Sardullah

No co se Máti a těch jeho drápů týče (Synchronická lupoidní onychodystrofie (SLO), tak pro nás je teď počasí ideál…ze sousedů nikdo nesolí, ani nejsou posypané chodníky štěrkem…sníh je vyšlapaný, udusaný…podklady jsou zmrzlé, není bahno….takže za mě momentálně docela cajk…lepší už je to snad jenom v suchém letním počasí, ale to je zase povětšinou velký vedro…to si člověk nevybere.

Výhledově to na nějaký velký procházkování u nás nevypadá…jestli se oteplí a začne tát a začne se z toho sněhu dělat břečka, tak nám zase zbude jenom městskej park.

Paradoxně, i když nesnáším zimu a mráz a pěkně mě to sejří, tak pro moje psy je to teď značka ideál…

Já mám trochu strach, že hlásej i deštík…jestli teda bude pršet a naprší na tu namrzlou silnici, třeba přes noc, tak se teda dost bojím, aby z toho nebyla ledovka..

…na Nový rok o slepičí krok…na Tři krále o skok dále…ale táhne se to…

Já bych to shrnula asi tak… konečně nastaly podmínky vyhovující Gině… sníh a mráz.

Jako s tím chozením to je nastejno… ale na zahradě tráví opravdu dlouhou dobu… to jí vlastně beru dom, když vyblafává a samozřejmě, když chce sama dom.

Jinak je mi jasný, co by jí vyhovovalo… dojít cca 2 kiláky na její pozorovací vršíček a tam bychom mohly pozorovat… no tak to jsem teda ochotná dělat když je teplo a sucho, ale ne teď.

Jinak už mě ta zima nebaví, už se mi vybíjej baterky… ráno vstanu je tma, večer přijedu z práce, je tma… teď teda slespoň ňvykoukne sluníčko, ale před tím jsme dlouho žili v zataženém nebo inverzním počasí… takže klasika, blíží se půlka ledna, zima defakto začala a já už chci jaro…

Gině se dělaly sněhový kouličky včera… teda naštěstí jen na chlupech kolem packy a jen pár, v chůzi jí to nevadilo… dneska už poho, žádný kouličky.

Ad k tý elektrice a ostnáčům…vůbec jsem netušila, že to někdo schovává, třeba pod šátkem nebo nákrčníkem.

Já mám známou, ta má boxerku …ta teda používala elektriku i ostnáč (teda snažila se mě uklidnit tím, že nebyl nabroušenej)…kvůlivá tahání…no znáte mě, při představě těhle metod se měkkosrdcatá Sardullah psychicky hroutí, takže jsem se teda snažila doporučovat jiné metódy, ale…já nejsem ta relevantní osoba, boxerku připravovali na zkoušky, takže normálně chodila na cvičák…nicméně …nevím, jak to mají boxeři obecně, ale čuba asi snížený práh bolestivosti, když dostala ránu elektrikou, tak jenom mrkla a ostnáčem si nakonec udělala díru do krku.

Jako já věřím tomu, že ta moje známá tu fenu miluje, ale prostě se o jejích metódách ani nechci bavit…čuba dostala i párkrát seřezáno…a když řeknu, že tohle bych psu nikdy neudělala, že všechno jde po dobrém, tak dostanu odpověď, že u boxerů nejde…

Jako jasně, já jsem takovej “kynológickej” extrém, navíc už dlouho mám psy, na které opravdu musím používat mozek a snažit se s nimi dohodnout, protože jinak se mi minimálně zašprcnou a v horším případě si tím naruším vztah se psem…tu vzájemnou důvěru, kterou si s ním buduju.

Jako snad jsem ochotná připustit, že když to někdo opravdu umí, tak se dá elektrika použít, aby byl konkrétní pes vypustitelný na volno…že se dá použít jako “neviditelný plot”…no a samozřejmě nemusí jít jen o rány, vibrace obojku se dají využít u hluchých psů….ale ostnáč, ostny ke krku psa? Na to snad není omluvy…

https://www.facebook.com/share/r/1BfW3KwzyQ/

No tak moc gratuluju🌷

A teda musím říct, že já jsem tady na to posera.. nikam, kam nemusím, bych v tomhle počasí nejezdila… upřímně, kdyby to šlo, tak bych si teď vzala radši dovolenou, abych nemusela jezdit do práce.

Ještě když jsem měla kiu sorento, tak to šlo… to auto bylo fakt tank, zapla jsem 4x4,  přepla jsem z automatu na “manuál” a tradá a cítila se docela bezpečně, ale co mám tu hondu crv, tak si tak jistá v kramflecích nejsem… přitom mi zrovna dneska předvedla, že i když to klouže, tak se chová více než slušně.

Myslím, že ta moje nejistota plyne z toho, že ta honda je prostě malý auto oproti tomu, co jsem měla…

V pátek u nás fest sněžilo…tak jsem večer šla, vzala lopatu a to, co mi nahrnul pluh k autu, jsem šla odházet, abych si vyčistila parkovací místo…jako bylo tam toho nahrnuto dost a teda sníh shrabaný pluhem už fakt nebyl lehkej prašánek, takže jsem si mákla, protože jsem to samo domo musela nosit za auto k lampě…no a dneska večír přijedu z práce a samozřejmě nějakej “pičus” (omlouvám se za to slovo, ale jsem fakt načuřelá) mi na tom mém místě parkuje…jako jasně, nemůžu říct ani popel, parkuju prostě před barákem u chodníku, ale teda když jsem přijížděla a viděla to, tak jsem popel teda řekla…jako nejhorší na tom je, že to není nikdo ze sousedů, ale zřejmě u někoho nějaká návštěva.

Takže jsem hupsla s autem nad posledním barákem do sněhu, co ke krajnici nahrnul pluh a trochu spoléhám na to, že mám terénní auto a že si mi ráno z té hromady sněhu povede vyhupsnout.

A to jsem si teda myslela…fajn, až odjede, tak to půjdu přeparkovat, ale on neodjel.

Manžel mi říká.."a proč si to nepostavila na “moje místo”…on parkuje jinde…no on je vtipnej..jeho místo odházený není a mezi tím “vetřelce” a sousedky autem je jako teoreticky místo, ale s hodně malou rezervou a to nebudu v tý klouzavý hromadě sněhu riskovat, že do ní vrazím…

Jako v létě sice špačkuju, když mi někdo parkuje na místě, ale tak nezbláznim se, postavim to jinam, ale takhle s tím sněhem, to bych fakt vraždila…

No tak jsem si ulevila, jdu do lednice pro šunku, abych měla v ruce nějakej argument až zavolám Ginu ze zahrady dom a jdu spát…nadávat budu zase až zítra, až nebudu moct vyjet z toho sněhu😎

Jako už si fakt připadám zoufale jako nadějný kysučan….

Hele nevím, možná i ta doba, v které té děti žijou, je zátěžovka na dětskou psychiku…těžko to posoudím já, která už jsem teď dospělá…všechno je stres a přetěžování…známky ve škole, domácí úkoly…

No dle mého i ve výchově jsou “nové trendy”…jakože dítě si přijde samo na to, co dělá blbě a když ho budu omezovat nějakými pravidly a nařízeními, tak z něj nevyroste osobnost. Vidíme to pořád…alespoň teda já žijící ve městě…ne velkém, ale městě…stačí, že třeba v práci slušně požádám rodiče, aby si děti hlídali, aby nám v botách neskákaly po kobercích, aby nelezly mezi pojízdné stojany, že hrozí úraz…rodič místo toho, aby se omluvil a děcko nějak umravnil, tak nafoukne hubu a řekne “ale on má boty čisté” a já je znovu požádám, aby to řešili, že to je vystavené zboží a ne dětský koutek, tak potom naštvaně, neřku-li arogantně, řeknou svému potomkovi “prosim tě slez, paní prodavačce to vadí”

To, co se děje třeba v kavárnách a restauracích…tak o tom ani nemluvím…to, že děcka lítaj po restauraci, kde kolikrát vrazí i do číšníka, který nese třeba horký nápoj…ale asi běda, kdyby to neustál a dítě bylo opařeno…to že sedím, povídám s kamarádkou a cizí dítě mi prolejzá pod stolem…

Potom se nedivme, že už některé podniky zakazují vstup dětem…to potom…tedy hlavně matky argumentují tím, že ony mají přeci taky právo si zajít do kavárny a že by je společnost nejraději zavřela doma a nebo posadila pouze na dětské hřiště…ale to, že já snad mám taky právo si v klidu vypít kafe bez toho, abych měla za zády řev, neustále okolo mne někdo pobíhal, občas do mě i strčil…ony si prostě sednou, děcka vypustěj a hotovson.

Ono to není o tom, že by ty děcka potřebovaly nařezat na zadel…oni by to spíš potřebovali jejich rodiče…jenže dnes je kult dítěte a když se náhodou někdo ozve, tak je hned nepřítel rodičů a jejich dětí.

Teda na druhou stranu musím říct, že takoví rozhodně nejsou všichni, jsou i normálně vychované děti, které pozdraví, nedělají brajgl, drží se pokynů rodičů…

Otázkou potom je, jak je to, až ty děti s tou moderní výchovou dospějí, třeba to je nakonec správná cesta, třeba pak mají lepší předpoklady pro život, než ty “vychované” a naopak ty “vychované” děti budou mít díky tomu takový nějaký handicap. Třeba opravdu stačí zatnout zuby a ty “moderně” vychovávané děti přežít a nakonec z nich budou třeba slušní dospělí s dobrým základem pro život….to opravdu nejsem schopná posoudit.

Upřímně…nikoho dospělého, který by prošel jako dítě tou …říkejme tomu “moderní výchovou” osobně neznám.

Mě na těhle úrazech a je jedno, jestli je to pyrotechnika…skákání do vody tam kde to neznám…zbytečná rychlá jízda a následné nezvládnutí vozidla…atd atd, že jsou prostě naprosto zbytečný, že kdyby ti lidi používali mozek, tak z nich nemuseli být invalidi nebo někdy i mrtvoly…..jakoby nestačilo, kolik věcí se mi může stát ne vlastním přičiněním……

Jako líto mi těch lidí je, protože povětšinou jsou to mladí lidé a původně zdraví lidé…na druhou stranu mě vždycky napadne, že si za to může dotyčný sám a ještě tím kolikrát dost zamíchá se životem svých blízkých….a to vůbec nemluvím o tom, když svojí debilitou zraní nebo zabije někoho, kdo byl prostě v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Přijde mi, že tihle lidé si absolutně neváží toho, že jsou zdraví a nebo jsou to takoví namachrovaní egoisté, že si připadaj nezničitelný a dle hesla “mě se to stát nemůže” si ten život podělají….

Na druhou starnu mě teda fascinuje naopak lehkomyslnost některých současných rodičů malinkých dětí třeba kolem 2-3 let…kolik dětí už se utopilo v zahradním jezírku….nebo to vidím na parkovišti u supermarketu…rodičové nakládají nákup do auta, dítě nemá v tu chvíli nikdo z nich v merku a malý dítě se tam klíďo přišmrdolí za couvající auto…řidič nemá šanci to děcko vidět…teda možná pokud má zadní kamery tak jo, ale v běžném autě…

Vidím to i u nás na krámě…přijdou rodičové, sebou caparta tak do 4 let věku, kterej nepostojí, lítá po celém krámě, oni si ho vůbec nevšímají a dítě jim vyběhne z krámu na parkoviště…když vím, jak to některý blbečci, přes to parkoviště pořádně ohulí, tak je opravdu jen věcí náhody, že ještě žádné děcko nebylo sraženo.

To zase musím říct, že my jako děcka jsme si nějaký lítání po obchodu nedovolily…nebo vztekat se, že stojíme ve frontě a mě už to nebaví…prostě jsem musela stát vedle mámy a nebýt hlučná.

Jako nepovažuju se za nějakou super matku, měla jsem poměrně volnou a rozmazlovací výchovu…šlo hlavně o to, aby děti dokázaly být samostatné, když to bylo potřeba a vycepované v tom základu…že se mají rozhlížet, když jdou přes silnici a pod., že nemají chmatat na cizí psy, že se nemají dávat do řeči s cizími lidmi, nedej bože s nima někam chodit a když by došlo na lámání chleba, tak nevolat “pomoc”, ale “hoří”, protože je to účinnější, to se přiběhne kouknout každý. Neskákat mi do řeči, když se s někým bavím, zdravit…a když jsme třeba v restauraci, tak prostě budou sedět na prdeli a nebudou řvát…a teda musím se poplácat po rameni, že jsem s nimi neměla nikdy žádnej velkej problém a to ani v pubertě, naopak a že jsem vychovala opravdu slušný lidi.

Dneska furt slýchám, že jsou děti nevychovaný, protože rodiče nepoužívají fyzické tresty…jakože by jim měli pořádně nasekat na zadel…a já furt říkám, že to jde i bez toho, že pokud použiju fyzický trest na dítě nebo psa, tak to by bylo moje selhání…

A Fram nosí domů v kožichu sníh a ten se tady pak rozpouští.🤣

Já, když mi přijdou psi dom a mají tasněžené kožichy, tak vezmu osušku z alespoň z toho nejhoršího je vydrbu, osuším, válí se to na gaučích, tak abych to neměla durch promočený…. Máťa to miluje, takže když jde Gina domů později než kluci a na povel čeká na utírací proceduru, tak Maťula už stojí ve frontě, že chce utřít taky…

Ano … hemží a ještě mě napadá slovo “intenzivní

Na druhou stranu z mého pohledu.. teda alespoň Árčí… ideál k dětem… s jeho neutuchající energií a ochotou k akci a hravostí, určitě by dokázal s dětma blbnout dlouho, dlouho…

Co já bych jako děcko za takovýho psa dala… značka ideál…

No Máťa si rád pohraje, ale myslím, že by mu víc vyhovovalo, kdyby to bylo na pár hodin denně a pak by si toho psího kámoše odvezli dom.

Gina není ten typ, co by někoho srovnával…spíš si je drží od těla.

Jo kdyby tohle bylo ještě za Sáry, tak ta by pány srovnala oba na jednu hromadu.

No hlavolamy mě taky napadly, ale kupodivu, i když je lapiňák blázen na veškerý jídlo, tak todle ho vůbec nebere…jako myslela jsem třeba i na čuchací kobereček, ale dcera říkala, že ho doma měli, ale Árčí to pojal po svém…proč by vyčmuchával nějaký pamlsky, když může kobereček vzít, pořádně s ním zaklepat a pak pamlsky posbírat…

Aportíky děláme, ale to musím teda odděleně od Máti…

Jako na druhou stranu musím říct, že Árčí si klidně vezme hračku a hraje si sám..je zlatej..

Ono to není žádná velká hrůza…ono to možná tak vypadá, když to popisuju, ale on je fakty hodnej…jen se prostě pořád …jak to navzat…hemží…a to moji dospělí velcí psi doma nikdy nedělali…i když mi třeba Máťa taky dost asistuje, tak se prostě nehemží…😎

Zrzavci:

To jsou ale medvědi. jak jde vlastně soužití s lapiňákem - sedlo si to?

musim

no ale…kdyby neprohrnuli……..tak nemusíte 😀

Soužití s lapinou…no …jako už je to lepší než na začátku, už se trochu přizpůsobil našemu režim…ale…prostě ta jeho energie, elán, aktivita…to bude mimo mísu furt…

Ale třeba…Gina je zvyklá po ranním venčení přijít domů, zalehnout na gauč a ještě si pochrupat…no tak si lehne na gauč..uloží se, zavře oči…jenže lapiňák, kterému občas přezdívám “zlo-prcek” (i když neoprávněně, protože on je ve své podstatě fakt hodnej pes" si vytáhne pískací hračku a začne si hrát…tím zaktivizuje Máťu, začnou se přetahovat, honit..no prostě žádnej klídek a teda madam už na ně včera pěkně držkovala…a když kolem ní proletěj na zahradě…no prostě je na ní vidět, že jí není po chuti, že nemá “svůj” klid.

 A já mám teda špatný svědomí, protože vím, že bych se měla tomu prďolovi víc cíleně věnovat…jakože “něco” s ním dělat, ale mě už se tak ukrutně nechce…

Tý brďo, když to tak čtu…já už bych dřepěla dávno u zubařky, zuby nejsou žádná prdel, to jsou pěkný potvory…

Nevim, kterej ročník je poslední, ale třeba moje děti už to nezažily…ne že bych jim byla furt za zadelí, ale už to byla “jiná” doba a taky bych jim spoustu těch bejkáren, co jsem dělala já, nedovolila, protože to už si člověk uvědomoval, jak to bylo nebezpečný…pořád si myslím, že to bylo dáno tím, že za nás sposta “vymožeností” třeba jen ty počítače a tak nebyly… 

Jako upřímně jsem opravdu vděčná osudu, že jsem vyrostla v té době, kdy nebyly žádné sociální sítě, mobily, internet, protože mi přijde, že díky tomu jsem si to dětství fakt užila.

Anonymní:

Dobrej borec 

Já už si teď u sposty fotografií, kde to teda není vysloveně ložené, říkám…je to fakt skutečnost nebo AI…a myslím, že bude hůř.

Jinak to, co dokáží takoví borci vytvořit ze sněhu nebo ledu, to je opravdu krása…

Jako myslím, že spousta mých plus mínus vrstevníků, si v dětství “hrála” s rtutí, prostě rozbil se teploměr, tak se ty kuličky, co se spojujou chvíli poválely, než to člověka přestalo bavit…myslím, že všicí jsme byli poučení, že se to nežere neb je to jedovatý…

No když si představím dneska…to by asi nikdo dítěti na hraní nenechal…na druhou stranu, kde by se dneska v běžné domácnosti vzala rtuť, když už rtuťový teploměry nejsou.

Jako normálně, když si člověk tak nějak vybaví, co všechno jsme jako děti prováděly, tak kolikrát divím, že jsme to povětšinou ve zdraví přežily😂