Zrzavci

Pes, který zamlada zabil a sežral několik slepic, se jí bojí a já mám dojem, že brzo budu taky. 😀 😀

😀 😀 promiň 😀 😀 

Pro efe, ať neplevelim oblečení:

Já to plesknu sem /kde si závistivě čtu, páč furt sem ešče bez slepic/. Takovou zajímavost - nebo aspoň pro mě.

Sousedky slípku napadl dravec, byla pochroumaná, ale živá - nebylo na ní nic viditelnýho. ale jen ležela, jinak nic. SOusedka jí dala na samotku. Tam byla nějakej ten den.  Když jsem šla slepice zavírat místo ní, protože ten den byla sousedka dlouho pryč,  na slípku  v krabici, polopřikrytou, jsem koukla. Ta se zatřepala, divný oči, jinak nic. Vypadalo to ošklivě. Tak pak říkám sousedce, že by ji neměla nechat trápit. Řekla, že poprosí tchána. Pak nic a po nějaký době jsem se dozvěděla, že se normálně ta slepice zvetila! Když jsem ji viděla, vypadala, jak v záchvatu nějakým, v divný poloze, taková pokroucená…. opravdu v posledním tažení. A byla tak několik dní. Ani nejedla, nic a pak…prt a vijolá, stála na svejch. Po tak - pro mě dlouhý době? Je možný, aby to zvíře bylo tak dlouho v šoku? Asi jo, však málem umřela. Ale že nejedla - četla jsem, že slípky mají mít to plný volátko, nepila… no a nakonec přestála svou smrt podruhý! 

Čeština.  Čeština byl ve špatném stavu 😀

Poniky su ako chipsy, jeden nikdy nestaci 🥰

😊

Gratuluju převelice. A prosím, co jsou to ty svoly?

Mám velký psy- holoprtky, ale dokud je pes mladý a zdravý, vidím na něm, že si procházku užívá, není v diskomfortu, tak neoblíkám ani v mrazech, na horách. Natož ve městě, či běžných procházkách. Mám tedy psy volně ložený , necapou na vodítku, tudíž si pohyb v rámci povolený vzdálenosti řídí sami.

Něco jinýho je pro mě pejsek starý, teplomilný, tudíž vižlím útulkovým bábrdlínám obleček pořízen.

A něco jinýho je mrňous holoprtka jako je pinč, krysařík a malý jozefpčíci. - tedy všechno, co je u země. Ale i tam prostě až od určitý teploty a zase bych se řídila tím, jak to vnímá pes, v popisovaným případku od Orionky to naprosto nechápu.

Já jen doplním - bylinky, bylinky, bylinky. 

Vhodný je čaj z heřmánku, pumpliška moje oblíbená - kořen, puškvorec  a i můj další oblíbenec měsíček, který je silně protizánětlivý a má tu výhodu, že lze pít velmi dlouhodobě. A nekupovat bylinné směsi v sámoškách a pod, kde jsou smetené zbytky z vagónu, ale koupit si kvalitní bylinky od bylinkářů.

No tak to bych já asi neriskovala se přiznám.  Ale zkušenější to třeba uvidí jinak.

edit - a co si vzít k němu ještě jednoho? Protože dnes už se ví, že je lepší, mít koťata třeba právě dvě.

Tady já úplně neporadím, prorože my jsme ke kocourkovi přišli jak slepý  k houslím - máme ho napůl se sousedkou, starou paní. K nám se přidal když mu bylo sedm měsíců a ona byla v nemocnici.

Máte ty sourozence v sousedství? Bude kocourek venkovně- domácí?

1) dejte mu spíš maso, než nekvalitní Whiskas, růzhorodé druhy, náš dostává to, co se dává psům, hovězí, zvěřina, kuřecí, vepřové, játra, srdce. Dávám kusové i kvalitní mletinu. Průmslové krmení dostává jen v momentě, kdy mají psi zelené dršťky, které nechce jíst. Dávám k tomu občas strouhanou zeleninu, zaliju vývarem , zamatlám do masa. Krom krmení, co má doma se o sebe postará i venku.

2) tomu úplně nerozumím

3) Tvaroh, kefír, jogurt ,sýry a tak taky dávám, jako přilepšení

4) Spíš bych čekala, že značkovat bude, není to o tom zda je jedináček a má první poslední, spíš je to o jedinci, jak jsem tam kolem sebe vypozorovala. Náš kocour  začal značkovat v osmi měsících a tak bylo rozhodnuto. I proto, že chodí ven a rozhodně nechceme rozhojňovat řady koček v okolí.

Hm, to jsem si myslela ☹️ Měla jsem od nich supr kvalitní samolepky vižlí, na auto, ty klíčenky právě, aportovací plovací kroužky a tak. Jsem to chtěla obnovit. 

Jistě,T lustík musí být pašík 😀 😀 😀 

jednou ji sežere, páč mu nedá dost rychle požadovanej přísun potravin a jemu se to bude zdát málo.Měl by se jmenovat Otesánek 😀

Díky, tohle mám,  jsem si jen říkala právě, jestli někdo, kdo jezdí na výstavy neví víc.

Zkusím se zeptat, přece jen se nás tu schází víc.  S prvním ohařem jsem kdysi narazila na pana Pavla Pácu, vyráběl vodítka - oblíbeno třeba u lidí s kavkazákama pro supr kvalitu, pletený aportovací kroužky, samolepky, klíčenky s motivy plemen…. jezdívali na výstavy. Byla to pražská firma -tuším Praha 4.

Teď se snažím to najít na webu a nic. Nemáte někdo tucha? Skončili? Nebo je gůgl dík AI už naprosto neschopný?

😀 😀 😀  se ptát nemusíte, zanedlouho dorazí psí sociálka 😀

No tak prima, tetkonc díky vám možu bejt na vesnici fšem pro smích. Nejvíc myslifcujícím, kteří mají čokle venku nonstop. Nebou sousedům šikmo naproti, který mají křižovatku picbůma venku taky nonstop.

Dublinbarzoj:

Nikdo mi nevyhrožoval, ani citově nevydíral,   byla to normální rozmluva,  vysvětlování,  argumenty…, přesto jsem to nesnášela. Prostě nejsme stejní, nelze nás nacpat do tabulek, co funguje u jednoho tak druhý z toho může  mít trauma. Myslím si, že selský rozum, zájem o druhého a láska  nám stačí.

Heh, já jsem včera ráno 2x napsala příspěvek a 2x ho smazala, protože to bylo hrozně dlouhý, ale přesně tu Vaši poslední větu o selským rozumu jsem tam měla právě taky. A myslím, že na tom to stojí. Byla jsem dítě zločinec, rebel, ve třech letech schopný si sbalit svůj lepenkový kufírek a vzít kramle, když mi přišlo, že si mě moc nedoceňujou. 😀 Máma byla dost zaskočená, neb sestra byla hodné dítě - tedy až do puberty - u kterého stačilo při prvním záchvatu vzteku, kdy kopala do dveří  -zdůraznit autoritu rodiče a bylo na dlouhou dobu vystaráno. Ne tak na mé straně hřiště - třídní důtky, ředitelský důtky, na střední téměř trojka z chování (ale to teda jako přehnali, to bylo fakt nespravedlivý) . Zachránil mě sport, na který mě máma dala. Přes to, že u nás platilo - občas jedna rychlá včasná  leckdy lepší, nemám žádných šrámů na duši. Nebyla jsem bita jako žito, i když to občas s velkou nadsázkou říkám 🙂 . Moje máma byla na nás sama a přes to jsem měla i dostatek lásky, pomazlení, pohlazení. Jediný co jí můžu “vytknout” nečetla mi pohádky, páč když přišla z práce měla práci ještě doma, takže na to jako vyloženě čas nebyl. Vedla nás obě ke sportu, naučila plavat, lyžovat, jezdilo se na výlety, dovolený, věděla jsem co můžu a co ne, vychovala ze mě slušnýho člověka a to je pro mě osobně to podstatný.

a….. když jste vedle zmiňovala ty  Štajny, tak……. ešivá voni nekoukaj stejně?

https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTOi6Ul5yxnxao2jlOQLwvoJCFAXc53gF1RcixVL01WYSKuWENp3ps_6XJRkKG-NeXelaA&usqp=CAU

byste mu mohla řikat Tilda 😀

JO! To jsem si říkala kolikrát taky 😀 . Ale třeba to neměli daleko k Bečvě 😀

seděl na mně a packama opřený o ramena, jak mimino, no

ňuňu Tlustík, ňuňu. Měl Satanůf obleček? 😀