Buggyra

Pásky a tyčky jsou na trek úplně vyhovující. Překážky se také dají postavit mobilní (klády na zem, paletové stupínky…). Cílem není vypást území, ale donutit koně k pohybu. Jim udělejte jen jednu trekovou dráhu kol dokol a ať si skrz ní chodí na tu pasecí část (až teda postupně vypasou tu trekovou dráhu kolkolem). Tak budete mít jen jednu pásku navíc dokola. A dost možná ji ani nebudete rušit a po sekání stavět znova:

Já pásky nepodsíkám. Nechám koně vypást a pak pásku přesunu na tu krátkou trávu. Teď jsem teda z druhé strany pásky sekala, ale to byl prostor, kam koně nemají přístup. Jinak to standardně probíhá tak, že když vypasou z jedné strany oplůtku, posunu pásku na vypasené (těch 20 cm přepíchám tyčky do strany, pásku ani nesundavám) a když vypasou zase z druhé strany, tak zase pásku přepíchám na to čerstvě vypasené. Pevné ohrady pochopitelně nepřesouvám, ale ani nepodsekávám, prostě zarůstají… a nebo taky ne, protože poníci jsou hrozné hlodny a vysají stébélka odkudkoli, kde není natažený minimálně žiletkový drát strčený na konci do levé zdířky zásuvky.

No takže postupně vypasete trek kolem dokola a začnete na konci treku zvětšovat koním pasecí prostor už jako do normální plochy. A až půjdete sekat, tak celý trek vezmete a přepícháte tu lajnu kolem dokola pouze směr do cestičky. Když budete chytří, uděláte trek trochu širší na začátku, a pokaždé, když budete potřebovat traktorem objet pozemek, tak přepíchnete trekovou pásku o těch 20+ čísel blíž k ohradě, a protože v té trekové cestě to bude vše vypasené a vydupané naprosto do bezvědomí, bude vám stačit traktorem sekat jen tu vnitřní část… hm?

Obr.: černá ohrada kolem pozemku, třeba vpravo nahoře vchod, červená první treková linie, bledě modré úseky treku, které se budou postupně vypásat, až se koně “prokoušou” k vnitřní ploše, modře zvětšovaný postupně vypásaný přístup na prostřední plochu pastviny. Žlutě vyznačeno posunutí pásky k vnější ohradě, když budu chtít vnitřní prostor posekat traktorem (jasan, někde u vchodu musím hodit pásku na zem, aby traktor měl kudy vjet a vyjet).

Jen nápad 🙂 Jestli to nejde, tak to nejde, no.

Nakoukla jsem a napadlo mě: považujete Novinky za tendenční periodikum, které nějak nahrává jedné ze stran (vláda/opozice)? A Český rozhlas (iRozhlas)? Jen mě zajímá. Díky

Můj Kocour si hlavně smrdí v jiné místnosti. Tak mi ani nemůže nechat navštívenku u postele 🤣

A když náhodou je vpuštěn do postele, tak tam způsobně hajá ani nedutá, od usnutí mé maličkosti, do probuzení, žádný noční život a rachot, pěkně si váží toho, že ho tam někdo pustil. Zpravidla mám i zavřené dveře, takže prostě k záchodu nemá celou noc přístup, musel by mě vzbudit - a on mě nebudí 🥰

Tak jako postavíš tam čisté kočičí WC, žeano. A když se do něj milostpán vytento, tak to už je jedno, zda se vytento na koberec nebo do záchodku, no ne? Čpí to dle mého stejně… No a ráno to vybereš (výhoda - nemusíš se k tomu štrachat daleko!) 🙂

Ale postarali. Takový 50kilový pes, ten vám už na nějakou chvíli vystačí 😀 

(morbidní žert, snad se nikoho nedotknu…) 

Mě tak nadchnul ten nápad na trek s překážkami, že snad začnu vymýšlet, jak nějaký udělat 😀 Kdybych na to měla čas…

Včera nám zmehli velcí koně z určeného výběhu do neurčeného (z areálu nemají naštěstí jak…), tak jsem sanovala ohrádku a hádám dnes do ní stejně nikdo ten proud nepustil, musím to pořešit, už mám v autě nabitou baterii na ohradník… No a pěkně jsem ty elektrické síťky poposouvala z narostlé trávy na vyhlodáno, aby skrz trávu netloukly do země, ale pěkně tloukly do koní 😀 A jednu meziohrádku, kam koně vůbec nechodí (nárazník mezi našimi a sousedy, když přiženou…) jsem nechala holčičky posekat, teď z toho koně budou dostávat trávu na večerní sváču. A stihli jsme i hodinovou vyjížďku, hned jsem využila inspirace tady z diskuse a vzala jsem tu jezdecky nejslabší holčičku na poníkovi na vyjížďku z koně na ruce, jen tak jako jištění, no a hned na první louce, kde jsem dovolila té zkušenější holčičce odcválat pryč, se to náramně hodilo, že nemusela tahle brzdit a řídit a mohla se nasoukat zpátky do sedla a najít si třmeny 😀

No počkat, počkat, Buggyra má ty zásadní věci náhodou v zemi 😀 Brambory řádkují, česnek se dopejká, hádám na přelomu června a července půjde ven, cibule sazená před 2 měsíci jede jako zjednaná ;-) Mezi česnekem a cibulí už raší mrkve a ředkvičky, tohlo počasí jim hádám svědčí. Jahody kvetou. To, co se teprve chystá k sadbě, to jsou takové ty zbytné rostliny, ze kterých nežiju celoročně. Jen takový doplněk 🙂

Proč minerálka? :-O

To je nějaký laický popis situace a nějak mi to nekoresponduje s realitou. Je-li to komerční chov, je registrovaný, je-li registrovaný, může podnikatel zažádat o náhradu škody MZe. Neuhyne-li nakažené zvíře po třech dnech, rozhodně to neznamená, že je imunní a že nemůže být přenašečem. Jestli se dotyčný staral o celé zařízení sám, tak je logické, že muselo být celé zařízení sanitováno (vybito), protože asi neprocházel desinfekční sprchou, když šel z bažantnice zkontrolovat líheň, o desinfekci vůkol pobíhajících psů ani nemluvě…

Bobčo, to bude v pohodě, tělo se jen připomnělo, určuje ti hranice 🙂 Příště už budeš líp vědět, co si můžeš dovolit 🙂 Vydrž, bude líp 🤗

S tím voděním malé z velké, začala bych tím, že bych je naučila chodit tak, že je povedete obě, každou v jedné ruce. Začít po výběhu a pokračovat kraťounkými procházkami do pole, na louku a zpět.. Velké důrazně vysvětlit, že situaci držíte pevně v rukou a veškeré dění mezi nimi dvěma se bude filtrovat přes vás, a prostě když řeknete, že se půjde v klidu, tak se velká po malé ohánět nebude a vyřízeno šmitec. Stejně jako to holky řeší u psů, prostě vysvětlit koním, že “v mé přítomnosti se hádat nebudete nebo mě nezajímá, kdo si začal, zmaluju všechny” 🙂 Prostě v tu chvíli děvčata PRACUJÍ, a budou se věnovat práci a vašim pokynům, a ne svým osobním záležitostem. Dá se to naučit 🙂

Klidně to cvičení zezačátku uskutečňovat po vyjížďce nebo jiné práci s velkou, aby ta největší energie a pruda byla spláchnutá a ona měla kapacitu vnímat.

Až budou bezpečně chodit vedle sebe s vámi mezi sebou, můžete je zkusit vzít tak, že půjdete před nimi a ony vedle sebe budou ťapat za vámi. A zase zdůraznit, že jsme v práci, a bude se makat (ať u toho klidně něco dělají - šlapou přes bidýlka, musejí se kroutit ve slalomu, vlnovky po louce, zastavit, zacouvat, obě najednou…). No a pak je to už jen krůček od toho, abyste hupsla do sedla a první vyjížďku s vámi šel nějaký pěšák jen pro případ potřeby…

No, já si teď budu učit na vodění z koně mladýho černýho, tak uvidíme, jak mi tahle teorie vyjde. Ale ti moji jsou valaši… B je na vodění jiných koní ze sedla zvyklý, černý je zvyklý být voděn, asi to nebude takový problém.

No a já vím, že tohle téma jste jaksi uzavřela, ale mít k sobě parťáka koňáka, to je taky bájo. Nějaká maminka, co by si chtěla na vyjížďky třeba vodit dítě? 

No a jak jsem tak z popisu pochopila, až pojedu směr Benešov, budu kousek 🙂 Kdyby vám to k něčemu bylo… 😉 Minimálně třeba aspoň vodič na jednoho koně…

Ten trek se dá i pořídit hned, když tu cestičku vezmete rotavátorem (zryjete)… nebude tam růst chvíli nic. No a pak se na ten trek dají vybudovat schody, přes které se musí nahoru a dolů, překračovací překážky, kličkovací překážky, to bude pracovat samo 😀 Se mi to vykládá, co, s poníkama zavřenýma v mrňavý kruhovce…

Hele dokud budou zdravé, tak ať třeba puknou 😀 Však Horsana měla taky koně jako koule, někde vyvržené na nějaké té nekonečné horské pastvině po celý rok (fotky s autem u el. pásky) a koním nic nebylo - až letos to Garona doběhlo. A jak tak vidíme, nejen jeho.. nějak se to letos nakupilo, i lidi jsou letos na jaře nějací přejetí, co tak pozoruju… Jestli ty změny počasí? Hm. My jsme měli taky poně jako sudy a leta letoucí nic zajímavého, jen moje stálé skučení, že je to špatně, že se o ně bojím (hlavně o tlusťocha…), no ono se to vždycky na podzim nějak trochu jako srovnalo, na jaře, když začala vyčuhovat tráva, tak to tradičně koně vždy shodili nejvíc, protože místo žraní sena honili špičky vodnaté trávy na hlíně, ale jinak jsem s těmihle dvěma pauzami v roce v podstatě pořád byla poslední roky v panice, že se tlusťoch schvátí… mno.

Jedna z místních fyzio a ostatně i paní Vostatková tenkrát, říkaly: udělejte koním trek kolem pastviny, ať vychodí cestičku a vyhlodávají to nic pod páskou, seno jim dejte na konec toho treku, a ať chodí chodí chodí… Třeba by se nějaké takové nucené pohybování dalo udělat i u vás, právěže kolem té pastviny. Až bude tráva v podobě slámy nastojato a kobyly budou ještě hubenější (vždyť jste sotva začali!), tak můžete trek prodlužovat vždy o metr dva dopředu, prostě o to, co za den bezpečně vypasou, a dělat v pastvině bludiště směrem do středu, aby musely sem-tam, sem-tam (tráva-voda, tráva-stín, tráva-seno).

A to máčené seno, to doporučuji, budete čučákovat, jak je ta voda sladká z toho… já nevěřila vlastním smyslům, do toho dáte po třech máčeních ruku a lepí se vám jak natřená medem… ale jo, uznávám, letos máme moooc pěkné seníčko 🙂

Co se koňoaktivit týče, proč už dáávno nejezdíte na velké s malou na vodítku s sebou? Poníky mám takhle naučené, když nebyly děti… No bylo  s tím trochu práce a přesvědčování, ale naučili se. Stálo by za to, nemuset s každou zvlášť…hm? Jinak můžou makat i “na jízdárně”, zvedat nožičky nad kavaletama, vystupovat na stupínky, ohýbat se, cvičit triky, agility, práce ve volnosti 🙂 Já na to už teď taky nemám čas, ale když ještě nechodily děti, tak jsem s poníky skákala ve volnosti kavalety, oni byli po dni na pastvině nažraní a znudění a jak mě viděli jít do výběhu, už se mrcasili ke mně, co bude dneska za zábavu - já v kapse pamlsky, tak jsem byla zajímavá, a poníci mrskali nožičkama 😀

Co se očních vad lidí ohledně tlustosti koní týče, zpravidla u malých koní jsou lidi tak nějak “tolerantnější”, protože potkejte netlustého poníka… lidi mají prostě nějaké zkreslení v tom vnímání špeků u poníků… Já jsem zvyklá koukat na toho plnokrevníka a počítat žebra, a dokud na koni žebra nenahmatám ani silou, považuju takového koně za tlustého 😂 A na těch našich poníkách furt vidím, že jednomu by slušelo 20-30 kg dolů a druhému 30-50 kg dolů, minimálně (nemám odhad). Musím je vzít na váhu…

Jinak protože si od toho hubnutí těch našich špeků taky moc neslibuju, říkám si aspoň: svalnaté tělo s rychlým metabolismem toho zvládne ustát víc, než zatučnělé tělo se zpohodlnělým metabolismem… Tak snad i nějaké ty změny v krmení (svaly něco spálí…) nebo prostředí (svaly lépe zahřejí…)… 

myslím si, že tlusté nejsou

Já vím, že jsem neprofesionálně deformovaná těma poníkama, ale já vidím teda tlustého koně: strakatá hřeben na krku a ta masa na zadku na bílé části stehna mi taky nepřijde zrovna košér… a minísková je jeden válec. Na minikoně má teda taky hřeben jak hřebec. A ten pohled na ten ocas utopený mezi půlkama, ten taky důvěrně znám. Omlouvám se, vím, jak se tohle těžko čte. Je ještě prááce před námi oběma 🙂 To dáme 💪 Já si jen gratuluji, že mám valachy, ti prudní nejsou… Ale kámoška má taky kobyly, hucula přijímá těžký osud hubnoucího koně tak nějak stoicky, ale bílá poloarabka, ta je teda ztělesněním ďábla, když je hladná… A to teda nikomu nezávidím. Já jsem asi na ty koně taky přísnější, pokud jste jako ta moje kámoška, tak ta pořád “vždyť má hladík, tak má právo být načuřená” - no to mít to tam pod palcem já, tak by si kobyla dala velký pozor, abych nepoznala, že je zpruzelá 😂

Verun mi mluví z duše. 

Taky jsem se zařekla, že poníci tak max napást na vyjížďce vždy na konci louky. A byla jsem se známou a jejíma koňma na okruhu, a já jsem byla s poníkem ten, kdo pobízel ostatní, abychom dopásli, a pokračovali ve vyjížďce (paseme na konci každé louky z bezp. důvodů), a to ten můj pochvácený poník chodil z přítomných koní nejlíp…

Tlusťoch dostal na posledních závodech pěkně do těla (sranda závody za barákem), střídaly se na něm dvě holčičky a odchodil s každou 4 starty, a stáli jsme pěkně na vyhlodaném plácku, kde poníci olizovali zelenou hlínu. Byl to testing, zda zvládne zátěž i ze sedla, protože v zápřahu se tváří úplně vesele. A zvládnul, předevčírem jsem vysekávala sladký lupen a pryskyřník, aby se nerozmnožily, nově opraveným traktůrkem (to je bájo, sedět si na mašince a ono to jede a seká samo, jen kroutím volantem!), a tlusťoch lítal kolem mě po výběhu jak šus, házel zadkem a vůbec se tvářil velmi zdravě a pohyblivě!

O víkendu vozíme na dětském dni, tak si zase poníci zamakají. Na další víkend asi vymyslím nějaký “dáme si do těla” pořádný výlet, no a pak zase závody britských plemen, dá-li automobilový bůh (dodávka je zase v servisu…), tak zase se 4 kousky…

Nějaké fotos z víkendových srandiček.
Popisky: naše nejpokročilejší už může bez omezení na bývalém steeplerovi (s brzdou v hubě…) // oba SHP, vpředu ten “hubenější” // hubenější v akci, holka nám bohužel z poníků v podstatě vyrostla… úkol “přenes medvěda” // úkol “objeď balík v potoce” // hubenější v pohybu // tlusťoch v pohybu

Hele nestrašte mě, já se kasám, že bych v neděli na to vlítla a nastrkala ty plodiny konečně do země… asi jim teda postavím stan z geotextilie nebo z igelitu 😀

Canko, dokud nebudou mít slepičky pěkně dospělácké hřebínky, tak snášet nebudou 🙂 Kdyžtak dejte foto, posoudíme 🙂 Ale podle hřebínku se pozná nejlépe, aspoň aby se dal vzít mezi bříška dvou prstů…

Já nepsala, že ty JE máš špatně vychované. Ale že oni (kočky) mají špatně vychovanou tebe (Fikovnici)! 😀 Měnit jim stelivo, co to je za hovězí nápady, to by dobře vycepovaná domácí služka teda rozhodně dělat neměla. Budou ti muset přitáhnout otěže a zavést tvrdý režim 😛

Kdyby mi Kocour začal chodit někam na záchod, tak bych mu tam ten záchod postavila, ať si močí do toho…

Jop, to už by dávalo smysl 🙂

Jako… parazity vyřeší tepelné zpracování a nesnášenlivosti červeného nebo tučeného masa by si snad ten člověk stačil všimnout dříve… To mi to ten gůgl teda moc nevysvětlil. Takže otázka zůstává, vyloženě reakce na medvědinu x nedostatečné zpracování prodejcem.

Zpravidla proto, že s nimi mají nemilou zkušenost. Osel není tolik útěkářský jako kůň, umí vyhodnotit situaci a klidně zaútočit první. Osli jsou přirozeně vůči psovitým šelmám vysazení a často po nich jdou na první dobrou.

https://www.youtube.com/watch?v=HhvGhn3PUH8

My máme koní jen tak tak a  na hladomorně je místo tak tak pro staříka a dva klidné poníky. Jednoho bych nikdy nepořídila, protože prostě oslík a koník nejsou totéž, takže by museli být dva, navíc těžko říct, jestli by oslík ocenil síťovanou dietu, co poníci dostávají, poníci by ho vyhnali z přístřešku a oslík nemůže být v zimě venku na vlhku, a tak dále a tak dále. Jestli vlci snědí poníky, můžeme pořídit oslíky… Ale s dvojspřežím oslíků by nás jistě nepustili na soutěže britských národních plemen 😄