivně užitá pijavice lze, až bude mít zase hlad, použít na svého původního pacienta.
V praxi to funguje tak, že si tu pijavici po odborném použití vezmete domů, toho půl roku se s ní crcáte, a pokud nechcípne, můžete ji znovu použít. Doma, v domácích podmínkách. V žádném centru ji aplikovat nebudou, neboť se nemohou zaručit za její bezpečnost.
Pijavice užitá k léčbě a ne prevenci může být teoreticky také použitá, pokud pacient nemá podezření na nakažlivou nemoc, ale tato pijavice v naprosté většině případů umře. Nacucala krev nemocného člověka (zvířete) a to ji často zabije.
Jak je to u zvířat, upřímně netuším, ale asi z preventivních důvodů obdobně. Navíc starat se půl roku o pijavici je relativně náročná činnost. Pokud se k tomu přičte značně nejistý výsledek, nevyplatí se to.
Nie, nie, ja to nemám zarastené, ale mám kamenistú pôdu a príšernú slnečnú expozíciu, od východu do západu slnka, v lete brutál, nežiteľne.
V strede je obrovský vinohrad, ktorý idem značne preriediť, aby mali priestor kone. Sadiť môžem do vinice, kde je navozená úrodná pôda a tieň, zarastené je to okolo mňa, keďže o pozemky okolo sa nikto nestará už desaťročia, no našla som tam v džungli dva pásy, ktoré sú nezarastené. Tak pokiaľ to nemá niekto na pestovanie marihuany, tak ja sa o to rada postarám.
Vím, že jdu se skoro dvouletým zpožděním, ale uvažovala jste o pěstování fíkovníků?
Odpověď na příspěvek uživatele marcelaamax z 17.09.2026, 22:01:50
Přestože je provedení výše uvedeného vyšetření velmi jednoduché (náročné je pouze opatření přístroje), k jeho provedení je nezbytné, aby se po dobu testování (cca 10-20 min.) zvíře nehýbalo, nevydávalo zvuky apod. Z toho důvodu je nutné uvést před vyšetřením zvíře do anetsezie, resp. hluboké sedace. Přestože BAER vyšetření lze provést i v bdělém stavu, na našem pracovišti toto provádíme pouze jako orientační zkoušku a v případě, že vydáváme certifikát, vyžadujeme (pro vyloučení mylného posouzení zvířete) vyšetření v sedaci či anestezii.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 19.09.2026, 09:19:21
Za prvé, píšou tam, že bílí boxeři nejsou náchylnější k nemocem než barevní, což vzápětí rozporují informací o hluchotě. Za druhé, tu hluchotu naprosto podceňují jako problém pro majitele. Výchova hluchého psa může být srovnatelně náročná s výchovou slyšícího psa jen pro člověka, který už hluchého psa měl a vychoval.
Mluvím teda o oboustranné hluchotě, což v článku neupřesňují, ale tak hluchota bez specifikace je zkrátka neschopnost slyšet, že.
Odpověď na příspěvek uživatele Janea z 17.09.2026, 17:33:02
Oni neuvádějí jméno chovky, takže kdo ví, co to PP znamená.
A i kdyby byli skutečně papíroví, netuším, jestli je test na sluch povinný. Tipla bych si, že spíš ne, ale nevím. A i pokud je, nemusí být zakázané množit mezi psy s nálezem. A i kdyby oba rodiče slyšeli, můžou mít hluchá štěňata. Vzhledem k tomu, že test se provádí v anestezii, asi tězko budou ta štěňata testovaná.
Pokud se bavíme o hluchotě způsobené bílou barvou, můžete mít toho nejbělejšího psa a bude slyšet. Naopak i tmavooký pes s páskou přes oko a tmavým uchem může být hluchý. Krom toho ten pes může slyšet jen na jedno ucho. Vlastně nemusíte o hluchotě psa vůbec vědět, pokud je jednostranná a nemáte testy.
Lidí na Slovensku se pohybuje v lese čím dál méně, protože to mají zakázáno, aby je nesežral medvěd.
Medvědi na Slovensku jsou problém, a to obrovský. Regulace měla nastat už dávno.
A když říkám regulace, myslím rozumný, promyšlený odlov jednotlivých kusů v konkrétních situacích, místech a časových obdobích, ne bezhlavé střílení na všechno, co se šustne.
Tady je vidět, jak je to prošívané křížem z rohu do rohu. A toto šití, tyto švy pes drápkama vytrhává a už se začíná trhat i ta koženka okolo švů.
Pes váží osm kilo a není to žádný zavilý hraboš. Hrabe, to jo, ale chviličku před ulehnutím, ne třeba půl hodiny v kuse. Krom toho všechny ostatní pelíšky drží. Takže si nemyslím, že to je chyba psa, ale výrobku.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 17.09.2026, 09:13:13
Nereklamovali - pes ani pelíšek nejsou de facto moje, jsou tety a strýce. Pelíšek byl vánoční dárek.
Proč nereklamovali, nevím, klidně mohli, zařídila bych to. Zkusili to podlepit, pokapali to lepidlem, tak teď už to reklamovat nejde. Ale to nic nemění na tom, že je to šunt - to není jeden steh vytrhnutý, těch uvolněných stehů je celá řada.
Takového reaktivního psa tu měli lidi z dědiny. Skončil celoživotně na zahradě, majitel a rodina za ním chodili si hrát, snad ho i nějak cvičili, asistoval při práci na políčku, hlídal sad. Vypadal normálně, jako každý druhý pes. Co bylo za plotem, bylo bezpečně známé, co bylo před plotem, na ulici či sousední zahradě, ho nezajímalo.
Ale cesty na veterinu a návštěvy všeho druhu byly prý fakt peklo.
Odpověď na příspěvek uživatele Elisak z 16.09.2026, 21:02:07
To Vám přijde jako velký rozdíl proto, že ta změna není stálá. Nemáte naučeno, jak se s tím vypořádat, nebo spíš to máte naučeno jen tak napůl.
Ani ten věkový rozdíl mi nepřijde špatný - kdy jindy to štěně pořídit než teď? Za pár let budete řešit, že až štěně bude puberťák, starší psi by si už třeba přáli trochu klidu.
Tím Vás nelámu do toho, abyste si štěně pořídila za každou cenu. To musíte vědět Vy. Jen mi přijde, že teď se to samo nabízí - vhodná fenka, vysněný pes, u chovatelky si budete moct vybrat štěně, ani ta doba a počet psů mi nepřipadá špatný…