Jo, myslím, že děti to do nějaké doby mají. Asi ne všechny, to ne, ale některé ano. Ty které jsou v přírodě, u zvířat a jsou vnímavý, tak jo. Ale pak se to vytratí. Já jsem na to taky zapomněla. Připomněli mi to až ohaři. Rumíček s Tali. Jednou ráno, než jsem šla do práce. Nejdřív se pinožili tak různě bytem a pak najednou bylo TO TICHO. Vykoukla jsem z koupelny a viděla je, jak stojí proti sobě a mluví spolu. Bez jedinýho pohybu, gesta, ucho se nehnulo, chlup se nehnul, ale oni spolu mluvili. Byl to neskutečně silný okamžik. A já, jako bych stála za sklem. Už jsem tam nemohla, ale věděla jsem, že spolu mluví. Ani jsem nedýchala, abych to neporušila.No a bylo mi to líto, že jsem za tím sklem.