Já jen tak namátkou ještě cituji z nabídek psů k adopci:
Ferda přišel do Tyldy koncem léta 2023. Jeho majitelka odešla do domova důchodců. Od štěněte žil u boudy na řetězu, jako mnoho jeho předchůdců ????
Bobík byl z našeho útulku adoptovaný již v roce 2019, ovšem bohužel majitel začal mít vážné zdravotní potíže a o Bobíka se již nadále nemohl starat. Proto se k nám vrátil zpět…..
Moje jméno je Rony a patřím mezi voříšky z říše jezevčíků. Je mi 10 let a jak už to tak bývá, přišel jsem o paničku z důvodu jejího věku a nemoci.
A to jsem fakt v rychlosti sáhla jen do první nabídky malých psů z útulků, nešla jsem po tom záměrně.
Ti psi doplatí na to, že dělají společnost nám lidem.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 08.03.2024, 12:34:44
Ok, takže pejsek. a ještě jedna základní a hodně podstatná otázka - když se s paní něco stane - má se o psa a ale i příp. jiné zvíře kdo postarat? Ten pes je z toho nejkomplikovanější. A taky je pro ně hodně vleký stres, pokud zase musí změnit majitele. Já tím neříkám, že si psa paní nemá pořídit, to vůbec ne, ale je zapotřebí napřed do důsledků domyslet vše a případně se domluvit s tím spolkem-útulkem, že by kryli záda - nicméně by to pro toho psa znamenalo, že zas skončí v útulku a to není úplně fajn pro jejich psychiku, takže je lepší mít opravdu dobrou zálohu pro ten případ, že - přijde třeba potřeba nemocnice, nebo pak prostě stáří se ozve (nevím věk,to je jasné) . Jen předestírám co všechno je zapotřebí dotáhnout do konce. Ono i pro vlastní klid, protože když se pak něco semele a já ještě řeším to, že moje milovaný zvíře se ocitá v trablech, tak to je blbý.
Tohle přesně říkala moje druhá polovina. Jenže si neuvědomil, že toho stačí opravdu málo a když vezmu, co všechno jsme likvidovali do nebezpečného odpadu my, po koupi Domečku….tohlede budou ještě u některých nemalé zásoby, bohužel. Normální člověk to mít nebude.
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 08.03.2024, 11:23:18
Jojo, má můj velký obdiv a když byl dřív čas, furt jsem k nim nakukovala, máma byla jejich věrná fanynka. Tak moc držím palce, aby se to uzdravení podařilo dokonale.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 08.03.2024, 11:23:17
No však tam paní píše, že ty kočky zavírat, jenže, co ty myši, že jo. Já se snažím Mousese fakt korigovat, co to jde, jakmile třeba vidím, že je ptačí hodinka a napere se to šécko ke krmítkám, tak jde dom a tuhle jsme měli hezkou možnost nácviku, protože zaregistroval ptáčka- podle mě zvonek a podle mě bohužel i nemocný, letěl, sednul na strom a Mouses okamžitě zaregistroval a šup pod vořech, tak jsme si to probrali, že ptáčky jako necháme být. odvolání, koncentrace na mě a tak jako podobně. Ano vím, kočka, ale prostě se snažím využívat situace k tomu, že myšilov podporuju, ptáčky nikoliv.
Já vím, není to pes, ale prostě potřebuju si ulevit na duši, protože - tohle co se děje, se prý vůbec dít nemusí, prý záleží na tom JAKÁ ta debilní řepka se zaseje. Tahle srna měla aspoň malý štěstí, Makovští jí postavili na nohy a třeba se to podaří i víc, ale ti další mají bohužel smůlu. a přitom tedy asi řešení je, jen musí zemědělec asi chtít ☹️
“takže ne, že by neuměli a nebývali, ale víc prostě moc nechtěli, nestáli o to být v baráku”
lesnížínka, nepochopila jsi podstatu mého příspěvku. Tví psi byli naučeni, že pro ně to lidské doma NENÍ doma, šlus, tečka, bodka. A proto nelze poctivě argumentovat, že tam být nechtěli. Nic nehodnotím, nesoudím. Jen konstatuji.
Tak. Myslím, že to je asi nejlíp vystiženo.
Já jsem tu kotcovou Taliprdnici dávala jako příklad toho, že i ten pes co nikdy nebyl uvyklý být venku, se dá navyknout na to, aby byl prostě součástí domova, aby byl zvyklý být s ostatními uvnitř, neb se toto naučila i když o nás nestála. NESTÁLA tedy = takže žádné
…dají cokoliv za to, aby byli s člověkem, aby jim někdo projevoval lásku, prostě měl je rád.
Nic takovýho, to my jsme ji učili být součástí smečky. Ten argument je právě naprosto mimo.
Zavřela bych takovýhle šmejdy, až by zčernali a ještě by museli makat, makat a makat, šli by kopat výkopy bez ohledu na to, že jim je s největší pravděpodobnosti bližší odchod do důchodu než maturitní vysvědčení, hajzlové.
Mám psy bytové, psy útulkové a psa čistě z kotce vzaného, v bytě nezvyklého. A toho z těch všech můžu směle dát jako příklad teda.
Ohař, myslivecký to pes, v kotci chovaný - tedy čistě venku. Furt jen venku. Když přišla k nám, byl to pes, který si s přehledem ustlal na jehličí a chrápal, protože nic jinčího ta fena neznala, o lidi a lidskou společnost rozhodně víc, než nestála. Musela se naučit, jak bydlet v bytě. Naučila se to (dřív než to, že potřebuje lidi 🙂 ). A pak velmi rychle a velmi ráda vyměnila jehličí za gauč. Pamatuju si, když jsem si ji cvakla, jak tam prvně spí, spokojená , uvolněná. (to by myslivec čučel, jsem si tehdy říkala) . Pak jsme se i se psy přestěhovali na venkov, k domečku se zahradou. A…….světe div se, i tenhle původně psí Mauglí, jak jí říkáme, pes tu zahradu si užívajíc ze všech těch tří psů nejvíc, začne po nějaké době trpět, jak mi říkáme “Venkovkou” nebolí stojí u dveří a moc chce jít domů. Někdy i zapláče, že byla světem a smečkou opuštěna a zapomenuta 😀 a že se chce jít taky válet na ten gauč.
A ano- když je pes nemocný, nemusí být ani starý, stačí pěkně rozjetý psincák, tak to, že je doma nebo venku, je myslím pekelný rozdíl
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 05.03.2024, 14:57:07
Ešátor zpravidla neměl čas a trpělivost, Rumíček jakbysmet, ale protože prostě poslechnou, tak když jsme bydleli v Prahé, tak jsem taky někdy - když jsem si vzpomněla - a vyčesávali jsme v přírodě, prostě stáli a drželi. Teď na vesnici, na zahradě v tom nevidím vůbec smysl, tahat někam hrablo, nebo hřeben, nebo nevím co.
Já to taky moc nechápu, proč to chodila provozovat zrovna tam. Není to úplně u vesnice. Asi to měla jako součást procházky. Což teda pochopím spíš u člověka ve městě, protože vyčesávat psa venku dává větší smysl, než si dělat bordel doma. Ale na vesnici? A pod posedem? Přitom po cestě je několik možností, kde si mohla se psy na pohodou sednou a věnovat se tomu. Tak možná to byl záměr milovnice zvěře. Že aby tam nic nechodilo a nemohli na to střílet.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 05.03.2024, 13:41:35
No jo, tak ono sednout si tam se sváčou, nebo projít je něco jinčího, než tam vyčesávat těch pět psů, co paní měla. A já když tam jdu odpoledne v podvečer, kdy už je spíš čas zvěře, než třeba během výletu a vidím, že tam má zakrmeno, tak tam se psy nejdu, protože proč to zbytečně pachovat, aby tam pak ta prasata třeba nešla. Stejně tak v době mláďat neloncám do už vzrostlejší vojtěšky, protože tam bývají zajíčci a když pak naroste tráva, chodím vyloženě do lesa, protože srny tam mívají mladý.
