Fiona.Praha

Snad jí odsoudí i k náhradě za péči psů. A hned by to mohl soud předat exekutorovi, ať koná, určitě mají barák, možná víc.  

V Praze včera k večeru začalo pršet, pršelo i v noci a teď krásné azůro. 

Ježíš, jenom to ne. Každý druhý, co má v hlavě 💩, by si pořídil zbroják a zbraň a střílel by kolem sebe. Víte kolik labilních psů labilních majitelek potkávám denně? Vedou psa na flexině a jak vidí v dálce jiného  psa, vyjeknou jé pes, zatají dech, začnou na psa mluvit stylem - buď hodný. A co to s tím psem udělá? Napne vodítko, je ve střehu a z dálky už vyňafává, ani pořádně neví na co.  

Moje bílá je kontaktní veselý psík. Nevím proč, ale  90% lidí si myslí, že je to kluk. Takže vidím, jak nejdřív ztuhne panička, zbytečně zasekne flexinu a pes se našponuje. Když tohle vidím, zahlásím, že je to holka a vidím okamžitou reakci. Panička se uvolní, nadechne se, odsekne flexinu, pes se přestane šponovat, s mou psí holkou se přátelsky očuchají a jde se dá. Nedovedu si představit, že by takoví majitelé mohli mít zbraně a nedej bože by místo myšlení stříleli.  

To je lepším řešení osvěta, že 🐶opravdu nemusí mít každý, kdo umí napočítat do 10. Že to není standard průměrné rodiny. Všichni tady víme, že psovi je potřeba se věnovat, nestačí si ho pořídit a mít ho rád.

Ono v takovém případě není jiné řešení, než malého psa zvednout z dosahu. Je potřeba pacifikovat útočníka i vlastního psa, který buď si to chce vyřídit sám nebo se bojí.

O andělských křídlech jsem asi nečetla, ale asi to bude ta světlá a jméno Cirii jí vybral syn. A předpokládám, že na té fotce je to ta, co ukazuje pupík a hoví si na sourozencích 😉

A tak to má byť 🙂

A už se ví, která zůstává doma?

Asi nemá cenu se trápit a dohadovat s někým na FB. Podporovat mraky útulků není moje povinnost, množství psů v útulku není moje vina a tak je každému prd do toho, koho podporuji a koho ne, nebo jestli vůbec někoho podporuji. Úplně do nepříčetnosti mne přivádí heslo Nekupuj, adoptuj. Když to napíši hnusně, ale jasně - máme odebírat a pečovat o odpad, který se nehodí množitelům a někdy i “majitelům”.  Lidi se zbaví psů a množírny si vyčistí chovy, darují své psy útulkům a můžou začít nanovo. 

To jsou ňunací pupíčci. Dnes jsem viděla zvláštní psí jméno Cedra, tak kdyby ještě nebyl ukončený výběr jmen…..

Slovenské osady by měla vyřešit obecně slovenská vláda. Vůbec nechápu, že to tolik let nikdo neřeší. Myslím, že zákaz “chovu” zvířat, který by byl podmíněný získáním/odebráním dávek, by fungoval. Možná ty psy jedí, ale určitě ne všechny, většinu mají jako hračky pro děti a slušný přivýdělek, protože psy záchranářkám nedávají z dobré vůle. Na některých videích je to vidět, že je to směnný obchod. 

Je to třaskavé téma, taky mi vadí dovozy, ale bezhlavé nesocializovaných a polodivokých psů. Vadí mi i dovoz psa z dovolené, u kterého pak dovozce hledá, komu by ho hodil na krk. Nevadí mi ale dovoz, kdy člověk si to štěně vybere v přidruženém útulku, původem třeba z kikánské osady, přiveze si ho z dovolené, nebo i vyhlídne u dovozců z Balkánu nebo třeba u dovozců chrtů ze Španělska, to štěně/psa si nechá, vychovává ho a dochová ho až do konce jeho dní. Ať si každý doveze odkudkoli cokoli, ale stará se o to a vychovává to. Jak řekl Malý princ o své růži: Stáváš se zodpovědným za to, co k sobě připoutáš. 

Krásné fotky, máte štěstí, závidím. Moje bílá, jak vidí mobil, odvrací hlavu. Dělá to od mala, nevím proč. Takže takovou krásnou fotku mít asi nikdy nebude. A tak bych chtěla 🙂

Nějak jsem nepochopila tyhle Vaše věty: Eh, eh…aale tak svět se nezboří, když napíšu, že mám štěně ze slovenský osady. Je to kříženec ovčáka. Je mu kolem 4 měsíců, přes ně na den nevíme.

Na kříženci ze slovenské osady je něco špatného? Nebo neuvěřitelného? Nebo nemožného? Nebo…? Je to štěně z blbých podmínek a dál? Dali jste šanci štěněti s blbou minulostí a kdoví jakými geny a nějak se s tím popasujete a určitě uděláte vše pro to, aby z něj byl prima pes. 

Nebo Vám byla nepříjemná otázka, že jsem zvědavá? Tak to se omlouvám. Ale já nejsem zvědavá, jsem zvídavá 🤣 a chci mít pocit, že mám jasno. A proto…nebyla by i fotka? 😉

Tak my jsme v té ušmudlané Prahé (ikdyž já si to nemyslím) stále a nevím, co je pro fouska nepraktické, protože se neuklízí. Máme malé hrubosrsté pesy, jen ta wořešice byla ke kolenům s takovou jako pudloněco srstí, línala, srst byla jemná a vlnitá, to byla nepraktická srst. Možná jsme ji mohli moderně nazvat nějakým doodlem 🙂Hrubá srst je samočistící, ta mi vyhovuje a trimování jednou za čas není nic strašného. Nové štěně není hrubé, má jemnou dlouhou srst jako vlasy a to je teda peklíčko, vše se v tom drží (prach, list, větvička), bahno naštěstí oschne a odpadne a dělají se dredy. Hodinu po rozčesání to není poznat. 

Já zase viděla tak 25tiletého kluka na vozíku s čivavou, taky krása.

Už jsem to někde viděla a taky ukápla slza…neuvěřitelné, jak to má ten pes krásně naučené, funguje úplně 100%. 👍

S fotkami a videi to mám stejně, ale i u lidí, nekoukám na videa ani fotky. Vše mám uchované v srdci a vzpomínkách (možná zkreslené, ale je mi to jedno) a fotky by mne týraly. Nechci na ně vzpomínat v slzách, chci vzpomínat vesele, ráda o nich všech, lidech i pesách, vyprávím, ale nechci u toho smutnit. 

Jen se štěňaty to máme trošku jinak. V podstatě se nám nejdřív rozrůstala smečka a pak při odchodu jedné pesy přišla další. Jedno štěně přišlo, protože fenka, která byla pořízená pro dceru na sport, se dožila jen 2,5 roku a dcera vypadala, že jí z toho přeskočí. Den před pořízením další pesy, jsme si s dcerou naposled zabrečely a slíbily si, že před štěnětem brečet a smutnit nebudeme, nebylo by to fér. Příchod do nové rodiny má být radostný a ne plný slz. A to jsme dodržely. Letos nás opustila nečekaně téměř 14tiletá útulkačka, nové štěně přišlo během pár dní. Všichni jsme se zase vybrečeli a s novým štěnětem přišla radost a separačka 🙂. Pořád jsme s ní museli někdo být, ona je milá, přítulná, až vlezlá, a učenlivá, takže s ní není čas a prostor na smutnění. Nejsou to ani náhrady ani špunty, je to prostě nové štěně. Protože se nám smečka nemůže rozrůstat do nekonečna, musí pořízení nového štěněte počkat, až ….Možná to zní blbě, ale je to tak. Někdo plánuje štěně až bude v důchodu, až bude mít barák, až změní práci, až bude na mateřské, až odrostou děti, až…..Každé pořízení štěně má své "až". 

Krásně napsané, souhlasím.

Asi jsem nepostřehla, že máte štěně. Jaké a jak je staré? 

Vždyť jste to psala, jak koukáte na videa s Dafi.

Jessy běží čas, dospívá, vyvíjí se a potřebuje si budovat vztah s okolím, hlavně s paničkou. Proto je potřeba se mentálně odpoutat od Dafi, nesrovnávat, milovat a ukazovat svět Jessy, ta to potřebuje. Všichni jsme tu někdy přišli o nějakou svou psí lásku, takže víme jaké to je. Mně se třeba po mé první, samozřejmě “nejlepší, ideální”, stýská dodnes (letos by jí bylo 25 a dožila se jen 12), nedokáži o ní mluvit nebo na ní myslet bez slz (i teď), ale mám/měla jsem další pesy a žádná z nich si nezasloužila, abych se neustále zaobírala tou první a nad štěnětem slzela a srovnávala. Jestli nechápete, co jsem tím chtěla říct, nedá se nic dělat. Nevím, jak to “lépe” vysvětlit. 

Je malá, je to jiný pes než Goro, Max, Dafi a kdoví kdo ještě. 

Nejvíc vašemu společnému vztahu vadí, pouštění si videí se starou a nemocnou Dafi a její srovnávání se štěnětem Jessy. Je potřeba se mentálně odpoutat od Dafi, ta už zůstane stejná a nikam se neposune, a začít se věnovat maličké Jessy, která je vnímavá, učenlivá, roztomilá a připravená na spolupráci a běží jí čas. Pokud vztah pokazíte, bude se hodně blbě napravovat. Je to štěně, poznává svět a nepotřebuje se učit aporty, sedni, lehni a podobné blbosti, stejně to v pubertě budete řešit znova. Potřebuje mít klidnou a pohodovou lidskou vůdkyni tím lidským světem, která ji vše pomalu a na pohodu naučí.

Asi se to nečte dobře, ale z mého pohledu je to tak. Nejhorší je srovnávání, protože ve vzpomínkách je ten nežijící dokonalý.