Mám též kávovník. Poslední roky hojně kvete a plodí a já jsem pořád přemýšlela, co s tím. Tak jsem se letos odhodlala: zralé plody sbírám, ožužlám z nich dužinu (sním, přeci to nevyhodím, já každou grešli dvakrát obrátím..) a zrna suším 🙂 Až budu mít nasušeno dosti, udělám si vlastní kafčo! Neudělám, protože ta zrna přepražím určitě a bude to hnusné, ale tak rozdělím tu hromádku na dvě půlky, a třeba aspoň maličké kapučínko bych z jedné té půlky mohla zkusit 😂
Jé, taky má povislý pysk jak ten můj! 😀 Plnokrevníkovi je letos úředně 21, ale neodvažuju se z něj sundat deku. Zpod deky čouhá krk, ten vypadá dobře, zbytek možná uvidím dneska… heh 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 16.02.2026, 13:08:01
No jo, na vaši funkci nemají, ale já mám tik v oku 😀 Zase mi oko netiká, pokud někdo řekne, že okupace je jako okupace. Pro mě to v praktickém životě taky na funkci nemá vliv.
Co je Pečkárna, Kobylisy a Kounice? Vůbec netuším.
Moje nová kolegyňka mi každý den řekne nějakou větu, kde použije slovo “datumy” a “já bysem”. Kolegyňka je o generaci starší, nemám asi dost prořízlou repetilku, abych ji opravovala, ale drtí mě to neskutečně. Ale ona je jinak poctivá, hodná, pracovitá a nanejvýš uctivá, tak vždycky prostě polknu a napočítám do deseti…
Odpověď na příspěvek uživatele BaLu z 16.02.2026, 12:30:34
Ještě jednou a znovu pro vás:
No tak nepotřebuji znát PŘESNÉ DATUM, …
Tím jsem chtěla říci, že opravdu ty letopočty nepotřebuji ovládat, abych věděla, že starověk byl po pravěku. Taky vím, že královna Sněhurce nejdřív přinesla otrávený hřeben a pak teprve otrávené jablko (ale už nevím, jestli dřív hřeben nebo to druhé, musela jsem si najít, že to bylo nějaké šněrování do šatů). Zapamatovat si příběh je o něco jednodušší než memorovat data.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 16.02.2026, 12:00:24
No ten, kdo to bude v životě potřebovat, by si to dopřesnil přece v dalších stupních vzdělání. Můj spolužák dělá Persistiku a o Perské říši jsme se na základce učili v rozsahu několika vyučovacích hodin. Vše ostatní se musel naučit později. Mikrobiologie končila u popisu organel trepky, vše ostatní jsem se musela naučit později. A i když se učilo na základní škole o virech a DNA a RNA v nějaké základní podobě, stejně vám dnes budou lidi na ulici tvrdit, že RNA vakcíny mění DNA lidí. Myslím, že to je větší průšvih než to, že nevím, kdo vládl při Bílé hoře.
Snad byste si nemysleli, že bych chtěla, aby se děti ve škole nenaučily číst, psát a počítat?
A já vůbec nějak neaspiruji na to, navrhovat, co by se mělo učit ve škole. Od toho máme jiné odborníky, kteří třeba netuší, jak probíhá metoda PCR. Jen jsem předložila zamyšlení, a jak jsem tak toho kluka poslouchala, říkala jsem si, že něco z toho, co říká, dává smysl. Já to zjevně neumím podat tak, aby se nad tím někdo zamyslel, umím to podat jen tak, že lidi naštvu, zdá se mi 🙂 No ale koukejte, kolik stránek to zabralo, tahle debata, to je super, jak jste se rozjeli.
A z toho, že neznám letopočty a naše předrevoluční prezidenty si prosím nedělejte vrásky 🙂 To naštěstí není příliš společensky nebezpečné. Ještě nejsem ve fázi, kdy bych popírala holocaust a mávala kamarádům z okna pravostranného auta.
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 16.02.2026, 11:36:16
Já nepotřebuji Donio. Pošlu vám to klidně na osobní účet. Na účet kliniky. Bude to nějaký drobný. Ale nějakou desinfekci by to třeba zaplatilo. Pár kilo mrkve 🙂 Klidně do sz.
Snad nepotřebuji znát letopočet historických událostí na to, abych je dovedla zařadit do správné doby. Ale já jsem to ve svém životě kromě AZ-kvízu opravdu k ničemu nikdy nepotřebovala. Fakt ne. Rozhodně ne pro nic, co by mi vydělalo peníze. A že se historie cyklicky opakuje, to víme, a je úplně jedno, jestli se ti lidé učili letopočty nebo ne. Zdá se mi, že ve všech režimech vedou osud národa hlavně ti, co jsou nejsnáze ovlivnitelní (tedy s nejmenším rozhledem), a inteligence je při nějakých změnách spíš zásadně bita.
Odpověď na příspěvek uživatele Janae z 14.02.2026, 11:34:06
To by bylo dobré, kdyby u nás na děják navazovala občanka a třeba dějiny umění nebo hudby a podobně. To se tedy skutečně ovšem nedělo, a to dokonce na děják a češtinu jsme měli stejného kantora. A ani tak to neprobíral paralelně. Kolikrát mě napadlo, jak by to bylo dobré, to propojit. Těší mě, že to zřejmě někde funguje.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 14.02.2026, 11:34:05
Já třeba tyhle letopočty neznám - resp. třeba i vzácně vím, že se tam něco stalo, třeba Bílá hora, ale jaké to má historické souvislosti, to jde úplně mimo mě. Jak říkám - po písemce vymeteno. Na čísla jsem sice hloupá, ale řekla bych, že letopočty zrovna s čísly nemají mnoho společného, je to stejný údaj jako jméno nebo název básně. Prostě mě ta historie nezajímala, tak jsem si to nezapamatovala. Taky jsem to v životě k ničemu nepotřebovala, naštěstí. A snad nikdy nebudu.
No zato umím velice dobře češtinu a zvládnu si poradit i s přechodníky. Kdo by ještě dneska uměl udělat větný rozbor… A taky k čemu mi to je.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 16.02.2026, 08:10:32
No právě. Jenže ono to dítě jedno z toho v současnosti zná, a tvrdíme, že školní osnovy toho víc neunesou (a děti prý taky ne). Takže se bude muset asi začít něco vyměňovat za něco, zdá se.
Odpověď na příspěvek uživatele BaLu z 14.02.2026, 09:20:13
Až se zhroutí internet, tak budou všechny letopočty každému lhostejné. Důležitá začne být trojčlenka a jestli umí nasadit lopatu na klacek, možná tak ještě cizí jazyky.
Proč by se všeobecný rozhled nedal učit úplně jinak než drcením letopočtů a civilních jmen spisovatelů? Existují systémy výuky, kde se klade důraz především na vyhodnocení smyslu díla, kde se rozvíjejí schopnosti samostatné práce i práce v kolektivu, kde se žákům nepředkládají seznamy k zapamatování, ale pracuje se projektovým způsobem. Teď jsem v jednom videu (od Lukefryho?) viděla odkaz na nějakého zahraničního lektora historie, u obrázku divoké řeky proplétající se mezi kameny - onen lektor říká, že data a osobnosti jsou jako ty kameny, ale historie je jako ta řeka. Biflením dat a osob žák může snadno opomíjet souvislosti. Například já jsem dějepis nesnášela, kantor tomu spíš škodil, a nutil nás učit se básničkově letopočty a události nebo osobnosti a jejich nejdůležitější počiny a vyjmenovávat manželky monarchů a podobně, ale o historii jako takové jsem se něco dozvěděla až z útlé knížečky Kůň ve službách člověka, kde je historie popsána kolem něčeho, co mě zajímá, kde je popsán ten proud a jeho zákruty a nikoli souhrn údajů a jmen. Měli jsme skvělou učebnici dějepisu, čtivě psanou, s hojnými ilustracemi, a místo abychom toho využili, tak jsme si do sešitu psali datum - událost, datum - událost. Naučila jsem se na test a druhý den jsem měla hlavu vymetenou. Jak to těm dětem vysvětlíte, že je to důležité, a že mají vnímat i ten kontext?
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 14.02.2026, 08:46:29
Mně by přišlo užitečnější, kdyby se to dítě místo letopočtů učilo, že zdravotní pojištění se musí platit, a že když je v evidenci úřadu práce, nesmí se nechat zaměstnat na dohodu o provedení práce… Když někdy někde nebude vědět letopočet, tak ho najde na netu, když napíše špatně i/y, tak na něj bude koukat příjemce písemnosti krz prsty, ale když nezaplatí po škole o prázdninách zdrávko, o dekádu později může být značně překvapeno.
Moje “amárka” Vás slyšela, Ančovičko! Normálně nás tady ta kytka musí špehovat nějak… Jinak nevím… Jak slyšela, že Vám napučí dva květní stvoly, tak… no vidíte sama… se picnu.