Fyzio bude 21.-22.3., to bude dornovkářka rovnačka. Ortoped doktor mě viděl před měsícem nebo 3 týdny, nic se mnou nedělal, ale co bylo už není, už mám namožené zase jiné části těla 😀
Včera skoková gymnastika a zase jsem ucítila ten gluteus medius, co jsem měla v lednu a únoru namožený, no občas se ozve. A po cvičení, když je tělo unavené a stabilizační svaly jsou unavené, tak při vystupování z auta a nechání pravé nohy za sebou uvnitř mi občas zakřečuje pravé nadprdelí, že si málem sednu - ale jak srovnám nohy, už se to neozve, takže je to fakt jen tou únavou, a jen minimálně… Budu postupně pozorovat, jak se ten sval trénuje a přestává se ozývat (protože to se skutečně děje).
Drezurní trenérka pravila, že jsem vykřivená jak paragraf a z toho, co povídala, jsem došla k názoru, že se s koněm a jeho křivostí násobíme, ještě to proberu s fyzio, asi to tak bude, to je radost. Ale pochválila nám dovnitř plec a prý jsme měli nějaké světlé okamžiky i u ustupování na holeň a dovnitř zádi, takže asi se s tím bude dát nějak pracovat 🙂 Koně bude rovnat stejná dornovkářka, tak to s ní nějak zkusím probrat, zda by nás neporovnala oba vzhledem k tomu vzájemnému křivosouladu 😂
K druhé fyzio doporučené lékařem se musím objednat, u té jsem loni byla dvakrát a mám cvíko na míru, které přes vánoce vzalo za své, něco jsem teď začala cvičit na józe, ale do těch dalších cviků se musím dokopat. Tahle fyzio-chiro od doktora mi nepřijde tak šikovná nebo pečlivá nebo jak to říct, jako ta moje dornovkářka. Posledně jsem té fyzio-chiro říkala, že mě bolí při spaní žebro a ona mi něco křupla v zádech a pravila pokračovat ve cvičení (to jsem ještě byla v plné jógové zátěži, takže jsem fakt cvičila) a žádná pozitivní změna nenastala.
Začala jsem ale spát na nové matraci, na které mě ta záda před rokem bolela, a teď se zdá, že mi ta matrace sedí líp než ta stará (stará je proleželá, což mi vyhovuje, kopíruje moji zadnici, takže páteř mám rovně), záda se tolik neozývají, kupodivu asi díky kompenzacím, když jsem měla rozbité to nadprdelí, tak záda ztichla, a od té doby, i když nadprdelí je takřka vyřešené, tak se už v plné intenzitě neozvala, bylo i pár nocí, kdy jsem se ráno vzbudila a vyskočila z postele jak Pája a Jája… Tak uvidíme, třeba se rýsuje něco pozitivního 🙂
Co se namožení týče, to nebývám, z běžné práce nebo běžného ježdění, to jsou vždycky nějaké “úrazy”, tj. někde zaberu a s něčím si hnu mimo rámec běžného použití. V poslední době je toho nějak moc, no asi to stáří už fakt klepe na dveře, ale jestli budu v důchodu čilá jako máti (vše ji bolí, ale hýbe se a i běžný balík sena po rovině dokoulí), tak hopsa hej, to bude paráda.
No takže dvakrát týdně chodím jógovat a jednou týdně jsem si našla posilovací cvičení, kde se jede na rychlost a intenzitu a ženské tam sebou mrskají jak kapři na váze, používá se nářadí, hodně se pracuje s rovnováhou a váhou těla, po první návštěvě jsem myslela, že zdechnu rovnou tam na parkovišti, u druhé návštěvy jsem si dala pozor, abych se nesnažila stíhat, a dobré, tak tento týden potřetí a snad to bude také dobré. Dohánět ty mašiny budu postupně, jako jsem blázen, ale ještě ne úplně bez mozku 😀 A kromě sem tam křeče toho nadprdelí a teda bolavých namožených svalů nemám z tohodle cvičení žádné potíže, ani při tom cvičení, takže budu pokračovat, dokud mě to neskolí.
K tomu teda kůň má předepsanou kavaletovou práci (to vidím spíš bez jezdce, ale kdyby mě někdo vzal na kavalety na lonž, taky bych se nezlobila, a nebo až dostavíme kruhovku, tak do ní udělám i vnitřní kruh, abych vytvořila kolovačku, a pak se budu lonžovat sama, a pěkně s rukama v bok nebo rozpaženýma ve stehenním sedu, to bude panečku posilka, - až budu umírat, tj. po dvou kolečkách, můžu vždycky slézt a nechat toho koně makat samotného, že)