Buggyra

Anonymní:

Tykání je xenofobie? Tak to je totální libtardí úpadek v myšlení. 

Mně přijde jako úpadek v morálu, pokud někdo nepovažuje za slušnost cizímu člověku vykat… A pokud jsem neslušná jen k jiným rasám, tak jsem prostě rasista nebo xenofob, teda tak nad tím já uvažuji. Úcta k bližnímu svému je asi libtardí přežitek. (co to je libtard?)

No, má nějakých 130-135. Já jsem na něj na hraně (163). Ale ještě to dává. Dával by to líp, kdyby měl těch 30 kg mínus. To za ty dva měsíce, co ho máme v zápůjčce, nedáme dolů. B má přes 165 a včera jak jsem ho vedla k vetce, tak jsem na něj vzhlédla, no hrozná žirafa… Taky chci do budoucna něco menšího pod sedlo. Vzhledem k tomu, kolik budu brzy vážit, bych ale raději něco kolem 150 výšky.

Mno ještě má B týden dva nárok na pohov, takže trajdat až potom, no do té doby budu trápit toho tarpánka 🙂

Mno, reportáž je natočená holt pro laiky, člověk, co tomu rozumí, vidí, že pan Luka pěkně vypráví, něco si i ve videu ověříme (kočár je lehký, koně o něm ani nevědí…), ale zároveň víme, že za obrázky se může leccos schovávat. Kůň v samotě pendlující po padoku velikosti pětikoruny mě úplně nenadchává, ukázané podkování měnící úhel kopyta mě také nepřesvědčilo (já vím, vysoké gumové ozuby, ony se ošlapou…), kůň reagující na tramvaj taky nevypadá úplně salámově a rutinovaně. Kondice toho bílého náručního by mohla být lepší, když už šest hodin maká. Hodina na nakrmení ráno je dost děsivý údaj, tak nějak doufám, že je to skutečně jen tak řečeno pro laiky, a že koně mají přístup k objemovému krmení imrvére a né, že se ráno přijde do vymeteného boxu, a šupne se seno a za čtvrt hoďky kýbl jádra. To nemůžou ti zaměstnanci k těm koním přijít v pět, v šest? Aby se koně stihli v klidu nažrat a začít trávit? Chápu, že přijedou na námko a nikdo si nevezme jízdu hned v osm ráno, ale už jsou “v práci”, to to trávení toho nahltaného jádra asi vypadá… Těch šest hodin jsou bez přísunu objemového krmení? Doufám, že se jim bere aspoň pytlík se sennými granulemi nebo vojtěškou. Voda k dispozici je pěkná (proč dají záběr na to, jak s ní umejvá špínu a né na to, jak dává koním napít…), ale pauza v krmení šest hodin je mocinky moc.

Jinak já teda jsem za zachování koní na Staromáku i jinde (Mariánky apod.). Nicméně na tu welfare bych klidně přitlačila. Není řečeno, kolik dní v týdnu koně pracují, snad mají aspoň den volna, a ták… 🙂

Já tu mám asi 20 km celý “chov” tarpanů. Jsou volně ložení na louce s potokem obehnaní jedním drátem, s krávama, majitel je vidí jednou týdně, asi by si ani nevšiml, kdyby mu něco chybělo (jsou tu vlci…).

konik polski 🙂

no pro mě je poník všechno pod 145 🙂

Vám sem taky hodím foto poníka, co ho máme půjčeného do prázdnin 🙂

Tak mi kamarádka min. týden povídá, že k ní jede veterinářka, jestli taky nechci. A že mi už tři týdny dní kulhá kůň, a evidentně to teda není absces, tak jsem kývla, jsem přeci milionárka, tak si to můžu dovolit, aby si u mě veterináři podávali ruce 🙂

Koňa jsem vystrouhala, aby mě rovnou nenahlásila na KVS (to jsem si dala, po tom suchu, kopyta jak šutr, v těch jeho plackách náboj nedrží, to bych musela nohy zabalit do nějakých zábalů, na to kašlu). Ještě že mám relativně novou rašpli!

Včera teda diagnostika kulhání. Přivedla jsem koně a vetka kouká a ptá se, kde teda kulhá. No tak jsme zaklusali, tam se trochu něco ukázalo, pak ohybovky, to o moc horší nebylo, ale na kroužku na tvrdém už se kulhání pěkně ukázalo. Tak že pořídíme nějaké rentgeny, říkám, to je fajn, před dvěma lety jsme snímkovali druhou nohu, aspoň budu mít nafocené obě, bezva 🙂 No a vetka že vezmeme obě, ať se podíváme, v jakém je to stavu. Tak jsme nafotili od spěnky dolů předky, i na podotrochlozu. Té já se u toho platfusa hodně bojím, taky proto, že už léta si strouhám sama, a sem tam mi to jen nějaký kovář zkontroluje, a víte, jak to je, člověk si něco myslí, příroda činí dle svého… A vetka povídá, máte nohy čisté. Říkám, jak jako čisté, jako že není ta podo? To by bylo fajn, šutr padající ze srdce bylo slyšet. A vetka povídá, že ne, že komplet nohy čisté. Jakože nula artrotické změny na kloubech, čisté štěrbiny, sezamské kůstky, čistá kopytní kost, bez úbytku, bez zduření u korunky, čisté vše. Čumim a nechápu, 19letý steepler. U nás dělá velký kulový, ale v kopytech se mu hrabe holka, co si jako myslí, že tak nějak odkoukala od kováře, jak by se to mohlo dělat, a přečetla si pár článků.

Tak mám RADOST! 🥳

No a kulhání prý zřejmě z měkkých tkání, sono jsme nedělali, vzhledem k tomu, že za ty poslední tři týdny se kulhání vytrácí (kvůli tomu, že měla přijet vetka, jsem na něj musela posadit holku na lonž, abych vůbec viděla, jestli kulhá, a jestli teda tu vetku mám navštívit), tak léčba by beztak spočívala v “klidu a řízeném pohybu” (24/7, takže “řízený pohyb” se upe nekoná…), tak máme doklidnit, a postupně začít zátěž. Vzhledem k tomu, že kámoška právě taky začíná cajdat s kobylou po silnicích, tak (máme čisté klouby!!!) můžu s ní cajdat po silnicích a bude to fajn 🙂

ČJF už nám zapsala poslední olympijský výkon, poslední místo (ale nevyloučili nás!) na bidýlkách stupně Z (smrt ve voku, na spodkách hnědý pruh), tak máme koňa sportovce s čistýma rentgenama a já jsem taky sportovec teda s ne už tak čistýma rentgenama…

Tak eště nějak během léta dořešit ty zuby, páč plnokrevník sice vypadá pěkně, ale slintá a tak mu divně to zrní padá z huby (ale jemu padá z huby zrní furt, on to prostě za plnohodnotné jídlo nepovažuje, vlastně ho vůbec otravuje jíst… akorát teď mu padá “divně”, no… slyším trávu růst už, fakt), ráda bych to nějak měla podchycené. Tak zase z příští výplaty…

Žínka: Jo, to je taky poník, plemeno konik polski (pokus o zpětné vyšlechtění tarpana, původního evropského divokého koně).

Břicho by mi ani nevadilo, to spíš ten tučný hřbet a zadnice. Břicho může být klidně jen “velké”, ale nemusí to nutně znamenat, že je kůň tlustý. To jen tak info bokem 🙂

Ronja: modrý granulky se jmenujou Slimex (a určitě i různě jinak), je to bezpečné pro savce (známá má milion venkovních koček a háže to mezi ně), působí to jen na bezobratlé, a ono se jich k tomu zase tolik nedostane, třeba včely vůbec, žeano. Nevím, jak s vodními živočichy. Jukněte na ten výrobek a počtěte si. Nějakou vodu to vydrží, krátkodobou, jako zalévání, celkem bez úhony, ale v delším omokření (déšť) se to rozpouští, takže aplikovat za sucha. Jo a ten slimex je i nějak pro ty slimejše atraktivní, že si do něj jako kousnou raděj než do kytky, což je taky super.

ad “nestíhám, nestíhám”: hokej taky nesleduju, kdyby se tu o tom nepsalo, tak jsem dutá, stejně tak o Ficovi jsem se dozvěděla tady, nic zajímavého. Včera jsem byla u koní sama, jedno dítě nemělo přijít a já zapomněla, druhé nepřišlo a omluvilo se hodinu po srazu, takže jsem tam vartovala zbytečně. Ale vysbírala jsem nějaký hnůj, vytahala zbytek vody z podzemní nádrže a kompletně vyprázdnila pojízdnou nádrž, s kterou pojedu dnes odpo nebo zítra přes den pro vodu. Dvakrát, abych naplnila i tu podzemní nádrž 🙂 Bohužel ta pojízdná nádrž se mi utrhla zboku z úchytů na paletě, tak budeme muset nějak řešit, jak se ten plast naplní vodou, tak povolí, a vyboulí se po stranách, a vyhnutá klec od té nádrže mi drhne o kola. Kola jsou plná guma, takže nemohou prasknout, no i tak se to zbytečně dře a ničí. Mám takový plán, ty spodní tyče od té klece pod nádrží smotat dohromady kurtou a stáhnout ráčnou, mám jednu snad celkem v kondici k dispozici. Tak uvidím, jestli se to takto povede nějak udělat. To musím, než pojedu zase pro vodu, logicky.

Včera jsem ještě stihla narovnat natřené překážky, protože má pršet (haha, hlásili v půlce týdne, že má o víkendu spadnout přes milimetr, teď už tam suší nějaké desetinky, a hádám večer už bude víkend čistý), a zakrýt je starou plachtou z přívěsu. Bála jsem se, že jak to bude velká plocha (jsou ve vysokém stojanu), tak to vítr porazí, ale asi jsou hodně těžké, tak i přesto, že plachta vyplňuje plochu zboku asi tři metry na metr a půl, ustálo to. No a taky jsem stihla hodinu pojezdit na tom koníkovi na převýchovu, není na něm moc co převychovávat, ale mám za úkol jezdit, tak jezdím, byl moc šikovný (vono mi to taky neublíží, protáhnout špeky… jsem na tom asi stejně jako ten koník…).

Jo a taky jsem vlekla svého jezdeckého kulhavce v poledne na kontrolu veterinářkou, to napíšu do “O všem a o ničem” v Koních, ať to nepíšu dvakrát.

Mno, dnešek odpo bude ve znamení příprav na víkendový výjezd na závody, dlouho jsme nikde nebyly, žeano (naposled v neděli). Teď ráno jsem si vyzvedla opravený přívěs na koně, vyřešená koroze před technickou, bratru za šest tisíc, no ještě že jsem ta milionářka a můžu si v jednom týdnu dovolit opravit vozík, zavolat veterináře a ještě do výplaty stihnout technickou na dvou vozidlech (ehm, nejspíš si na to budu muset půjčit, cha chá, suchý rohlíky do půlky června jsou jasná volba. Ještě že mám ty slepice aspoň).

Chtěla bych dnes stihnout taky jezdit na tom koníkovi a pak taky stihnout zastrouhat kopyta poníkům, aby nás o víkendu nevyloučili z výstavy a nerozbili si kušnu při vozatajských závodech (o přerostlá kopyta si zakopávají). Mám toho nějak moc a potřebovala bych se naklonovat 🙂 Ještě že už dnes přijde ke koním taky máti a pofackuje si závodnice (nějaký trénink před závody, oživit poníkům dobré mravy, nachystat věci na výjezd, očistit kočár, a tak), protože to bych už fakt chytala paniku.

Radši to zkopčím, než ten příspěvek odbouchnu, takovýho krafání, to bych si jaktěživa nevzpomněla, co jsem všechno psala…

Sardullah:

Jo tak zohle fakt vymysleli suprově, pes má čip hurá, sle že ten čip není nikde registrovaný to už je šumafuk.

Mě to hlava nebere, my obyčejní lidé to vidíme stejně… jednotný registr, do kterého by byla povinnost čip zaregistrovat, jinak to postrádá smysl, ale ty odborníky, co to vymýšlí to nenapadne? 

A přitom tohle už dáááávno funguje u hospodářských zvířat (jm. u koní, kde se pohybuji). A když to tenkrát spustili (2008), tak to fungovalo hned, žádné roční nebo pětileté kocení, aby se to rozpohybovalo. Ten systém už EXISTUJE. Jen by se v něm udělala nová složka na psy. Tralala. Ale nene, my potřebujeme někde utopit milionek někomu do kapsičky, tak vymyslíme jinou bejkárnu, a účel splněn, kapsičky naplněny, laikům namazán med na hubu, dál nás to nezajímá. Já tak moc chci být někdo, kdo o tomhle rozhoduje, brát za to ty neuvěřitelný prachy, a nemít žádnou odpovědnost. Já bych to tady rozčísla 😀 Povinné ručení na košťata nahned.

A co paní doktorka udělala s tím poraněním na kohoutovi?

Já bych raději ty uživatele…

půjčený koníček - ten v popředí

Včera jsem byla darovat krev, tentokrát jsem se poté cítila celkem nemdlobně a pak jsem byla schopná i běhat po městě.

Někdy tuším ve čtvrtek před týdnem se mi povedlo naházet do nových zvýšených záhonů hnůj a zeminu, takže jsem měla připraveno na sadbu, o víkendu jsem přivlekla většinu rajčat a paprik a vysázela do zvýšených. V pondělí jsem měla volnější odpoledne, tak jsem se stavila lačně v zahradnictví a koupila tykve, myslela jsem, že už bude nějaký doprodej, a ono ne, mají ještě dosti. Takže mám dvě cukety žluté, dvě zelené, čtyři roubované melouny a čtyři polní okurky. Ta mnou předpěstovaná rajčata a papriky jsou zoufalé, navíc jsem včera při sázení těch tykví zjistila, že mi do zvýšeného naskákaly slepice a rozhrabaly (takže tu lišku mají za to!), takže jsem zachránila, co se dalo, a dosadila tam nějaké ty tykve. Zvýšené záhony jsou čistý jih, v černé nopovce, takže předpokládám, že tam bude pěkný pařák, tak jsem tam hvízdla dva ty melouny, ať se předvedou. Kolem všech tykví jsem vytvořila posvátný kroužek z modrých krystalů.

Někdy min. týden jsem vysadila ačokču, a protože mi to nějak nedošlo, mladé rostliny mi ti hnusní slizáci sežrali. Tak jsem kolem starší kytky rozházela opět posvátný kruh z modrých bobulí, a včera jsem koukala, že je kolem ačokči řádně pohnojeno chcíplýma slimejšema. Tak se na ně musí! Poslední zbylá ačokča se drží a rozrůstá, snad tedy apokalyptické předpovědi všech zkušených ačokčářů o záplavě plodů byť i z jedné kytky budou pravdivé, a já se něčeho dočkám. Protože papriky nebudu mít určitě....

Další fáze sadby bude vybudování protiprasečí ohrádky na hnojišti a vysazení posledního melounu a cukety a okurky přímo na hnůj. Okurce a melounu pak přistrčím nějakou oporu, pokud bude třeba. Výhoda hnoje je, že nebudu nejspíš muset zalévat, čvachtá to tam i teď, sežralo by mi to holinku. Ale jinak už by to fakt chtělo zapršet. Včera poté, co odešly děti od koní, jsem se jala čistit jednu podzemní nádrž, abych tam mohla o víkendu houknout novou vodu. Je tam na dně voda taková "krájitelná". Zelená a tak. Zjistila jsem, že 15cm otvorem na vrchu nádrže jde dovnitř strčit koště (takové to žluté, dělá se asi z prosa nebo z čeho). Takže jsem tam pošmrdlala koštětem a vytahala čerpadlem mališem, co šlo. A pak (a teď se zasmějete) nastoupil ručník na tyči. Ručník přivázaný k metrové tyči (aby se s ním dalo vytírat) se hodí otvorem do nádrže (spíš nasouká), počká se, až pěkně nasákne humusem ze dna nádrže, pak se čtyřtunový nasáklý ručník vytáhne a vyždíme do připravené nádoby. Vytahala jsem 20 litrů a měla jsem dost, pokračování zase dnes večer... Ale dneska to snad dorazím.

Výhoda je, že mě neobtěžuje zůstávat takhle do 8-8:30 večer na zavírání slepic, protože když jsem včera ve čtvrt na 10 přišla ke kurníku, slepice už dávno chrápaly a kdyby si uměly odháčkovat dvířka, mají i zabouchnuto. To mě čeká v sobotu příprava voliéry pro nové slepice, a tentokrát budou soudružky ve voliéře všechny, staré i mladé pokupě, mají smůlu, pouštět se budou zase za pár týdnů, až si zvyknou. Kolem voliéry mám sto chutí natáhnout ještě ovčí síť pod proudem, aby lišku přešla chuť. Takže plán je v neděli pořídit těch dalších 10 (?) kousků. Asi jich vezmu 10 a tři odložím ke kamarádce, ať mám do počtu. Nevím, jak by se holky v počtu nad 10 srovnaly v kurníku. Nakonec, zeptám se kamarádky, jestli nebude chtít víc kousků. Jestli mi liška sfiňa slepice vyloví do zimy, tak budu stejně pro vejce chodit ke kamarádce. Tralala.

Mimochodem ta pomalu pečená slepice, co jsem ji našla chcíplou po liščí návštěvě, je chutná! Takže příště žádné plýtvání, žádné házení načatých kousků přes plot, pěkně zpracovat. Ještě jsem z té nebožky vydolovala poslední úplně hotové vejce. Taková jsem kruťaska. Kdybych byla shránčlivá a vzala si i tu načatou slepici (byla jen hlava pryč), tak by liška přišla jen ke dvěma kouskům. Takhle dostala tři.

Mimochodem, právě baštím výpek z té slepice, s bramborami a trochou másla, je to vlastně vývar, protože jsem ji podlila, a tuk na ní žádný nebyl (vše cpala do vajec, hodná slípka), a je to eňoňuňo 🙂

…chtěla bych dotyčné frajery jen upozornit, že dle mého interního průzkumu si většina lidí pomyslí “to je debil”…

To je přesný!
Včera na Šalďáku v Lbc na nějakém chopperu měl potřebu vyrazit panáček od semaforu pod plným plynem, aby si všichni užili, mezi těma vysokýma barákama v centru města fakt pošušňání, já, na druhé straně ulice, myslela, že mi prasknou bubínky, lidem na zastávce začaly padat věci z rukou a vetšejší důchodci vypadali, že padnou naznak sami. Tak tam jsem si pomyslela a i nahlas pronesla velmi nepěkné osobní hodnocení dotyčného (snad to nebyla dotyčná…).

Nejspíš ta liška. Chňapla ho za peří na hřbetě a na křídle a kohout se jí vyškubnul, nechal jí jen peří. Ale pokud máte výběh ze všech stran obehnaný tím pletivem, co máte na foto, a není to pletivo poškozené, tak nevím, co by mohlo kohouta poranit. Pokud není výběh porušený nebo seshora otevřený, liška se tam těžko dostala.

Varaxi:

Mno, abych přispěla chovatelským tématem: Byla jsem o víkendu u rodičů a tam jsem konečně přišla na to, co mám dělat s přebytečným mateřským mlékem. Dávat je slepicím. 🙂 Máme nyní asi nejdráž a nejkvalitněji krmené slepice široko daleko.

Nějak se to teda moc neprojevuje. Nesou hezky, ale to nesly i předtím. 

Já dávám slepicím zkažené mléko, když mám nějaké staré trvanlivé z krabice. Tak se mi stalo, že jsem jim tím právě zalila granule, no a druhý den ráno granule způlky sežrané! Asi kočička 😀 (to starý krabicový mlíko je ale fakt pěkně hnusný) A to jsou ty psí marketovky tak nechutné, že normálně ani ježek to nežere (bodejď by, jsou dobré tak pro slepice, fakt) - v kombinaci s ještě hnusnějším mlíkem (to krabicové nezkysne, ale tak nějak jako zatuchne, blé) nechápu, že to někdo žere... Tak jsem musela pak vzít menší misku na zalité granule a přiklopit ji, aby mi pro slepice taky něco zbylo! 😀

Na druhou stranu, umím si představit, že když budete o chlebu a vodě a někdo vám šoupne ionťák a šumáky s vitamínama, tak pookřejete 🙂

Bobčo, hlavně nekomplikované a brzké uzdravení a bezbolestný další provoz 🙂

Však 17 měsíců je půlka produktivního života takové slépky. A když je sluníčko, travička, klíčená pšenka, tak pojedou jak draci 🙂 Mají přijít do masomlejnku rovnou a nebo po měsíci užívání venkovního slepičího života.

O Buggyru netřeba se bát, ona to tady s těmi písmenky zase tak neprožívá ;-)

Hele, nebojte, něco pro ně udělám - budou mít tu mezivoliéru. Mám teď takové dvě menší sítě na stromy, tak jednu věnuji slepicím, a než přijdou ke koním holky ráno a pak poté, co večer budem odcházet, budou slepice zavřené v té aklimatizační ohrádce. No a úplně navolno půjdou jen přes den. To jde udělat hned a zadáčo 🙂