Xerxova

a teď Yoda

tak tedy tohle byl akční týden - nedělní cesta k rybníkům u Valtinova (prvních pět fotek), pondělní podtrosecké rybníky (dalších pět), pak nám nasněžilo a dneska jsme byli v horách lužických kolem Kytlice (poslední čtyři). Tedy některé cesty byly lesácky upravené na neschůdno… ale dokonce jsme i vysokou potkali a vodopádek (Velký Bělský vodopád) tekl.

takže nejprve ty nepsí 

teď jsme se vrátili z lesa a bylo to jak v bojové linii - pořád na nás útočily sněhové hroudy… Ono se totiž oteplilo a ta vrstva mokrého sněhu z větví padala dolů. Takže jsme mokří od hlavy k patě… Pes si občas i naštvaně blafnul, když dostal nečekaný větší zásah… Ale alespoň na rozdíl od zahrady není v lese bahno. Na zahradě už není sníh, a je mokro… takže psíček tahá tuny bahna na tlapátkách (a tak nemůže domů obývákem, ale musí předsíní a odmyjeme tlapátka v kyblíčku - naštěstí vzorně spolupracuje)

kdybyste si nevzpomněla, tak já poradím 😉  A některé myslím ví úplně přesně 😄

Orionka:

Už to vidím, citace byla z jiné knížky.

nevím, jestli je znáte - ale to jsou povedené knížky - hodně podrobné, zahrnují i polskou část hor a od šutrů, map, názvosloví, přes faunu a floru a péči o hory i o CHKO… až po historii obcí a měst… Je to sice drahá sranda - ale listuju jimi dost často - i jak inspirace na výlety do hor. Ještě další díl (nebo dva) budou.

Ale Nevrlý je stejně nejhezčí klasika - i když každou kytičku či chvostoskoka zvlášť neřešil…

a ještě ocituji z publikace Jizerské hory - o rašeliništích, květeně a zvířeně (to jsou ty obří knížky o Jizerkách - už jich je pět dílů)

bledule a sněženka jsou sice našimi původními druhy, ale zdaleka ne všude rostou přirozeně. Tak je tomu i ve vlastních Jizerských horách, kde původní lokality zcela chybí. Ty jsou naopak v případě bledule hojné v Podkrkonoší a v Ještědském hřbetu…

no a hlavně ty sněženky ve vesnici většinou nejsou původní druhy - ale zplanělé zahradní kultivary… Divokých sněženek je v přírodě míň než bledulí a narcis prý žádný - i ti samotáři jsou prý na místech bývalých stavení… 

a u nás už začíná být bílo… vločky nad kapkami získávají převahu, vítězí pevné skupenství… Yoda ráno procházku pokrátil na venčící minimum, neb mu významně pršelo do kožichu

já bych to riskla - u dlouhodobých termínů spotřeb mi kdysi vysvětloval výrobce konzerv, že musí garantovat třetinu výdrže navíc. Tedy konzerva co má vydržet 3 roky, musí vydržet jistě beze změny 4… A tak si myslím, že to u granulí bude stejně

moje tchýně odložila sama dobrovolně řidičák v devadesáti. A to nejezdila krátké trasy - za pravnoučaty z Liberce k Berounu, na hroby rodičů pro změnu do Rychnova, za výstavami a muzei na kraj Prahy (pak tedy raději metro)… a ještě jí přišlo divné, že už jsme ji těsně před devadesátkou nepustili samotnou autem na milovaný Balt a odvezla ji tam raději švagrová.

konipasi bílí už tady jsou - včera jsem na ně koukala v Českém ráji

Ladd:

Husy už nějaký čas  na rybník létají, ale fakt si nevybavím od kdy (přijde mi, že snad ani neodletěly. O víkendu jsem slyšel jeřáby; jsou za vedlejší vesnicí. Benátky nad Jizerou.

letos jsme jeřáby potkali kousek od Žabakoru (u Příhraz), ale k Valtinovu na ně jezdíme “na jisto” - a dneska po řadě let poprvé nic. Ale většinou jsme tam jezdili až na přelomu března a dubna, takže si ještě procházku zopakujeme

lupus4:

hanba (moje) 😉

v lese jsme mj. “potkali” motýla (Lepidoptera) žluťáska 

žluťásci a už i babočky lítali v borovicových prohřátých lesích kolem Hamru na Jezeře, když jsme tam procházeli v pátek. Ale vyfotit se nedali - přinesl Pepa spoustu rozmazaných žlutých fleků… 😄

my dneska obešli čtyři Valtinovské rybníky (Hrubý, Nad Hrubým, Zaječí a Valtinovský) - zatím ani jeden jeřáb, jen volavky, labutě, kačeny a potápky a pak spousta dravců - od poštolek, přes káňata a luňáky a jednoho mořského orlíka. A krkavci nesměli chybět. Ze čtyřnožců jen občas srnčí a pak tedy ovečky s jehňátky a kravky s telátky

a teď hromada těch nepsích - když ono je fotogenické jaro… Sníh je z neděle a pondělí v lese za humny,  kytičky jsou naše zahradní, Lemberk a Zdislavina studánka z úterka, potok je v lese za humny a pak je dost fotek z pátečního hledání zaniklých obcí vojenského prostoru Ralsko - Černá Novina, Medný a Holičky… Poslední fotka je dnešní ráno nad Libercem

tak tedy Yoda tento týden - za humny stále bílo, a tak jsme byli za jarem venčit i u Lemberku či Ralska.

tak ať jde vše podle plánu a brzy se vrátíte do procházkového režimu. Psisko se bude těšit - i když to určitě doma zvládnou všechno v pohodě

my to dneska trošku natáhli - asi 14 kiláčků po zaniklých obcích Ralska… Kvetou bledule, krásné louky, lesy, skály… občas srnčí a spousta ptáků.  A k tomu pití venku… Nechávám ho pít venku, a zrovna dneska to nebylo nic moc. Vody tam všude bylo málo - bledule ve velkém a potoky nikde… a já nevzala misku a vodu - a tak psisko pilo z pochybných louží… uvidíme, většinou jeho zažívání přežije všechno

mohla to být i nějaká viróza… Je to jako u lidí - člověk většinou neví, kde k tomu přišel a brzy je zase dobře

Bambule jde vzít naštěstí do náruče… to Yoda si v takových místech myslí své a není nadšen… co všechno musí občas prolézt a zvládnout, když chodíme cestou necestou